Miluji tvé srdce, které neznám a nemohu poznat, neboť uvězněni v hmotě tohoto sublunárního světa jedno srdce druhé nahlíží jen v projevech a to je klam. Miluji tedy tvé srdce skryté pod rouškou tajemství a i to tajemství miluji, neboť tě činí ještě více kouzelnou a to není láska, leč tvé kouzlo je nekonečně opojné. Miluji tvé tělo se všemi jeho zvláštnostmi a výjimečnostmi i se vším, co přináší čas, neboť je to manifestace tvé nádherné duše a obraz pravého božství Já jsem. Miluji tvé propasti, neboť jsou to hlubiny oceánu a bez nich bys byla jen močálem, bahnem či pouští. Miluji tvou tělesnou rozkoš, neboť právě v ní jsi nádherné zvíře a tak blízko spodní tváři božství. Miluji tě v nádheře hněvu, v něze slz a tvůj smích dává štěstí i mně. Když jsi temná nebo zlá, miluji bolest, která tě k tomu dohání, protože i to je jedna z tváří pravdy a bez ní by zůstala jen faleš a povrchnost. Miluji tvé šílenství i lži, protože tě činí úplnou a není dokonalosti bez stínu. Miluji tvé odpornosti, neboť jimi přiznáváš lidskost. Miluji tě bez důvodů a zároveň pro vše, čím jsi, protože láska začíná v samotě a jen v nás samotných zůstává, když umíráme. Miluji tě pro lásku samu a pro dotyk božské blaženosti.