Diskuze, Diskuzní fórum

dan162 » Lupi Jasně, že každý použije svůj arsenál, klidně vnučka ascendent v Rybách, protože doby, kdy gepardi dělali ze sebe beránky, hlavně ženy, celoživotně, jsou dávno fuč.

Ad gepard na vodítku - no a pak ještě zbývá tichá vlastní debata, proč to je atraktivní. Co to oslovuje uvnitř. A opět - je to hlad, chuť, cesta, energie...

Tedy » Lupi Víš, co by bylo sranda? Kdyby někdo skálopovně celou dobu vycházel ze svého data narození (hodiny,místa) a pak se dozvěděl, že se vlastně narodil úplně jinak. I kdyby třeba v ten den, ale časově jinak. Něco, jako v tom Jáchyme, hoď ho do stroje!.
Já třeba na svět přišel císařem. Tímto ne tak úplně přirozeným způsobem. Nebýt toho, taky bych se možná narodil v jinou dobu.

Slunce - Ryby - Žena
Ascendent - Panna - Žena
Koza - Rak - Žena

Měsíc=Citová oblast - Vodnář - Muž
Venuše=Oblast lásky - Beran - Muž

Nebylo by lepší to mít přesně obráceně? Ty tři, co jsou Žena mít Muž a naopak ty dvě Žena?
Dělá to na mě trochu dojem, že na povrch mohu působit spíš jak žena a uvnitř muž. S někým jsem už o tom trochu psal a ten zase prý, že spíš naopak. Tak nevím.
Více hlav - víc ví.

Ještě, že mám aspoň ten Mars v Mužském znamení.

aktigram » Lupi No to veľmi nehovor, ja ked som mala taký pocit, teda že v mojej blízkosti je množstvo energie a ja ju neviem spracovať tak mi odišla technika, alebo sa aspoň prepalila zásuvka a bol skrat či niečo podobné. No myslím že ako človek čo môžeš prepaliť, že pošleš niekoho do r...i? možno si to už dávno zaslúžil, alebo jednoducho bez neho budeš.
No a to je normálne že si začala cítiť Uran na jeho prvom stupni, to je Slnko a zachytavá oveľa skôr tak ako aj Luna.
Veľa zdaru ale hlavne krásy z nových dobrodružstiev.

dan162 » Lupi Gepard je například evidentně u vnučky na vodítku, kdykoliv vypustitelný s příkazem "trhej"), zde v případě, že na dobrotu necílí nikdo s vyšším klovacím právem. Ten její gepard je třeba jen touha.

Aha. "...zda to je udržitelné a nebo dočasné nebo taktika." Viz gepard - lidé svou přirozenost obvykle neradi pouštějí na volno, buď že si s ní nevědí rady, nebo je příliš hladová, nebo budí obavy atd.

Chování může být proto taktika (dostat druhé kde je chci mít, manipulace). Nebo dočasné (chovám se tak a tak, protože to je výhodné pro splnění mých cílů, jsem kočička, ne gepard, mňau), případně neudržitelné (chovám se jinak, než jaký jsem, koukejte, jsem beránek). Za každým nepřirozeným chováním, jiným než je radix, leží nějaká věta, důvod.

dan162 » Lupi Hm, vlastně to jak skočil po nabízené možnosti je si myslím dostatečně chrakterizující, jaká je jeho přirozenost, když má k ní prostor.

Poslední větou? Ta o zdraví? Skládám si střípky vět, které čtu. Papiňák, pod kterým hoří věčný oheň, musí upouštět páru, nebo se zničit. Projektovat energii ven nebo dovnitř. A dovnitř to je neplynutí tak, jak je tělo postavené. Spolkne energii, zadrží ji v těle. Svaly se stáhnou, nepracují volně. V orgánech i svalech vznikají městnání, ukládají se nezpracované situace ve fyzické podobě (podle povahy různých míst k ukládání). Ne všechny stejnou měrou. Vznikají kompenzace, dočasně účinné. A člověk o tom ví, přesně registruje co se s ním uvnitř děje. Neví jak moc je to vážné nebo případně nezvratné, hledá spíš další možné kompenzace, ale nenajde.

Buddha/2 » Lupi Máš zabedněné lvy a pak ty, co mají svého lva na provázku (vzácnost, ale jsou)

dan162 » Lupi Rozumím: co mne nezabije, to mne posílí?

