Diskuze, Diskuzní fórum

atraM » anja* Nad tím jsem už taky přemýšlela,
tohle jsem viděla v rámci filmových klubů.

Veronika by ještě šla, to bych doufala, že i někde bude, ale s tím Stalkerem nevím-nevím...
Myslím, že i filmové kluby na to měly práva asi jenom ten rok.
Nejspíš to chce být tak trochu ve střehu, jestli se jednou nezadaří třeba ČT2 nebo na nějakém filmovém festivalu.
O tom filmu jsem se dozvěděla od starší kolegyně, tak to určitě nebylo poprvé, co to tenkrát u nás běželo.

A možná bych se zkusila zeptat i Psyka - říkal, že si všechny filmy stahuje z internetu, ale co já vím, jak se to dělá...
Třeba je to tam někde schovaný...

atraM » anja* Mám moc ráda "ŽIVOT BRIANA" pro tu tvůrčí originalitu, švih, půvabné bláznivé gagy a neopakovatelný situační (místy jednodušší, nicméně kouzelný) humor...

Vždycky si parádně zaslzím u filmu "ZELENÁ MÍLE"...
Temný příběh ze strašlivého prostředí, ze kterého ale čiší lidskost a úcta k člověku.
Vždycky tak nějak krásně pošimrá moji víru v soucit, zázraky a spravedlnost...

Českou hrabalovskou klasiku "POSTŘIŽINY" nebo "SLAVNOSTI SNĚŽENEK" jsem si nechala téměř organicky přirůst k srdci nejspíš pro ten laskavý humor a poeticky chápavý pohled na realitu.
Samozřejmě bych neměla zapomenout ani na některé rozkošné svěrákoviny,
jako třeba "NA SAMOTĚ U LESA"
nebo "MAREČKU PODEJTE MI PERO".
To na mě vždycky spolehlivě zabere - někdy se u toho cítím fakt jak malá, když čekám na tu kterou hlášku... ("Maminko..., pročpak leštíš ta zrcadla...?")
Všechny tyhle filmy bych nejspíš zařadila do domácí lékárničky


Moje srdeční záležitost je taky Kieszlowského "DVOJÍ ŽIVOT VERONIKY". Něco jako příběh o paralelních nebo sesterských duších.
(Ten pocit moc dobře znám, je zvláštní, jak se Kieszlowskému podařilo parádně zachytit neuchopitelné.)
Ani nevím, kolikrát jsem ten film už viděla a vždycky v něm objevuju něco nového...
Nádherný příběh, nádherný obraz, hry s barevnostmi a detaily, nádherná hudba...
Pro mě obrovské emoce
- a ono se tam zdánlivě jakoby zas AŽ TAK nic neděje, ale má to ohromný náboj!


Hodně mě dostal i starší (Tarkovského?) ruský sci- fi film "STALKER" o nebezpečné zakázané zóně, kde se plní přání...

Určitě se na tom částečně podepsalo i to, že jsme pár dní předtím prolézali s přáteli na vlastní pěst v noci staré tereziánské hradby, které dlouhá léta předtím devastovala ruská vojska.
V tom kině jsme pak měli všichni takový divný živý pocit, že naše výprava ještě pokračuje...
Myslím, že jsem se ještě nesetkala s filmem, kde by se režisérovi podařilo plné dvě hodiny udržet takové napětí, že by se dalo krájet a přitom se tam vlastně nic nestalo.

Nemluvě o tom, že (i když to celou dobu čekáte) se tam nevyskytly žádné litry krve a jiné brutality. Přitom je to vlastně tak trochu i horor.
V dnešní době už se taky moc nevidí tak mistrovská práce se střihem - dlouhatánské záběry navazující jeden na druhý, které opravdu neubližují spádu a švihu filmu - naopak...

Nádherná a sluníčková záležitost je pro mě samozřejmě "AMÉLIE Z MONTMARTRU". Vždycky mi něco připomíná...


Jé, a úplně jsem zapomněla na animované filmy!
Třeba naši "PANE, POJĎTE SI HRÁT" jsou božští...
Ty neomezené možnosti fantazie, vlídnost, něžnej humor, to mě vždycky dostane...

Těch filmů by ale ještě bylo...
Možná ještě příště, až zas bude trochu času...

atraM » Petr9 Víš, co, to je nejspíš pohádka přímo pro nás Vepříky - aby ta naše průsvitně dětinská naivita aspoň občas tušila, že na světě jsou i vyčůránci :-))) Normální otužování.
(Ten malej plyšák je určitě mladé Prasátko)...


Tos mi připomněl, jak mě rodičové slavně vzali do kina na premiéru Prince Bajaji, ale celý film jsem viděla až o mnoho let později - oni nás totiž hned vyvedli. Jak se objevil drak, rozeřvala jsem se hrůzou tak, jako by tam chtěl sežrat přímo mně
Do dneška nemusím žádné takové scény ( I Jurský park jsem k velkému obveselení svých přátel strávila napůl pod sedadlem )

Ale brečet kvůli medvídkům....? ???

atraM » Petr9 Ahoj :-)

V tu sobotu tenkrát vyšlo:

Potkali se u Kolína
Jak jeli k vodě
K princeznám se nečuchá
Jak jedli vtipnou kaši
Držte si klobouk
Jak šli spát

Tak to já jsem byla určitě úchylný dítě :-))))
Děsně mě bralo, jak tam vždycky bylo okamžitě možný úplně VŠECKO!