Diskuze, Diskuzní fórum

Háňa* » nemoomen Podle mě má jednoznačně každý svou pravdu.

Háňa* » milca333 Těžko říct, nevím, jak to přesně je. Já si myslím, že se dějí věci, které se mají dít. Že život má různé fáze, jak se člověk vyvíjí a nějak to jde všechno samo. Alespoň u sebe to pozoruju.

Ale až od té doby, kdy jsem se naučila nikam netlačit a nechat TOMU prostor

Háňa* » Sven Nemám žádný tip. Ani nemyslím, že by bylo dobře si je přitahovat - to je určitý druh násilí.

Já to mám tak, že vždycky přišel ten, koho jsem potřebovala - úplně sám a ve správný čas.
Takže bych to nechala osudu

Háňa* » nemoomen Musíš ho krmit míň, ale kvalitní potravou. Aby byl zdravý a štíhlý
To máš stejné, jako když nechceš, aby ti narostl pupek

Ono je to v tom životě vlastně všechno úplně jednoduché a logické - složité si to dělají lidi sami. Hledají problém tam, kde není a dělají vědu z úplně jednoduchých věcí

Háňa* » nemoomen Já mám svého egouška ráda. Patří přece ke mně

Háňa* » Rachelinka 5 strach ze smrti, to přímo ne, ale nelíbí se mi představa, že tady nebudu, protože se mi taky docela líbí

Háňa* » Eva Mně tohle nepřipadá přímo jako intuice. Spíš sis z otce udělala "mluvčho" svého nitra, protože otec je (byl) pro tebe bezpečí a věřila jsi mu.
Když chceš něčemu věřit, uklidnit se nebo si dodat odvahy, tak ti to prostě "řekne" on.

Háňa* » atraM

Háňa* » movvin Vtělená vesmírná bytost - sedí na mě úplně všechno.
Hlavně jsem zažila tu úlevu, že už konečně vím, co jsem zač, jak o ní píší

Háňa* » Saddáma Pokud je někdo v pekle, asi tam patří, tak ať se smaží. Každý podle svých zásluh. V pekle nikdo neskončí z nějakého ojedinělého zaškobrtnutí. V těchto věcech žádná protekce ani možnost nespravedlivého rozsudku není možná.

Háňa* » jaja84 prisla jsem o praci a ke vsemu mam jeste psychycke problemy

Tak to jsi tu dobře

No, to byl vtip. Teď vážně.
Možná, že ses zaklela sama. Stala se ti v dnešní době poměrně běžná věc - přišla jsi o práci. Je to samozřejmě nepříjemné, stresující, deprimující..... a od té chvíle vidíš všechno černě. Chápu, také jsem zažila.
Ale zatím nejde o život. Pokud máš odstupné nebo podporu, udělej si "dovolenou". Spi, dokud se ti bude chtít, ukliď si skříně, vymaluj a dodělej doma resty - a třeba za týden, až se prostě na to budeš cítit, začni "chodit do práce" - tím myslím, několik předem určených hodin denně se věnuj hledání práce, přočítání inzerátů, posílání životopisů, apod. Takové svoje úřední hodiny. A mimo ně zkus na to nemyslet - děláš pro to všechno potřebné, tečka.
Dřív nebo později práci najdeš, to je jasná věc. Neznám nikoho, kdo by byl nezaměstnaný deset let. Takže, nepropadej panice

Háňa* » anoki To se nedá většinou poznat na první pohled bez jakékoli komunikace, ale myslím, že stará duše by něco podobného nezkoumala

Háňa* » sunny5 Ale vždyť přece nemusíš mít názor úplně na všechno na světě 24 hodin denné.
Pokud ti jde o to, vypnout mozek, asi to v tu chvíli nepotřebuješ na to, aby s tebou lidi pokecali, ale naopak, aby sis odpočinula od neustálého utváření názoru, hodnocení, potovnávání

Mimochodem, s lidmi, kteří mají na všechno jasný názor a všechno je jim "jasné", protože oni si to přece vyanalýzovali, lidi stejně moc nepokecají, protože buď ostatní nepustí ke slovu nebo se je snaží přesvědčit za každou cenu o té své "pravdě"

Háňa*

Háňa* » sunny5 Pokud se ti to povede, budeš mít úžasné zážitky i z toho obyčejného loupání cibule - zjistíš, že je fascinující, že ta příroda vytvořila tak složitou a krásnou rostlinu, jak jsou na sobě jednotlivé lupínky pečlevě naskládané...... asi tak
Hlavně v tu chvíli nepřemýšlej, proč to tak je - jen se kochej a nenech se vyrušit.
Přemýšlet o tom můžeš jindy, až budeš mít přemýšlivou chvilku

Háňa* » Najdise.cz On je ale rozdíl mezi myslet a přemýšlet.
Samozřejmě, když člověk potřebuje něco vyřešit, musi to vymyslet. Ale neměl by zase dělat u toho nic jiného.

Je to stejné, jako když ti psycholog poradí, že když chceš hubnout, abys při jídle nekoukala na TV, nejedla u PC a soustředila se na to, co děláš. Prostě to jídlo bude efektivnější, víc si ho vychutnáš a hlavně vnímáš, že jíš, takže mozek to ví a bude potom "najedený"
Myslím, že to ta funguje se vším

Háňa* » sunny5 Při tom, jak ti ty myšlenky jdou, něco děláš. Vaříš, žehlíš, jdeš po ulici....

Chce to trénovat vnímání toho okamžiku, co právě probíhá - zkus svoje myšlenky cíleně zaměřit jen na to teď děláš. Třeba vaříš. Vnímej vůni té cibule, co krájíč, její tvar... taknějak - prostě při tom nepřemýšlej o tom, že až to uvaříš, půjdeš se naložit do vany. Na to, aby sis to vychutnávala, dojde čas, až tam budeš.
Nevím, jak to popsat - tyto věci se špatně formulují slovy

Háňa* » sunny5 Já to mám podobné, ale neřeším, jestli je to kvůli planetám nebo jaké jsou důvody. Prostě to tak je. Tečka. Ale hlavně, už umím to šrotování odložit, když se potřebuji na něco nebo na někoho "nacítit"
První fáze - přestat přemýšlet o tom, PROČ. Proč jsme na světě, proč někdo je takový a někdo makový, proč jsou lidé zlí........ v podstatě většina témat, která se zde probírá.

Pokud to tak je, proč, to není podstatné a když to budeš vědět, stejně na tom nic nezměníš.
Jen se rozptyluješ.

Neřešila bych PROČ, ale JAK, CO a KUDY. A to ti řekne tvá intuice. Jen jí nesmíš pořád skákat do řeči

Háňa* » sunny5 Já myslím, že čeho jsme schopni, to se nemusíme učit, protože to v sobě máme dané. Stačí to jen nepotlačovat.
Myslím, že se lidé omezují sami - tím, že neustále cíleně a za každou cenu všechno promýšlí. A hlavně, tím věčným "proč to tak je". Tím si zaneřádí mozky zbytečnostmi a ty perly jim tam zaniknou

Háňa* » Nikišátko Pokud on to cítí jinak, je přece jasné, že to tvůj osudový muž není - tedy, ve smyslu, jaký máš asi na mysli.
Možná je pro tvůj život jen nějak důležitý - něco máš díky němu pochopit, někam se posunout...