Diskuze, Diskuzní fórum

Háňa* » Najdise.cz Pokud jsi čilá, tak žij. Proč chtít spát za každou cenu jenom proto, že je noc, potom to dospíš. Nemá cenu se tím stresovat, užij si delší dny.

Háňa* » Monili Deví píše o stravě - ano
K tomu "se stravou opatrně" ... strava je pro člověka všechno, co nějakým způsobem pozře a co následně musí strávit - nejen jídlo ...

Jinak, tiky často značí pocit člověka, že je stále někým sledován (pod drobnohledem) - připadá si jako mikrób pod mikroskopem. Pokud je příčina v nějaké nepohodě.

Ale nemusí to tak být vždycky ... nechci tě děsit, jen pro info ... http://onemocneni-mozku-a-nervu.zdrave.cz/…

Háňa* » Monili Děti v tomto věku jsou velmi citlivé - na všechno ...
A taky už jsou dost velké, že se umí vyjádřit - umí říct, co je dráždí - pokud se ovšem nebojí to říct nebo nemají pocit, že i když to řeknou, nebudou brány vážně.
Rozhodně bych řekla, že proč - z čeho je podrážděná, ví nejlíp ona sama.
Takže jako první, než ji začnu někde vláčet po odbornících, bych se jí prostě zeptala. Případně požádala někoho klidného, ke komu má důvěru , aby s ní o tom nenápadně promluvil.
Ovšem, je třeba být připravena, že můžeš slyšet něco, co se ti třeba nebude moc líbit.

Háňa* » Roseanne Dejme tomu, že se budeš třeba bát promluvit před lidmi. Nebo cokoli jiného, to je fuk.
Představ si to nejhorší, co se může stát, čeho se vlastně bojíš - aby ses neznemožnila, neztrapnila, aby se ti nevysmáli, aby zhnuseně neodešli, neházeli na tebe rajčata, ... cokoli.

Až si to představíš, co to vlastně je, to nejhorší, dovol, ať to proběhne - jdi do toho, oddej se tomu - jdi a nech se ztrapnit, naházet na sebe rajčata, umožni lidem zhnuseně odejít, vysmát se ti ...
Chtěj to prožít.
Je to zážitek, který neznáš a proto se ho bojíš. Jeho "ochutnáním" na vlastní kůži si hodně pomůžeš - zjistíš, že jde o hovno - žes to přežila a k žádné úhoně jsi nepřišla.

Nemáš odvahu ?
Tu nepotřebuješ - stačí se jen oddat ... všechno uvolnit a nechat osudu s tím, že "Ano, chci to zažít".

Háňa* » Freja Nesnažila bych se rozhýbávat. Brala bych to naopak jako informaci, že jsem se toho v poslední době nějak nauchopovala přespříliš a dala bych si od uchopování trochu klidu ....
Všechno bych alespoň na nějaký čas z rukou pustila, uvolnila se a dopřála si od pocitu, že musím mít stále všechno pevně v rukou, prázdniny.
Tu ruku, co bolí, bych při tom ještě zafixovala do šátku, aby si naopak odpočinula - nacvičená je zřejmě momentálně až dost.

Háňa* » Drahomiluše Vyléčit určitě ne, vyléčit se může člověk jedině sám. Všelijaké přeparáty mu mohou maximálně pomoct v začátku - utlumit příznaky, aby měl víc sil na práci se sebou

Háňa* » Najdise.cz Nemůže. Sex jako takový ne. Stačí si otevřít nějaký obrázek a podívat se, kde je pochva a kde děloha. A vzhledem k tomu, že většína mužů "nedosáhne" ani na konec pochvy, ani se k plodu nepřiblíží.

Poškodit je ale může zvenčí určítý styl sexu - různé krkolomnosti a divočárny nebo kdyby na tebe třeba nalehl, apod. A také je větší pravděpodobnost nějakách zánětů, mykóz, .... Ale to záleží, jak je kdo na to citlivý a v jakém stádiu těhotenství je. Prostě bych byla trochu umírněnější a moc nedivočila, ale jinak bych se sexu nebála.

Háňa* » růžička Mně nejvíc pomohlo, když jsem si uvědomila, že tři čtvrtiny věcí, které se snažím si zapamatovat, buď vůbec k ničemu nepotřebuji, takže je mohu klidně propustit do éteru, nebo se dají zapsat.
Jakmile jsem si tímto ošetřením v mozku uvolnila kapacitu, to, co pro mě je opravdu podstatné, si pamatuji snadno.

Háňa* » Drahomiluše Aviváž používám jen na svetry, apod., protože mě nebaví od nich dostávat elektrické rány. Chemií obecně doma spíš šetřím - líčím se minimálně, make up nepoužívám, ale ne kvůli nějakým strašícím článkům - to proto, že mně, konkrétně, nadbytek chemie nedělá dobře - z většiny různých čističů, parfémů, apod., kašlu. Takže používám jen to, co mám vyzkoušené - co mě nedráždí.

