Diskuze, Diskuzní fórum

Jaňajs » čolis Pro všechny,kteří chtějí.A řekla bych,že tady na těch stránkách asi pro "Všechny".

Jaňajs » čolis Tak to asi pomohlo víc lidem,než jednomu.Tomu věř.Cením si když dělá jeden něco pro druhého.Hlavně tím nemyslím nakupování darů a blbostí,ale právě tím,co umí,co ví a podělí se.Tím časem,který je tak vzácný!Ď

Jaňajs » čolis Teda,klobouk dolů.Tolik času,který jsi strávil psaním místo brouzdáním po lese to se cení.A vůbec to nebylo zbytečné, to věř!Díky

Jaňajs » maja23 Nevím,ale zkus si přečíst něco o astrálním cestování.Zdá se mi,že jsi byla blízko.Ale neber mě moc vážně.Najdi si o tom nějakou literaturu.Já jsem četla nedávno "Cesty mimo tělo".Zajímavé.Spisovatel (už nevím jméno)tam při tom stavu popisuje jakési vibrace.

Jaňajs » bruno Také tomu věřím a myslím si, že tady nejsme poprvé...Že se stále rodíme zas a znova, abychom se učili.Já jen doufám, že už jsem naučena všemu a že se to nebude opakovat.Je to nekonečné.I když, co člověk ví?Kolik životů musí projít,aby vyhrál a pochopil.Život je jedna velká škola.A neboj se ničeho..Asi to není zlý duch.Třeba je to duch dědečka,nebo někoho,koho jsi měla ráda.Zkus se nad tím povznést,zastavit se a vnímat.Třeba to půjde pochopit a cítit to,co cítí a vnímá dítko.Držím pěsti

Jaňajs » bruno Jojo, i zvířáci jsou moc citliví.Docela by mne zajímalo, jestli je to, na co se malá řehtá a psík štěká stále na jednom místě.Nebo je to různé?

Jaňajs » bruno Děti jsou vnímavější a vidí víc ale bohužel ještě neumí mluvit a tak to nemohou nikomu říct.Když se naučí mluvit, tak už bohužel ztrácí paměť a začínají žít v realitě.Alespoň mi to tak připadá.A vzpomínám jak jsem jako malá koukala do zrcadla a bulela jak želva a stále si opakovala "Já, já,já, musím zase žít,nikdo jiný za mě žít nebude, musím to zase přetrpět."Vidím ten den jako dnes.A někdy i pocity se mi vrací.Fuj.Je to zvláštní.

Jaňajs » katalpa Milá Katalpo,nebuď smutná...Je to jen taková maličkost.Mně když byly dva roky,zjistili to samé.Tupozrakost.Projevilo se to tak,že jsem při běhu bourala do zdi.No nic.Tak šli se mnou na oční,jestli to není od špatného zraku.A bylo.Prd.Hned mi dali čtyři dioptrie a okluzor k tomu.Na oko,na které jsem viděla lépe.To mi mamka každý den dávala a já byla jak bezmocná.Když se ptala (náhodou,když zapomněla),na které oko to dáváme,vždy jsem jí řekla to druhé.Tupozrakost, jak mi řekli se nedá operovat,že prý je to nervového původu.Zjistila jsem,že vlastně asi celý život koukám na jedno oko.To druhé jakoby přihlíží, ale nepřečetlo by nic.Trochu vidí a to mi stačí.Člověk se s tím naučí žít.Byli jsme, když jsem byla malá někde v Machníně u Liberce, kde to snad léčí.Řekli nám,že je pozdě,že se to dá léčit do deseti let věku.Bylo mi 11.Zkus se někde pídit, ptát a zkoumat.Moc to mrňouskovi přeji....Kdyby to vyšlo bylo by mi moc fajn.Tak držím pěsti.Moc.Jo, já teď sice nosím brýle,ale z 12 dioptrií, které jsem měla tak asi v šesté třídě jsem na pěti.Ale bez nich ani ránu.Snad jsem ti trochu pomohla a naopak nepřitížila.Hlavně smích a bude dobře.Mějte se fajn