Diskuze, Diskuzní fórum

Nabi* » Arri "...nemusim se nikomu zpovidat a obhajovat se..."

S dovolením vypíchnu

fanik » Arri V odpovědích jsou pouze tvé postoje, nikoliv od maminky. Její postoj zde není a to je vždy v tvuj neprospěch, mělo by se proto reagovat jen na Tebe. Stejně jako ty, může současně maminka diskutovat třeba na emiminu jak si syn naběhl a jak jsi špatná snacha.
Jak to chceš potom řešit,zanadávat si či jen chlácholit?
Všechno a vždy jde nějak řešit, když už jsi se takto rozhodla žít, měla by jsi se přizpůsobit a naučit s ní vyjít, určit si v klidu své hranice a občas něco skousnout.
Nejde jen o tebe, ale i o její vnoučata, jejího syna, její domov, stáří atd atd

Wiké » Arri Ari a Ilčo, není to moje tchýně, ale moje matka.

Tchýni jsm kdysi zpacifikovala - byla proti mojí máti slabej kalibr.

Ale když jsem se přestěhovala od přítele dom do svého bytu, což je blízko máti, tak to pochopila tak, že nade mnou rozprostře svá temná křídla jako temná slepice nad kuřátkem a pronikne do domácnosti všemi otvory.

Když jsem je začla ucpávat, tak nebylo nikoho, kdo by mi držel palce (otec, dcera) a ona mi spílala, že mám chorý mozek.

Mě to vyplivlo (ale až po pár letech) do jiného města, kde se naskytla práce, stěhování jsem tajila, aby mi to neuřkla. (Protože mi uřkla jednu práci, kterou jsem pak nedostala). Byla nepřítelem jakéhokoliv shánění jiné práce, abych neunikla z dosahu. Takové osobě je jedno, že se ve stávající trápíš.


Než ti to dojde (protože nevěříš, že matka taková může být - klišé o pochopení, sblížení, dávání šance atd.), tak to trvá.
Až pozorování z nového místa všechno pěkně odkryje.

Když bojuješ z blízkosti, tak to není tak pěkně vidět - to co dělají a jak myslí tihle lidi.


Novou adresu jsem nedala, tak vypadá trochu blbě před příbuzenstvem, že jim nemůže políčit nic o dceři a to posloužilo kladně k tomu, že se více urazila a jsme téměř bez kontaktu, nepláču a již nic na tom do konce života spravovat nebudu, je to hotové.

Nabi* » Arri Jelikož už se tady vystřídaly všechny možné myšlenky, které mě ke tvému příspěvku napadly, tak napíšu jenom poslední, co stojí za to vyzkoušet.
Systemické konstelace! Ony totiž poskytnou úplně jiný náhled na situaci a můžou pomoct pohnout celou situací. Někdy je to na dlouhou trať, ale někdy zafunguje okamžitě. Nevím odkud jsi, ale zatím co mám vyzkoušeno (i co se týče funkčnosti ) a je to buď:
1. Martina Jirkovská pro Prahu a okolí http://www.slunovrat-mj.cz/ja.html
2. Čeněk Rosecký pro Brno a okolí http://www.cenekrosecky.cz/kdo-jsem… - ten o tomhle tématu osobně něco ví.
3. Richard Opěla pro Ostravu a okolí https://www.systemika.info/ - Richard je zatím to nejlepší, co mě v konstelacích potkalo a nedám na něj dopustit. U něj to opravdu sviští!

Mám vyzkoušeno vícero lidí a jsou mezi nimi taky dobří, ale tito jsou pro mě nejlepší. Vyplatí se vybírat podle pocitu.

