Diskuze, Diskuzní fórum

Julija » Najdise.cz Snažím se s tou kritikou pracovat a říkat ji opatrně,aby nikomu neublížila...vím,že je málo lidí,kteří dokáží unést kritiku a chtějí slyše upřímně,co si myslíme. A taky-čeho je moc,toho je příliš...obča se je teřba pochválit-trošku nabalzamovat dušičku

S tou netrpělivostí máte pravdu,musím mít všechno nejlépe hned a nějaký čas mi trvá,než se uklidním a počkám si.Vždycky si říkám "Dočkej se času,jako husa klasu.To co máš získat,získáš...časem.Všechnno hnedka nejde." Ale říkejte si to,když něco prostě chcete nebo potřebujete ted hned.
Příliš se semnou nemazlilo a jsme za to vděčná...a taky od svých 10let se starám často o sestru...vzala mi dětctví a dospívání,ale díky ní jsme musela trošku dřív dozrát a to je podle mě plus

Všechno potřebuje trenink.A lidi jsou různý a je zajímavé jak každý vnímá tu energii jinak...je kouzelné,když se ti lidi pak usmívají.

Omlouvám se,neměla jsem v umyslu to pořád přetřásat a zdůraznovat,jen jsem chtěla vysvětlit,jak to je. Nikomu nic nevyčítám.Dědeček odešel ve svůj čas a já nemám právo mu vyčítat zrovinka todle.A tátovi už vůbec ne,tomu děda nic nepředal též....Tradice se příliš nedržím a snažím se na to neupínat. Jen cítíte,že vám ten kousek chybí,ale třeba časem zjistím,že mi chybělo zcela něco jiného. Základ mi dali,to ano,ale dítě nejdřív vedete za ruku a pak ho pustíte když se učí chodit. Ještě můžu chtít odkaz,radu,vedení...
Ač jsem se sama nechala "zasvětit",ale příliš se mi tento systém nelíbí,protože je to jak továrna. Něco někomu dáte,řeknete cosi základem a pak necháte-dělej si co chceš sám. Samozřejmě nikdo nikoho za ruku vodit nemůže,každý se všemu musí naučit z velké části sám,ale i tak si myslím,že ppokud ccete vychovat kvalitního léčitele musíte ho vést,vychovávat atd. ...sice máte kontakt na svého mistra a můžete se mu ozvat,ale dřív se přeci "učnům" věnovalo,postupně vše ukazovalo,prostě a jednoduše pomáhalo...Květinu také musíte hnojit a zalévat,aby vám vykvetla.Nestačí ji jen zasadit a nechat at si dělá,co chce...

Eja,já jsem ale sobec...s tou Matkou zemí mě to nenapadlo...ta uzdravení vskutku potřebuje...pak může uzdravovat i všechno a všechny kolem...

Julija » Najdise.cz Vždycky se snažím být upřímná,zvlášt pokud se jedná o téma na které se bavíme...zapírání a předstráním se člověk nikdy moc daleko nedostal a nedověděl se nic o sobě ani o jiných...
Asi takto:V moji rodině léčitelské energie se předávaly z otce na nejmladšího syna-můj otec byl dědečkuv nejmladší syn a já jsem tátovo jediný dítě,ale bohužel oba zemřeli v týdenním rozmezí a ani jeden neměl možnost mi předat rodinné dědictví...Moje mamka si u mě tak před 2lety všimla,že mám naprosto stejný cit v rukou i schopnost si najít "bolístky" a masírováním odstranit stejně jako táta(ten neprošel žádnými masérskými kurzy ani já),pak jsme zjistili,že jsem schopna odstranit bolest jako "léčitel",ale ty bolístky tahám na sebe-mamka se rozhodla mě zasvětit do energii reiky...jenomže cítím,že tyto energie nejsou tím pravým pro mě,že jsou slabé...cítím,že mi něco chybí.Něco,co patří mne,je moji součástí,ale já mám k tomu dvířka zavřená...Jako když vás přivážou k židli a položí před vás jablko,které je od vás ale příliš daleko,natahujete se po nem,ale prostě nemužete dosáhnout...Po zasvěcení se mi rozšířily další dárečky,které jsme v slabé míře a krapek jinak vnímala i před zasvěcením...

