Diskuze, Diskuzní fórum

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Opozice je jednoduše řečeno červená čára jdoucí přes střed radixu. Aby byla fakt silná, musí jít o těsný aspekt (do 1° od přesného aspektu), tehdy se zobrazí silnou čarou.
Nativní planety jsou černě (uvnitř kruhu) a tranzitní oranžově (vně kruhu).

Jinak na obrázku jsou tranzity k 1.1.2006 a zde je ta opozice vidět hezky. V té době zde byl také silná kvadrát Pluta na nativní Uran (rovněž silná červená čára, nejde přes střed). A tranzitní Merkur tvořil Opozici na nativní Slunce a Mars, ale to je rychlý tranzit, ten se významně neprojeví, je to nejvýš spouštěč nějakých událostí signalizovaných tranzity pomalých planet.

Snad jsem to napsal alespoň trochu řečí normálních lidí.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Někteří mají to "štěstí", že je v jejich životě tento aspekt nepotká, protože oběžná doba Pluta je tak dlouhá...
Ale třeba v letech 2005 a 2006 jsi měla opozici Pluta k nativní Venuši. Co se dělo tehdy?

Zjistit to lze třeba otevřením svého radixu, najet na tranzity a v nich nastavit posun po roce a jít zpět až do doby, kdy se tranzitní planeta ocitá na nativní. Doladit pak jde třeba po měsících, týdnech, dnech...

Sosna zvlčelý » vuvuzelka Pluta samozřejmě nedělaj neplechu. Jen ukazují, co se děje. A kdybych četl lépe, třeba bych i nebyl tím slonem v porcelánu.
Ale jinak jsem Ti spíš napsal do SZ. Tady je to (má být) stejně o Plutu na Venuši.

Sosna zvlčelý » vuvuzelka Joj, to byly časy!

jsem se musel honem podívat, kdy jsem to měl... Bylo mi 15 a já si užíval svoji první lásku (vztah; nešlo o první zamilování a první platonickou lásku). Hormony bouřily (však to bylo ve Štíru) a já bych pořád mohl, kdybych mohl...
Skončilo to tak, jak běžně v 15 končívá. Ale stejně nezapomeneš...
(Ve stejnou dobu se přidal ale i tranzit Jupitera přes Venuši. Takže to zabarvil i on. Ale přejel mi ji celkem rychle, proutník jeden.)

Jenže v 15 člověk prožívá jinak, než třeba ve 30, takže si počkej na někoho, kdo dá zkušenosti dospělého člověka.
Jinak bych mohl z čerstvějších zkušeností pohovořit spíše o konjunkci PL/SL a PL/MS. Ale jestli mi něco fakt dává zabrat, tak je to současný PL kvadrát PL! A právě teď byl Pluťák stacionární a to fakt tedy... Někdy se nejde ani nadechnout. Ale dýchám...

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Copak v každé otázce není už ukrytá odpověď?

Sosna zvlčelý » MoonlightDrive Přislíbil jsem se podívat na radix. Určitě nebudu ani zkoušet dělat rozbor komplexní, na to nejsou v žádném případě kapacity. Ale pár otázek zde zmiňujete a něco mi vysloveně vyskočilo do očí, tak proč na to nekouknout?

