karamel
» Ameliee
Stačí minuta, aby si všiml člověka. Hodina, aby se ti stal sympatický. Den, aby ses zamiloval, ale někdy nestačí celý život, abys na někoho dokázal zapomenout...
karamel
» Ameliee
já poznala anděly, je to na román...
Jako každá žena kolem 40-tky hodnotí svůj život a hledá co dál, děti pomalu vylétají z hnízda, manželské ticho..a vy plná duševní síly. Tak mě osud přes několikeré rouhání vmetl na internet mezi skupinku lidí, s níž se později vyklubali pozemští andělé. Při psaní s nimi mě až mrazilo, radovala jsem se a kolikrát obětovala i kus spánku. Vyplatilo se to.. S některými jsem se i setkala a skutečně, ač si člověk představuje lidi jinak, ty oči nezklamaly. Pak přišel rok 2006 a jedna rána za druhou a já se pomalu na všechny dívala z druhého břehu. A co mojí andílci..pronajali kemp 13km od mého domova na dva dny, aby mi byli nablízku. U některých to bylo i stovky kilometru, někteří přilétli i letadly, poněvadž žijí v zahraničí. Během těchto tří let jsou se mnou, i když už to není tak intenzivní. Jeden človíček ze slovenska mi poslal digitální zrcadlovku, prý až nasbírám sílu, abych se na svět dívala jinýma očima. Nic nechtěl... v té době se mi odstěhoval syn, samozřejmě si bral i počítač, jeden andílek mi zavolal, jakto že se neozývám a jestli chceš, pošlu peníze na nový, že věří, že penízky vrátím. Dodnes někteří za mnou přijedou 300km, jen na hodinku, aby mě objali.
Děkuji andílci...mám Vás ráda a vím, že někteří jste našli to své štěstí a myslíte na mě, jako já na vás...