Velice ráda byhc rozvíjela to,co mi bylo dáno(léčitelství i ty další dary),ale je to takový ten pocit jako s tím jablekm...něco mi chybí k tomu,abyhc mohla pokračovat...Možná je to pouze moje mládí a nezralost,nezpracované a neurovnané věci především z děctví nebo ještě nepřišel čas abych získala to,co je mé...

Jednou jeden pan učitel nám na hodině řekl,že ostatní lid pro nás fungují jako zrcadlo...já se nad tím zamyslela a při hodnocení ostatních i hodnocení ostatních mé osoby k tomu příhlížím...Pokud mi na někom něco vadí,zamyslím se,jestli to vlastně není i moje negativní vlastnost...Snažím se brát takovou jaká jsem,příjmout se a mít se ráda. Nedělat ostatním to,co jim vadí nebo to,co byhc nechtěla aby dělali oni mne...Protože si myslím,že pokud se člověk nepříjme a nemá se rád,tak ho ani nemůže mít rádo okolí a važit si ho takového jaký je...

Ty otázky si pokládám díky svoji matce...občas poslouchám nářky na to,co jsem to za člověka a proč musím mít tak složitou povahu...Kritika je přínosem a je třeba se nad ní zamýšlet...přemýšlet nad tím,co nám říká naše okolí...vyslechnout,ale závěry si dělat vlastní.

Ta temnota je dost často reakcí na okolí,ale pokud by to temno a to nehezké v mých textech nebylo moji součástí,tak bych o tom nepsala,nezaujala by mě ta tématika...jen občas nevím,co se mi to na tom tématu líbí,co láká...snad na to jednou příjdu...

V každém člověku je dobro i zlo.V různých mírách,různé vyvážené a každý s tím pracuje jinak...někdo si to uvědomuje někdo ne...nekomu je to jedno...

K tomu množství energie...nevím,jestli to je tím,že dost času i myšlenek věnuju člověku,který má problémy s vazy,takže samozřejmě v jeho přítomnosti mi pálí ruce a potím se...ale spíš to bude tím,že ve mne je opravdu velké množství energie a "neodvádím" ji pravidelně...takže se ve mne hromadi a já sama cítím,že prostě potřebuju nějakou osubku,kterou můžu dobít...

Julija » Aika. :DZatoulaná ovečka hledá a zkouší,ale já nechci hledat...já věřím sama v sebe a milujícího otce už mám-ten nademnou bdí ve dne v noci.Na tohle téma semnuo nemá smysl debatovat-tvrdohlavost mládí je hrozná věc...babička moje už to vzdala:D.

Julija » Aika. Heurééééka...Alenko,vy jste snad můj další anděl dohlížitel...akorád na toho Boha moc nevěřím(jako jediná černá ovce rodiny:D:D)....

Julija » Najdise.cz Nejdřív bych vám chtěla poděkovat,že jste si semnou dala tu práci a nakoukla do mého profilu a do drobného kousku mé osobnosti.
Moc toho o sobě neprozrazuju a fotky raději neukazuju-někdo z tý fotky nedokáže přečíst vůbec nic a někdo dělá silné závěry typu \"To je šamanka\" nebo se lekne a odmítne dále pracovat-a to si myslím,že vypadám jako uplně normální 19letá holka:D.

S tou užitečností máte pravdu :\"Když můžu,tak ráda pomůžu.\"-Když člověk něco umí,tak proč by si to měl syslit...V dnešní době je pomoc,to nejmenší,co člověk může poskytnout.

