Diskuze, Diskuzní fórum

Najdise.cz » Arezet Tak se teď na partnerské vztahy prostě vykašli.

Pokud nejsi spokojená ani když stojíš sama za sebe, nemá cenu ani vztah s ´dokonalým´.

Pokud hledáš uspokojení/štěstí/zábavu/bezpečí primárně u chlapa, tak to zákonitě prostě nemůže vyjít. Můj názor. Neber si to špatně, je to jen tip.

Lítání ze vztahu do vztahu není dobré. Prý. Ale v tomto neradím, já mezi vztahama nikdy pauzu neměla, takže mlčím.

player » Arezet A nejhorší bude , že za hlavní jistotu bude považovat tebe. A já se táži: Chceš být něčí hlavní jistota? Dobře se zamysli , co to vlastně znamená. a pak si odpověz pro sebe.

player » Arezet Na vážno...nojo ,no Mě se tahle terminologie moc nepozdává. Přece - láska , to má milion odstínů , nekonečné množství.

Na vážno..no , když jde jako o založení hnízda a rozvětvení potomstva , nicméně stejně to nakonec povětšinou skončí úplně jinak.

Totiž - v dnešní době je opravdu vítěz ten , kdo děje kolem sebe po vzoru Budhy jen pozoruje. (Myslím Gauthámy , ne toho našeho tady. ). Svět vztahů v dnešní feminizované demokracii , kdy se cokoli může ale nic nemusí je prostě absolutní entropie.

My se ovšem stále chováme , jako bychom si po zdech vylepovali vystřihovánky z červené knihovny. Na vážno , to je opravdu dnes vysněný alfa samec s absolutní láskou k dětem a absolutní disciplínou a morálními kodexy danými desaterem.

jenže - nejsou lidi. Takovej je dneska každej dvacátej. A když už se najde , tak jeho plusy se zase za čas promění v mínusy. Proč? Protože vytvoří statický svět jistot. A dnes už to pak působí div ne nepatřičně, protože jistoty civilizaci nudí.

Najdise.cz » Arezet Tak je to naprd,že se to všechno pospojovalo takhle najednou,ale svým způsobem je to v pořádku,protože ti to právě dává možnost bilancovat a přemýšlet nad tím,jak svůj život chceš žít a čím ho naplnit,aby si se cítila dobře.

dan162 » Arezet Nevím, moc pěkná otázka. Řekl bych že u mužů míra otevřenosti/zavřenosti hodně napoví - a to ne v jednání na začátku vztahu, kdy muž pod růžovými brýlemi udělá/slíbí cokoliv, ale ve vlastních volbách, řešeních, přístupech. Někdo to umí poznat dřív, než ty růžové brýle si nasadí.

Najdise.cz » Arezet Tak v tomto Ti neporadím, já i z tohoto důvodu stádium růžových brýlí eliminovala.

A hlavně... pokud přijde moment, kdy stojím na okraji propasti zamilování, už mám naučeno se otočit na patě a jít zpátky. Tenhle stav je pro mě totiž varovná kontrolka, že s dotyčným nebudu šťastná.

Jasně, někdy je člověk rád za krátké poblouznění, ale vždycky si hlídám, abych to dokázala včas rozseknout. Nevidím v tom totiž nic zdravého nebo prospěšného. Pro vztah už vůbec ne.

A rozhodně netvrdím, že by tohle měl takhle mít každý. Zamilovanost vnímám prostě odlišně a proto k ní odlišně přistupuji. Prostě jsem si to takhle nastavila. Pro mě je "ten pravý" vždycky člověk, u kterého jsem si jistá, že jsem ho milovala ještě předtím, než jsem ho poznala. To byly (a jsou) ty šťastné vztahy.

Na mě dýchne vždy úplně, úplně první dojem. Zatím se nikdy nezmýlil a v podstatě mi predikoval průběh celého následného vývoje mezi mnou a dotyčnou osobou. Vlastně je to zajímavý poznatek. A prý je to poděděný, máti to má stejně.