„… v lasce silenost, hluboke City z nenadani, bez duvodu.“
No ona ta Venuše v Beranu to asi ani jinak neumí, než vzplanout náhle, z nenadání. „Ta se rozhodně“ nezávisle na Vaší vůli. Ovšem také umí rychle vychladnout, dojde jí šťáva a pak se může přeorientovat stejně náhle tam, kde je poskytnuto větší vzrušení. A že je to náhlé, o tom svědčí těsný kvadrát od Urana. A že není to bez růžových brýlí, to je zase kvadrát Neptunův. Zdá se, jakou to má hloubku, že to je to pravé, ale ejhle. A šup, radikální řez, skutečně až chirurgický zákrok, oddělení se (nemusí být jen z Vaší strany, ale třeba i ze strany partnera, který se dusí a rozhodne se tak náhle, až to i jeho samotného může překvapit).
Venuše retrográdní ukazuje, že se to celé může odehrávat velmi netradiční cestou. A že důvody tohoto jednání mohou stát tak trošku „mimo Vás“, mimo Vaše chápání, kdy nedokážete své pohnutky racionálně vysvětlit. A ony ani racionální vysvětlení nemají. Tady klidně může jít o nějaký „program“, něco zakódovaného třeba i z minulých inkarnací (pokud v ně věříte). To by se samozřejmě nemělo stát výmluvou pro Vaše jednání a neřešení situace, pokud ubližuje. A samozřejmě to neznamená, že je to vysloveně špatně. Jen to hledání vlastní cesty zde bývá komplikovanější a netradiční.
Venuše v Beranu je v exilu, zde ve znamení soupeření a expanze se těžko prosazuje skrze soulad, který je jí vlastní. A propojení se záležitostmi 2. domu pak mohou poukazovat na oblast hodnot – sebehodnoty. Je potřeba nalézt sama sebe, vážit si sebe, stát si za svým. Mít se ráda taková, jaká ve své podstatě skutečně jste! Ale pozor! Taková, jaká skutečně jste! Někdy to lidé chápou jinak a zneužívají tuto větu k tomu, aby si obhájili své konání a bezohlednost (jsem, jaký jsem) a dokonce sami sebe přesvědčují o nějaké své podobě, která však není jejich podstatou! Takže nedělat ze sebe někoho jiného, ale být svojí skutečnou podstatou, nepřestat se poznávat. A také si dát pozor na lidi, kteří pro vlastní účely Vás mohou přesvědčovat, že jste úplně jiná. Vy nemusíte mít schopnost tuto faleš prokouknout a pak s Vámi může být nepříjemně manipulováno, zneužíváno, což ve výsledku se v sebelásce a sebohodnotě projeví velmi negativně! Pak by zde mohla být agrese (i duševní) a zloba obrácena proti sobě samé!

Vládcem 5. domu (milostné vztahy) je Merkur v Rybách. To je znamení jeho exilu a pádu. A opět je retrográdní.
Pakliže si Merkura můžeme spojit s rozumovými schopnostmi a logikou, pak zde nemá mnoho možností tyto schopnosti projevit. Ryby jsou o citu, je to založeno na víře. A rozum se může dostávat do konfliktu s vírou. Člověk zde může odmítnout všechny záležitosti rozumu, všechny důkazy svědčící proti jeho víře, protože víra je pro něho víc. Nedokáže se jí vzdát.
To samo o sobě ještě nemusí být špatné, pokud si člověk najde své místo v tomto světě, kde těchto vlastností umí dobře použít. Někdo se třeba odevzdá celibátu, svou lásku dá do služby druhým. Ale má to i svá rizika v tom, že se objeví nějaký falešný prorok, či guru a člověk to nerozezná. Nechá se jím ovládnout. A dokonce slepě milovat. A k tomu si přidejte vliv Černé Luny (konjunkce)! V souvislosti s láskou se často mluví o růžových brýlích. Já zde však mluvím o tmavých brýlích, kdy prožívání lásky a způsob milování je do jisté míry nevidomý.
Merkur je zapojen do figury velkého trigonu, což je příznivý vliv. Ale já nevím… Opravdu zde lze hovořit o dobré podpoře od planet, jež jsou obě ve znamení svého pádu (Luna ve Štíru, Mars v Raku)? Někdy bych se bál, jestli tyto planety neudržují svojí „podporou“ člověka déle ve stavu s představou, že vše se v dobré obrátí, aby neodešel, nekonal, nic neměnil, a tím déle trpěl v různých situacích, kde jiný by již praštil do stolu a začal jednat.

Cheirón v 7. domu ukazuje ve vztazích prožívání skrze bolest. Možná zde někdo (těžko říct, zda Vy partnera, nebo partner vás) zkouší „vztahem léčit“. Toto samozřejmě může probíhat na velice nevědomé rovině. Ale zase zde vyvstává otázka, zda jde v takovém případě o partnerství, kde oba by měli stát na stejné rovině, když jeden vnímá druhého jako slabšího, že ho „musí léčit“, namísto aby byl právě jen tím partnerem? Ono to pak může přispět k pocitům, že jeden druhého do něčeho tlačí. Nebo že je ve vztahu přidušen.
Zde je důležité si uvědomit, než nás začne partner léčit (my jeho), že chtít se uzdravit (třeba i ve vztahové rovině) musí chtít skutečně každý sám. Že je potřeba přijmout bolest, kterou v sobě neseme, nechat ji projít, procítit a pak odejít. Sám za sebe. Druhý za nás nezodpovídá.


