Diskuze, Diskuzní fórum

masér Jan kohout » Najdise.cz Neslzit a cvičit

masér Jan kohout » Najdise.cz A já si zase myslím,že jsi moc fajn

masér Jan kohout » Najdise.cz Jsi jenom to co si o sobě myslíš

masér Jan kohout » Najdise.cz Jestli ti dělá dobře pohyb , pak se hýbej!
Jinak existují psychosomatická onemocnění a ty lze také léčit.

masér Jan kohout » miluška medvídková A já si myslel, že jsem nejlepší

masér Jan kohout » už zase ocelová žena

masér Jan kohout » masér Jan kohout
http://www.youtube.com/watch/…

masér Jan kohout » už zase ocelová žena Rehabilitační lékař.

masér Jan kohout » masér Jan kohout
http://www.youtube.com/watch/…

masér Jan kohout » masér Jan kohout http://jtvesely.txt.cz/clanky/…

masér Jan kohout » masér Jan kohout
Světem se šíří epidemie. Dnes už to není mor, obrna či neštovice. Říkáme jim civilizační choroby. Přišly, jak je patrno z názvu, s rozvojem „civilizace“. Dnešní způsob života, hovoříme-li obecně, podněcuje k minimální fyzické aktivitě. Pohyb je jedním ze základních projevů života, nezbytný k udržení fungujícího organismu a nevyhnutelná realita. Onemocnění pohybového systému je jednou z nejčastějších příčin invalidity. Je alarmující, že v mnoha případech máme sami na vlastních zdravotních potížích velký podíl. Vedle sedavého životního stylu mohou být příčinou pohybových obtíží závažná neuromuskulární, imunopatická či zánětlivá onemocnění, následky úrazů či stáří.

Svaly, šlachy, klouby a nervy tvoří základní jednotku pohybového systému. Vzájemně se jejich funkce ovlivňují a pokud dojde k poškození či výpadku jedné modality, vzniká řetězová reakce, jejímž následkem je porucha celého systému. Kupříkladu zvýšené napětí krčních a prsních svalů při špatném dechovém stereotypu má za následek nejen bolestivost v oblasti obratlových trnů hrudní a krční páteře a žeber. Způsobuje také dysfunkci hlavových a páteřních kloubů, vznikají blokády a je tak porušena statodynamika páteře. Podobné zřetězení lze pozorovat při poruchách chůze, žvýkání, postury či úchopu.

Osteoartróza

Artróza je degenerativní onemocnění kloubů. Zůstává otázkou zda v určitém věku lze opotřebování kloubů se známkami osteoartrózy považovat za chorobu. V anglosaské literatuře se můžeme setkat i s označením osteoartritis, které zvýrazňuje pomocí koncovky -itis možnou zánětlivou etiologii choroby. Degenerativní změny se projevují nejen na kloubních hyalinních chrupavkách a přilehlé kosti, avšak i na okolní měkké tkáni. Zajímavostí je, že v kosterních nálezech jsou známky osteoartrózy znatelné u všech obratlovců. S výjimkou netopýra a lenochoda.
V lidském těle jsou klouby, které více než jiné trpí degenerativními změnami. Jedná se o malé klouby rukou, skloubení mezi záprstními a zánártními kůstkami a články prstů, kyčle, kolena a kloubní spojení mezi obratli páteře.

