Diskuze, Diskuzní fórum

Ameliee » alassea děkuju za povzbuzení

Ameliee » Rotan uvidíme, uvidíme, uvidíme..

Ameliee » ži.va Má Drahá,
pokusím se podělit,
jen co mi půjde trochu se osmělit

Ameliee » Zitto děkuju

Ameliee » ži.va neumím to popsat, ale...
děkuju

Ameliee » ži.va děkuju, Ajvy...

Ameliee » player Rande je mi takový podivný slovo, ale to je buřt. Tyhle první schůzky jsou tak príma nervózní, a to je na tom tak pěkný, páč člověk se prostě nezapře a je dobrý, že to tak je, páč přílišná suverenita je dobrá tak na obchodní schůzku

ale co si vzpomínám, jak já jsem ta opatrnější, tak jsem dycky hodně rychle při loučení prchala, aby nebyl nějak ten oční kontakt a pusa...takže já nějak pusy z randetí nemám ...noo, třeba to jednou bude jinak, kdo ví..

Ameliee » ži.va no, asi máme, Ajvy

přeju tobě i ostatním dobrou, klidnou noc a sny, ze kterých se probudíme s lehkostí na duši do nového dne

Ameliee » ži.va já tobě děkuju, díky téhle diskuzi, jsem si opět něco uvědomila, upřímně přiznala a moc mi to pomohlo, Ajvy

Ameliee » ži.va tak to je úplně přesně ono..to rozptylování - nechaly jsme se až příliš rozptýlit, ale to je lidské..teď se zase budeme snažit se vrátit zpátky a budeme o to víc silnější, o další zkušenost, a přišlo, jelikož jsme to potřebovaly, mělo to tak být...

Ameliee » ži.va ne e...já se nechci vymlouvat a ani ty to nemáš zapotřebí, jen jsme trošku malinko přešly na jinou kolej, ale to se stává, nejsme dokonalé a pořád se učíme, Ajvy...

bláhovost a naivita jsou krásný, pomáhají nám ten svět vnímat tak nějak těma "dětskýma očima", takže ne e, jen taková buď, páč to jsi ty a je to tvoje, neber si to, Ajvynko

Ameliee » ži.va ale joo...vím co je toho příčina, rošku víc jsem vyplula ze sebe, ale tím nesprávným směrem, takže já si teď pěkně zase zapluju a budu se snažit se naladit na to, co potřebuju - sebe samu, a pak to bude zase všechno v pořádku

Ameliee » ži.va Jooo...ty se můžeš vymlouvat, když jsi ta Váha, ale na co se mám vymlouvat já, když s Váhou nemám vůbec nic společnýho, to mi je záhada, ti teda řeknu..

Ameliee » ži.va ale určitě, půjde, jen je to takové intermezzo, bez něj to nejde, aby zase se dalo jít o tu jednu šprycli vejš..

Ameliee » ži.va Teď nějak nevím, co že jsi tak dlouho nezažila - přešlapování?

jestli víš, za čím si stát, tak to je hodně dobře, to ti to usnadní, i když jsi ta Váha a nevymlouvat se

Ameliee » ži.va Ale přiznám se ti, že se to teď ve mně všecko mlátí - intuice, to co cítím, zkušenosti, strach (ten můj velký nepřítel v tomhle), opatrnost, to co chci a co nechci, a pak po tomhle guláši mám vyrazit?

noo, tak se mi zdá, že jsem na pěkným rozcestí...ale tak, vím, jak snad zase z něj vyjít, jen to teď není úplně snadný, když jde o ty emoce, co se mi tam uvnitř usídlily...

Ameliee » ži.va Ajvy,

tak jak jsem se tak zamyslela, tak jsem přišla na to, že jsem měla platonické lásky tak nějak asi do těch 20 let. Tedy, pokud je to myšleno tak, že si tajně o někom sníš, a víš, že bys jej nemohla mít. A ono to bylo tím právě takový pěkný, takový to "příjemný mučeníčko". A v těch letech jsem si to tak myslela.
A teď, když bych se do někoho "zakoukala", tak už je to jiné, přibyly zkušenosti, člověk je tak nějak víc opatrnější, páč "už" ví, už ho to mučeníčko nějak moc nebaví. Chce buď a nebo. Ale i tak, kolikrát si říkám, proč přešlapuju na místě, když bych mohla vyrazit? Asi proto, že nechci tak úplně to buď a nebo, možná to je zbabělost, já ti nevím.

Ameliee » ži.va Pěkný večír, Ajvy

priority?? to snad ani né...je toho víc, ale základ je ta první půlečka, co by doplnila tu druhou, aby to dalo takový to kolečko, co do sebe zapadne a kutálí se...

a nějak mi po těch letech se chce říct, že ideály jsou na nic, já bych chtěla jen takový to zacvaknutí a jede se...

já jsem tak pěkně naivní

Ameliee Ano, přesně jak píšeš, jako by nežil...a tak nějak neví, co vlastně by chtěl...víš jak se říká, tonoucí se stébla chytá...tak já byla tím stéblem a snažila jsem se dodat sílu a lásku, ale nakonec si na mě jen vybíjel svůj vlastní vztek ze sebe...já to pochopila později, odpustila jsem mu a popřála mu štěstí na jeho cestě....
přesně tak, jeho života, jako každého jiného života, je škoda, který se marní...ale je to přesně tak, Eau, o té svobodné volbě a o síle ducha...

Ameliee A jak píšeš, ten pocit, který přichází po tom, co si toto odžijeme, prožijeme i s tím smutkem..nádhera

k té mantře ještě - dovolila jsem si ji poslat jednomu člověku, co nemá vůli žít, v podstatě vzdal vše a přeje si odchod..nechce si připustit, že štěstí a lásku by měl hledat sám v sobě, on ji hledá stále mimo sebe...ale nechci jej soudit, je to jeho svobodná vůle...na tu mantru mi napsal, že je to něco tak krásného...a zda neznám něco, co by mu pomohlo odejít...
toto ponechám bez komentáře...