Diskuze, Diskuzní fórum

Buddha/2 » Arezet Víš jak to je ... hrozný je to jen jako subjektivní pocit, já mám dojem, že to s tebou zas tak hrozný není

Buddha/2 » Arezet Tak z toho co píšeš budeš zřejmě typ na vztah "spřátelené garsonky".
Tenhle typ se vyznačuje hrůzou ze sestěhování. Osobní prostor a svoboda má prostě přednost před "benefitama" .
Jinak stojí za úvahu popřemýšlet o tom co píše Boen, dost to souvisí

Arezet » Arezet jen mám pocit,že že ještě chvíli a bude po vztahu...mám pocit že už je to dost napjatý.

thééé » Arezet Mrkni na vedlejší diskuzi o plutu tranz. přes saturn, myslím, že je to i o Tobě.
A navíc tady ty retrográdní návraty bývají masakrózní.
Tipuju, že jsi přezkušována, jestli Tvoje cesta a prostředí/ možná hlavně vztahy ve své podstatě, jsou dost upřímné, bytostně Ti vlastní a tzv. autentické. Jakože: jsem tam, kde chci být? a: je to, co si myslím, že chci, opravdu to, co chci?

Najdise.cz » Arezet Hele...

A není to prostě jen o tom pocitu "ponorky", který v Tobě graduje? Prostě že jste pořád spolu a Ty na to nejsi?

Kamarádka to tak má... když se vídá s dotyčným víc než třikrát týdně, tak už pění, protože nemá čas na sebe. A není to o tom, že by ho nemilovala, ale přesně jak říkáš - cítí "prázdno", protože je toho všeho prostě přesycená a potřebuje být sama, aby všechno stačila zpracovat.

Doufám, že už jsi s ním o tom mluvila, protože jinak se nedozví, co Ti vadí.


Jinak bacha, ještě něco mě zaujalo - existuje dokonalý chlap a dokonalý chlap. Jeden je jak píšeš - "Vlastně je takový jakého ho potřebuji... Opora, jistota, bezpečí, zajištění, jeho rodina mě přijala" - vše si takhle odůvodníš - ROZUMEM. Už to tu padlo - možná potřebuješ něco jiného, než si myslíš.

Tu druhou verzi dokonalýho chlapa já osobně považuju za lepší. Tam totiž nemáš vůbec potřebu sumírovat a řešit, co všechno Ti on dává a obhajovat si, proč bys ho měla mít ráda. V tomto případě ho prostě miluješ a víš, že je to tak správně. A hlavně jsi šťastná a on s Tebou. Prostě jen existuješ a Tvoje identita se v tom pocitu totálně rozpustila.

Ale pořád si stojím za tím, že u Tebe tohle může být fakt jen o tom, že jsi prostě samotář. A TO NENÍ ŠPATNĚ! Jen s ním o tom pokecej.

Se školkou neporadím, ale držím palce, není to jediná školka na světě

___
Vím, že ženy často natrefují na idioty, a z toho důvodu zavřely srdce a řídí se při výběru rozumem. Jenže ani to není cesta ke štěstí. Je to jen jiný druh neštěstí. (myšlenka poslaná po větru... )

Najdise.cz » Arezet "Opora, jistota, bezpečí, zajištění, jeho rodina mě přijala. Vše sedí, ale mam střídavé stavy,kdy pocituji lásku a kdy bych se zavřela na týden do jeskyně.."

Chce a potřebuje tohle opravdu žena? Oporu určitě, spolehlivost taky, ale...když je chlap jako kámen, který stále stojí na místě a my víme ,že tam bude pořád, ať se děje, co se děje, tak nás to přestává bavit. Je tam málo vzrušení, málo akce, málo nepředvídatelnosti.

Není on náhodou přísavka?

Najdise.cz » Arezet Ahoj,

neastrologicky: mám z toho pocit, že na něco tlačíš, chybí mi v tom prostor, svoboda, možnost se nadechnout. Že něco hrozně moc chceš, ale moc to nevychází z toho, co doopravdy potřebuješ.

A k partnerovi: píšeš jenom o tom, jaký je, ale nic o tom, co k němu cítíš ty (momentálně je to prázdno?), co pro tebe znamená a co ti vztah s ním dává. Plus nesedí mi tam to "být furt spolu"

Teď čistě subjektivně, neber si z toho příklad, protože to vůbec nemusí být tvoj situace, ale jenom to dávám jako podnět k zamyšlení: já když jsem se cítila takhle, jak píšeš, tak to nebyl "ten pravý". Až když jsem opravdu milovala, tak i když jsem měla někdy potřebu být sama, tak jsem nikdy, nikdy necítila prázdno. Ta láska tam vůči němu byla a je, bez ohledu na to, co se mi v životě děje. Jako takový stříbrný a pevný provaz, který mě k němu váže, bez ohledu na to, kde jsem já a kde je on. A hlavně - je v tom svoboda. Vědomí, že můžu být sama sebou.

