Diskuze, Diskuzní fórum

Fuuu » Bosch "Z toho úhlu pohledu nastává problém jak sloučit pozemský život s životem křesťanským (nemyslím že to dodnes církev zvládla sloučit)."

máš pravdu, na tomto dost je...

totiž ano...astrologie oslavuje člověka a věnuje se poznání člověka...kdežto křesťanství oslavuje Boha a učí člověka ukazovat nikoli na sebe, ale za sebe...respektive NAD sebe...

ale otázkou je, proč by člověk nemohl s pokorou boží dělat obojí...ukazovat na sebe i nad sebe...protože co jiného je ostatně člověk a všechno lidské než konkrétní projev, byť nedokonalý a často hříšný, něčeho vyššího, božského?

Fuuu » Loen To jsem netušila, že existuje přímo astroteologie...kde ses s tímto pojmem setkala?

Ale je to logické...protože souhlasím...Bible je mnohonásobné podobenství o všech univerzálních archetypech... a tyto archetypy lze na druhou stranu vnímat jako pocházející z jednoho společného božského základu... a koneckonců životní příběh Ježíše Krista je i podle Junga vrcholnou ukázkou lidské individuace...

Děkuji za názor, mám podobně liberální stanovisko ...btw mezi ty geniální kamarády asi nepočítáš i mě, že ne? ...no škoda

Fuuu » Jarek62 Nádherné

Fuuu » Jan1na No mně tam to Pluto právě vůbec nechybí...v tom , co jsem napsala...já to vnímám a prožívám jinak, a tak to mám být...aspoň jsme si inspirací

Fuuu » Jan1na Hmmm...ty sice ustoupíš, ale zmáhá tě to a vyčerpává...proč to v sobě vědomě nezkusit obrátit a prostě si to užít?...možná ten rozpor, co děláš a jak to prožíváš, je totiž právě ten problém...třeba by pomohlo více se položit do té "ženské" energie...ve smyslu...vždyť je přece příjemné, že za mě v tomto může rozhodnout partner...že nemusím být stále akční a určovat, co a kde kdy se bude dít ...prostě odevzdat muži tu důvěru, že on umí v jistých věcech rozhodovat lépe a přísluší mu to, uznávat jeho autoritu...a pak zcela přirozeně...třeba se věci promění a on najednou začne respektovat, že jsou záležitosti, v kterých lépe dokážeš rozhodovat zase ty jako žena...

No, nebyla by toto hezká alchymie? Ale samozřejmě tohle je stav ideál...

Fuuu » Jan1na Jojo, to chápu...tam, kde máme dračí hlavu, tak se většinou škrábeme dost ztuha...já ji mám ve Lvu v 10. domě... a lvovské vlastnosti, notabene na veřejnosti, zatím moc projevovat taky neumím

Fuuu » Loen Loen klid ...já bych měla Pluto asi taky nějak rozvinout, a to su trojnásobnej štír a s Plutem na ascendentu. No a paradoxně jsou tací, kteří se mi smějí, že jsem "prd" plutonička

Fuuu » ži.va Manipulace...o tom žádná...jojo, ta je vždycky oboustranná a je plutonická ža na půdu. Tam ale byla řeč o přímočaré neústupnosti, o neochotě ustoupit... a tam si myslím, že kolikrát může hrát prim i něco jiného než Pluto, no...

Jinak...schopnost nahlídnout svoje vlastní vzorce a pokusit se z nich pomaličku vystupovat...to je ta nejlepší cesta, pod to se ti můžu podepsat

Fuuu » Jan1na No někdy mi přijde takovej zabejčenej a neústupnej i Uran...ten raděj než by ustoupil, tak se na všechno vykašle A taky Lilita...ta se odmítá domluvit...

Ale jinak jojo, trochu rozvinout tu váhovskou dračí hlavu by ti slušelo

Fuuu » Jan1na No vidišto...není na tom nic špatného ustoupit...já ti ani nevím, jestli tohle je problém Pluta nebo čeho...já třeba Plutonik jsem a s ustupováním myslím problém nemám...nicméně za to asi můžou ty moje Váhy...vlastně někdy se přistihnu že ustupuju až moc ráda

Fuuu » Jan1na Zkus naoko ustoupit a pak pomaličku nenápadně, žensky lstivým způsobem nějak ukázat, že ani tvoje varianta není špatná ... a nebudeš se cítit zválcovaná a nebudou ani žádné otevřené boje

Fuuu » Jan1na Myslím, že ve vztahu dvou Plutoniků je vždy jeden, který jaksi zaujme pozici "silnějšího" Pluta a má tak nějak plutonicky navrch. Pluto je "buď anebo", tudíž na nějakou rovnocennost se tu asi moc nehraje. Zajímavé taky podle mě je...že ve vztahu může pozici silnějšího Pluta zaujmout ten, kdo třeba v nativu extra na první pohled zvýrazněné Pluto nemá, ale v synastrii se objeví situace jiná...má např. Pluto na ascendentu partnera a tak ho plutonicky válcuje...

Fuuu » Najdise.cz Btw jde ale Neptuna vůbec nějak ohraničit? Není jeho podstata právě v té neohraničenosti, rozplizlosti, bezednosti? A nejde spíš o to, jak si tuto bezednost reálně prožívat tak, abychom se v ní neutopili?

