Diskuze, Diskuzní fórum

buba » Najdise.cz No,škoda.ale všechno-i to pěkné jednou končí.

buba » mitea Také díky.Myslím že se ta láskyplnost přenesla i dál,do rodiny k nám.Dalo by se říct,že jsme všichni dobrosrdeční.Mamka ačkoliv byla ta přísnější,nás čtyři děti myslím si vychovala celkem dobře,a hlavní je že nadále máme mezi sebou dobré vztahy,táta byl také dobrosrdečný,ale propadl alkoholu,a moc se o nás nestaral)i když i vtom jsme dnes nalezli výhodu,když vidíme jak psychicky někdo týrá dítě,řekneme si:,,Ještě,že se o nás táta nestaral,měli jsme klid." )Jinak jsme měli dětství také pěkné,a spoustu zážitků.

buba » buba Tak poslední.

Doslov.

Vyrostla jako ta polní květinka,jako ten ptáček zpěvavý na samotě,uprostřed polí a luk.Jistě jí bude její rodný Borek milý v celém jejím životě,jako všem předchůdcům.-Jak rádi se všichni občas vracejí navštívit,,své staré rodné hnízdo."Myslím,že i ona byť se dostala sebe dále do světa,bude se ráda vracet a hlavně vzpomínat.
Teď,když už je větší,bude si vše pamatovat sama,
ale ty první upomínky,které by třeba jinak upadly v zapomenutí,najde tady zapsány a jistě si je ráda přečte.Bylo těch příhod ovšem ještě o mnoho víc,ale nebylo vždy možno všecko napsat.Věčný koloběh práce a starostí nedovolily vždy vzít péro a zapisovat.Hlavně,že ji jak říkávali staří lidé,chránil,,anděl strážný"a že vyrostla zdravá.Při tom si vzpomínám ještě na jednu příhodu,kdy se,,anděl strážný"osvědčil.
Byly to ocúny.To byly Janičce asi 2roky.Sušily jsme na louce seno.V seně se objevilo několik lusek zralého ocúnu.obsahujících vevnitř jedovatá zrnéčka.Babička ve snaze je zneškodnit,je všecky sebrala,aby snad naše malá holčička nevzpomněla si na nich,,pochutnat"To by mohlo být osudné!Nejednou se stalo,že děti po požití ocúnu zemřely.-Babička uvažuje,kam je ukrýt,aby je snad malá všetečka nenašla.Přišla na nápad!Nastrkala je dívenčinu taťkovi do kapes,aby je až přijde domů spálil.No a když jsme přišli domů,lehl si unavený tatíček na otoman a na,,milé"ocúny načisto zapomněl.Únavou usnul.Né tak malá dcerka!Hledala zábavu a opravdu ji našla.Spícímu tátovi vykukuje cosi z kapsy.Nemešká a jde obsah kapsy vyprázdnit.Takovou věc ještě ve svých všetečných ručkách nikdy neměla!Co je to,ty krásné zelené lusky-bobule?To musí být asi dobré a taťka to pro ní jistě chystá.Roztrhne jednu a vysypává na ručičku drobná semínka.-Bohudíky neměla jich čas ochutnat!-Překvapily jsme jí,a naše zděšení bylo ohromné.Jak blízko mohlo být neštěstí!Vděčná úleva naplnila naše srdce.
Své milé dcerušce věnuje
máma.

buba » buba V prosinci 1955.
Janička chodí do školy už třetí rok.Hodně vyrostla,ale je tenká.Učení ji jde celkem dobře,jen počty jí jdou pomalu.To má asi vrozeno po svoji mamce,-ta i když měla samé jedničky z počtů mívala dvojku.Nedávno měla Janička zvláštní příhodu:Ve starém baráčku blízko školy,bydlila osamělá babička.My jsme jí říkali,,teta Šulcová",neb kdysi bydlela na Borku u Bartošu,a byla skoro jako příbuzná.-A teď někdy říkávala Janě,aby ji přinesla kousek tvarohu.-Jednou však ji ho nesla,(šly s kamarádkou Olou Hodkovou)a tetičku nemohla nalézt.Ve světnici nebyla,na dvorku také ne a nikde.Pes štěkal a děti jí volaly.Ozvala se někde s hora,s půdy.Vylezly po žebříku za ní a nalezly ji zapadlou do slámy.Říkala jim,že jí bolí nohy a že si tam tak odpočívá.Chtěly jí pomoci,aby vylezla ven,ale nezmohly ji neb byla silná a tím těžká.Řekla jim,aby daly tvaroh do světnice,že dá Janičce zítra za to jablíčko,a aby přinesly svíčku a na půdě posvítily!!!Totiž nadcházel večer a pod doškovou střechou byla tma.Teta asi následkem nemoci kornatění tepen,nebyla vždy při zdravém rozumu.Když s pomocí dětí se ze slámy nedostala(smála se jim,jak také zapadaly do slámy),řekla jim,aby daly rozsvícenou svíčku na zásep a šly domů,že ona se sama nějak ze slámy vyhrabe.Druhý den ráno,když šla Janinka do školy,zastavila se podívat na tetu.Ale světnice byla dosud otevřená a tetička nikde.Vylezla po žebříku a volala na půdu.Slyšela,že se jí tam babička jen slabě ozývá.Když se jí ptala,jestli má někoho zavolat,ozvalo se:,,Kdybys byla tak hodná,Janičko!"A Janička utíkala do školy a pověděla všecko soudruhu řediteli Lukešovi.Ten se velice ulekl a spěchal pryč.Potom mezi vyučováním řekl dětem:,,Janička Brůnová zachránila dnes člověka."-Babičku snesli sousedé s půdy v bezvědomí,ale zase se probrala.Žel však od smrti zachráněna nebyla.Asi za tři dny zemřela.Ale aspoň se ještě mohla potěšit před smrtí svými četnými dětmi,které se rychle k ní sjeli.Janičce přišli do školy poděkovat,že babička nemusela na půdě zemřít osamělá.-I pan farář dr.Jelínek ji ještě před smrtí navštívil(jak dřív dělával častěji)a ji potěšil.Bylo jen s podivením to,že řízením Božím našla ji opuštěnou na půdě,holčička ze samoty,-když okolo baráčku je kolem dokola plno stavení obydlených.

