Diskuze, Diskuzní fórum

seven » Petr9 Pěkná práce ...

Našel jsem ale jeden drobný nedostatek. Nikde tam nejsem uvedený

seven » Marcie V zásadě asi vnímáš to co není úplně v pořádku ve vzorci chování který u vás funguje. To je možná poselství rodové karmy (pokud ji tak nazveme)pro Tebe a tvé aspekty s touto karmou pravděpodobně rezonují. Jinak by jsi to asi neřešila.

Problém detailního zkoumání rodové karmy bych ale na Tvém místě teď už nejspíš hodil za hlavu a bral to co považuješ a cítíš jako negativní pouze jako určité zrcadlo a řešil to hlavně sám se sebou. Rozbít tyhle zaběhlé struktury tím jak je odlišně začneš vnímat a přistupovat k nim. Víceméně jsi tu cestu ale už naznačila v poslední větě

seven » Ida 29 Samanta to asi tak nějak řekla

Myslím, že karma rodu do značné míry koresponduje s karmou jednotlivce který je jeho členem. Je to potom spíš otázka k zamyšlení nad tím, co je vlastně onen společný prvek , který je potřeba řešit a ten lze pravděpodobně nalézt (nebo spíše je naznačen) v horoskopu.

Ono je lepší v tomto případě, pokud Tě to zajímá, lépe než začít pátrat jenom v horoskopu, tak nejdříve zkusit prostudovat historii celého rodu a najít nějaké charakteristické problémy.A na ty zkusit posléze napojit své individuální aspekty resp. jejich význam. Spolu s intuicí by to mohlo napomoci najít správný směr. A pak už jen ten směr udržovat

seven » Loen Líbí se mně přirovnání horoskopu jako k určité mapě. Pokud jí člověk má, ví kde je a může si naplánovat kam půjde. Nevyhne se samozřejmně tomu, že bude muset překonávat řeky a kopce či nejrůznější překážky, ale tím že o nich ví, může je v případě potřeby obejít nebo se na ně připravit. Tahle mapa ho taky může přivést k lidem, kteří mu na téhle cestě životem můžou poskytnout oporu. Záleží pak už jen na něm jak s tím naloží.

Jinak každý člověk se samozřejmně narodí do jiného místa "mapy". Někdo v neobydlené pustině a jeho cesta k civilizaci může být strastiplná a plná nesnází, jiný to má jednodušší protože příjde na svět uprostřed velkoměsta, kde je vše na dosah. V každém případě si myslím, že obrazně řečeno, duše neustále putuje a na oné pomyslné mapě místo jejího konec v jednom životě předznamenává startovní místo do života dalšího.

seven » Ida 29 Z mého pohledu a zkušeností se domnívám, že aspekty definují pouze jistou kvalitu (nebo řekněme potenciál) v životě člověka. Ty jsou v literatuře vyjádřeny určitou symbolikou nebo příklady aby byly snadněji vyjádřitelné. Problém je, že tyto vysvětlení často bývají asi vnímány spíše jako exaktní životní situace nebo děje, než jako jakési ingredience, jejichž mix může vytvořit naprosto nečekané kombinace

Stejně tak si myslím, že dva lidé s naprosto identickým horoskopem žijící v jiném prostředí budou mít dost odlišný životní příběh, který je pochopitelně hodně daný i zmíněnou možností volby a svobodnou vůlí. Je celkem zajímavé tyhle věci a vazby zkoumat a díky tomuhle webu resp. komunikaci s lidmi kteří tu jsou i docela smysluplné

seven » Najdise.cz V jistém momentu života člověk dostane příležitost podívat se na sebe do zrcadla. Zdá se, že u Tebe to nastalo nyní. Možná to není příjemný pohled a na povrch vyplouvá spoustu věcí které Tě děsí a jen potvrzují to s čím se potýkáš. Ale je to právě ta nejlepší služba, kterou Ti mohl nyní život nabídnout a je čas chopit se šance vše změnit. Může to trvat dlouho, ale důležité je aby jsi se po té cestě vydala. Tvé štěstí spočívá právě v ní. Je deprimující stát na úpatí vysoké hory s představou na její zdolávání, ale už v její třetině se při pohledu zpět začneš ujišťovat jak skvělé bylo začít stoupat a to podpoří Tvoji chuť a odhodlání pokračovat. Musíš se tedy teď otočit a vykročit vstříc sama sobě, projít černým mrakem strachů a obav který se za Tebou táhne a před kterým se útěkem nespasíš. Každý z aspektů v horoskopu (a tím myslím ony potenciálně negativní) má vždy jenom tolik síly a takový význam jaký mu sama přisoudíš Přeju Ti hodně štěstí a jednou kupu dětí a spokojenou rodinu. Myslím, že sama citíš, že to zvládnout chceš, protože to za Tebe nikdo jiný neudělá

seven » Martin_B_D To je jednoduché, musíš zasít .