Fuuu » Loen No dle mých zákulisních informací o tomto konkrétním případu...tu nejde tak ani o alkohol...jako spíś o to, jak se nerozpliznout v každodenní realitě...což znamená že ona dotyčná osoba má pocit že je totální chaotik a navíc že do chaosu uvádí i druhé, že je naprosto vykolejuje a mate v jejich počínání. Tak jako v tomto případě já nevím...možná spíše než potenciovat Neptuna by tu pomohlo nasadit Saturna jako protilék a zavést pevný každodenní řád (to tu ale radí fakt ta pravá...jak se říká kozel zahradníkem )

Fuuu » Fuuu Protože toto téma zaujalo opravdu mnoho lidí a mnoho příspěvků k tomuto tématu mi přišlo i do vzkazů, rozhodla jsem se po čase připsat nyní, jak se příběh této ženy vyvíjí dál.

Přišly mi spousty doporučení, jaké že by měla zkusit terapie, a prestože se nic z toho nerealizovalo, přece jen se prostor na změnu našel. A astrologicky zajímavé je, že se tak děje v době, kdy je tranzitní stélium planet v kozorohu... a vypadá to, jako by její kozoroží venuše, případně luna díky tomu dostaly prostor trochu povolit ten saturnský krunýř.

Takže...ona dotyčná...překonala svůj takřka smrtelný strach z fyzického kontaktu s jiným člověkem, konkrétně se svým přítelem. A byť tvrdí, že z toho má v podstatě šílený traumatický zážitek, přece jen z ní jde cítit radost, že se cosi změnilo. A já jsem si uvědomila, že netřeba ji nějak litovat, netřeba ji snažit napravovat nějakými terapiemi, protože ona má prostě svůj čas. A byť působí ve svých 35 letech v mnohém jako patnáctiletá dívka, tak v jejím příběhu je to prostě tak nějak autentické, i to utrpení, které prožívá, je prostě autentické a její duše ho asi potřebuje prožívat. Jo, a taky jsem si uvědomila, jak strašně statečná je. Úplně mi to uvědomění vyrazilo dech...

Fuuu » Jan1na To je hezkej příklad s tím Hanákem Asi každej kdo má silné neptunické tendence a tlaky, tak musí najít svůj způsob rozpouštění se a na každýho asi platí něco trošku jiného. Ono vůbec jakýkoli boj se závislostí je hrozná fuška, protože závislost sama o sobě...je vlastně touha dokonale a úplně naplnit nějaký archetyp, ale to se člověku stejně nikdy nepodaří a jen ho ta závislost potom ničí. Takže smekám před každým, kdo dokáže tu svou touhu dokonale naplnit nějaký archetyp nějak smysluplně a neškodně naředit, prožít, tvůrčím způsobem využít...

Fuuu » ži.va No některým "mozkově" hodně aktivním lidem to třeba stačí spát méně...míň hodin...ale kdoví, co se v ní všechno mele, o čem ona sama na vědomé úrovni nemá páru a na co inteligence nestačí ...jestli je to vo tom, že mozek nemůže přestat přemýlšt, nebo se spíš bojí přestat přemýšlet...spánek a sny jsou vlastně takový kukátko do nevědomí, hrozně zajímavý a v podstatě nevysvětlitelný...myslím

Fuuu » ži.va No já měla cca před půl rokem období, kdy jsem několik týdnů nespala. Jakože fakt NESPALA. takřka vůbec, nešlo to. Což mimo jiné znamenalo, že mně nezabíraly klasický léky na spaní, hypnotika apod. a skončilo to tak, že jsem strávila týden v nemocnici. A uklidńovat a lepšit se to ale začalo až se cosi pohnulo v mým životě a přestala jsem se tak děsit toho, co se děje, případně toho, co jsem udělala atd.

Moje myšlenka původní to není, ale souzním s ní...upozornili mě na tuto souvislost myslím dokonce dva psychologií se zabývající lidé. Taky jsem tehdy pochopila, že někdy si člověk prostě musí nechat pomoct klasickou, tvrdou psychiatrií a chemií, protože prostě jinak to nejde. Je to stav, kdy chce člověk jen spát, odpočnout si, ale to jediné nejde, jako by sě tělo děsivě bálo usnout, že to nepřežije.

Fuuu » Loen No já bych řekla...co tak o tom vím...že tady v tomto konkrétním případě půjde spíš vo to, jak se nestát alkoholikem ...tj.,jak odžívat neptuna trochu smyslupnějším, tak nějak méně závadným způsobem než pitím... a co by tedy mohlo tak nějak konkurovat stavu alkoholového opojení

Fuuu » ži.va S neptunem souvisí spíš proces uspávání, usínání a stav spánku jako takový; sny samotné a jejich obsah pak odrážejí něco zasutého v našem nevědomí... a tam se může skrývat prostě cokoli, jakýkoli potlačený nebo naopak nepřiměřeně přebujelý princip, syndrom, archetyp.

Já osobně mám teď taky období velmi intenzivních snů, z nichž se budím totálně vyřízená a vyfluslá. Jeden z posledních, který stál skutečně za to...ve snu jsem s hrůzou zjistila, že můj otec nezemřel před lety na infarkt, ale že jsem ho zabila já...nešťastnou náhodou, úderem kamene do hlavy A měla jsem jít za to do vězení. Probuzení z tohoto snu a návrat do reality byly krušné. Asi to obecně souvisí s tím, že si teď na nevědomé úrovni řeším obecně mužský, solární princip ve svém životě...tj. do jaké míry ho přijímám nebo naopak odvrhuju apod. Naproti tomu se mi zdají sny, že jsem těhotná, mám rodit, berou mi moje dítě apod., což zas souvisí s mým hodně bolavým achetypem luny, matky.

Jo a zajimavý je také stav, kdy člověk nemůže spát vůbec...je v tom totiž jakoby strach z toho, že usne a že se mu budě něco zdát... a že se tak z nevědomí vyvalí cosi, čeho se bojí, na co není piřpraven a co by nezvládl...organismus pak reaguje obranným způsobem a raději nespí...