Arezet » Arezet Musím říct,že vaše názory jsou vskutku zajímavé ta debata se mi líbí, naštěstí,jsem tu práci vyřešila,takže je úleva jak hrom,pocítila jsme maličko pocit,že už bych partnera viděla,ale stejně v té komunikaci je cítit,že opravdu něco spadlo(ze mě) že mnohem víc přemýšlím jak komunikovat a nejsme tak bezprostřední jako jsem byla před pár dny...

player » Arezet samotář není záporná vlastnost. Samotář je na tom vždycky líp, pokud si svou svatyni uhájí. Ta je mu oporou. Lidi do ní přicházejí , ale zase odcházejí. Já to poznal přesně v kristových letech. Po x vztazích , třeba i hezkejch a jednom na psí papíry jsem zjistil , že to není úplně to pravé ořechové a že bych sňatkem s kýmkoli jen zavdal příčinu k rozvodu.

Od té doby je moje svatyně poutním místem. Už to vím a nic na tom nechci měnit a ani mě nevadí pomyšlení , že zhebnu sám. Koneckonců to každej.

A chtít partnera navždy , jsi-li samotářka , to lze. Ale na dálku. Na dištanc. Musí tam bejt top sex a sdílení (třeba i po skajpu) , ale zároveň nezávislost. Najde se myslím spousta takových.

player » Arezet Tudíž pro pisatelku:

Optimální je věci správně pojmenovat a druhému sdělit. Přesně. Dopodrobna.

Von ten sex je úžasná věc , ale za chvíli pak nevím , co si s tím počít , že?

A přidám krásný citát:

Když chceš vztah zničit , vezmi si ho domů.

Je to složité. Dnes více , než dříve.Protože vysoká většina nakonec zjistí , že to , o co hrála , nebylo to , co si představovala a že vlastně prohrála.

Celoživotně o těchto věcech diskutuji se sebou i s různými desítkami , ba stovkami lidí. čím více se dozvídám , tím větší otazníky se rojí. A taky vykřičníky.

Petr9 » Arezet máš v sobě prostě zmatky ... emoční - a asi by bylo fajn si přiznat, že to je součást tvojí povahy (prostě to k tobě patří, není to nic špatného a budeš s tím žít do konce života)
(myslím že každý kdo je trochu citlivější/vnímavější se plácá v podobných věcech)
... a je třeba zajímavé zkoušet hledat cesty jak s tím prostě žít.

(doporučuji z vlastní zkušenosti)

Najdise.cz » Arezet Pokud je pro něj noční můra, že tě neuvidí týden, pak to je to možná nějaký zvláštní typ "lásky" v jeho pojetí, já bych to taky nazvala závislostí.

Ale fakt bych se zamyslela nad tím, proč jsi takového člověka potkala, co ti vlastně ukazuje o tobě samé

Najdise.cz » Arezet Ještě mě napadá, jaký je časový rozestup mezi posledním vztahem (nebo citovým zaháčkováním), který jsi měla a tím současným?

Myslím tím, že takové to ze vztahu do vztahu člověku nepřidá - mně totiž připadá, že když člověk není vnitřně zklidněný a smířený se sebou (s tím, jaký doopravdy je, ne jaký chce být nebo jaký si myslí, že by měl být), včetně rozvinutého sebe-vědomí, pak ty vztahy odrážejí pouze to, co on sám má v sobě řešit.

Najdise.cz » Arezet terezo, Tobě se POŘÁD něco děje.

a pokud nezměníš svůj přístup k věcem, bude se to dít i NADÁLE
a budeš i nadále zakládat další a další vlákna na stejné téma

CO SE mi to zase děje.
Ideální partner
Já a moje práce
a podobně.

Najdise.cz » Arezet Tohle bych mu řekla

Najdise.cz » Arezet Jeee, ani nevíš, jak Ti rozumím....

tohle je možná tak trochu boj. Nebo spíš výzva, pro ženu určitě. Zachovat si svoji svobodu a zároveň mít rodinu. Vím, že to možné je, v mém okolí je pár takových krásných příkladů, ale fakt je ten, že všechny ty ženy mají strašně super chlapy - dají jim svobodu, protože sami mají naplněný život, a zároveň jim důvěřují v těch "ženských" otázkách.