K medicíně mě vlastně dotlačilo léčitelství(pocházím z Ukrajiny a z léčitelské rodiny k tomu,ale děda a táta se léčitelství aktivně nevěnovali,takže s drobnými nevysvětlitelnými bolístkami mě babička brala za jednou užasnou stařenkou...),mým největším rozvojovým problém je ten,že energie,které mám k dispozuici jsou pro mě \"slabé\" a cítím,že potřebuju svoje rodové energie,které mi děda nepředal(zemřel když jsem byla malá) a také potřebuju vedení(jen nevím jaké),cítím,že nemám k dispozici to,co potřebuju abych mohla fungovat na 100%...

Propojit klasickou medícinu a léčitelství je to,co chci,protože léčitelství je dar,kterýho chci užívat ne pro zisk,ale pro pomoc ostatním-užívání vlastních darů pro zisk vnímám jako využívání toho,co nám bylo dáno do vínku,čeho by jsme si měli vážit a nezneužívat toho...A nejste první,kdo si myslí,že spíše budu léčitelka než doktorka-asi se s tím pomalu začnu smiřovat

Už konečně vím,kde se ve mně vzala ta neuvěřitelná kritičnost...člověk se ode mě málokdy dočká pochvaly a uznání,že je to povedené...ale jsem kritická i sama k sobě-nepřestanu s něčím dokud si nejsem jistá,že to lepší nebude...Ale to spojování protikladných energii mi snad půjde dobře-naštěstí mám ráda protiklady a snažím se je zharmonizovat-funguje to na mě jako magnet a čím větší protiklady tím víc mě baví se v tom rýpat a spojovat.Ubrat z představ je pro mě hodně velký problém,ale aspon si uvědomuju,že to,co chci není příliš reálné...snažím se nemít žádná očekávání,protože jsou příliš vysoká a nesplnitelná...
Vím přesně,co tím hledáním cest a možností myslíte...jen to někdy přináší otázky \"Vážně jsem tak špatná a nepochopitelná?\"...

Projevovat a prosazovat své myšlenky mi nedělá problém-spousta tvrdohlavých lidí mi \"skládá poklonu\",že s tvrdohlavostí na mě nemají:D:D S těmi emocemi je to horší...jako malý děcko jsem se tomu \"musela\" naučit...a protože moje výbušnost nikdy ničmeu nepomohla,tak v tom pokračuju i jako \"dospělá\"...mým ventilkem je kreslení a tvoření poezie(někomu běží mráz po zádech zmých výtvorů a někomu-mamce nahání trochu strach...)
Ale tak nějak jsem se naučila ty emoce ovládat.Především kvůli tomu,že jsem jakýsi mladý empatik a o to je pro mě důležitější mít své emoce pod kontrolou a umět rozpoznat co je moje a co jiných...
Zatím jsem se svými stinnými stránkami při práci s energiemi nesetkla-přináší mi to jistý klid a po čase mi moje dárečky začínají chybět,pokud se nijak neprojevují...
MOc vám děkuji za vaše slova...stejně jako paní Alena umíte užasně podat upřímnost...

Julija » Aika. A to je to...něco ukazuje,že tudy cesta vede a něco mluví o opaku...a čemu dát přednost vlastnímu přesvědčení a hlasu srdíčka nebo dát na to,že ty "klacky" pod nohama nám říkají,že volíme špatně...nebo co když je tady ta myšlenka,že čím víc o něco bojujeme,tím víc si toho potom vážíme...
A když jeden hlavou nemyslí a nesnaží se,když mu teče do bot,tak by se ten hlavoun mohl i utopit...

Julija » Aika. Já si myslím,že dnes(a vlastně i v jiných obdobích) se musí myslet nejdřív na sebe a pak na ostaní-docela důležitý předpoklad pro "přežití"...
Nebo ty důležitý detaily ani vidět nechtěli...po původů některého konání ani nepátrají-udělají si svůj vlastní(dost často mylný) názor...ale to jsme od původního tématu hodně daleko...
Jenže ono je jedna věc,co chce srdíčko-kde vidí své naplnění a své poslaní a zcela něco jiného jsou okolnosti...a pokud ty okolnosti hází klacky pod nohy je to,co chce srdíčko,kde cítí svou rovnováhu a naplnění,to správné pro duši?Pro její ukol?

