Diskuze, Diskuzní fórum

ivy7 » Bosch Mé malé milenky
ARTHUR RIMBAUD

Slzavá šťáva květin myje

modř na baště;

pod stromem s pupenci, jenž plije

vám na pláště,

luny, jež mají drobná kvítka

jak rezedky,

och, prožeňte svá tenká lýtka,

mé šeredky!

Měl jsem rád modrou ochechuli;

za oněch dob

jedli jsme vejce na cibuli

a ptačí zob!

Na básníka mne posvětila

mdlá blondýna:

Pojď, ať tě zmrskám, pojď, má milá,

mně do klína!

Vyzvracel jsem tvou lepkou slinu

jak pacholík;

uřízla bys mi mandolínu

až po kolík.

Fuj, naše vyschlé sliny třísní

jak deštík tvrz

a infikují dosud plísní

tvůj oblý prs.

Nenávidím vás, netýkavky,

sem, do pasti!

Ach, nalepte si na bradavky

kus náplasti!

Dupejte po mé misce citu,

mé šeredky;

ach, buďte aspoň při koitu

jak baletky!...

Váš trup jde v kolébavém kroku,

mé milenky,

ach, točte hvězdou svojích boků

a kolénky!

Je to však pro tu ovčí chásku,

ta spousta slok?

Chtěl bych vám zlámat za svou lásku

váš kříž a bok!

Hromady s hvězdami a květy,

naplňte dvůr!

Zdechnete jako staré tety,

jak hloupý kur.

Luny, jež mají drobná kvítka

jak rezedky,

och, prožeňte svá tenká lýtka,

mé šeredky!

(překlad: Vítězslav Nezval)

ivy7 » Bosch Az utkala jej sen
zdal se ji jen?
Za muzem place
zbyly jen slzy
vetkane do polstare
dej ocim oddechu
v noci najdi utechu

ivy7 » Bosch ...And when it starts playing such tricks on you, you will tend to accept it because it is so sweet It is so beautiful to accept these ideas. Knowing well that nothing has happened -- because how can you befool yourself? -- knowing well that nothing has happened, still you will tend to become a victim.....OSHO



Když vidím růži
v podvečer v sadu
nechce se mi rozlišovat
co je pravda a co ne...

ivy7 » Bosch Setkání
Jaroslav Vrchlický
I děl jsem lásce: V sadě tvém, jenž ráji
se podobá, mi chybí něco, paní,
zřím květy, sladké dýchající vůně,
zřím stromy, sladké vrhající stíny,
zřím zdroje, sladkou šeptající písní,
však nezřím jedno — nevidím zde ženu.

I děla láska, nezapřela ženu
v té odpovědi svůdné jak had v ráji,
jež s rtů jí schvěla slavičí se písní:
V svém srdci každý svoji nese paní,
i slepý hádá les, když cítí stíny,
a tuší květ, když cítí kol vlát vůně.

I umlknul jsem, neb v tom silná vůně
mne zarazila. Můj zrak stihnul ženu,
jež rozložena v buků měkké stíny
se smála, svěží jako Eva v ráji.
Tu chtěl bych za svou hned zvoliti paní,
jí vydechnout svou duši v bouřné písni.

A co tak rostla křídla mojí písni
a v srdci láska jako z květů vůně
se vzbouzela, já patřil v tvář té paní
a viděl jsem v ní ideál jen, ženu,
již každý hledá ve svých vidin ráji,
však přes tahy jí, hle, se hnaly stíny.

A po tváři co tak jí hrály stíny,
při kosů, drozdů a slavíků písní,
při šumu stromů, zdrojů jako v ráji,
při svitech v trávě, kterou táhly vůně,
já zřel, jak tahy střídá ona paní
a v krásnější se stále mění ženu.

A naposled jsem poznal v ní svou ženu,
tu, která plaší s mého čela stíny,
tu, kterou snů svých učinil jsem paní,
tu, která hraje v srdci mojich písní,
tu, kerá čistá nad lilií vůně,
mne učí věřit dobru, kráse, ráji.

A co tak zřel jsem v stíny kol a vůně,
v tom ráji v mou se ženu proměnila
i láska sama, paní mojich písní.

ivy7 » Bosch Thank juuuu

ivy7 » Bosch Tichá láska
Jaroslav Vrchlický

Nikdy slovem nevyzradím,
co spí v srdci přehluboko,
dost na tom, když v chvíli štěstí
mluví tvář a mluví oko.

