Diskuze, Diskuzní fórum

Twiggina » Najdise.cz Jdu pozdě, jsem slíbila do dvou dnů, ale nechce se mi trávit čas na PC, když je venku tak krásně.
Dík za recept - velmi lahodné, velmi osvěžující a měli jsme s Járou štěstí, píjeli po ránu, takže den plný energie a následně klidná noc.
Jára (je fajnšmekr na čaje) si hned večer založil na další várku a to jednoznačně potvrzuje, že jemu chutná moc.
Já mu ho druhý den upíjela, dost protestoval a dal si na svou láhev modrou gumičku se slovy "to je klučičí pití, nebrat"
On na rozdíl ode mne věděl že takový recept existuje, ale také vyzkoušel poprvé.
Dnes založil zelený čaj s jasmínovým květem, tak jsme oba zvědaví jak bude chutnat bez limetky a máty. Zda bude vonět po jasmínu takto za studena.
Vidíš, co jsi rozpoutal - čajovou alchymii

Twiggina » Janssen Hezký koloběh - jo, tak nějak to funguje
A nedaj pokoj a nedaj pokoj, a nedaj pokoj ...
... je to marný, je to marný, je to marný ...
Amen

Twiggina » Najdise.cz Díky, už mám založeno.
Dám pak vědět jak mi ten tvůj nápoj chutnal.
Udělala jsem do obou lahví (jednu pro Járu), píšeš driák, tak abych v tom nebyla sama
Pokud se neozvu do dvou dnů, vyneslo mě to do vyšších sfér
Hezký den

Twiggina » Najdise.cz No jo, komická představa, však mě znáš osobně a tak se ani nedivím. že se smích kutálíš.
Ovšem má to jednu velkou výhodu, Jára se na mě už týden usmívá, čím pak to asi může být ... jasně jsem zlatá manželka.
*
Ježkovi voči, elektrický křeslo, ještě že se nehrabu v otevřené PC bedně a že to občas praktikuji ale větráčky i kontakty mám vyčištěný před nedávnem a víc toho už stejně neumím
*
Mńam, to zní velmi dobře, limetky i mátu bych měla. A louhovat čaj za studena běhen noci slyším poprvé.
Můžeš mi prosím prozradit poměr voda/čaj bych to zkusila. Dokonce tu mám dvě skleněné láhve s porcelánovým uzávěrem, dnes se v tom prodává pivo, myslím, že to byl Bernard.
Pivo výborné, ale já to spíš kupuji abych měla kvalitní láhve na domácí ořechovku.
Ta je ovšem také moc dobrá a léčivá

Twiggina » SLUNOVRAT Jo
Zatím to vypadá, že ho hned tak nesundáme

Twiggina » Aristoni Také miluji vesmír se vším všudy, takový jaký je - nakonec ono nám ani nic jiného nezbývá.
Stavět se v tomto případě do opozice by bylo marné a nejspíš k vlastní škodě.
Ovšem filozofovat na toto téma - proč ne.

Twiggina » Janssen Jo, je to fajn, papouškování mi nikdy moc nešlo. Ve škole mi říkali "Nech si to svoje rozumování až budeš dospělá."
Poslouchám na slovo - už jsem dospělá ...

Twiggina » Aristoni Zatím to vypadá, že jo, však moct vyslovit svůj názor a nebýt za to kamenován, je právě ta svoboda názoru.

Twiggina » Hříšnice No jo, já coby šťoura kozoroh to pitvám
Je to pro mne hra a ten pocit lehkosti, někdy ano (v rámci meditace), někdy ne, záleží na okolnostech