Julija » Aika. Vy máte vždy spoustu pěkných slov
S tím kolotočem duše s vámi souhlasím.Aby se duše dostala někam dál a nemusela se pořád točit životem a učit se,tak musí mít přeci spoustu různých zkušenosti-těch dobrých i zlých...

Julija » Najdise.cz S paní Alenou mluvíte moc pěkně

Některý rybky mají přesně opačný ukol...naučit se emoce projevovat a ne všechno dusit v sobě...

Mě by celkem zajímalo,jestli je mým ukolem skutečně být doktorkou,léčit...Dokud jsem se nerozhodla,že půjdu studovat medicínu,tak jsem svůj léčitelský dárek nechtěla...nenáviděla jsem svoje ruce...po tom rozhodnutí jsem začala lépe přijímat všechny počity s léčitelstvím spojené-prostě to tak je,musí to tak být...vím,že byhc byla dobrou doktorkou,ale ve škole to tomu moc nenasvědčuje...To potom o svém celoživotním ukolu silně pochybuje:D

A když si člověk uvědomí a příjme to jaký je,ale vůůůbec se mu neuleví spíš naopak...pochopil se správně? nebo jenom příjmul "názor" lidí,kteří tě znají od plenek?

Julija » Glimmer Man No ahoj,my jsme si už dlouho nepokecali,že....
Tobě ještě vůbec nic nedošlo a to působíš jako celkem rozumný člověk...by jsi koukal kolik vysvětlení se najde v minulém životě...já mám s tím své zkušenosti. Jeden kamarád se na mě jednou kouknul přes SRT a jeho zjištění moc příjemné nebylo,ale hromada věcí se tím vysvětlovala...věcí,které nikdo nechápal do tý doby...

Julija » Najdise.cz Ten se nenaučí nic,protože není ochotný se učit...Podle nej,je jeho životním posláním otevírání očí lidem,kteří je mají "zavřené"...

Julija » Aika. Ta maska-u tý nezáleží na věku-tu si snad nenasazují jen malý děti....
Ale tak někdy je tý masky třeba...lidi jsou různí a je třeba s nimi po různému jednat:-)
Jo Mikeš chodil na různý obludy holýma rukama-jako malá jsem se tý pohádky bála:D No snad nechybí-mrtvoly dědečka jsem se nebála-aspon ne veřeně:D
Intuice je hodně dobrá věc,akorád mě občas nehorázně vytáčí...jsem zároven hodně hrdá a občas se intuice a hrdost pěkně tlučou:D

Julija » Aika. Noo.může být ještě z minulých životů-tam to mám hodně zasekaný a spoustu věcí si táhnu...jediný tadle bolest to může být,protože další bolest může být tátova a ten se dlouho neobjevil(žádná dušička dlouho nepřišla) no a empatii jsem "použila" naposledy v neděli a ten člověk bolest momentálně necítil...takže musí být moje:-)
Nebo,co jste měla na mysli?

Julija » Aika. K těm maskám-baví mě sledovat,kdo si jakou vytvoří...je to celkem zajímavý na co lidi sází...akorád u mě tadle maska vznikla nějak nevědomky,když za mnou s tím přišli-kooukala jsem jak blázen:D
Nemůžu si pomoct,ale který 19letý člověk našel pravdu-doopravdy našel?
Ted jen pevně doufám,že jako ten Mikeš i přes tudle důvěřivost uspěju...ale mám to štěstí,že se mi toho moc nenabízí,že si všechno musím získat sama...a taky těžko usoudit,co je skutečně to dobré,dokud si to nezkusíme?...ale to je možná další příznak mládí-všechno si musím zkusit sám...