S divým jekem prázdné škeble
vlna hází na pobřeží,
ale v srdci jako v moři
pravé perly na dně leží.

ivy7 » ivy7 Nehřešte slovem
Užívejte slovo správným způsobem, užívejte jeho sílu ve jménu pravdy a lásky. Neříkejte to, co si nemyslíte a mluvte jako osobnosti. Nepoužívejte slovo k pomluvám a odsuzování a to ani druhých, ani sebe sama. Užívejte slovo jako „bílou magii“ a začněte sami u sebe. Použijte slovo k tomu, abyste rozbili ony nepatrné, maličké dohody, které vám působí utrpení. Toto je první dohoda, kterou byste měli sami se sebou uzavřít, pokud se chcete osvobodit, být šťastní a pokud chcete vykročit z úrovně existence, která je peklem. Nehřešit slovem vás dovede k osobní svobodě, k velikému úspěchu a blahobytu. Zbavíte se veškerého strachu a změníte život v radost a lásku.
Nechcete-li hřešit slovem, buďte zodpovědní za své činy. Za nic se však neodsuzujte ani sami sebe neobviňujte. Ať mluvíte jakoukoliv řečí, váš záměr se projeví prostřednictvím slova. Ve vašich slovech se ukáže, o čem sníte, co cítíte a kým skutečně jste. Jakmile jste o něčem přesvědčeni, domníváte se, že máte pravdu. A jste dokonce ochotni zničit své vztahy s ostatními, jen abyste uhájili vlastní stanovisko. Vzdejte se potřeby obhajovat svůj postoj. A nikdy nezapomeňte, že slovo může stvořit ten nejkrásnější příběh, anebo všechno kolem zničit. Nehřešíte-li slovem, šíříte kolem sebe krásu a lásku, vytváříte nebe na zemi.

Neberte si nic osobně
Ať se kolem vás děje cokoliv, neberte si to osobně. Nic z toho, co jiní lidé dělají nedělají kvůli nám, ale kvůli sobě. Neberte si nic osobně, protože tím byste trpěli kvůli něčemu, co za to nestojí. Kamkoliv jdete, naleznete lidi, kteří vám budou lhát a jak poroste vaše uvědomění, všimnete si, že lžete také sami sobě. Neočekávejte od lidí, že vám budou říkat pravdu, protože oni lžou i sami sobě. Budete-li ostatní vnímat takové, jací jsou, a nebudete vztahovační, nic z toho, co řeknou nebo udělají, vás nezraní. I kdyby vám lhali, nic se neděje. Lžou, protože se bojí, abyste nezjistili, že jsou nedokonalí.
Ať už si lidé myslí cokoliv, cokoliv dělají nebo říkají, neberte si to osobně. Názory druhých odpovídají tomu, čemu tito lidé věří, a proto ať si o vás myslí cokoliv, ve skutečnosti se vás to netýká. Vždy to vypovídá jen a jen o nich. Může vás pomlouvat třeba celý svět, nic neberte osobně a odoláte. Berete-li si věci osobně, stáváte se snadnou kořistí dravců. Nachytají vás na jednu malou poznámku a pak už vás napouštějí jedem, jak se jim zachce. Vzepřete se jedu! Schopnost zůstat imunní i hluboko v pekle jedovatých pomluv – to je dar druhé dohody. Když si nebudete brát nic osobně, získáte obrovskou svobodu. Nebudou na vás platit ani ta nejmocnější zaklínadla. Budete-li žít beze strachu, budete-li milovat, život vás bude těšit.