Dej si čas pro sebe, buď chvíli sama (nemyslím rozchod!), utřiď si, co potřebuješ, jak se s ním cítíš, klidně mu to nějak sděl, hlavně to neber tak, že někomu něco dlužíš a že se musíš "zavděčit" jen proto, že on je "hodný a chce s tebou rodinu."

dan162 » Arezet Tak řeknu, že nemám vzduch k dýchání, jestli vztah má vydržet, tak to vydrží, jestli ne, tak padne. Určitě by měl tvému pocitu porozumět, ty ostatně taky, kde se bere. Bez ohledu na to, že se mu určitě líbit nebude.

No jasně, když jsem jako muž něco uspěchal a neodolal, tak buď jsem se to už nikdy nanaučil, nebo vztah stejně časem zbrzdil. Podle těch málo zkušeností co mám s Pannou potřebuje Panna dost času na to opravdu bezmezně důvěřovat. A třeba se i ujistit, že to, co chlapovi s elíbí je ona sama, ne třeba odraz jiné ženy, její atraktivita daná jeho bolístkami (co mu chybí), zážitky, že to nezmizí jednoho krásného rána, třeba protože mu šlo "jen" o postel, že bude při ní i když bude zrovna hnusná...

Rádo se stalo, děje.

Najdise.cz » Arezet Toto poznám dôverne aj ked to bolo pred rokmi, nevedela som s apochopiť ale on to ustal. Mala som byť šťastná lenže ja som bola nesmierne podraždená a nespokojná.
No toto sa mi stalo aj ked som bola mladá a ušla som od lásky muža ktorý ma veľmi chcel a veľmi ma miloval - mala som pocit že ma tou láskou dusí aj ked na pohľad to bolo krásne a všetci tvrdili aká je to fajn partia, zato som sa rozhodla pre môjho ex, bol to zrejme nesprávny výber lenže mám z manželstva dve deti. Minule sa ma pýtala sesternica - neľutuješ že si si ho nezobrala, on o tebe celý život básni? - nie, neľutujem po rokoch som ho videla takého ako vtedy ked som bola mladučká. Takže tak nejako som sa riadila srdcom, lenže ja som typ ktorý potrebuje vo vzťahu slobodu a tam kde vieš že z jednej strany je jej hodne tak sa mi zdalo podozrivé alebo som takú jednostrannú lásku nechcela, alebo som trafená?
Iste je to aj v hviezdach a astrolog by mi to vysvetlil prečo som sa tak rozhodovala a prečo som bola šialene nespokojná vtedy ked podľa iných som mala byť nesmierne šťastná.

evita19 » Arezet Ahoj,
já teda nejsem astro, ale naprosto tvým pocitům rozumím.
Zažívám podobné období, kdy se nic moc nedaří, partnera jakoby nemilovala naprosto v srdci prázdno. A k tomu z úst vypouštím slova, které ho zraňují. Osobně se divím, že ještě se mnou je.

Nevím co to je, ale myslím si, že je něco ve vzduchu na základě toho úplňku, co byl naposledy...ovlivňilo to hodně lidí kolem mě vč. mne samotné.

Jinak co se týče tvých pocitů, k tomu bych dodala jen, že pokud to tak cítíš a nechce se Ti dotoho, tak to nedělej. Dej si ještě nejaký čas.
Je totiž možné, že se Ti začínají otevírat oči a není to tak růžové, jak si to viděla nazačátku vašeho vztahu.

PS: Ber ten můj komentář tak trochu s rezervou.
Jinak přeji, ať tahle bouře brzy pomine.

dan162 » Arezet 1) To, že tě něco netěší, zase přejde, uvědom si to, dá ti to klid tím projít. Přijmi, že jsi nyní taková, nepanikař.
2) práce - tvá sebehodnota je možná příliš závislá na tom, jak jsi druhým prospěšná ? Ano, patří to sice k tobě, jen to možná máš příliš zesílené - nemáš třeba potřebu ocenění od druhých za své zásluhy? Dostala jsi košem v jedné práci, najdeš jinou školku.
3) potřeba posílit svůj prostor i v báječném vztahu je normální, vyzkoušíš odtažení, abys zažila, co je pro tebe lákavější, většinou se pak přisaješ víc. Nebo zjistíš, co ti brání, co ti vadí, tvé postřehy i když jsou expresivně podané jsou u tebe tak v pořádku, navíc vše má být na stole. Že vaše emoce (jeho klid a tvůj oheň) se musí tlouct, že vytváří napětí je vlastně nejlepší možná škola, kdy se odhaluje vše problémové v každém z vás, co volá po vyřešení, odstranění. To důležité je, jak každý reaguje na napětí, sám v sobě když zjistí nějakou svou averzi, odpor, nutkání. Co mi to tak vadilo? Něco, co je vcelku v pořádku nejsem ochotná přijmout nebo vnímám nějaký závažný problém? Proč mi tot ak vadí, jak by to mělo vypadat, aby mi to nevadilo? Dokážu to nepřijatelné přijmout nebo proč nedokážu? Mám postřeh, že něco není v pořádku?