Artróza je multifaktoriální onemocnění. Znamená to, že existuje více příčin, které způsobují degenerativní změny v kloubu. Metabolismus chrupavky může být ovlivněn infekcí, zánětem, poraněním, kolísáním hladin hormonů nebo jiným celkovým onemocnění. Povrch kloubní lavice a jamky hrubne, ztenčuje se vrstva hyalinní chrupavky, subchondrální kost a okolní struktury se přestavují. Na okrajích kloubu se tvoří osteofyty (výrůstky). Kost pod chrupavkou se kondenzuje a v pozdějších fázích se v ní tvoří cysty. Synovie a další měkké struktury reagují zánětem a hypertrofují. Naopak okolní svalstvo ochabuje, jelikož nemocný má tendenci bolestivý kloub šetřit.
Bolesti jsou zpočátku plíživé a zhoršují se při námaze. Ranní ztuhlost není u prosté artrózy typická, avšak objevuje se s progresí onemocnění a s pohybem do 30 minut mizí. Akutní zánět synovie je příznačný pro revmatické onemocnění či dnu. Projevuje se rychle vzniklým otokem, zarudnutím a výraznou bolestivostí. Výsledné špatné postavení v kloubu je následkem deformace kloubní hlavice i jamky, flekčních kontraktur, chronického zánětu synovie a oslabení okolního svalstva. Výrůstky a nitrokloubní tělíska (uvolněné částečky chrupavky, kostní tkáně) omezují rozsah pohybu. U artrotického kyčelního kloubu (coxartrosa) je nápadná progredující ztuhlost a omezená pohyblivost. Naproti tomu kolenní kloub postižený artrózou (gonartrosa) je nestabilní a dochází až k subluxacím. Degenerativní změny páteře mohou být příčinou radikulopatii ( postižení nervových kořenů), myelopatie (poškození míchy) a cévních insuficiencí. Nejčastěji je postižena krční a bederní páteř. Osteofyty, ztluštění vazů a deformace obratlů meziobratlových kloubů (spondylartrosa), těl a destiček (spondylosa) utlačují okolní struktury a omezují rozsah pohybu v daném úseku. Na části páteře, které ještě nepodlehly artrotickým změnám se objevují známky přetížení a je jen otázka času, kdy se i zde projeví degenerativní změny.

Základem léčby osteoartrózy je úprava životního stylu a výživy, rehabilitace a fyzikální terapie. Farmakologická terapie by měla být jen krátkodobým řešením. Výměna postiženého kloubu je řešením pokročilých stavů. Nemocný se nevyhne následné pooperační rehabilitaci.

Pacient se musí naučit jak postižené klouby správně zatěžovat. Jeho spolupráce a aktivní přístup je nezbytností. Většinou se špatné pohybové návyky a jednostranné přetěžování některých svalových skupin fixuje po celá léta. Změna je proto velmi náročná a naučit se správným pohybovým stereotypům a držení těla vyžaduje velkou trpělivost. U obézních usilujeme o snížení tělesné váhy. U pracujících se často zanedbává vliv pracovního prostředí, přestože by jeho úprava mohla znamenat velkou úlevu nemocnému a zvýšení efektivity práce.
Rehabilitace zahrnuje cvičení a nácvik každodenních činností (sezení, manipulaci s břemeny) a využívá léčebného účinku tepla, chladu a vody. Aplikace ultrazvuku,magnetického vlnění či elektroléčba dokáží ulevit od bolesti, avšak efekt je jen dočasný. Většina trpících osteoartrózou uvádí zlepšení po teplých zábalech a koupelích. Menšina cítí úlevu po ledových obkladech.

Cílem farmakologické terapie je zmírnění bolesti a zlepšení funkce. Dosud neexistuje účinná látka, která by dovedla proces osteoartrózy spolehlivě zastavit.
Paracetamol je lékem volby při malé nebo střední bolesti bez zjevných známek zánětu. Pokud analgetický efekt není dostatečný a jsou přítomny známky zánětu přicházejí na řadu nesteroidní antirevmatika (NSA). Začíná se s minimálními dávkami a užívají se pouze při potížích. Není-li tlumení bolestí dostatečné, lze dávky NSA zvyšovat. Pro dlouhodobou léčbu volíme selektivní NSA (selektivní inhibitory cyklooxygenázy 2), které snižují riziko vzniku gastrointestinálních komplikací. Tramadol je lékem, který je určen pro pacienty, u kterých dosavadní analgetická terapie neměla úspěch.
Myorelaxancia mohou mít úspěch tam, kde se objeví bolestivý svalový spasmus. Podávají se krátkodobě zhruba asi po 3 dny.
Chondroprotektiva jsou léky, které by měly zlepšit stav kloubní chrupavky a tak zmírnit bolesti a zlepšit funkci. Mezi podávané látky patří chondroitin sulfát, glukosamin sulfát a kyselina hyaluronová. Jednoznačně pozitivní efekt chondroprotektiv při terapii artrózy nebyl jasně prokázán, avšak jejich výzkum stále pokračuje.
Intraartikulární aplikace glukokortikoidů tlumí bolesti, avšak opakované podávání zhoršuje stav chrupavky a vazivového aparátu. Čtyři aplikace do roka je maximální počet. Kyselina hyaluronová podána do kloubní štěrbiny zlepšuje vlastnosti nitrokloubní tekutiny. Ulevuje od bolesti a zmírňuje zánět. Její účinek je komplexní a je předmětem dalšího výzkumu. Dobrý výsledek má při léčbě artrózy kolenního kloubu.

