Jyotis
» Namchan
Hm, já si slovo lenost spojuji s vědomím a vůlí. I když někdy říkáme, že je někdo líný a on je v depresi, prostě má málo energie..Ty to chápeš šířeji. Velkou snahu se prolomit do transcendentna, silou a netrpělivostí se dobrat nějakého vhledu, moci, nebo oproštění, to nemám spojené s leností.. Je to sice také ve skutečnosti jak říkají psychosociologové pěkně "exhibice nekvalitou" :D ale dotčení by se pohoršili...ano, jde jim o magii a zřejmě, kdo chce ovládat, tak se mu může stát, že je ovládnut, stejně jako kdo chce, aby byl ovládnut - tj. extrémní pasivita, si koleduje, pokud se nedrží středu a světla.
Jak říká Ave, Tvoje příspěvky jsou vždycky inspirativní. Děkuji.
Jyotis
» Najdise.cz
Řekla bych, že rizikem může být nejen duševní lenost, ale také experimentování s drogami, tlačení na pilu s meditací s urputnou snahou se zbavit ega. Zdá se, že jsme atraktivní rámec, který má určitou gravitaci a prostě vždy musí být něčím naplněn, nemůže být v pravém slova smyslu dlouhodobě prázdný..., resp. ano, ale vždy s vědomím středu a potřebnosti rámce Ega, abychom mohli existovat vědomě. Jsme naplněni buď běžným vědomím kombinovaným id a společenským superegem,můžeme být také ve vleku nějakých egregorů.
Proto se radikální křesťané obávají meditace ve smyslu vyprázdnění. Proto chtějí, abychom se obraceli na Ducha svatého, aby nás posvětil (tj. prosvítil), abychom se neztratili, nepropadli mezi (což se někdy jeví jako schizofrenie)..., aby nás nezaplavil vlastní stín, který podceníme.
Lepší být prosvícen/posvěcen/osvícen, než riskovat ve smyslu "nevědí co činí"...sice odvážně, ale s možností transcendentálního úrazu.