Ne, to není třeba jít do krize, co mám protřelé ženě povídat, spíš dát lákavou udičku a koutkem mrknout jestli bude opravdu reagovat stylem líné řeky, nebo shrábne rázně bank a co udělá, když udička bude vyžadovat úsilí.

Mno je otázka, zda "ochořel" nemá příčinu v tom, že tu energii nepoužívá, že toho třeba hodně skousává a proč. Z toho bude jasné, zda to je udržitelné a nebo dočasné nebo taktika.

dan162 » Lupi Blíž - tím myslím být víc natěsno s takovým člověkem. Když se dva lidi potkávají na dva metry kopřivou, tak je víceméně jedno kdo má jakej horoskop. A s věkem se člověk v ambicích ke druhým notně obrousí, už to není vatra jak zamlada a může to být v pohodě. Pozná se to ale až v okamžiku, kdy druhému o něco fakt jde, lze takovou situaci uměle navodit.

Je to energie, která se nedá nepoužívat. Vezmu třeba zdraví - může člověka zdravotně ničit (polykáním té energie, kdy chce něco udělat, ale trpí tím, že neudělá) i pomáhat (pochopením principů jak co uvnitř funguje). Stejné je to v jakékoliv jiné oblasti včetně vztahů.

dan162 » Lupi Tahle energie si myslím, že nejde nepoužívat bez zdravotních následků. Fakt v historii toho člověka je jen mírný beránek? Čím blíž, tím by to mělo být silnější. Příklad: někdo to uchopí jako silnou manipulaci, někdo jako nekonečnou odvahu, někdo jako vhled do podstaty všeho. Táta byl červenec 43, Lev s Plutem, dokud ho lidé poslouchali a podřizovali se, byl úžasnej. Byl králem ve svém království, o které pečoval v rámci tedy omezených sil a schopností, které měl (jako každý má). Když ale někdo měl jiný názor, šel prudce proti, bez jakýchkoliv mezí, mávnutím proutkem. Když jsme ho postupem let usměrnili, jak s věkem slábnul, tak tu energii obrátil do sebe a začal scházet až odešel. S problémem se potýkal celoživotně.

verka96 » Lupi Ahoj Lupi, podělíš se o video? Jestli je někde zveřejněné?? Díky.

thééé » Lupi Máš krásného draka, krásná energie, opozice ho drží dělá rovnováhu, vyvažuje.

thééé » Lupi Tak ukaž i když bych hledala opravdu v individuálním nastavení
že spořádaně
Jednak ti při zatmění dělala luna přesný trigon na nat. uran je to trigon, ale je to přepjetí v duši, v síti.
Druhak on ten uran, jak vstoupil do blíženců (a že tam těch planet máš!!!!), tak všeobecně dělá takový neklid, možná nervozitu všeobecně, ale klidně i přepjetí u drobných elektrospotřebičů. U tebe to může zrychlit tvoji multipotencionalitu :-) a schopnost dělat několik věcí najednou. A to natolik, že začneš dělat malé kiksy a donutí tě to nějakým způsobem zpomalovat...To je jednoduchý příklad.
Pro tebe třeba to zatmění může odstartovat takovým způsobem celý ten přechod urana přes tvé planety v blížencích.
Přesto, že uran se ještě vrací do býka. Takovou schopnost ty zatmění mají. Běžně pro astrology je uran asi moc daleko, ale já ti tak energeticky vnímám. To jsou moje ukušenosti.

Úplněk ti dělal kvadraturu na nativní lunu ve 4. domě, takže doma tma
Ale to je spíš vtíííp.
No a v tyto dny ti tranzitní mars vstoupil na saturn s neptunem (máš v nativu).
Takže jak bych řekla, že jsi idealistka, a klidně bych to pojmenovala, jako praktická spiritualistka, tak ti mars mohl chtít trochu rozhodit zaběhané.
Aby jsi třeba nad něčím mohla zapochybovat, ale jen proto, aby se vytvořil nový náhled. A to se může týkat záležitosti, kterou v poslední době řešíš.