seven » Roseanne jj , sedmička se často může potýkat s překážkami

Záleží jak se k tomu postavíš. Pokud propadneš pesimismu, semele tě to. Budeš padat hloub a hloub a marně doufat, že příjde dno od kterého se odrazíš. Nepříjde, Jediná možnost je obrátit svůj postoj a za čas uvidíš , že letíš opět nahoru - forever

Sedmička je o životní cestě a síle. Dokáže být mnohdy hodně krutá (dovolíš-li to), ale jen proto aby Ti ukázala , že jejím smyslem být laskavá a mocná v pozitivním smyslu přijmeš -li její filozofii.

seven » Najdise.cz Určitě to funguje . Záleží jak se to použije

Některé věci jsou dlouhodobé (čímž myslím roky) a nezmění se hned. Člověk ale své přání často pod vlivem vnějších okolností mění a pozměńuje, takže vlastně pořád kličkuje a sílu myšlenky tímto možná oslabuje.

Druhou věcí pak může být, že naše vědomé přáni může být v rozporu s naším skutečným niterným přáním, takže nakonec nefunguje nic

seven » Najdise.cz Dal jsem si trochu práci najít na netu něco, co by vyjadřovalo věc podobným a trochu srozumitelnějším (nefilozofickým ) způsobem. Tak jak byla původně myšlena. Takže http://zena-in.cz/clanek/…

Lze o tom pochopitelně do detailu debatovat a rozebírat to, nicméně můj pohled neznamená (a to je odpověď pro Nam-Chana), že by člověk měl vyhledávat a setrvávat v negativních emocích aby mu přinesly růst. Zkušenost s negativem je prostě jen způsob poznání pozitiva. Těžko někdo může hovořit že zná o světlo pokud neví co je tma, což vůbec nesouvisí s rozumovým uvažováním. V univerzu je obsaženo vše v jednom a příchodem na svět možná člověk (či duše) dostává příležitost vidět tyto rozmanitosti v kontrastech, což je jistá cesta k lepšímu uvědomění si sama sebe.

seven » Namchan V prvé řadě je nutno podotknout, že člověk se může ztrapnit pouze tím, že sám sebe jako trapného vnímá. Druhou věcí je, že posuzování názoru druhých a to jestli se tento názor eventuelně jeví trapným je opět věc filtru vnímání daného názoru, což je věc silně subjektivní (resp. výsledek zmíněného do-mýšlení).

V každém případě výše ale uvedené rozbory považuju rovněž jeden z možných pohledů na věc což problémem není. Problémem se to ale může stát v případě pokud je z něj vytvářeno dogma, přes které nejede vlak.

Pokud se ale vrátím k negativním emocím to, že se jich člověk zbavuje resp. snaží se je dále nerozvíjet neznamená, že neexistují. Pokud se už tady bavíme o závisti, člověk ji musí poznat aby jí mohl čelit a z tohoto pohledu je její efekt neutrální. Pomůže-li mně toto poznání k osobnímu růstu je její vliv veskrze pozitivní. Stahuje-li mně ke dnu je její vliv naopak negativní. Problém je, že většina jednotlivců ji hned od začátku dává pouze onen negativní náboj a tom je i téma této diskuze.

seven » Loen A co když je intuice jen zpráva o přicházejícím stavu věcí a naděje motor, kterým ten stav (či směřování věcí) můžeš potenciálně změnit?

Buď blažený ten, kdož nepochybuješ o svých snech ...

seven » Namchan Skutečná svoboda člověka nespočívá ve vytěsnování negativních emocí, ale v jejich zvládnutí. Ten kdo to není ochoten připustit, bude neustále bojovat se svou přirozenou (a troufám si říct tou nejčistší) podstatou. A co to je vůbec negativní emoce? Pouhý protipól emoce pozitivní. Zmizí-li jedna, pak zmizí i druhá ...

seven » kocour_mivik Závist je brána obecně jako negativní vlastnost. Nicméně i negativní vlastnosti jsou součástí jednotlivce. Navíc se domnívám, že její záporné hodnocení je dané tím, že se všeobecně takto neustále zdůrazňuje. Závist jako taková je pouhý pocit (někdo má něco co já ne), který nemá formu ani tvar. Tu ji dává a rozvíjí jednotlivec. V tom nesprávném smyslu je to negativní emoce, v tom pozitivním může pomoci člověku růst a něco dokazovat.

seven » Freja Jo, já načuhuju všude ...