Já se v sobě dřív prala s pocitem, že si budu muset vybrat - buď tedy toho hodného,spolehlivého chlapa, co je rodinný typ, ale se kteýrm se budu nudit a budu se cítít jako v kleci, anebo chlapa, který mi bude dávat volnost a bude tam to napětí a já si ho jako chlapa budu moci vážit, protože na mě nebude emočně vyset, ale zároveň s ním nebudu moci mít děti. Jenže postupně mi došlo, že muži se nedělí na tyhle dvě skupiny a vím, že je někdo, kdo je mezi. Věřím, že to jde skloubit - svoboda i rodina, jenom je to asi novější způsob, který ve společnosti není tolik zaběhnutý.

Buddha/2 » Arezet Víš jak to je ... hrozný je to jen jako subjektivní pocit, já mám dojem, že to s tebou zas tak hrozný není

Buddha/2 » Arezet Tak z toho co píšeš budeš zřejmě typ na vztah "spřátelené garsonky".
Tenhle typ se vyznačuje hrůzou ze sestěhování. Osobní prostor a svoboda má prostě přednost před "benefitama" .
Jinak stojí za úvahu popřemýšlet o tom co píše Boen, dost to souvisí

Arezet » Arezet jen mám pocit,že že ještě chvíli a bude po vztahu...mám pocit že už je to dost napjatý.

thééé » Arezet Mrkni na vedlejší diskuzi o plutu tranz. přes saturn, myslím, že je to i o Tobě.
A navíc tady ty retrográdní návraty bývají masakrózní.
Tipuju, že jsi přezkušována, jestli Tvoje cesta a prostředí/ možná hlavně vztahy ve své podstatě, jsou dost upřímné, bytostně Ti vlastní a tzv. autentické. Jakože: jsem tam, kde chci být? a: je to, co si myslím, že chci, opravdu to, co chci?

Najdise.cz » Arezet Hele...

A není to prostě jen o tom pocitu "ponorky", který v Tobě graduje? Prostě že jste pořád spolu a Ty na to nejsi?

Kamarádka to tak má... když se vídá s dotyčným víc než třikrát týdně, tak už pění, protože nemá čas na sebe. A není to o tom, že by ho nemilovala, ale přesně jak říkáš - cítí "prázdno", protože je toho všeho prostě přesycená a potřebuje být sama, aby všechno stačila zpracovat.

Doufám, že už jsi s ním o tom mluvila, protože jinak se nedozví, co Ti vadí.


Jinak bacha, ještě něco mě zaujalo - existuje dokonalý chlap a dokonalý chlap. Jeden je jak píšeš - "Vlastně je takový jakého ho potřebuji... Opora, jistota, bezpečí, zajištění, jeho rodina mě přijala" - vše si takhle odůvodníš - ROZUMEM. Už to tu padlo - možná potřebuješ něco jiného, než si myslíš.

Tu druhou verzi dokonalýho chlapa já osobně považuju za lepší. Tam totiž nemáš vůbec potřebu sumírovat a řešit, co všechno Ti on dává a obhajovat si, proč bys ho měla mít ráda. V tomto případě ho prostě miluješ a víš, že je to tak správně. A hlavně jsi šťastná a on s Tebou. Prostě jen existuješ a Tvoje identita se v tom pocitu totálně rozpustila.

Ale pořád si stojím za tím, že u Tebe tohle může být fakt jen o tom, že jsi prostě samotář. A TO NENÍ ŠPATNĚ! Jen s ním o tom pokecej.

Se školkou neporadím, ale držím palce, není to jediná školka na světě

___
Vím, že ženy často natrefují na idioty, a z toho důvodu zavřely srdce a řídí se při výběru rozumem. Jenže ani to není cesta ke štěstí. Je to jen jiný druh neštěstí. (myšlenka poslaná po větru... )