Diskuze, Diskuzní fórum

Ameliee » ži.va ale určitě, půjde, jen je to takové intermezzo, bez něj to nejde, aby zase se dalo jít o tu jednu šprycli vejš..

Ameliee » ži.va Teď nějak nevím, co že jsi tak dlouho nezažila - přešlapování?

jestli víš, za čím si stát, tak to je hodně dobře, to ti to usnadní, i když jsi ta Váha a nevymlouvat se

Ameliee » ži.va Ale přiznám se ti, že se to teď ve mně všecko mlátí - intuice, to co cítím, zkušenosti, strach (ten můj velký nepřítel v tomhle), opatrnost, to co chci a co nechci, a pak po tomhle guláši mám vyrazit?

noo, tak se mi zdá, že jsem na pěkným rozcestí...ale tak, vím, jak snad zase z něj vyjít, jen to teď není úplně snadný, když jde o ty emoce, co se mi tam uvnitř usídlily...

Ameliee » ži.va Ajvy,

tak jak jsem se tak zamyslela, tak jsem přišla na to, že jsem měla platonické lásky tak nějak asi do těch 20 let. Tedy, pokud je to myšleno tak, že si tajně o někom sníš, a víš, že bys jej nemohla mít. A ono to bylo tím právě takový pěkný, takový to "příjemný mučeníčko". A v těch letech jsem si to tak myslela.
A teď, když bych se do někoho "zakoukala", tak už je to jiné, přibyly zkušenosti, člověk je tak nějak víc opatrnější, páč "už" ví, už ho to mučeníčko nějak moc nebaví. Chce buď a nebo. Ale i tak, kolikrát si říkám, proč přešlapuju na místě, když bych mohla vyrazit? Asi proto, že nechci tak úplně to buď a nebo, možná to je zbabělost, já ti nevím.

Ameliee » ži.va Pěkný večír, Ajvy

priority?? to snad ani né...je toho víc, ale základ je ta první půlečka, co by doplnila tu druhou, aby to dalo takový to kolečko, co do sebe zapadne a kutálí se...

a nějak mi po těch letech se chce říct, že ideály jsou na nic, já bych chtěla jen takový to zacvaknutí a jede se...

já jsem tak pěkně naivní

Ameliee Ano, přesně jak píšeš, jako by nežil...a tak nějak neví, co vlastně by chtěl...víš jak se říká, tonoucí se stébla chytá...tak já byla tím stéblem a snažila jsem se dodat sílu a lásku, ale nakonec si na mě jen vybíjel svůj vlastní vztek ze sebe...já to pochopila později, odpustila jsem mu a popřála mu štěstí na jeho cestě....
přesně tak, jeho života, jako každého jiného života, je škoda, který se marní...ale je to přesně tak, Eau, o té svobodné volbě a o síle ducha...

Ameliee A jak píšeš, ten pocit, který přichází po tom, co si toto odžijeme, prožijeme i s tím smutkem..nádhera

k té mantře ještě - dovolila jsem si ji poslat jednomu člověku, co nemá vůli žít, v podstatě vzdal vše a přeje si odchod..nechce si připustit, že štěstí a lásku by měl hledat sám v sobě, on ji hledá stále mimo sebe...ale nechci jej soudit, je to jeho svobodná vůle...na tu mantru mi napsal, že je to něco tak krásného...a zda neznám něco, co by mu pomohlo odejít...
toto ponechám bez komentáře...

Ameliee U mě to tak nějak spíš přišlo dnes, to přetečení a pomalu se to odplavuje, ale je to tak, jak píšeš, je to potřeba pro uvolnění novému a tím novým je pro mě to, se vrátit zpátky na tu mou cestu, ze které jsem se malinko odchýlila, abych došla oěpt k novému poznání a v utvrzení toho, co je pro mě důležité a co potřebuju pro sebe udělat.

Tu píseň teď poslouchám stále dokola, nádhera, vyvolává ve mně neuvěřitelný vnitřní klid, krása, ještě jednou děkuju a pustím si ještě tu druhou, cos poslala. A to, že má přivolávat boží světlo a abychom cítili a vnímali božskou přítomnost, ono to, Eau, opravdu funguje, cítím to.