dan162 » Arezet No ono je pravda, že často člověk zjistí až reálným pokusem, že vedle sebe nemá dostatečně velké místo pro partnera, že to chce čas. Nebo je potřeba vyřešit něco z minulosti, co straší i dnes, například trauma z rozchodu, nebo vykopnout bejvalka z čekačky před prahem (to se objevilo u mého bývalého vztahu).

Rozhodnout? Racionálně učinit volbu? Respektuješ přece sebe, ukazuješ, co máš v sobě, včetně radosti být sama. I nesama. Nech, ať to samo pluje kam chce, netlač, ne?

Buddha/2 » Arezet Ach jo

Hele, zrovna včera jsme s kamarádkou koukali na Pokojného bojovníka a je tam jedna inspirativní hláška: člověk se někdy musí napřed zbláznit, aby přišel k rozumu . Tak hurá do toho

Arezet » Arezet Lidičkky,prosím potřebuji radu.... ocitla jsem se ve fajn situacischází mse s mužem,úžasným vlastně musím říct,že jsme k sobě tak neuvěřitelně přímý a otevřený a už pochvilce mluvíme úplně o všem aniž bych se bála říct slovo děti a sňatek, vlatsně je to dokonalý až si říkám jak je to možný...za ty roky někdo nechápal kdo jsem co chci ....a s ním je to jako pohlazení... problém nastal,že já cítím strach ze vztahu,a už se to blíží k situaci,kdy se budu muset konečně rozhodnout...on se zamiloval,cítím,z toh oco říká,že já jsem ta kterou hledal...a já ten pocit sdílím též...ale nemůžu uvěřit,že by mě někdo mohl milovat...i s tím jak protivná někdy jsem... upřímně bych mu hned hupsla nejradši do postele, ALE nějak to nejde,měla jsme dost problém jen s polibkem....chtěla jsem to,ale když na to došlo,asi pár hodin jsem se z toho šoku dostávala...je tak divné po těch měsících líbat jiného muže než,kterého jsem předtím líbala 3 roky...je to tak zvláštní...nezvyklé...asi si připadám jak mimozemšťan...Mám obavy,že se nedokážu z toho nějak dostat,že to zlomené srdce se bojí znovu lítat v oblacích...dneska jsem to docela obrečela...i ten pocit jako bych už nikdy neměla být sama ... a došlo mi že ten pocit být sama jsem začla milovat no j áse zblázním

Bosch » Arezet trvalejší a dokolonejší
http://vyhlasto.cz/h/3b14

player » Arezet No dovol...to by přeloženo do Češtiny znamenalo , že jsem nikdy neměl vztah...sim tě - někdy ten nejlepší vztah trvá třeba 2 hodiny...

player » Arezet Mě se ale líbí už to , že dáváš prostor pro zadní vrátka. Nepíšeš:byl by z toho trvalý vztah , nýbrž zrvalejší. Zkusím odhadnout , že trvalejšímu vztahu se dá dnes říkat každému nad 4 roky...

A takových se dá vyrobit spousty. S trochou tolerance a humoru , proč ne. Dokud jemu bude stát a tobě vlhnout (s ním teda)...

Najdise.cz » Arezet Já musím asi souhlasit s Plájou
Teď mám kariérní období, ale vím, že jsem sexualitu potlačila vědomě a brzy mě to dožene
Ale ony ty sinusoidy jsou fajn. Jen je lepší, když probíhají přirozeně a nikoliv vynuceně (to myslím sebe ).

Každopádně užívej to, co je

player » Arezet To je sice hezký , ale to spojení těl tě za čas přitáhne , jak pružina. Bez obav. Přijdou i lét , kdy tě ani mozky nebudou zajímat , když bude tvrdá erekce k mání. To jsou takový ty holčičí sinusoidy.

Je to znak lidství.

dan162 » Arezet Mne táhne i tělo i mozek, chodím s Pannou.