Tak hodně štěstí, ať se ti podaří situaci uvolnit. Mám osobně zažito s bývalým přítelem. Matka neuvěřitelná semetryka, která mi byla schopná říct věci, že jsem pak celý den brečela a ještě mě vydírala, abych to neříkala synovi. Ale to jsem byla mladá a bohužel blbá (tak to musím z odstupem času zkonstatovat o sobě). Teď mám fajn "tchýni", ale bydlet bych s ní nemohla.

fanik » Arri Na to jsis mohla (měla) odpovědět ještě předtím, než jsi se rozhodla s ní v jednom domě žít a řešit to včas. Pokud jsi to tehdy vyhodnotila jako vhodný nebo dokonce výhodný, tak se ale teď nediv, že to taky generačně skřípe a že se musíš přimět mezigeneračně nějak chovat, uskromňovat a sdílet dům, který ti vlastně ani nepatří. To jsi netušila?
Přijde mi normální chovat se i v nelehkých situacích lidsky. Paní má úplně běžný nárok být svá a chovat se ve svém podle sebe, spíš mi přijde že problém tam jsi ty a nechováš se úplně vhodně na to, že jsi to byla ty, která se rozhodla jít bydlet k nim domů..

Bosch » Arri Nebojovat asi nepujde, tak bych nastavil hned jasna pravidla a nekompromisne strezit jejich dodrzovani.
Do zivota mladym se nekeca tecka pres to nejede vlak.
Pokud to nedokaze pochopit prerusit kontakt nazdar.
Pres prah bytu nesmi.
Bez ni zit dokazete. Neni nutne se vycerpavat.
Manzel od zname to udelal takto, tchyne prisla na navstevu, otevrel dvere a sdelil ji ze pres prah dveri nikdy neprejde a zavrel.
A bylo. Vyreseno. Tam neni co zlepsovat stareho psa novym kouskum nenaucis. Jenze je to zkouska vztahu nakolik je vazany na matku a nakolik na tebe. Kdo vic vydrzi.
Ona je schopna vam rozbit i rodinu ty jsi pro ni konkurence.
Anebo si ji proste nevsimej ignoruj ji. At si pinda co chce. Pokud to dokazes.
A dalsi stupen je odstehovat se. Ovsem tyhle typy dokazi prudit uplne stejne i na dalku.
A jednou se uklidni az bude mit mene zbytecne destruktivni energie.

il*ča » Arri

Jako bys popisovala můj život.

Moje tchyně byla taky dost panovačná, taky se pletla uplně do všeho, včetně výchovy děti. Než jsme začali zamykat, tak prohlížela věci v našich skříních, občas po mně předělala práci, kterou jsem udělala na zahradě...bylo toho dost. Manžel vždy při mně, což je obrovské plus. Uplně nejhorší to bylo, když byly děcka v pubertě, ona pořad mela pocit, že jim moc dovolujem,málo zakazujem, dokonce jim parkrat prohledala oblečení,protože dcera se vracela z akcí načichlá kouřem...no mazec. S dcerou se tedy hadaly hrozně, syn ji uměl dobře usměrnit.

Blbý je, že nikoho nepředěláš. Naopak, s postupujícím věkem se některé negativní povahové rysy ještě zvýrazní. Tchýně by musela sama přijít na to, že se montuje se do věcí, do kterých jí nic není...a takové zázraky se dějí zřídkakdy.

Ta moje má ted 87 let. Je ráda, že ji nakoupíme,zavezeme k lékaři atd. Energie už ji rychle ubývá, ale zrovna nedávno mi udílela rady k výchově syna ( který ma 25 let, nebydlí doma a vychovávat už ho fakt nemíním ).

Většinou jsem se snažila pouštet její řeči jednim uchem tam a druhým ven. Někdy se dařilo, ale když toho bylo moc,vyšumněla jsem a pohádaly jsme se,tchyne se urazila a treba 14 dni byl doma klid.
Já nemůžu říct, že by moje tchýně byla zlá, to vůbec . Akorat trpí syndromem vrchního generala a utkvělým pocitem, že ví vše nejlíp a všichni se nutně musí řídit podle ní. A tohle vše dohromady občas nedělá v rodině dobré vztahy.

Ty máš asi jen dvě možnosti. Hodit bábu za hlavu (což je hodně těžké),nebo se odstěhovat.

(a padla tahle myšlenka o odstěhování před tchýní? Třeba by se chytla za nos...aspoň na chvíli)

Mici Angóra » Arri No jo, tak to je blbá situace...Jako jo, nelze paušalizovat, jsou určitě i nějaké výjimky, kde se ti lidi mají rádi a vycházejí spolu, ale o těch se člověk obvykle nedozví Jinak se blbě nastavujou mantinely, když někoho ani pořádně neznáš a nevíš, co od něho můžeš čekat, no... Žádná rada mě nenapadá kromě dvou extrémů-buď se s ní přestat bavit (pokud toho nenechá) nebo začít skákat jak píská, aby byl klid (to asi nepůjde). Držím palce!