Artroskopie je určena pacientům, u kterých byla prokázána při zobrazovacích vyšetřeních (rentgen, počítačová tomografie, magnetická resonance) poškození kloubních struktur charakteru utrženého menisku nebo volného kousku chrupavky, které lze odstranit.

Totální či parciální kloubní náhrada je určena pacientům s pokročilým rentgenovým nálezem, omezenou funkcí kloubu a jinak nezvladatelnými bolestmi. Při implantaci endoprotézy se vymění kloubní plochy, celá kloubní hlavice a jamka či obojí za protézy z umělých materiálů (vysokomolekulární polyetylén), speciální keramiky či kovů (titan, slitiny molybdenu, kobaltu, chromu). Volba materiálu a způsob provedení náhrady se odvíjí od věku a kondice pacienta. Po operaci lze ihned začít s mírnou rehabilitací a postupně zvyšovat zátěž. Životnost kloubních protéz dosahuje 8 až l5 let. Kloubní náhrada ulevuje od chronické bolesti způsobené artrotickými změnami v kloubu, zlepšuje funkčnost kloubu a umožňuje nemocnému zvýšení tělesné aktivity.

Myofasciální bolesti

Myofasciální bolesti patří mezi časté potíže pro které vyhledávají lidé lékaře. Postiženo je kosterní svalstvo a vazivo pohybového aparátu a následkem snížena celková tělesná aktivita.
Bolest je ohraničena na určitou oblast nebo se přenáší do dalších algických zón. K dalším projevům vedle bolesti patří svalová ztuhlost, přecitlivělost k vnějším podnětům, pocity mravenčení, svírání či píchání.
Za zdroj potíží je považován ztuhlý svalový svazek (tzv. trigger point - Trp, spouštěcí bod, spouštěč), který nejenom působí bolest, ale je i příčinou omezeného rozsah pohybu a funkce svalu. Palpací Trp lze vyprovokovat ohraničený svalový záškub (local twitch response – LTR). Zajímavostí je, že většina Trp odpovídá akupunkturním bodům. Tuhý proužek svalové tkáně lze vyhmatat i u jedince, který neudává žádné subjektivní potíže. Aktivní Trp vzniká jako reakce na psychický stres, svalové přepětí, chabé držení těla či jednostrannou zátěž.
S myofasciální bolesti se setká snad každý z nás. Více jsou ohroženi lidé středního a vyššího věku se sedavým zaměstnáním a bez pravidelné tělesné aktivity.
Nemocný většinou začíná pociťovat bolesti, ztuhlost, pálení, bodání a omezení hybnosti. Spoušťové body jsou víceméně rozmístěny dle konstantního vzorce charakteristického pro postižený sval.
Při vyšetření palpačně (pohmatem) zjišťujeme tuhý uzlík či pruh v průběhu postiženého svalu. Tlak na Trp je bolestivý, v okolí lze pozorovat změny prokrvení kůže či opocení. Oblast nad Trp může být velmi citlivá i na pouhý dotek např. oděvu nebo naopak otupělá.
Příčinou myofasciální bolesti může být neúměrný stres psychický či fyzický, přetížení svalu, asymetrie skeletu (např. nestejná délka končetin, skoliosa), jednostranná statická zátěž. Roli může hrát také nedostatek vitamínů (C, B vitamíny), kalcia, draslíku a železa. Stimulem pro vznik myofasciálních potíží a jejich chronifikaci jsou také nemoci vnitřních orgánů, poškození nervových svazků, snížená funkce štítné žlázy, spánková deprivace a deprese.

