Diskuze, Diskuzní fórum

Najdise.cz » vuvuzelka No byl to příklad, takže schůdná varianta pro oba může končit třeba večeří u svíček a tou náručí. Za mě bych volila tvojí variantu,šla raději sama na vycházku za předpokladu , že jsem s partnerem celý den a už to nějakou dobu trvá .
Děláš kompromisy?

Najdise.cz » vuvuzelka nemám rád "kompromisy" ...to co je mi bližší je tolerance a respekt -když druhého pochopím, tak mi nedělá problém jej respektovat i když s ním nesouhlasím ...což navenek může vypadat jako "kompromis"

dan162 » vuvuzelka Jsem rád, že jsi něco napsala, potěšilo. Měl jsem obavu, že jsme téma ohnuli jinam.

Kompromis je smírné řešení střetu, který nekončí závislostí nebo vítězstvím jedné strany. Je to pokus o win-win přístup. Také to je báječná příležitost zjistit, proč je jediným použitým řešením střetu, zda by nešlo použít něco jiného, co vlastně komu brání, aby použil jiné řešení než je kompromis ? Jasně mohou i ve schématu 50/50 se poprat, hodit si korunou, zvolit střídačku, najít náhradu...Jiným řešením ale myslím přijetí původně nepřijatelného.

Chce to konkrétně, teoretizování mi nějak vadí, vymyslím něco. Třeba jde o nedělní odpoledne, ona chce na procházku a on na fotbal, a nechtějí přijmout ani jeden to, co chce ten druhý. Kompromis který nikoho nenadchne by mohl být "jdeme teda pěšky na druhý poločas fotbalu". Lze si určitě vybrat, jak takový kompromis budu hodnotit, když už ani ten neumím přijmout jako uspokojivý - vybírám si totiž, zda je to spíš poloviční zmar nebo poloviční uspokojení a tato hodnocení se sčítají. Takže se můžu oblafnout, že je vše happy nebo ničit že vše je trága, i když oboje není pravda. Kompromisy nepřinášejí šťastný vztah, ale žitelný, funkční, snesitelný, povětšinou "s benefity".

Nejlepší ale je, když oba vnímají, že jsou v pasti neměnného schématu "já pán ty pán, 50/50", že i když vcelku dosáhnou na to co chtějí, tak že i tak jim něco chybí. Kdyby to totiž tak oba vnímali, tak mohou poušť společně opustit. Vedou k tomu otázky: budu se jako chlap na původně nechtěné procházce plné plkání o nesmyslech nutně cítit zle a je ten fotbal opravdu tak důležitý a atraktivní ? Co s partnerkou taková procházka uvnitř dělá a proč ji tak moc potřebuje ? A na druhé straně u partnerky je fotbal fakt taková ztráta času a nesmysl, že ho nelze přijmout ? Jinak to dopadne výrokem: určitě, běž si kam potřebuješ (=na ten svůj xxx fotbal a já mezitím půjdu s Pištou Hufnáglem na procházku :-))

Najdise.cz » vuvuzelka Podle mě se kompromisu stejně člověk nikdy úplně nevyhne.Asi záleží s kým a za jakým účelem se dělá.Pro mě jsou nejlepší ty,který tak jako vyplynou spontánně ze situace samy a nemusej se nijak násilně řešit a když fungujou dál přirozeně prostě ze vzájemný úcty k druhýmu.Pak už je to zas jinak,když už se to na obou stranách hrotí a nastavujou se striktní pravidla a obě strany ví,že to prostě nedaj,ale berou to silou a už je to takovýto uděláme kompromis v kompromisu?

Buddha/2 » vuvuzelka Tak nějak to asi bude.
Kompromis tu nedávno docela trefně definovala Háňa : je to něco, co oba sere nejmíň, tudíž stav nepříliš žádoucí

dan162 » vuvuzelka vuvuzelko, cos otázkou myslela ? Nezaplevelili jsme ti diskuzi jinam, než jsi chtěla ?

tronco » vuvuzelka Davno se jiz za Tebou nepachtim me zlato,
vsak nestihal jsem z mych bot smyvat blato.
Prec povetsinou kdo takovou touhou trapi dusi,
A nakonec jen zizni, hubkku susi.

Takovou touhou po lasce a rozkosi v huste koncentraci
umira, krece v klece i na sve matraci.
Nez pochopi, ze jeho sneni
v cynicke brany pekla se mu zmeni.

Vzdyt v dnesnim svete se uznava laska
uz jen tim, kdyz penis v pochve mlaska.

Mnozi se tez mylne domnivaji,
kdyz jeden ma a vlastni druheho,
ze se tim vyvaruji mnoheho
a dojdou spolu k lasce, ke stesti,
ale pritom svou zavislosti se riti v nestesti.

Laska, ta musi byt v pohybu
a ne jeden s druhym pojidat stale stejnou koblihu.
Vsak zij a nech druheho take zit,
jinak z toho nikdo nebude nic mit
a u spolecneho stolu jen budou hnit.