Wiké » Arri Přikláním se taky k přestěhování.
Jinak se musí pořád bojovat.
Já se taky přestěhovala, né teda před tchýni, ale jedině tak.

Také mám kamarádku, co se přestěhovala z dosahu takové ženy (ne tchyně) a je hezké pozorovat, jak tyto osoby pak splasknou a uchřadnou, protože neumí žít ze sebe a pro sebe.

Mici Angóra » Arri Jojo, správná tchýně má bydlet na dva přestupy vlakem...Tak já pořád vycházím z toho, že odstěhovat se tedy možné není (i když si myslím, že možné je to vždycky-základ je teda nikdy ani nezačít bydlet s rodiči, ale to už je v této situaci zbytečná rada). Zaujalo mě, že se syn rozhodl u nich zůstat, i když mu dělala problémy ve vztazích. Je tam nějaká pupeční šňůra i z jeho strany? Štvaní proti dětem je na nic, připomíná mi to úplně a zcela příběh mé kamarádky, která takto bydlí u tchánovců i po předčasné smrti manžela, kus baráku jí patří, takže chápu, že se jí odtud nechce, děti mají babičku rády...a může se těšit, že až bude tchýně nemohoucí, bude se o ni ještě muset starat, i když jí celý život nemohla přijít na jméno. Takový člověk se nezmění, umíš si představit, že takhle strávíš (nebo spíš si otrávíš) celý život? Já jsem žila s mamánkem jen chvíli (netvrdím, že tvůj chlap je přímo mamánek), mamince taky nebylo nic dobré, nikdy ovšem nesekýrovala ani nekřičela, jen SLADKÝM (lehce jeduplným) hlasem "konstatovala" (podle mě teda rýpala a vyčítala, ale synek oceňoval, že nekřičí, ale všechno říká vždy s úsměvem). Brácha mého ex zůstal se ženou bydlet u nich, i když jsem je varovala, no a po pár letech to samozřejmě nedali a odstěhovali se...

Najdise.cz » Arri Já jsem tolerantní, ale do určité míry.Syna má pod střechou, nerespektuje vaší výchovu dětí,do všeho kecá, to se nedá dlouhodobě vydržet.Tedy tady mám jen jednu stranu, ale vím, že jsou takové tchyně .V rámci zachování svého zdraví(píšeš sama, že vyčerpávající )a klidu vlastní rodiny bych opravdu zvažovala nějaké přestěhování.Třeba i tohle sdělení by jí mohlo zklidnit, pokud nechce o vás přijít. Jestliže si je jistá, že nikam nepůjdete, nemáte kam jít apod.,tak si vyskakuje.Ale nemyslím to jako výhrůžku,chce to nejspíš mít plán.

Najdise.cz » Arri Než tohle, prodala bych dům i s bábou nebo šla do pronájmu.Vím, že to není jednoduché, ale pokud jsi vyčerpala všechny možnosti, nebyla bych tam, bude to jen horší.

Buddha/2 » Arri 2 bytové jednotky = dvoje klíče .

Jinak je to opravdu na partnerovi. Měl by s matkou bez obalu promluvit a vysvětlit jí, kde končí její kompetence . Tenhle typ lidí hrozně pomalu chápe, takže opravdu nesmlouvavě. Prostě jí vysvětlit , že jsi jeho žena a on bude vždycky hájit vaše soukromí a jestli nechce totálně rozeštvat rodinu, tak ať toho nechá.

Možná by pomohlo jí zaměstnat jinde, sehnat jí chlapa, psa, zahrádku, permanentku do fitka ...

Mici Angóra » Arri Jasný-tak to je ta lepší varianta. Nešlo by odkývat vše navenek a pak si to stejně udělat po svém?

Mici Angóra » Arri Tady je asi důležité i jak se k tomu staví partner z pozice syna, jestli stojí spíš při tobě nebo při matce...