Twiggina » adelaida Ahoj
Adelaida
Bingo, tak nějak to i je.
Myslíš knihu „Za hranice mozku“ od S. Grofa? Perfektní kniha i když ji člověk přečte, stále se k ní vrací.
Naprosto dokonalý výrok pana Labudy, geniálně vystiženo. A vůbec, jeden z mála filmů, který lze stavět na roveň knihy.
*
Všechna náboženství mají něco do sebe, to prapůvodní jádro. Ale postupně došlo k degradaci, překroucení, znehodnocení díky touze ovládat, vlastnit a mít moc.
Ano, ovládat a mít moc – paradoxně se právě o tyto možnosti, svým současným postojem, připravují.
Jejich volba …
*
Dík za příspěvek, vyhrabala jsem v knihovně DVD „Jak jsem obsluhoval anglického krále“ a už vím jak strávím dnešní večer.
Ovšem teď je nádherné odpoledne a já se chystám do přírody s foťákem v ruce, lovit tu krásu okolo nás. Možná budu mít i to štěstí, že se napiji čisté pramenité vody.
Rů

Twiggina » hajounek Ahoj
Úvaha rozhodně zajímavá na můj vkus však příliš mnoho otázek bez odpovědí.
A bez odpovědi nejspíš i zůstanou – však o to ani nešlo.
I já si často dopřávám hovění s čistou myslí, to je přesně čas k tomu, aby člověk nasál krásu všeho, co svět nabízí a že toho není málo, netřeba zmiňovat.

Rů

Twiggina » UreaNayal Ahoj
Olalááá- to je uvah a otázek,nebudu se ani pokoušet odpovědět na žádnou z nich-protože zkrátka-nevím...
Z toho si vůbec nic nedělej, já také ne.
V úvodu píši, že se jedná o úvahu, nečekala jsem odpovědi na otázky, které jsem uvedla spíš jen jako pokračování základní úvahy.
Potěšila jsi mě vlastním příkladem. Tak trochu důkaz toho, že „výbuch v hlavě“ není jen doména kozorožího znamení = příjemné zjištění a moc hezké počtení.
Ano o dosažitelném vesmíru nejspíš víme víc, než o oceánech a vlastní lidské komplexnosti.
Asi upínáme svůj zrak víc ke hvězdám, než pod vlastní nohy.

