Hlavní strana > Diskuzní fórum > Poslední příspěvky v diskuzích

Filtr:

Tom-One - Poslední příspěvky (Archiv)


  
 
 
 
11.07.2017 - 09:51

Tom-One » Najdise.cz
No hlavně se zlobím na sebe a trochu i na ní.

Nerad se pořád opakuji,ale chápu že je otrava pročítat minulé moje ,,plačky,, v minulém tématu.
Tak se to pokusím nějak sesumírovat.
Na sebe.
Od začátku mi rozum říkal že to není dobrý nápad jít do osobního dobrodružství s mnohem mladší holkou.Abych to neokecával,mám pár známých či kamarádek v jejím věku se kterými nemám problém osobně pokecat či někam vyrazit nebo je pozlobit na FB :),ale jak ony tak já víme že nikdy nepřestoupíme ten krok od kamarádství k více...I když jsou třeba nezadané.U platí že řekněme od 30 let nemám problém se seznámit klidně s kýmkoliv kdo mě zaujme a je u ní nějaká alespoň trochu pozitivní reakce.Ač nechci aby to působilo vychloubačně,prostě když chci tak umím být zábavný a vtipný a na to prostě některé mladé holky slyší.na druhou stranu,pro někoho kdo mě nezajímá jsem chladný a nedostupný.ono se to netýká nejen mladých holek,ale obecně.Je pravda že třeba to dělá zlou krev třeba v práci,když někoho okatě ignoruji.Ale s tím jsem se naučil žít a nevadí mi to.
U ní mi od začátku bylo jasné že bude problém že bydlí cca.50 km ode mě a prostě nemůžu jí být fyzicky přítomen a oporou vždy kdy to bude potřebovat.A přes mobil to fakt není ono.Jak jsem psal,ona to má doma těžké a když mi psala že opět plakala k vůli otci,trhalo mi to srdce a snažil jsem se jí slovy utěšit,ale to prostě nestačilo.Případně,její zdravotní problémy mi taky hodně mrzely a sehnal jsem jí jiného doktora,ale bylo to maximum co jsem na dálku mohl udělat.

U ní mě vždycky mrzelo že neumí nebo nechce při osobním setkání nějak vyjádřit své potřeby a přání.O něco lepší to bylo s elektronickou komunikací,ale nikdy třeba neřekla ,, chci vypadnout od otce,nepůjdeme spolu někam bydlet?,, Po pravdě,ani já jsem nepředpokládal že to řekne,protože má bráchu a jiné příbuzné ke kterým by mohla jít...
A na mě by to bylo stejně hrozně brzo po pár týdnech jít s někým bydlet.

Třeba co jsem věděl bylo to že na tvrdo plánuje za dva roky dítě a je to její cíl.O mě věděla od začátku že děti nééé,,ale přesto to byla ona kdo cíleně překročila onu hranici kamaráství...

No a co mi na í mrzí nejvíce? Že ačkoliv je zajisté citlivá,dokázala bez mrknutí oka odejít za dne na den nejen ode mně,ale dokázala nechat i letitého kamaráda který pro ní měl rovněž ,,slabost,,
Pravděpodobně vše podřizuje oné roli budoucí matky a vše a všichni co se jí nehodí do plánu prostě mají smůlu.
Což zrovna já nechápu,protože když jsem někomu třeba i nevědomky ublížila dotyčný si to nezasloužil,vždy mě to dlouho trápilo a snažil jsem se to alepoň trochu napravit...
11.07.2017 - 08:32

Tom-One » Buddha/2
No u mě to vždy fungovalo vždy trochu jinak.I když nikoliv rovnou ignorovat tak se umím nastavit do ,,režimu,, kdy prostě k sobě nikoho nepustím a pro okolí je ze mě chladný a uzavřený který sice umí být i přátelský ale jenom pro ty vyvolené a okolí je nepřístupný.
Netuším jestli k tomuto režimu nějak nesměřuji.
Ono když nad tím přemýšlím tak single život byl sice nikoliv ideální,ale proti současnému stavu mysli daleko když nic jiného méně bolestivý.Potom se sám sobě nemůžu divit že ochota jenom připustit vztah a zase riskovat je poněkud záporná...
11.07.2017 - 08:21