Terapie je založena na aktivním přístupu pacienta. Rehabilitační cvičení se zaměřují na protažení zkrácených a posílení oslabených svalů i mimo problematickou oblast. Cílem je zlepšit držení těla a minimalizovat přetěžování některých svalových skupin. Masáže, ultrazvuk a elektroterapie pomáhá ke zmírnění bolestí a zvýšení účinku tělesného cvičení. Elektroterapie využívá proudů různých frekvencí, které dokáží ovlivnit jak motorickou tak sensitivní složku nervosvalové jednotky.
Aplikace anestetika (mesocain), fyiologického roztoku či pouhý vpich suchou jehlou do tuhého uzlíku Trp je velmi účinné. Podobný efekt má akupunktura, manipulace, mobilizace a měkké techniky uvolňující svalové fascie a podkožní adheze.
Užívání léků je pouze podpůrnou součástí fyzikální terapie. Krátkodobě lze doporučit centrální svalová myorelaxancia (např. tetrazepam), nesteroidní antirevmatika a analgetika. Pro léčbu chronických potíží s neuropatickou složkou jsou výhodné antidepresiva, a to převážně tricyklická či tetracyklická (amitriptilin, imipramin) a z novějších venlafaxin, mirtazapin nebo duloxetin. Analgetika se volí zpočátku neopiodní, avšak u akutní bolesti je prokázané výhodné podávání tramadolu s paracetamolem. Nesteroidní antirevmatika mohou mít nežádoucí účinky na trávicí systém, a proto je vhodné u dlouhodobější terapie či rizikových pacientů volit selektivní inhibitory COX-2 (např. nimesulid).
Pokud přes dostatečnou terapii bolesti neustupují je nutné vyloučit některé závažné onemocnění sekundárně způsobující vznik Trp ve svalu. Jedná se o onemocnění vnitřních orgánů, progredující výhřez meziobratlové ploténky s útlakem nervových struktur či onemocnění neurologické. I některé akutní stavy jako je infarkt myokardu či apendicitida se mohou projevit jako myofasciální bolesti s nálezem Trp.

Osteoartróza a myofasciální bolesti jsou onemocnění, jejichž vznik a progrese je ve většině případů spojen s životním stylem. Úprava pracovního prostředí, pohybová pestrost, pravidelná tělesná aktivita a adekvátní strava jsou nejen prevencí, ale i terapií. Platí pravidlo, pokud se nezačne s léčbou akutních potíží a vyvolávajících příčin včas přecházejí do chronicity. Efektivně léčit chronické onemocnění je velmi nesnadné.

masér Jan kohout » masér Jan kohout http://is.muni.cz/th/142231/…

masér Jan kohout » hajounek

masér Jan kohout » Defleppcat Děkuji, vzpomínám si.

masér Jan kohout » Defleppcat Škoda, že nevím, o koho jde, ale jsem rád, jestli jsem Vám pomohl. Honza

masér Jan kohout » už zase ocelová žena Něco vymyslíme

masér Jan kohout » japadá Je to zábava, děkuji.

masér Jan kohout » japadá http://www.youtube.com/watch/…

http://kohout-maser.webnode.cz/

masér Jan kohout » už zase ocelová žena To by pochopitelně nešlo

masér Jan kohout » už zase ocelová žena To jsem celej já
http://www.youtube.com/watch/…
http://www.youtube.com/watch/…
http://www.youtube.com/watch/…
http://www.youtube.com/watch/…
http://www.youtube.com/watch/…