Možná se pak ještě rozepíšu později k něčemu dalšímu, toto bylo tak v kostce k té vztahové části, co cítím.

Čistě neastrologicky mi tu ještě vyskakuje jedna věc v souvislosti s „láskou a city znenadání a bez důvodu“. A jaké důvody by pro lásku měly být?
Kdysi se mne jedna slečna ptala, proč ji miluji. A co na ní miluji? Proč s ní jsem? Kdyby se zeptala jednou, bral bych to jako zvědavost, otázku do diskuze atd., ale ona chtěla tyto důkazy často! Až moc často! Nikdo jí neřekl a sama na to nepřišla, že když se člověk takto neustále ptá, pak sám si není jist svými city. Jen to přenáší na druhého. Nemluvě o tom, že pokud si svými city nejsme jisti, milujeme skutečně? Ne!
Sám jsem tenkrát neznal odpověď. Přišla až časem. S jinou ženou. Té bych na podobný dotaz dnes odpověděl: „Nevím, proč tě miluji, ale věděl jsem to hned v tom okamžiku, když jsem tě prvně uviděl. A vím to i teď, že tě miluji stále jako tenkrát při prvním setkání v tom vlaku. A věděl jsem to dokonce ještě dříve, než jsme se vůbec setkali, než jsi k nám přistoupila. Setkání už bylo jen ujištěním, že jsem si něco nevysnil. Protože když jsem Tě viděl, věděl jsem úplně vše. Věděl jsem to, co teď nevím, jak slovy pojmenovat. Že vše, co se stalo dříve, stalo se správně, protože jsem byl v tu chvíli tam, kde jsem měl být. A protože to tak stále cítím, nepotřebuji znát důvody. A ty to taky nepotřebuješ. Ani láska nepotřebuje důvody, ta si jen tak je. Není důležité proč, ale že to tak je! Nedostal jsem na výběr, jestli Tě budu milovat. Mohl jsem si vybrat jen to, zda s Tebou budu. A Ty se mnou.“ To je celé.



"V pratelstvi se zda, ze nemuzu nabidnout tolik, co si ostatni preji."
Z čeho tak usuzujete?
Já tam vidím to, že v oblasti přátel můžete mít právě talent dosáhnout souladu, urovnávat i případné spory (mezi přáteli navzájem), že Vám na souladu v této oblasti velmi záleží. Ale pravdou je, že najít přátelé, kteří by uznávali Vaše hodnoty (potažmo Vy jejich), zde není zcela snadné. To může zúžit okruh přátel na minimum. Ovšem u přátel kvalita je rozhodující. I jeden dobrý přítel je lepší, než množství povrchních bez jakékoli hloubky.
Dobrého přítele člověk nenachází jen tak na ulici. Někdy to chce i udržet jisté hranice. Třeba nevlézt s kamarádem do postele. Ujasnit si, jestli chci vztah partnerský, nebo přátelský, ale předem! Některým lidem se takto hranice stírá. Pokud s tím nemají problém, neubližují tím sobě ani druhým, proč ne? Ale v reálu jde často o to, jaký vztah mají sami k sobě. Když si potřebují něco dokazovat...


Jinak obecně jsem chtěl dodat, že zřejmě Vás to táhne značně k mystice. Pokud táhne, tak v pořádku. Ale nezapomínejte, že žijete v reálném hmotném světě! Aby se z mystiky nestal únik před tím "zlým sobeckým světem"! Ještě jednou zde nabádám, ať se máte na pozoru před různými lidmi, kteří přes líbivé řečičky by se vás mohli snažit zneužít pro své cíle. Ti, co nejvíc lichotí a mluví nejvíce o tom, jak jste úžasná a jaké máte dary, to zpravidla nemyslí tak upřímně, jako ten, kdo dokáže přijít i s negativní, avšak konstruktivní kritikou.