Zapomeneme na zrcadleni,
kdyz druhemu jiz nevidime na tvari
jak v nem zivotni energie nezari.
Pochopir lasku k druhemu musime,
ze on nema problem,
ale jsme to my, kdo to v nem dusime.

Cpeme do nej jen o nem nase predstavy
a o jeho rozvoj duse nemame obavy ?
Zahazujem v dal sve spontalni povahy.

Nechme druhe rozkvetat, rust
jinak nase srdce zakusi pust.

Nebude to nahodou tim,
ze nas druhy pritahuje, laka, ohromuje,
kdyz nevime presne, co vse obsahuje,
cim nas prevysuje ?

Tak i nadale to musi mit
a my, kdyz s nim chcem zadobre byt,
za zadnou cenu nesmime mu to vzit.

Jelikoz to nedokazu,
tak se Ti uz neukazu. ;)

player » vuvuzelka To máš tak.

Budeš-li sólo piko a budeš si to umět za pomocí občasných milenců vychutnat - vyhráváš. Nemusíš dělat kompromisy , jsi nevázaná , volná jako pták , navíc permanentně vzrušená - ovšem nesmí tě samota tlačit na osrdí . Musíš to zbožňovat.

Ve vztahu - ba i volném se dělat prostě musej , protože jinak by jeden totálně dominoval a druhej byl v podstatě ujařmenej ocásek. Jde o to , jak moc těsně spolu dva dotyční fungují. Lidé si přejí vztah , ale paksi s tím dost často neví rady - logicky. Protože kompromis je v zásadě složitá věc. Jinak souhlas s Danem , předržování vztahu - to je tak založit si na rakovinu. Přijde stres a frustrace. A to jsou hodně škodlivé aspekty.

Není to žádná prdel , když se opačná pohlaví maj na něčem shodnout.

Najdise.cz » vuvuzelka Kompromis ano pokud to není potlačení sebe sama a je tudíž dobrovolný. Přizpůsobovat se neustále partnerovi, nevěstí nic dobrého a když je to jednostranně, tak to už je vůbec průšvih.

dan162 » vuvuzelka To by chtělo příklad, to je moc obecné. Co si myslím:
1) kompromis je například dočasně použitelná metoda, jak spolužít s někým, kdo je v nějaké oblasti zabedněný, má strachy / nevyřešené staré příhody, které ovlivňují až znemožňují schopnost být sám sebou.
2) Někdy ženy vztah předržují, kdy "kompromisy" jsou jen na jejich úkor.
3) podle Deidy bych pojem kompromisů silněji přiřadil do vztahu 50/50, kde dva nezávislí nebo možná nepropojení lidé hledají společnou řeč. Každý ze svého ustoupí, aby dostal co nejvíc je možné. Ve vztahu, kde partneři sdílí sebe, tam kompromisy neexistují, alespoň si to myslím, protože každý je sám sebou a nepociťuje své jednání jako kompromis, tj. jako dobrovolný nebo vynucený ústupek.
4) kompromis není řešení partnerského problému, spíš bych ho viděl jako pokus o odložení partnerského boje. Neříkám, že boj je špatně, ani že kompromis je špatně - voda má sklon ke kompromisům a oheň k boji.

Myslela jsi něco z toho ?

Najdise.cz » vuvuzelka Pro někoho samozřejmost, pro někoho nemožná věc. V obou případech se dá ale slušně existovat ve vztahu.

Já stojím tak někde mezi - přiznám se, že na kompromisy moc nejsem - ale proto jsem se vždycky snažila zařídit tak, aby na ně nemuselo dojít. Ať už to znamená kompletní proměnu mé osobnosti v daném tématu, nebo těžce perfekcionistický výběr protějšku, s kterým se shodnu ve všech těch oblastech, kde neustoupím ani za zlatý prasátko. Díky tomu vlastně nikdy v mých vztazích nikdo nemusel dělat ústupky, aby vyhověl tomu druhému. Oba se prostě vždycky přirozeně sejdeme na tomtéž.

Každopádně lehčí cesta to teda není ani náhodou a nikomu bych nedoporučovala, aby se mnou inspiroval. Jen dodávám, že to neznamená, že se s kompromisy nesetkávám a nejsem schopná je dělat. Jen se jim spíše vyhýbám, protože mi to z nějakého důvodu nepřijde přirozené. Samozřejmě se tím radikálně snižuje počet potenciálních partnerů.. Někdo mi už kdysi řekl, že si na sebe zbytečně pletu bič. Já si ale nemůžu pomoct - mně se to prostě vyplácí

Najdise.cz » vuvuzelka Když dostanu logický argument, tak na kompromisy velmi ráda přistupuji. Dalo by se říct, že je až zbožňuji, neb v nich vnímám schopnost pružné partnerské koexistence.

Edit: tedy preferuji spíše konsenzus, ale kompromis též beru. Nějak to mou povahu nefrustruje, když si to prostistrana šikovně vyargumentuje.