Nevytvářejte si žádné domněnky
Všechen smutek a dramata, která jste doposud prožili, pramenily z vašich domněnek a z vaší vztahovačnosti. Na těchto principech je založen celý svět, ve kterém jedni ovládají druhé. Zamyslete se nad tím. Všichni máme sklony vytvářet si domněnky. Zásadní problém je v tom, že věříme, že jsou pravdivé. Vytvářet si domněnky znamená říkat si o utrpení, neboť domněnky se obvykle neobejdou bez pomluv. Něco předpokládáte a jste přesvědčeni o tom, že máte pravdu. Své předpoklady chcete uhájit, a tak jste nuceni osočit ostatní z omylu. Zřejmě nejčastějším lidským předsudkem je domněnka, že ostatní chápou život stejně jako vy. Předpokládáte, že druzí uvažují jako vy, cítí totéž co vy, soudí stejně jako vy, chybují stejně jako vy. Bojíte se být sami sebou, protože se domníváte, že vás ostatní budou soudit, smát se vám, zneužívat vás a obviňovat, tak jako to děláte vy sami. Vždy je lepší se ptát než si vytvářet domněnky. „Nakupte“ si odvahu a ptejte se tak dlouho, dokud se vám věci co nejvíce neujasní. Jakmile na svou otázku dostanete odpověď, nemusíte si už žádnou domněnku vytvářet, jelikož budete znát pravdu.
Když vstupujeme do vztahu s někým, koho máme rádi, musíme často sami sobě potvrzovat, proč toho člověka máme rádi. Vidíme jen to, co chceme vidět, a popíráme, že má vlastnosti, které se nám nelíbí. Lžeme sami sobě, abychom se utvrdili, že máme pravdu. Pak si vytvoříme domněnky a jednou z nich je: „Má láska toho člověka změní.“ Ale to není pravda. Naše láska nikoho nezmění. Pokud se jiní změní, pak se změní proto, že se změnit chtějí, ale ne proto, že je chceme změnit my. Pak se něco mezi námi dvěma stane a my se cítíme zraněni. Najednou vidíme to, co jsme nechtěli vidět předtím, ale nyní je to umocněno naším emocionálním jedem. Nyní musíme ospravedlnit svou emocionální bolest a obviňovat jiné za svou volbu. Lásku však nemusíme ospravedlňovat: buď zde je nebo není. Opravdová láska přijímá jiné lidi takové jací jsou, aniž by se je pokoušela změnit.

Dělejte vše, jak nejlépe dovedete
Vždy dělejte vše, jak nejlépe dovedete, to je čtvrtá dohoda, která je o vykonávání předchozích tří. Budete-li znovu a znovu dělat vše co nejlépe, stanete se mistry osobní transformace. Vaše návyky hřešit slovem, brát si věci osobně a vytvářet si neustále nějaké domněnky se budou projevovat čím dál vzácněji až nad vámi úplně ztratí moc. Vždy si počínejte, jak nejlépe dovedete, ale nepřepínejte se! Když se přepínáte, vaše fyzické síly se vyčerpávají, pracujete sami proti sobě a cesta k naplnění cíle se tím jen prodlužuje.
Když v životě o něco přijdete, nechte to být. Jakmile přestanete lpět na minulosti, budete moci naplno prožít přítomný okamžik. Pustit se minulosti znamená vychutnat si sen, který se odehrává právě teď. Proto soustřeďte svou pozornost na dnešní den a setrvávejte vždy v přítomnosti. Tady začíná cesta k novému porozumění, tady začíná nový příběh.
Važte si toho, kým jste. Jděte za svými sny. Jednat znamená žít naplno a být přitom sám sebou. Jste naživu – tak vezměte život do svých rukou a radujte se z něj. Narodili jste se s právem na štěstí, na lásku a na to svou lásku sdílet. Sebrat odvahu a radovat se ze života, zkrátka být – to je jediné na čem záleží

don Miguel Ruiz

ivy7 » ivy7 Akékoľvek rozšírenie používania umelej antikoncepcie pravdepodobne skončí rozpadom manželstiev a voľnou láskou. (1925)
Bez činu zostáva aj najkrajšia myšlienka bezcenná.
Buďte zmenou, ktorú chcete vidieť vo svete.[2]
Civilizácia by mala byť posudzovaná podľa zaobchádzania s menšinami.
Človek je preto človekom, lebo je schopný sebaovládania.
Dôležitý je čin, a nie výsledok, ktorý prináša. Musíte sa pustiť do správnej veci. Možno je nad vaše sily, možno nad vaše schopnosti, možno vaše úsilie nikam nepovedie. Ale to neznamená, že nemáte pokračovať. Možno sa nikdy nedozviete výsledok činu. Ale ak nebudete nič robiť, nedosiahnete ani nijaký výsledok.[3]
Hinduizmus je neúnavné hľadanie pravdy. Je to náboženstvo pravdy. Pravda je Boh. Popieranie Boha sme poznali, ale popieranie pravdy nikdy.
Iste by som bol kresťanom, keby kresťania nimi boli 24. hodín denne.
Je treba životu viac dávať, ako ho urýchľovať.
Ježiš žil a zomrel zbytočne, ak sme sa od neho nenaučili usporiadať svoje životy podľa večného zákona lásky.[4]
Láska je tá najmocnejšia sila na svete, a predsa je to to najjednoduchšie, čo si možno predstaviť.[5]
Mlčanie predlžuje čas nášho života.
Na svete existuje toľko hladujúcich ľudí, že Boh k nim môže prichádzať len vo forme chleba.
Najskôr vás ignorujú, potom sa vám smejú, potom na vás útočia a nakoniec vyhráte.
Pre nás je lepšie, keď hovorí náš život, než naše slová.
Slová a činnosť nejdú dobre dovedna. Pozri len na prírodu: tá je v ustavičnej činnosti, no mlčí!
Šťastie spočíva v harmónii toho, čo hovoríte, čo robíte a čím ste.[6]
Ty a ja sme jedno. Nemôžem ti ublížiť bez toho, žeby som neranil aj seba.[4]
Veci, ktoré nás zničia: politika bez princípu, potešenia bez svedomia, bohatstvo bez práce, poznanie bez charakteru, podnikanie bez morálky, veda bez ľudskosti a zbožná úcta bez ochoty obetovať sa.
Veľkosť človeka rastie tou mierou, akou sa on usiluje rozmnožiť dobro svojich spolublížnych.
Zovretou päsťou stisk ruky nevymeníš.