Háňa* » Najdise.cz Myslím, že psychopatické sklony nejsou věcí genů, spíš předávání modelů.

Háňa* » Najdise.cz Jistěže, dám, když po něm mé tělo zatouží - jsem proti podobným strašícím článkům naprosto imunní

Háňa* » Buddha/2

Háňa* » Drahomiluše Já měla kdysi dávno půl roku u postele podložené nohy a tím mám podkládání už pro celý život vyčerpané. Jsem plně uspokojena - na tu dobu se nedá zapomenout

Háňa* » Siginek Nemoc nepřijde z ničeho nic Řekla bych spíš, že "postupováním do dalších kol" nemocí spíš ubývá. Jak duše zraje, stačí potom lehké náznaky, když je něco "špatně". Člověk je už umí vnímat, takže není třeba, aby to došlo až do těžké nemoci

Háňa* » Najdise.cz To už je jedno - ono to může být u různých lidí různé. Záleží také, co jim přesně způsobuje ten smutek a tlak, kde je zrovna u nich v rodině ta "bota, co tlačí" ... A taky, jak moc závažný je. V některé rodině se "dědí" akné nebo obezita, v jiné rakovina ... to byl jen příklad, jak je to všechno jednoduché a logické

Háňa* » Najdise.cz Myslím, že duše si nevolí nemoci, ale způsob žití, který si chce vyzkoušet a jejím cílem je právě prožít jej ve zdraví a bez úhony.
Že se to nepodaří, to je možná tím, že se protentokrát "přecenila", jednoduše řečeno - není ještě dost zralá na to, aby život, který si zvolila, dokázala zvládnout tzv. bez ztráty kytičky Asi chtěla něco přeskočit - něco, co jí možná připadalo moc jednoduché, nezajímavé ... moc se drala dopředu, protože ještě neví, že přeskakovat nelze - že všechno má svůj řád a posloupnost

Ty vyjmenované nemoci bych vůbec neřešila, protože si myslím, že jsou umělé - čili, uměle vyrobené a rozšířené, aby se proti nim mohlo bojovat a vyhrát, jako důkaz pokroku civilizace a úspěchu vědců.

Jinak si obecně o všech nemocech, co kdy proděláme, myslím, že jsou to varování před pokračováním ve stejném způsobu života, jaký jsme vedli doposud, který nám nedělá dobře a časem by nás zahubil. A často nejen našeho. Nemoc, nebo spíš sklon k ní, se může předávat z generace na generaci. Říká se tomu, "ona je dědičná", "máme to v rodině" ... . Ale myslím si, že dědičná není nemoc, jako taková, ale ta prapříčina - nějaká "vada v harmonii žití", která se předává stále dalším a dalším generacím.
Nemoc je prostě takový majáček "hele, takhle fakt ne, tak se odděláš, stejně, jako tvoji předci"
Kdo neposlouchá "tichá" varování a lehké náznaky, tomu to tělo holt musí "říct" nějak razantněji.
Když například nevypláče své slzy, bude z nich mít rýmu, po čase sennou rýmu nebo třeba astma, nakonec se přidá vysoký tlak, protože v něm bude jeho smutek "natlakovaný", ten časem poškodí srdce, které logicky nestíhá .... a tak to jede a jede, až je z člověka troska a zemře na třetí infark jako jeho děda a táta, "protože TO mají v rodině" - jenom takový příklad, který jsem si zrovna teď vymyslela.

Zdraví je rovnováha - v jakémkoli "oboru" ... a to je základní stav.
Nemoc je jen ztráta té rovnováhy, nic víc.

To je můj názor na tu věc

Háňa* » Avadesign Mně v zimě výhradně syrová strava nevyhovuje. Dělá mi líp zelenina tepelně upravená. Ale teď, na jaře, spasu všechno, co mi přijde pod ruku

V globále si o tom nic nemyslím. Cítím, co mi kdy dělá dobře a co ne a podle toho "jedu". Každé tělo je jiné, takže nějaké trendy "zaručeně dobré pro všechny", mě nechávají chladnou

Háňa* » Lud-mila co prosím ? Tomu vůbec nerozumím.

Spíš jsem měla na mysli se přes den nějak zabavit - vypustit adrenalin - sportem, štípáním dřeva, apod.

Háňa* » Najdise.cz Potlačená agresivita. Snad bojový sport nebo nějaká silová činnost by mohla pomoct. Něco, co vypustí adrenalin

Háňa* » Najdise.cz A po týdnu suchého chleba jsou lahůdkou i buřty z cibulí

A po týdnu bez chleba je lahůdka i ten chleba