Julija » Aika. Děkuju...máte pravdu-nějak na sebe moc nedohlížím a abych zbystřila,tak mě něco musí praštit hodně silně do čumce...na těle mám jizev,že bych mohla otevřít sbírku:D
Ale s tou důvěřivosti-spíš se setkávám s opačným názorem-nepřístupná,uzavnřená,chladná a nedůvěřivá...málokdo o mě ví něco hlubšího-spíš povrchní nedůležitosti...občas se až moc ptám an to,proč se něco děje,ale ne vždy objevím odpověd-tak to uzavřu s tím,že co s emá stát stalo se a časem třeba poznám proč

Julija » Aika. Zkoušela jsem se podle vaší rady "napojit" na tu srdeční čakru a nechal at si slzy vytečou...takové spojení se mi navázat nepovedlo,cítila jsem jen bolest a důvod nenašla...možná to bude tím,že ho vlastně znám a pokud jsou další,tak jsou ted nedůležité nebo je znát nepotřebuju...

Julija » terere Já takhle ruce nemám rozdělený,mám je stejně silné...reiky už mám a mám i první zasvěcení do shambaly,takže nějaké zkušenosti s léčením nám...ale u mě je to krapek složitější-dělám v týhle oblasti více věcí než "jen"léčení,takže mě vyčerpvají a oslabují jiné věci při kterých reiky nepoužívám

Julija » Aika. JJ,zvlášt,když je někomu 19 a je to koketa na entou-to některé věci nechce sám věk připustit:D A když se do toho začnou plést muži a je jich hnedka víc(já nevím,že se prostě nedomluví a neotravují postupně)a jsou to velmi pěkní a zajímaví muži,pak je různých energii na jednom místě příliš...no kličkujeme nebo děláme hovadiny(aspon já je dělám) Já už se těším,až se přehoupnu přes věk mladistvých blbostí:D
papa

Julija » Aika. Noo,tak si myslím,že zablokovaná budu ještě hodně dlouho...už vím o co jde...některý věci,chceme mít rychle za sebou,rychle vyřešené...i todle je ten případ,myslela jsem si,že už něco je vyřešené a ono není a přidaly se k tomu další věci-začarovaný kruh...no,ne,že bych o tom nevěděla,věděla,jen si to nechtěla přiznat...
Ano,máte pravdu držíme si je my,protože některé lidi prostě potřebujeme a ony to vědí a vlastně i oni potřebunjí nás...

Děkuji-budu to potřebovat.pa

Julija » Aika. Už mi bylo řečeno,že příliš dávám svoje srdce a vím,že jsem v téhle oblasti hodně zablokovaná a nesu si to i z minulých životů...měla jsem s přítelem menší problémy,ty už jsou pryč-a to se právě dostavil onen pocit-ano,to je ten problém...ale ono to není tak jednoduché(a co je )-takže je ještě někde problém-zkusím postupovat podle vaší rady a uvidím s čím příjde jeden můj kamarád...
Snažila jsem se zjistit,co mi chce zdělit-táta nechce,abych určitý věci věděla...byla jsem jeho holčička,takže si myslím,že jen jeho dušička nemá klid,protože se o mě nemohl starat a chránit,tak asi tu bude dokud si nesplní svoji "povinost"
Dušičky mi nic nedávají,ale pokud je necítím,tak se necítím dobře-jakoby nějaká část mě zmizela...naučila jsem se s nimi "žít",když se zeptám co ode mne chtěji,tak odpovědět je,že nic,když je pošlu pryč,prostě odejdou...
To už nám s mamkou říkali,že to,co mi patří z našeho rodu,toho se mi dostane...jen čekám na ten čas,protože cítím,že prostě něco chybí...
Léčím,jen tím,že požádám o energii pro toho člověka a podle rady mého mistra,se s tím člověkem bavím nebo když léčím na dálku,tak se koukám na televizi,abych se nesoustředovala na léčení a nedávala,tak svoji vlastní energii...ale i když to tak dělám,tak s umyslem prostě pomoct-nic neudělám-když vidím,že to pomáhá,tak mám z toho sama radost a těší mě,že je díky mně někomu líp...