Móhandás Karamčand Gándhí

ivy7 » ivy7 Pravá láska je ta, v níž máme větší radost z druhého než ze sebe.

--------------------------------------------------------------------------------

Líbí se mi - Nelíbí
Láska je to, co je na světě nejsilnější, přesto si nedokážeme představit nic pokornějšího.

--------------------------------------------------------------------------------

Líbí se mi - Nelíbí
Zbabělec není schopen projevovat lásku; ta je přednostním právem hrdinů.


MAHATMA GHANDI

ivy7 » ivy7 Amor – dolor
Jaroslav Vrchlický
Jest láska plesem, jest i utrpením,
a obé míti můžeš, jen když chceš;
ples jako bol jdou stejně s vyplněním
všech tužeb tvých: jdeš dál či podlehneš?

Jdeš dál a trpíš — proč jsi prchal dále?
A zůstals, rci sám, proč jen trpíš zas?
Tak na jedné vždy budeš přibit skále,
až skráň se schýlí, zšediví tvůj vlas.

Tak štěstí nám jen ukázali bozi:
je ber či prchej před ním, jedno jest:
že trpět budeš, to ti všade hrozí,
na rozích ulic, křižovatkách cest.

Líp bylo by po cestě slepě chodit,
se nechvět v kroků vlastních ozvěně —
tvé štěstí za tebou můž kámen hodit
tam, kdes to očekával nejméně!

ivy7 » Bosch
Adagio
Jaroslav Vrchlický
Když duše sama otázky si klade
a zastaví se v tichém přemýšlení,
jak před výletem z hnízda ptáče mladé,
jak poupě, než je osloní svit denní:

Já viděl stín, jak přeletěl tvé čelo,
já viděl ve tvých očích perly spící,
já cítil, než ti slovo s retů sjelo,
co děje se v tvé duši milující.

Skráň skloniv nad tvé vlasy zlatotkané,
až od tvé tváře moje vzplála nachem,
já sobě děl: Nač andělů nám, Pane,
když křídla jejich necháš vláčet prachem?

Co může těmto duším země dáti?
Nač v žití hvozd ty bílé holubice?
Když člověk cítí v srdci lásku spáti,
proč musí též v něm zařvat vášeň, lvice?

A proč v nás mužích síly není, není, není,
ti odměnit, co zasloužíš, ó ženo,
vždyť vše, i láska, je ti utrpení,
svět neseš v srdci svém - a krb tvé věno.

A před tebou, když vzplaneš v svojí kráse,
na prahu žití, blaha na úsvitě,
když srdce tvoje lásce otvírá se,
i genius je malomocné dítě!

ivy7 » ivy7 Jana Kratochvílová


Milování za svítání (Jdi hned ráno) - text










Sbal svých kousků pár, měj se krásně
Vem si ten svůj dar, hloupé básně
A jdi hned ráno, mám tě víc než dost
Jen se díváš a díváš, jsi jen samá zlost
Nudou zíváš a zíváš

Mám žízeň, náklaďáky míří tmou
A já už dávno nejsem tvou
Mně schází náruč chlapská víc než dřív
Milování za svítání

Kdybys víc mě chtěl, ty můj blázne
Tak bys sotva měl ruce prázdné
A smutné ráno, konec lásko běž
Jen se díváš a díváš, jsi jen samá lež
Nudou zíváš a zíváš

Mám žízeň, náklaďáky míří tmou
A já už dávno nejsem tvou
Mně schází náruč chlapská víc než dřív
Milování se bráníš

Mně schází náruč chlapská a taky krásné
Milování za svítání, milování

Mám žízeň náklaďáky míří tmou
A já už dávno nejsem tvou
Mně schází náruč chlapská víc než dřív
Milování za svítání, milování...



