Diskuze, Diskuzní fórum

Phoebe* » Deilik Ahoj Deilik,
mohla bych se dozvědět od vás víc ohledně té práce s psychonálezi lidí? A váš názor na zmíněnou knihu by mě taky moc zajímal

Phoebe* » Najdise.cz A co se týká dětství a rodičů,.... máma nás vychovala sama, táta zatracenec, věčně zavřený, rozváděli se snad když mi bylo 8? Ale to je fuk, nebyl s náma už dlouho před tím. Jsme čtyři děti, já nestarší, brácha o dva méně a pak dvojčata o sedm a pů mladší, mají jiného otce, ale nikdy s námi nežil.... máma dokázala s penězma nepochopitelné a jako jednu z mála výborných vlastností jsem to po ní samozřejmě nezdědila, nikdo z nás čtyř dětí nikdy nepochopím, jak to mohla utáhnout...

Phoebe* » Najdise.cz Jojo, peníze jsou mým problémem, to vím moc dobře... A neměla jsem zatím moc šancí se naučit hospodařit páč nebylo s čím .... první dva roky samostatnosti jsem platila splátky, dostala jsem se do skluzu jak kvůli sobě tak díky ženský, která se mnou ty půjčky měla, pak si mě našla práce v zahraničí za dost peněz, dnes mám pocit, že jsem k tý práci přišla hlavně kvůli zkušenostem, než kvůli penězům, všichni vydělávali velmi pěkné peníze, kterými bych vše bez problému doplatila, možná i do roka, ale já sotva zaplácávala co se dalo, něco jsem doplatila něco narostlo, otěhotněla jsem a všechno šlo do kopru... od 2010 se neplatí nic, všechny mé peníze od té chvíle šli chlapovi na účet, já měla pocit viny, on ho ve mě statečně živil a vůbec ta chvíle asi byla začátkem konce, z nepochopitelných důvodů jsem se nechala ušlapat na úplné dno, úplně jsem se ztratila a nechala se sebou manipulovat, nechala si vše líbit, a proč? protože jsem mu nechtěla ubližovat, nechtěla jsem být jako všechny ostatní, a hlavně, nechtěla jsem ho za žádnou cenu ztratit... ooo jak hloupá jsem byla.... ale to je opět dlouhý příběh...
Teď jsem měla první měsíc své peníze na svém účtě a starala se o mě přidělěné platby a další výdaje, a to byl ten nejjednodušší měsíc, to co mě teď čeká, tak na to ani radši nemyslím... mám naději na výbornou brigádu, modlím se aby to vyšlo, ale to mi řeší jen přežití, exekuce mi strhávají z platu, ale mám ho tak malý, že budu platit ještě 20 let po smrti....

Phoebe* » Najdise.cz Dostala jsem ten největší dar, mám zpět svou sestru a mamku a to navíc na takové duševní úrovni o které se mi nikdy ani nesnilo. U ségry zapracovala nečekaná "náhoda" a u mámy delší rozvážný postup a správný čas...

Phoebe* » Najdise.cz Přesně jak píšeš, občas/často si připadám jak magor a někdy si i říkám, že nejsem normální. Najednou, z ničeho nic jsem začala vidět souvislosti různých situací, začali se mi dít větší či menší "náhody", které mě vždy přidají další dílek do skládačky a odkrývají jejich důvod, smysl.... a občas je toho tolik najednou, že si připadám jako Alenka v říši divů nebo blázen zralý na kazajku
Já jsem vždycky nějak podvědomě věděla, že mám v sobě nějaký dar, vždycky mě to i táhlo k nadpřirozenu, magii a tak vůbec, ale vždy jen dost okrajově, bez většího zájmu. Dnes už vím, že ten "nezájem" byl proto, že nebyl správný čas, neměla jsem potřebné zkušenosti ke správnému použití. Byla jsem člověkem, který soudil a odsuzoval druhé, přesto, že jsem byla vždy člověkem chápavým, tak jsem zdaleka neměla tolik pochopení a porozumnění jako teď a už si ani omylem nedovolím soudit, naopak se za sebe občas tak trochu stydím, když si vzpomenu na některé své soudy a opovrhování... Za osm let jsem stihla na vlastní kůži projít tolik životních situací, že by se s tím jen tak každý vyrovnat se zdravým rozumem asi nezvlád.... A já jsem opravdu vděčná za to, že jsem si tím vším mohla projít. Lituji jen jedné věci a tou jsou exekuce, ještě furt jsem nepřišla na souvislost, důvod... ale vím, že se to dozvím, pak litovat snad přestanu.

Phoebe* » Najdise.cz Bohužel se ještě stále strašně brzdím, takže k odpoutání se, mám jěště nějakou cestu, možná mi chybí ještě nějaká zkušenost, nebo nevím. Nejzvláštnější pocit je ten, že cosi uvnitř mě, mé já, často a dost hlasitě křičí něco ve smyslu: "tak už mě pusť, vždyť víš, že to v sobě máš, že dokážeš mnohem víc, otevři se, máš toho v sobě přece mnohem víc, víc než si dokážeš představit a ty to víš!!!" Ale já se upřímě bojím toho, že se zblázním, že to neunesu, nebudu to umět zpracovat a prostě mi z toho přeskočí a mám za to, že ten strach je opodstatněný páč právě za poslední rok, během kterého u mě dochází k postupnému uvědomování sebe sama a svých schopností, mám ze sebe občas pocit, že jsem zralá na svěrací kazajku na jednu stranu cítím a vím, že potřebuju ještě hodně studovat, ale na druhou stranu už to chce ven, přesto, že si stále říkám, že není kam spěchat, že to může nadělat víc škody než užitku. Možná je to jen určitý druh pohonného motoru, abych to stále neodkládala. I proto mám asi poslední, cca dva týdny až posedlost po studiu a vědění. I to mě vlastně teď donutilo pročíst si tady diskuze a napsat. Vím o těchto stránkách téměř rok, ale využívala jsem do teď jen astrologii online, na diskuze jsem se, nevím ani proč, do teď ani nepodívala... ???