Čas je na vaší straně. A máte dobré předpoklady (bez snahy jsou předpoklady jen na dvě věci) vše dobře zvládnout. Ale nebude to lehké.
Objeví se i přátelé a i ve vztahu partnerském je možno časem najít větší ukotvenost. Takový vztah možná bude poněkud netradiční pro velkou skupinu lidí, možná se jeho vášně budou projevovat zcela jinak, než většinová společnost je zvyklá, ale to je Váš život. Ta vášeň nemusí být vůbec v rovině sexuální, ale mnohem více duchovní. Hlavně když bude vyhovovat Vám.



(EDIT 14:10)

Sosna zvlčelý » MoonlightDrive Au!

Zkusím napsat více k takové citlivé duši, ale ještě se nad tím zkusím nějak hlouběji zamyslet. U vás to bez hloubky stejně nepůjde.

Sosna zvlčelý » Bosch I to co není pravda.

Sosna zvlčelý » Bosch Já to mám jednoduché:
Rozhodně nezaškrtávám žádnou politickou stranu (sestavenou kandidátku)!
Zaškrtávám jednotlivce a to takové, které buď nějakým způsobem znám, nebo znám alespoň nějaké výsledky jejich práce (oboje v pozitivním smyslu). Čili neznámou osobu v žádném případě ne.
A nevyčerpám plný počet křížků. Dám hlasy skutečně jen tam, kde věřím. I kdybych měl dát méně než polovinu hlasů z celkového možného počtu (a taky to asi méně než polovina bude). Vždyť člověk může klidně zakřížkovat i jen jednoho člověka, dát jen jediný hlas z celého volebního lístku. Jen mne udivuje, že to dělá tak málo lidí, že většina křížkuje pak i ty, které vůbec nezná, nebo nedejbóže zakřížkuje přímo politickou stranu, čímž poškozuje své vlastní preferované kandidáty.

Jinak chci podotknout, že máme výhodu oproti velkým městům, že na malých městech a obcích člověk přeci jen může, pokud chce, více vidět pod ruce svým zastupitelům. A nemusí tolik podléhat politickému lobby. Tady ani neprobíhá nějaká kampaň, tady Babiše nezajímáme. Já tak budu volit asi 2 za nezávislou kandidátku, 2 lidi za KDU a jednoho za STAN. 5 hlasů z 19 možných pro lidi, jež znám, nebo znám jejich práci a považuji je za dobrou volbu pro zastupování.

Sosna zvlčelý » Mici Angóra Asi přehnaná nerozhodnost. Protože si neumím vybrat jednu odpověď. Ani dvě, tři, čtyři... Na moji poruchu tam odpovědi prostě nejsou.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Dva?
Tak to už jsme pár!

(A zase máte prd! )

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Jsme si říkali, že podle toho budeme pojmenovávat. Například Vojta by se měl jmenovat "Nepřestávej"!
Inu to je ta svoboda "rozkazem".

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Já myslím, že z 50% je nezodpovědné. A z mých 50% zodpovědné. Já chci... A nebojím se to přiznat!

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Jeden aby se bál podívat druhému zpříma do očí a mrknout při tom!
Ono to samozřejmě není nikdy o tom, že teď jdem dělat potomstvo. A říct si, že "když se podaří, tak se podaří", je tak krásně svobodné... Až si jeden přeje, aby se podařilo. A hlavně všechno je pak takové hezčí a spontánnější.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz A může i jen průměrně inteligentní?

Vlastnímu pohodlí nějak přednost nedávám. Ale je to velmi vtipné tvrzení v porovnání s předchozími generacemi.
A popravdě na "záchranu druhu" vůbec nemyslím. Jako při plození hned tu spermii zatěžovat takovým úkolem, to tedy ne! A co spermii, ale "výsledný produkt". Takže jestli k tomu chtějí jiní přistupovat jako k úkolu, prosím, vy zachránci lidstva! Já teď do toho dokážu jít vždy s tím, že právě teď plodím nový život. Vědomě, nikoli cíleně. Ono to cílené plození je takové na krev. Jako když to nějakému páru nejde a oni chtějí, začnou hlídat ovulaci málem na minuty... Taky umělý produkt. Povinnost, nikoli radost (a netvrdím tím, že octnout se v takové situaci, nejednal bych jinak).