Text přidala syndynela78

ivy7 » Bosch kuju, krasne...love is silent...pssss

ivy7 » ivy7 Supi sa zrazu zbiehaju
miesto inde uz nemaju
vsechno zrejme pojedli
kruzia nad dalsimi obetami
aspon si dobre posmakli
pomozes mi, moj ami
i vlci uz tisko vyju
zostaneme asi sami
na nase devy nemaju...

ivy7 » ivy7 Nevědomí



Podstata psýché sahá asi do temnot, daleko mimo kategorie našeho rozumu. Duše obsahuje tolik záhad co svět se svými galaktickými systémy, skýtajícími tak vznešenou podívanou, že jen duch zcela bez fantazie si nedokáže připustit svou nedostatečnost. Při této krajní nejistotě lidského chápání je osvícensky rozumářské počínání nejen směšné, ale i žalostně bezduché.


Racionalismus se chová k pověrám komplementárně. Podle psychologického pravidla stín sílí spolu se světlem, tzn. čím racionalističtěji si vědomí počíná, tím více ožívá strašidelný svět nevědomí.


Maska nevědomí jak známo není strnulá, nýbrž zrcadlí onu tvář, kterou mu člověk ukáže. Nepřátelství jí dá hrozivou podobu, vstřícnost její rysy zmírní.Pokus o zjišťování nevědomého stavu se setkává s podobnou těžkostí jako atomová fyzika: aktem pozorování se mění pozorovaný objekt.




Na rozdíl od osobní povahy vědomé psýché existuje druhý psychický systém kolektivního neosobního charakteru vedle našeho vědomí, které je zcela osobní povahy a které - i když jako přívěsek připojíme osobní nevědomí - považujeme za psýché, již jedině lze zakoušet. Kolektivní nevědomí se nevyvíjí individuálně, je děděno. Sestává z preexistujících forem, archetypů, jež si lze uvědomit až sekundárně a jež dávají obsahům vědomí pevně vyznačenou formu.

Pojem archetypu, jenž tvoří nevyhnutelný kolerát k myšlence kolektívního nevědomí, naznačuje existenci určitých forem v psýché, jež jsou všudypřítomné nebo všude rozšířené. (Mytologie je nazývá motivy, Hubert a Mauss: "kategorie imaginace", Adolf Bastian: "pramyšlenky").

C. G. Jung: Výbor z díla II. Archetypy a nevědomí, str. 148

ivy7 » ivy7 music of the night
there is no light
only yours warm heart
chci ho mit a zlibat
zpominky v nem promitat
jo, fantom opery
mne bozkal na pery

ivy7 » ivy7 Hard to say
I am sorry
don´t worry
you are like a pray
so stay
with me
wonderful play
objimat stromy
there is no oter way
I am not sorry....

ivy7 » ivy7 Still loving you
teba
dam ti slobodu svoju
Netreba?
Priputana nebudu
cenim se seba
i nas
vsetko je plne kras
obzri sa, vidis ju?
Lasku,
tenku a mocnu ako vlas
vonavu
you smell nice
vyber tu pravu...
vstupim do teba
myslienok i snov
zbavis sa okov.......

ivy7 » ivy7 Dvě ukázky hloupých komunisticko-humanistických vět-"perel":

"...základní představa Indů o světě byla kosmická, nikoli antropocentrická, a proto je indickému myšlení blízká myšlenka socialismu..." -




"Co jiného může také být spolehlivějším kritériem velikosti kultury, jejího významu v minulosti i pro dnešek než její sepětí s cestou lidstva kupředu, s jeho vítězstvími i s jeho porážkami, má-li být člověk měřítkem všech hodnot vytvořených člověkem?"

ivy7 » ivy7 "Jako rosu vysouší ranní slunce, tak všechny hříchy lidstva vysouší pohled na Himálaje," praví Skandapurána. –

"Muž, který neví nic o literatuře, hudbě a umění, není než zvíře bez zvířecího ocasu a rohů." (staré indické přísloví) -

Živá kráva poskytne člověku za svůj život průměrně 15 440 jídel, kdežto ze zabité krávy lze udělat jen 80 porcí masa. -