Ony ty zatmění můžou být starterem něčeho, co je třeba rozpohybovat.
I v profekcích bych něco viděla (slunce se dostalo na pluto), ale to už je na osobní pokec

Abelas » Lupi Pud sebezáchovy... No když to podáš takhle, tak to taky vlastně dává smysl

Buddha/2 » Lupi Já myslel, že ze sypání si popela

Abelas » Lupi Bezesporu nás židokřesťanská tradice nemálo zmasírovala, ale pocit viny nevymyslela. Stavěla na něčem, co je naší přirozenou psychologickou výbavou z důvodů, o kterých netřeba diskutovat.

dan162 » Lupi cítí jsem použil ve smyslu vnitřně vnímá, ale ne emočně hodnotí. Fyzická bolest, rychlost oběhu krve, puls v ruce, strachový komplex (smyslová pozornost, připravenost na akci), samička na obzoru...Emoce mají oproti reflexům v sobě hodnocení, nebo střet hodnocení. Ukazují nám soulad/nesoulad. Milý člověk je člověk, který je souladný se způsobem komunikace, který máme rádi, je to našinec se stejnými hodnotami, hodný důvěry. Protivný je člověk, který v nás vzbuzuje odpor, nesoulad - když jedná protivně, musí mít v sobě vše opačně přeházené než já, jinak by jednal "normálně", tlačím na něj nesouhlasem, aby jednal souladně. Smečka se tak udržuje emocemi pohromadě. Ale ne všechny naše vjemy jsou emoční.

dan162 » Lupi Přesně, to tykadýlko je ono - ta nevědomá část se navenek projeví v nějaké situaci a když to prozkoumám, stane se vědomou.*** zmařená léta je můj pocit, nepovedlo se mi zatím z něj dostat. I když racionálně souhlasím, tak emočně mi to zatím nejde. Zkoumám, hledám, najdu.

dan162 » Lupi Cítí, ale nejsou to emoce. Pud sebezáchovy, vytvářející vnitřní stavy nutící k přežití jsou odpradávna. Vyděsil, ale co udělal dál - utekl nebo bojoval. Emoce sice staví na tomto principu, ale dávají širší paletu možného jednání a hlavně jsou u savců skupinové - rodiče mají rodičovské emoce, aby vzdělávali své potomky jinak než svalovou zkušeností (dinosauři), dostatečně dlouho/kvalitně (déle než ptáci) a jinak než genetickou zkušeností (je nepružná při náhlé nebo dočasné změně prostředí). Porušení soudržnosti savčí smečky je nemožné pro vnitřní pocit (nepočetná mláďata mají ve smečce větší šanci na přežití než početné želvy na pláži). atd.

dan162 » Lupi Ok, kouknu do sebe, uvidíme co najdu. Předstupeň bude si představit odpustitelnost. Jak ji já chápu, tak je to takový vnitřní stav, při kterém mi v daném tématu nevzniká vědomá i nevědomá vnitřní energie. Nejdřív porozumění ději včetně vcítění do aktérů, pak přijetí, kdy ve mne nevyplouvá nějaká emoce, trvá jen emočně neutrální paměť, včetně paměti na bolest, ale bez odporu/obrany/lítosti/zmarněnosti/vzteku... Táta mi ublížil. Vím proč to udělal, co měl na výběr, jak byl postavený, jaké měl dětství, jaké bylo okolí, jak jsem ho ovlivnil já, jaká neporozumění zažíval, neuměl překonat/zvolit si jinak, jaké měl ambice a jaké meze. Porozuměl jsem ději, tedy si myslím. Bylo to, jak mi ublížil, odpustitelné (neodpustitelné)? To je moje volba. Když nechci ten humus tahat se sebou, tak doufám, že to je odpustitelné. Některé emoce už mi zmizely (povedlo se mi je zmizet), už třeba nezažívám strach, bezmoc, a některé ne, třeba vztah k sobě, lítost ze zmařených let.

Odpustitelnost vnímám jako subjektivní volbu každého, i když ne každému snadno dostupnou jako volbu. Když něco udělám, a druzí mi neodpustí, je to jejich volba, ne jen pocit. Pro mne to co jsem udělal bylo třeba bolestné, nepříjemné, ale sebezáchovné. Tátovi jsem řekl, že když nepřestane, že může taky jednu dostat zpátky. Do jeho smrti jsme vztah nesrovnali. Neodpustili jsme si. Stanovili jsme si to za jeho života jako neodpustitelné.

dan162 » Lupi Přesně. Třeba neodpustitelné jako vlastní pocit (kde se pohybujeme kolem tradiční viny) versus neodpustitelné jako vnější hodnocení (kde se pohybujeme v tématu sounáležitosti se skupinou) nebo neodpustitelné jako reakce na něco (kde se pohybujeme za mezemi schopnosti pochopení nebo tolerance).