Omaha
» Nuna
Znám vztah, který je založený na lásce, která se stala tak trochu závislostí nebo nevím jak to nazvat. Ti dva mají mezi sebou 15.letý věkový rozdíl , to není ale podstatné, podstatné je , že na začátku museli za svou lásku bojovat před okolím, které jim moc nefandilo ( lidská zášt a tupost nezná mezí ). Jsou spolu již 15 let a co je znám, skutečně žijí jeden pro druhého, teď už aspoň spolu nepracují v jednou zaměstnání, ale i tak všechno dělají spolu, nikam bez sebe nejdou, nemají své vlastní přátele a dokonce i rodina je bere jako jedno tělo a duši. Vytvořili si svůj svět do kterého nikoho nepustí, pozoruji na nich i splynutí názorů, které měli na začátku odlišné, dokonce povahově se sobě podobají a to se jedná o berana a váhu, takže se z nich stává jakoby jedna bytost . Nikdy jsem se s takovým vztahem nesetkala po tak dlouhou dobu, někdy až obdivuji, že nemají ponorku, jakoby si oni dva vystačili a nepotřebovali už nikoho jiného. Tak trochu žijí v uzavřené bublině , ze které nic nepustí ani nevpustí. Mám jen strach, co by se dělo, až jeden z nich z nějakého důvodu odejde, myslím, že by se tomu druhému zhroutil svět
Omaha
» klarca89
Myslím, že každý na svou první lásku vzpomíná celý život a pokud se to ještě rozvinulo do hlubšího vztahu - spolužití, zkrátka stal se pro tebe osudovým člověkem, prvním chlapem co z tebe udělal ženskou a na to se zapomenout nedá. Nevím co na to pomáhá snad jen uvědomit si, jestli člověk nemiluje už jen vzpomínky, představu o krásném životě , který třeba má, ale nějak si ho nedokáže plně vychutnat a to je teprve smutný. Určitě tě láká se s ním sejít, je to tak ?