seven » Freja Skoro to tak z téhle diskuze vypadá

No ale vážně. Hodně lidí takto život určitě prožívá. Někdo se na to vykašle, spousta je ale relativně spokojeno, protože "dobrým základem" vztahu je přece se přizpůsobovat (aspoň tak to slyšíme odevšad). Takže vlastně v zájmu nejprve lásky a pak "funkčního" vztahu obětují hodně ze své podstaty. Tenhle princip sebeobětování byl možná daný v minulosti věkem Ryb (možná), nicméně věk Vodnáře přináší nový pohled na věc a lidstvo to pomalu začíná vnímat. Zatím si s tím asi nikdo nedokáže úplně poradit, ale větší touha všech po nezávislosti je toho důkazem. Láska nezmizela, ale hledá novou formu vyjádření. Nostalgie za starými dobrými časy je sice dojemná, ale zřejmně už zatěžující. Hezké vztahy samozřejmně existují, existovat budou a čím dál tím víc, čím intenzivněji si lidi uvědomí, že udržet pozitivní energii vztahu znamená udržovat jí především v sobě tím, že zůstanou sebou samými.

Je to možná vyjádřeno moc stručně , ale tak to bylo nějak myšleno

seven » Freja No tak trochu si naťukla i další důvod, proč to spoustu lidí přestane bavit. Místo toho aby kráčeli životem ruku v ruce, tak jsou přivázáni řetězem. Vždycky bude odlišný názor na to kudy jít a občas je potřeba na chvíli se "odloučit". Ve skutečnosti se ale většina vzájemně táhne bahnem cesty která nevyhovuje ani jednomu až v něm nakonec utopí.

seven » pimon jj. teď je jenom otázka jak to myslíš

Buď by nevěra neexistovala jako kategorie do které je zahrnuto lidského konání ve smyslu vícečetného vztahu, nebo by opravdu páry fungovaly jako jediná a jedinečná entita.

Jinak podle následující informace citované s Wikipedie to ale nemá smysl do roku 3000 vůbec řešit

"Monogamie (párové manželství) je manželství jednoho muže s jednou ženou. Termín vnikl ze spojení řeckých slov monos (jeden, sám) a gamos (manželství, jednota). Jejím opakem je polygamie – manželství více než dvou partnerů, která se dále dělí na polygynii (více manželek) a polyandrii (více manželů). Historicky první povinnou doloženou monogamii vyhlásil v roce 1000 aškenázský rabín Geršom ben Jehuda pro Židy žijící ve střední Evropě.[1] K zavedení monogamie došlo na židovském synodu v Mohuči a samotné zavedení mělo být pouze na zkoušku na dobu tisíc let (tedy zkušební doba vypršela v roce 2000). Podle Petra Weisse se však po vypršení této lhůty sešla rabínská rada, která usoudila, že pro posouzení výhodnosti monogamie je tisíc let krátká doba, a proto tuto dobu prodloužili o dalších tisíc let"

A je to ...

seven » Přívětivý Jack Soudě podle počtu příspěvků a neustálého opakování tématu je tahle věc neřešitelná. Spíše bych řekl, že pokud by opravdu bylo snadné najít konsensus ano nebo ne, tak potom by se teprve dalo říct , že "pravda" je jen jedna. Je skutečností, že u mnohých morálních témat se zde většina shodne na podobném názoru, protože vnitřně cítí , že to tak opravdu je. Tady nikoliv. Každý to vnitřně cítí jinak ať na základě svých životních skutečností či intuice , což je důkazem toho, jak komplikovaná záležitost to je. Nevěra jako taková je negativní ať svým pojmem nebo obsahem. Jak už bylo řečeno , rovná se zradě a tak ji většina vnímá a právem odsuzuje. Nicméně můj názor je velmi blízký Joytis a to, že to je věc dohody a názoru obou + další věci. Pokud by všichni byly ideálně "osvícení" , jak se zde neustále probírá, určitě by se řešení našla. Nicméně tomu tak není a do hry vstupují i materiální faktory. Takže co tedy?

seven Jak už jsem říkal, normálně těmto věcem moc nepodléhám, ale tohle mně fakt přišlo zajímavé. Uvidíme . Když jsem to zkoušel, vnímal jsem to tak , že ta změna není nějak výrazna , ale její charakter je spíše "hluboký" , což se asi neprojeví nějakým výrazným vnějším efektem jako náhlým uvolněním mých zkrácených svalů , ale spíše jistou formou snížení "vnitřního" napětí. Přirovnal bych to asi ke stromu, který má najednou hlubší kořeny. Vitr ho bude ohýbat stejně, takže pokud je starý, může se zlomit jako každý druhý. Ale určitě se pod náporem vichru nevyvrátí. A to se pozná až příjde ten vichr ...