Měj se krásně Rů

Twiggina » Najdise.cz Ahoj Argile
než se totálně zamotám do odpovědi pro tebe, tak chci poděkovat za velmi obsáhlou reakci a podotknout, že jsem si opravdu s velkou chutí početla.
*
Máš pravdu doc. Chocholoušek má na práci daleko důležitější věci …
*
Jo jsme, dejme tomu, v současnosti nepostradatelnou součástí universa, ale to není patent na to, že budeme i v budoucnu. I když, pravda, čas je velmi relativní pojem, který jsme si opět vymysleli mi lidé pro lehčí pochopení a jako berličku k tomu, dokázat řadit věci do jakés takés posloupnosti dění. To už je sice trochu jiné téma, ale vše souvisí se vším, tudíž nelze vytěsnit.
Naprostý souhlas s větou: Myslím, že Univerzum je mnohem větší záhada, jak říkají teologové - mysterium tremendum et fascinans.
Ano jsme v Universu komponentem ryze lidských vlastnosti a pragmatického myšlení.
Ovšem potřebuje ho Univerzum ke své existenci? Toť otázka …
*
Na kontroverzní otázku, je-li vesmírný "cirkus" dokonale vymyšlenou hrou pro něčí pobavení říkám: ano, pro naše pobavení.
Mám dojem, že jde o to, abychom si to užívali i my. Nikoli ve smyslu pohrávání si se životem, povrchním koketováním s jeho možnostmi, ignorováním temných aspektů existence, ale ve smyslu toho naplno se zúčastnit kosmické hry (líbí se mi tenhle pojem), objevovat a zapojovat svůj potenciál a co nejvíce tvořit. Neříkám, že život nemá svou tragickou stránku, ale co je to vlastně tragédie? Podle mě je to vzdorování tomu, co je, uzavírání se něčemu. Když prohlédneme jak jde tragičnost života ruku v ruce s jeho velkolepostí a možnostmi, teprve potom jsme schopní opravdového vhledu a vděku.
Ano – pro naše pobavení a nejspíš i pro někoho dalšího …
Jistě život slouží hlavně k tomu aby ho člověk žil plnými doušky a maximálně využil své kreativity k jeho naplnění. Je to, to nejlepší co lze se životem udělat.
Poznámka:
Zde mám trochu pocit, že jsi nabyl dojmu, že považuji svůj život za neopodstatněný a proto vznikla má úvaha. Věz, že miluji svůj život se vší všudy takový jaký je, neměnila bych za žádnou cenu! Když už bych něco měnit chtěla, pak nepohrdnu tím aby měl den 48 hodin a týden 14 dní. … Já vím – s jídlem roste chuť a kdo ví, zda by mi to za pár let stačilo a tak to raději nechme tak, jak to je.
*
Na otázku, je-li člověk vrcholem evoluce nedokážu úplně odpovědět, ale vzhledem k tomu, že člověk je schopen vývoje a růstu, se odvážím tvrdit, že ne. Chceme-li se opravdu vyvíjet, kultivujeme sebe, kultivujeme a zjemňujeme svou energii a - jak naznačuje zákon o zachování energie - tato pak musí někde pokračovat. Stejně jako každý nesobecký čin, každé laskavé slovo, každá ušlechtilá myšlenka zkrásňují naše rysy, i tak se tyto věci jakýmsi tajemným mechanismem zapisují do naší genetické výbavy, kterou pak posíláme dál. Prošli jsme kapitolou homo habilis, homo erectus, homo sapiens, bude i další kapitola? Věřím, že ano a rád bych doufal, že nebude o degeneraci (i když - věřím, že i degenerace je pouhou fází celkové cesty). Rozhodně celou tuhle záležitost nepovažuji za otázku pouhé adaptace na prostředí, protože tělo reaguje na psychiku a z toho důvodu nemůžou mít vnější okolnosti poslední slovo v tom, jak se budeme vyvíjet.
Zde není co dodat – moc pěkná úvaha.
*
Jestli je šroubek v hodinkách větší či menší než člověk..? To nevím.
Schéma typu větší - menší, vyšší - nižší předpokládá existenci jakési vertikály. Tato vertikála je pouze orientačním nástrojem lidské mysli sloužícím k tomu, aby si byla schopna uvědomit určitý fragment skutečnosti bez toho, aniž by byla zahlcena druhem informací, k jejichž zpracování zatím nemá výbavu. Vertikála však naznačuje hierarchii a hierarchie naznačuje jakýsi řád. Je toto výtvorem člověka, anebo lidské hierarchie neuměle opisují jakýsi řád jiného a mnohem dokonalejšího druhu?
Souhlasím, ale na otázku ti nedokáží odpovědět
*
Církve, sekty, organizovaná náboženství a společenství s tím souviset mohou, ale i nemusí. Podle mě jsou především kulturním a civilizačním fenoménem; spiritualitu připouštějí, ale negarantují (a pokud garantují, tak kecají). Svou významnou roli v tom, že člověka nasměrují k jakémusi horizontu, však měly a mají. Jádrem skutečné spirituality je nakonec jenom sám člověk.
Ano, zde mám dost podobný pohled. … (a pokud garantují, tak kecají) – občas garantují a tudíž kecají. Jádro skutečné spirituality se skrývá v každém z nás a je jen na nás samých jakou vyvineme „šikovnost“ či spíš ochotu trpělivosti, toto jádro nalézt.
*
Moje jednoduchá definice spirituality je schopnost vidět a cítit smysluplnost ve všem, co je. Nepředstavuji si to tak, že poskytneme naší mysli důkazy o tom, že "to má cenu", protože jak píšeš - s jídlem roste chuť - a v případě vyžadování důkazů a odpovědí tomu není jinak, vlastně zjišťuji, že pro to nemám slova.
Nic si z toho nedělej, ani já je nemám.
*
Tak jak – dostal jsi hermelínový salát, taky bych si dala.
A-propo, dnes večer budeme péct buřty …

Přeji pohodový den Rů