buba » buba v dnešní době,opět funguje.

buba » buba Škola.

Janička už chodí do školy.Už není tak baculatá jako bývala.Vytahuje se do výšky.Zdá se,že by se mohla učit dobře.První vysvědčení byly samé jedničky.Ale že všecko co je jednotvárné jednou omrzí,omrzely i Janinu ty jedničky.Jednou přišla domů a říká celá šťastná:,,Už jsem dostala také jednu dvojku,ne jen samé jedničky."A jindy zase přišla ze školy trochu déle a už zdaleka se chlubí:,,Já jsem byla po škole!"A je celá šťastná,že to taky okusila,když jiné děti tam bývaly před tím.Ráno ptáčkové zpívají pod okny,ale Janička spí a spí.Když ještě nechodila do školy,vstávala časně a nechtěla poslechnout,aby ještě spala.Ale teď ,mamka ráno budí a holčička ne a né se probrat ze spánku a chystat do školy.Ptáčkové už dávno vstali,písničky si odzpívali a ty ještě spíš?
Jinak však chodí do školy ráda.V zimě ji maminka chodila vyprovázet přes kopec,někdy třeba až ke vsi,když byli závěje.Jednou jsme se do nich bořily-Janička až po ramínka a máma před ní až po pás.Ale je velmi zapomnětlivá a ve škole časem nepozorná,ta naše holčička!Jednou jí napsala učitelka do Žákovské knížky:,,Je nepozorná,kouká stále kde co lítá."A tak nevím jest-li někdy dostane rozum.Je to divoch.Někdy chodí do školy s Jitkou Dvořákovou.Ta je sice starší než Jana,chodí o 2 ročníky výše,ale rozumu o moc víc nemá,Většinou se spolu toulají a pak přijdou do školy pozdě.Ze školy pak také přicházejí pozdě,neb vymetou všude všecky příkopy.Jednou také šly spolu ze školy a někde v polích na mezi si vyndali z tašek učení a rozložily po zemi.Domů však přišla Janinka bez penálu a bez pastelek.Šla jsem s ní zpátky,aby mi ukázala,kde to nechala,ale nenašly jsme nic.Snad ani nepoznala místo,kde seděly.Doufala jsem,že to snad někdo najde a vrátí,neb oboje bylo podepsané.Druhý den přišla ze školy domů a ztracené věci měla zase v tašce.Říkala,že potkala jednu paní a ta jí ukázala penál a pastelky,a ptala se ji jestli to ztratila ona.Zapomnětlivá majitelka se ovšem přihlásila.A tak jí ta paní rozepnula na zádech aktovku a věci jí tam uložila.Dodnes nevím,kdo ta hodná paní byla.Jana jí neznala.

buba » weruli

buba » Jaňajs

buba » buba Janinka a rodinka.

buba » buba Na svatbě bratra za družičku.

buba » buba U potoka.

buba » buba Start v bahně.

Na prázdniny k nám přijel Zdeněček z Vys.Mýta.
To bylo něco pro Janinu,mít takového společníka.
O zábavu nebyla nouze.Toť se ví,prošmejdili všecky kouty,nejvíc však půdu a patro.Když se mlátilo obilí,a řezačka na slámu výfukem chrlila na přístodolek laviny řezanky,tu neznalo nadšení dětí mezí.Skákali z patra střemhlav do slámy a zase se po zadečcích vozili dolů.A když se toho nabažili,našli si zase jinou zábavu.Jana sebrala koloběžku a Zdeňa trojkolku,a už zase závodili v jízdě.Jenže jednou to mělo neslavnou dohru.Jejich závodění se právě odbývalo ve výběhu pro prasata,a tam se v koutě nalézal menší močál.Tam právě vedle byl jejich finisch.Zdeňa zarazil šťastně,ale Janička jak byla prudce rozjeta,zabrzdila až když se jí přední kolečko zabořilo do bláta,a ona udělala přemet a jak široká tak dlouhá sebou do toho močálu plácla.Jak potom vypadala,to se nedá povědít.Mamka musela odejít od mlátičky a spořádat,vykoupat plačící závodnici.Když bylo vše v pořádku a převlečeny čisté šatečky,zasmála se zase jako sluníčko.Ale legrace z toho byla dlouho,a Zdeňa se myslím ještě dnes chichtá,když si na to vzpomíná.Avšak zlatá bezstarostnost pomine a nastane brzy škola.Večer když usíná máma ji hraje a zpívá:,,Jdi už spát má holubičko,zvonky zvoní klekáníčko".a,,Večerní když zvony znějí."

buba » buba

buba » buba

buba » buba

buba » buba

buba » buba

buba » buba

buba » buba

buba » buba