Každé ráno děkuji Bohu za nový den,který mohu strávit zde na Zemi. Nemám žádný cíl ani směr...a nechávám se unášet větrem.
Chodím po světě jako mrak,který pluje po obloze a přináší vlahý a něžný déšť.
V každém obraze Země vidím Boha..a jeho lásku soucitnou .
Modlím se za každou bytost aby byla šťastná ..
Žiji zatím svůj život v samotě,ale nikdy nejsem sám.
Má cesta nemá začátek ani konec,protože je ...nekonečná.
Jsem vděčný nekonečnému vesmíru a celé mé bytosti,za krásný život.
Celé dny promlouvám s Bohem ...když kráčím krajinou mých prosluněných cest.
Po naplnění srdce láskou ... chci lásku rozdat jako ,nekonečné dobro milosti.
Milý člověče.. příjmi mou lásku a lásku andělskou,až po okraj svého srdce prosím.
Až bude i Tvé srdce přetékat láskou ...dávej ji v něze i Ty dále, jako slunce nádherné paprsky tepla. -- Až půjdeš jednou sama,třeba se setkáme...protože. Žádný cíl není tak daleko, aby na něj nedosáhla křídla Tvých snů.....