Tom-One » Najdise.cz
No trápím i zlobím se na sebe :)
V minulosti jsem nějak vždy dokázal projít fází ,,odmilování,, relativně snadno a rychle.Teď je to jiné a mnohem více se to vleče a já hlavně netuším proč...
Vždy jsem se snažil a ve velké míře měl emoce pod kontrolou, a když ne tak tak to alespoň navenek na mě nebylo nic poznat.
Teď je na mě znát že mě něco trápí a celkově se nějak ten ,, užvaněný pohodář,,kterého znalo okolí prostě dlouhodobě pryč...

Štve mě to ...Rozum si nadává a říká si ,, ty vole,k vůli jedné problematické holce,, ale srdce je mrcha...
10.07.2017 - 21:42

Tom-One » Najdise.cz
Já jí respektuji.Do jisté míry chápu i to proč se chovala jak se chovala.
V hlavě jí bezesporu mám,ale netuším proč.Doba kdy jsem přemýšlel proč se to stalo je pryč.Teď jí mám v podvědomí které si evidentně dělá z nějakého důvodu co chce...
10.07.2017 - 08:56

Tom-One » Najdise.cz
Nechci opakovat stejnou chybu.
Spíše jak se znám opět na uzavřu a jenom myšlenku na nějaký vztah budu ignorovat.
Ostatně,ani s ní jsem se neseznámil s vidinou vztahu prostě proto že teď se mi to do životní situace vůbec nehodí.
Ale stalo se,a vyžeru si to...
10.07.2017 - 08:50

Tom-One » Najdise.cz
Rád bych k věřil k tomu že ,, to mělo ,, nějaký smysl.Ale jsou to už dva měsíce a i proto že prostě míjím místa propojená sní tak mi ta mrcha ,, duše,, pořád vrací myšlenky na ní.
Momentálně,mimo bolesti nějak nevidím smysl toho co se stalo.Spíše na mě opakovaně padá vědomí promarněné šance na změnu v životě.
10.07.2017 - 08:42

Tom-One » Najdise.cz
To bych rád taky věděl,co mi chybí.
Netuším proč podvědomí má potřebu se takto trápit a vrací se se s oblibou myšlenkami (obzvláště v noci nebo v jiných slabých chvilkách) k NÍ.
Přitom rozum řve ,,nedělej to,, přinese ti to jenom trápení.A rozum opět a opět prohrává...
Nevím proč navzdory všem radám ,,jak přežít,, rozchod mi nepřineslo ulehčení to že jí asi už nikdy neuvidím,ale přesně naopak mě to opět totálně rozhodilo.Rozum říká,, to nemá žádnou logiku,, ale srdce se k ní pořád vrací...
Jediné co mě napadá že jsem trouba protože se trápím když bych chtěl vědět že mi odpustila když jsem jí podle jejich slov ublížil tím že jsem se nedokázal lehce smířit s tím že mi odchází že života.Vím,je to sobecké ale mě v té chvíli jase připadalo z její strany sobecké očekávat že popřu city a budu se omlouvat za nešťastnou lásku...
10.07.2017 - 08:30

Tom-One » Najdise.cz
Zdravím.
Já nikde nepopírám že deprese nemám,mám :),ale již jí trpím delší dobu ( a beru léky) a nikdy jsem jí neměl tu nejhorší formu kdy člověk prostě nemůže fungovat.
To že mi rozchod rozhodně nepomohl v psychice je fakt,spíše to je taková další větší či menší rána osudu co poslední +-dva roky prožívám a prostě někdy mám pocit že již toho je na jednoho docela dost.
Stejně fakt je ten že jsem sobecky doufal že mi řekněme osud pro jednou přivedl do života něco/někoho co mi trochu dá jiný směr.Tak nějak,, někdy štěstí sedlo na vola,,
Člověk by prostě někdy byl rád kdyby měl alespoň nějakou naději že to co prožil nebyla jenom jenom hloupá shoda náhod,ale mělo to nějaký smysl...Když už se člověk takhle trápí...


Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2024
Lunární kalendář
Luna v PannaPanně
ukázat kalendář »