P.S.
Milovat se cíleně s tím, že právě teď dáváte možná vzniknout vašemu dítěti, být srovnáni s tou zodpovědností, kterou na sebe převezmete (nemusí být člověk srovnán, stačí ji přijmout, třebas neví, co vše to bude obnášet, ale pak se s tím popasovat důstojně), to je někde úplně jinde. Neměnil bych!

Sosna zvlčelý » Bosch Prosím tě, já reagoval na Znovuzrozenou a úvahu o mém otci, jak on se živí. Tobě jsem tu nic nepsal, proč Ty musíš chodit do práce. Na to si snad umíš odpovědět sám.

Sosna zvlčelý » Znovuzrozená Omyl. Otec začal malovat pochopitelně proto, že ho to bavilo (ve svých 24 letech, do té doby nevzal štětec do ruky, leda tak malířskou štětku a štětec na natírání, což bylo blíže jeho původní profesi zedníka). Ale časem zjistil, že se tím docela dobře uživí. A protože byl vždy trochu bohém, kterému se nechtělo dodržovat pracovní dobu, tak pro něho toto bylo vysvobozením.
V roce 1990 se hned postavil na vlastní nohy. Jel ve dvou rovinách: na prodej a pro sebe. To na prodej bylo pro turisty (zejména cizince). To ho bavilo méně, ale rozhodně se nedalo říct, že by ho to nebavilo vůbec. A ani to, že by to flákal. Jen Karlův most a panorama Hradčan, Zlatou uličku atd. by namaloval už zpaměti (z různých pohledů, věřím, že by to dal snad i z ptačí perspektivy). Ano, takové obrázky šly na dračku, také byly za nižší ceny. Občas po shlédnutí takových obrázků však přišel za ním nějaký zájemce přímo do ateliéru (galerie měly svolení dávat kontakt). Takový člověk se zpravidla vyznal více. A o Zlatou uličku rozhodně nestál. Tam pak docházelo na velké smlouvání, protože takový člověk si vybral obraz, který otec prodat nechtěl. A když, tak za cenu, která i pro zájemce byla vysoká. Někdy se nedohodli na rozumném kompromisu, ale často ano. A díky jednomu obrazu bylo vyděláno na delší dobu dopředu (přičemž malé kšefty se nezastavily).
Pravdou také je, že otec pravidelně (každý rok alespoň jednou) vystavoval v zahraničí (Německo, Rakousko, Itálie, Francie, Dánsko). Tyto výstavy byly prodejní, to se vyplatilo. A často pak přijel nějaký zájemce z té země opět za ním do Prahy, často překupník obrazů, který jich třeba pět šest koupil (v zahraničí se dalo na neznámém malíři s dobře zvládnutou technikou olejomalby asi dobře vydělat).

Hele, takhle to vypadá, že si otec žil jako prase v žitě. Nežil. Jeho bohémský život byl nákladnější, než třeba můj. Prošustroval to vždy rychle. Ale užil si. A dělal to, co chtěl. Teď v důchodu tvoří méně, takže i přivýdělek poklesl, ale pořád i v drahé Praze zvládá. Ale stojí trochu v pozadí, nesnaží se prodávat za každou cenu.
Tolik snad jen pro dokreslení. A nemyslím si, že právě můj otec by byl tou výjimkou, která jen potvrzuje pravidlo. Protože těch otcových kolegů s podobným osudem znám osobně více. I ty, které to skutečně neuživilo. Ale i ty, kteří asi nebyli úplně špatní, ač to nebyli akademici a do žádných takových okruhů nepatřili.

Sosna zvlčelý » Znovuzrozená Hele, mě ta odpověď také nepřekvapila. A dokonce mě nepřekvapilo ani směřování diskuze od zakladatele.

Sosna zvlčelý » Najdise.cz Jo a mně se pak o něm zdá. A to jsem ho nikdy neviděl, nikdy s ním nemluvil...
Barde, co Ty mě lezeš do snu? A ještě k tomu se slovy, že disponuji nějakou energií (jakou, to jsem nějak nepochytil), dokonce jsi mi ji označil dotekem na pravé straně (nejvyšší část na pánevní kosti; dostavila se mírná bolest, ale spíše příjemná, v místě doteku, vnímal jsem to současně i na levé straně), a že už je na čase, abych ji začal vědomě používat.

Sosna zvlčelý » Buddha/2