Ameliee » ži.va Jak píšeš, Ajvy, to předávání energií a sil je vzájemné, třeba si to člověk nedokáže někdy uvědomit hned, ale je to tak, funguje to
Ano, jsi pro mě v něčem inspirací, v té tvé otevřenosti a upřímnosti a díky tobě jsem se tu už nejednou zamyslela nad sebou. Takže to, že tu jsme, je nám nejen radostí ale dává nám i to, co potřebujeme

Ameliee Pěkný večer, eau

taktéž doufám, že i u tebe je dnes projasněnější den a tvá mysl a i to, co cítíš.
poslechla jsem si tu píseň, cos nám tu nechala, noo...a chci jen říct, že děkuju...

Ameliee » ži.va Pěkný večer, Drahá Ajvy

tak se sešel den se dnem, věřím a i z toho, co jsem tu četla, že jsi o kousíček dál, to je moc dobře. Já tu nechci moudřit a chytračit, ale jen jsem ti chtěla dát najevo, že s tebou cítím a že asi všichni, co tu jsme, jsme podobného něco také prožili.
A je moc dobře, že ty to tak dokážeš ze sebe dostat a třeba se s tím tady svěřit, jelikož pak je člověku lehčeji, když se o své bolesti a trápení podělí. Mně to moc nejde, ale učím se to, a jak jsem o sobě zjistila, o kolo toho se celkem dost točí můj horoskop, takže, tohle je jeden z mých úkolů tady. Takže, budu se snažit a ty jsi pro mě svým přístupem inspirací, víš?

Ameliee » ži.va taky se moc těším, Ajvynko

Ameliee » ži.va naše Drahá Ajvy,

jen pro tebe
nic v sobě nedrž,
my všichni, co tu jsme, ti posíláme naději, lásku a pochopení...
děkuju ti, že tu s námi jsi...

Ameliee » ži.va přesně tak, ajvy, je potřeba znát svýho nepřítele, pak se dá vymyslet taktika

děkuju

Ameliee » ži.va Ajvy, klidně mi tak říkej, to je pěkné jméno, Amy, děkuju

Tak trošku vnimám, že jsme určité věci měly podobně, s tou upřímností konkrétně.

Obavy, strach? To mám v sobě hluboko zakořeněné, to je ten naprogramovaný software, co mám v sobě, a který se snažím přeladit. Postupně se začíná dařit. Ten strach je ten klasický - z něčeho nového, z odmítnutí, důvodem bývá ta nesebedůvěra. Ale jak píšu, postupně se to začíná měnit a já jsem ráda, že to tak je.

Ameliee » ži.va Pěkný den, ajvy

moc si cením tvé upřímnosti sama k sobě, máš můj obdiv
Ano, sebedůvěra - je to boj, ale věřím, že těm, co se snaží být sami sebou, snaží se mít rádi sebe takoví, jací jsou, se to podaří překonat, stejně jako tobě a i mně (a u mě je to již zmiňovaná opatrnost, která má příčinu ve strachu)

Ameliee » Světluška 77 Zamyslela jsem se díky tobě nad těma očima a co skrze ně člověk vidí a cítí a myslím, že máš pravdu. Zapomínám na ně, zkusím to napravit

Ameliee » ži.va Je to tak, můžou za to všichni, co máš v tom krásným koutoučku, nebo-li horoskopu.
A jsou tvoji a je to dobře

Ameliee » ži.va Jestli ty nemáš ten ASC ve Střelci
jsi roztomilá, to teda určitě

Ameliee » ži.va Pěkný večer, ajvy

Zbraně?
Asi být co nejvíce přirozená, o to se snažím. Ale má jistá opatrnost (se kterou bojuji) mi dovoluje se více uvolnit až po chvíli, ale to také záleží na protějšku.
Ale o lovení asi nemůže být řeč v mém případě
Jak jsi na tom ty?