Diskuze, Diskuzní fórum

katkaštír » player Sexuální náboj

katkaštír » Cagey Jo asi to tak je:
pokud tě bolí, že s někým jsi... To je asi ten problém.

Ale jak říkáš. V pravé lásce by měli být oba (jako) partneři, měli by být stejně hodnotní, měli by věřit sami v sebe. Potom budou schopní brát jeden druhého jako sobě rovného, nebudou si ubližovat, budou se tolerovat.
Protože nemůžeš věřit v někoho, kdo nevěří sám sobě...

katkaštír » ži.va Tak dřív nebo později začne. To bychom žily byly v pohádce...

katkaštír » Najdise.cz Já chci taky červené?!
To by se nám líp filozofovalo!!!!!!

Dobře láska neočekává. Ale jak pak můžeš něco plánovat? Jako děti a tak...(ne že by to byl zrovna můj názor, jen chci slyšet tvoje zdůvodnění...)

A jak to je, může ta láska taky bolet. Ta čistá láska?!

katkaštír » Najdise.cz --- Ale pokud jde o protějšek, "životního" partnera, jakobychom zešíleli! Pořád něco chceme---

A není to proto, že prostě od životního partnera holt očekáváme něco jiného. S babičkami nebo sourozenci se nemusíme vidět každý den,ani nepotřebujem, protože je to prostě jiná láska (ta daná narozením).
Ale ta partnerská láska - ta by tady měla být z úplně jiného důvodu. Kdybych měla svého partnera vidět třeba jen tak jednou za týden nebo míň, tak to už rovnou můžu být sama...

Mám dotaz: má ta čistá láska bolet nebo nemá?! Je to špatně, když láska taky někdy bolí?

katkaštír » Naďule jsem si Nadi všimla, že na první pohled jsi taková "tichá" a na ten druhý se umíš pěkně rozjet

katkaštír » Nuna Nuničko,
vůbec mi nedělá problémy konverzovat s úplně cizími lidmi (to je ten blíženec v nás ), ale myslím si, že k tomu musí být taky nějaký náznak z druhé strany.
A co se týče seznámení? Myslím si,že to není problém se seznámit s někým, kdo o tobě vlastně "neví". Já jsem to udělala jednoduše - když jsem to chtěla, tak jsem šla štírovsky po svým a dosáhla toho - postupnými systematickými "kroky". Hlavně návnadu dávkovat pomaličku, ať se ¨rybka nevyplaší

Zkusit to jednoduše - bud úplně "náhodou", že náhodou něco upadne nebo tak...
A nebo rovnou - oslovit. Jak můžeš vědět,že toho dotyčného nenapadne tě ani oslovit, když jsi se nezeptala?!
Lidé,co se bojí se na rovinu zeptat se bojí odmítnutí... S tím se ale přece předem musí počítat!!! To jinak nejde. A třeba to vyjde a bude to přesně opačně...

katkaštír » katkaštír Ahojky lidičky.
Děkuju vám všem! V podstatě se shodujete, že jít do něčeho, z čeho člověk sám cítí, že to není úplně to pravé, není dobrý… Ale proto jsem se vás ptala na objektivní názor, protože když je v tom člověk namočenej, moc mu ta objektivita nejde. Když vidím před sebou názor nezaujatých, není o čem diskutovat.

To Amelie: Ano, mám z toho takový pocit, že kdybychom se s ním pustili do něčeho většího, nikdo by předem nevěděl, jak to skončí. Tu nenávist nemůžu vyloučit. Ale jak píšeš,asi potom snadnější konec… Ono jde spíš o to, jestli u něj člověk nečekal tak trochu naplnění toho, co se mu v době krize v manželství nedostává…
To Player: Věř mi, že jsem chvílema chtěla být slaboch. Tahle budu ta domácí puťka, ale jde o to, jestli šťastná…
To Hela: Teda to koukám. To musí být náročné s takovým člověkem žít. To byla ta jediná pochybnost – a to jak by to klapalo, když to pojede z kopce do kopce…
To Joek: Obávám se, že máš naprostou pravdu:“očekávání citů, které sama postrádám“. Je docela možné, že ty jsi mi otevřel oči ze všeho nejvíc…
To amazonka: Neřeš věk, to jak se projevujem je nejpodstatnější, a co všechno jsme si prožili. To můžem prožít ve dvaceti a stejně tak nikdy v životě.Taky bych raději,aby u mě zasáhl osud...
To Pat:Taky cítím, že ničit vztah kvůli „nejistotě“ je nerozumné. Problém je, že i mé manželství prochází krizí. Tak proto ta nejistota všeobecně…

Lidičky, ta moje ORV čísla 7, 7 let manželství, přítel v devítileté vibraci 7. To se půjdu zahrabat a vylejzám až příští rok!!!!
Ještě jednou díky všem. Čas ukáže…