O (nejen) permakultuře v (nejen) zemědělství


26.01.2016 - 00:22
(Býk) Deam
O (nejen) permakultuře v (nejen) zemědělství
Diskuze pro všechny příznivce udržitelných, fungujících a inspirujících metod hospodaření a třeba i souvisejících způsobech života. Když to vztáhnu na sebe, permakultura mě hlavně inspirovala pro to, začít se činit v zemědělství. Z fáze, kdy jsem nakoupil a načetl knihy k tématu a hrozně se divil, proč všechno funguje tak blbě, když permakultura a spřízněné metody nabízí taková krásná řešení, jsem se dopracoval do praxe, kdy tedy už o tématu méně čtu, ale více pracuji na poli, což mě ovšem posunulo od ideálů čerpaných z knih k tomu, že sám za sebe jsem rád, že zvládám jakž takž způsobem obhospodařovat o něco více než hektarový pozemek, myslím, že se stávám postupně celkem akceschopným zahradníkem, ale rozhodně ne permakulturníkem...:) Byť inspirace a plány do budoucna zůstavají.Co se zahradních metod týče jsem přešel k intenzivnímu hospodaření, hodně volná inspirace Johnem Jeavonsem (https://en.wikipedia.org/wiki/… ) a Brettem Markhamem - fakticky asi od každého něco. http://www.amazon.com/Mini-Farming-…, postupně plánuji přitvrzovat. :) Bohužel jsem závislý na dovozu živin, ale naštěstí zdroj živin je relativně nedaleko (krávy :) Sice skladuji i seno z posekaného pozemku, což by teoreticky mohlo stačit po zkompostování na část záhonů, ale je to všechno na delší dobu. Samozřejmě dělám spoustu chyb a blbostí...:) Ale aspoň v tom pěstování zeleniny, zvláště česneku;) se zvolna zlepšuji (snad to nezakřiknu).Takový můj ideál je dokázat na menší části intenzivně obhospodařovaných záhonů vyprodukovat dostatek zeleniny na to, abych to mohl brát jako živobytí a nikoliv jen koníček a zároveň zvládl i rozšiřovat polnosti, kde bych ovšem rád nasadil spíše extenzivní metody, více k té permakultuře v kombinaci třeba i s neprodukční rolí pozemků v krajině.Co mě motivovalo - 1) vztah k přírodě - to asi není třeba dále vysvětlovat. :) 2) pojistka - žijeme v převratné době a myslím, že pozemek je taková pojistka, která dokáže aspoň snižovat rizika. V nejhorším případě zůstane aspoň ta prací s půdou získaná praxe, která, jak zjišťuji, opravdu nejde nahnat během jedné sezóny, pokud je tedy člověk původem měšťák, což já jsem..:)Největší slabinu u sebe vnímám právě ty designové části...u záhonů to až tak nevadí, ale při výsadbě keřů a stromů už je to horší...dělám to všechno od oka, byť návodné literatury mám dostatek..:)

Příspěvky v diskuzi

Stránkování od začátku: / 23 

Řazení:
28.09.2019 - 15:07 | Filtr
(Býk) Deam
Něco málo vzdělávacího. :)

https://reviverestore.org/projects/…

Spousta zajímavých informací.

Že je vhodně vedená pastva úžasný nástroj k údržbě a regeneraci degradovaných oblastí, to už nějaký pátek vím, ale zakomponování evoluce člověka do celého obrazu je perfektní. :)

Abych to shrnul - před 15 000 lety byly všude pastviny plné zvěře, lesy zůstávaly jen na nepřístupných a chudých místech, dokonce i v Amazonii zbylo jen pár ostrovů lesních porostů.

Býložravci zvětšovali pastviny na úkor lesa svou přirozeností - kozy, srnci i sloni a další.

1 km 2 uživí přibližně 50 tun býložravců - 100 krav/ 1000 ovcí a půl tuny predátorů.

V takových podmínkách se predátoři údajně zabývali hlavně hájením teritoria, lovili jen slabé kusy a ostatní nechali být. Býložravci "věděli", že pokud jsou zdraví a nelezou na cizí území, nic se jim nestane.

Pak do toho vstoupil člověk, zezačátku jen jako mrchožrout - morek z kostí a pojídání toho, co ostatní zvířata nejedla - cibule, česnek a podobné plodiny. :) Lidé byli nejchytřejší, ale až v takovém systému až zcela dole v rámci sociální pyramidy.

Po vynalezení zbraní a lovu zvěře se zvířata lidí začala bát. Když se s oteplením člověk rozšířil do dosud neobývaných oblastí, tak následkem nabytých zkušeností dokázal vylovit obrovské množství zvěře - v severní Asii vyhynulo 8 druhů, v SA 33 a v JA dokonce 50.

Doporučuju to přečíst celé.

K činnosti na wiki:

https://en.wikipedia.org/wiki/…
14.10.2019 - 00:03 | Filtr
(Býk) Deam
Něco pěkného na dobrou noc. :)

https://www.lanouvellerepublique.fr/…

Kde jsou hranice toho, z jak velké plochy se lze uživit zahradničením, stále nemám jasno, ale jsou solidní náznaky, že po hektarech jít netřeba. :)

Jean-Michel Biget obhospodařuje třetím rokem asi 3000 m2 záhonů a 320 m2 skleníkové plochy, dostačuje to k tomu, aby se živil jako zahradník.

Francie a ČR jsou samozřejmě trochu jiné podmínky, ale i tak, s ohledem na zhoršující se dostupnost půdy pro začínající nadšence je tohle asi směr, kterým se vydat.
14.10.2019 - 07:46 | Filtr
(Kozoroh) Bosch » Deam
Jenze musis zohlednit i to ze francie neni cr, tam na mnoha mistech co strcis do zeme roste. Tady se na pestovani zeleniny hodi jen nektere oblasti a i ty jsou vynosy tezko srovnatelne.
Potrebovali bychom aspon zitny ostrov.
20.10.2019 - 11:15 | Filtr
(Býk) Deam » Bosch
To jo, ale víš co, podlě mě, kromě oblastí horských a dalekého severu, jde hospodařit dobře všude. Někde to jde skoro samo a někde ty podmínky teprve musíš vytvořit. :)
20.10.2019 - 11:17 | Filtr
(Býk) Deam
Ve svahu by to asi moc nešlo, ale kdo má rovinatý pozemek... :4:

https://www.facebook.com/bienaimefa…
20.10.2019 - 14:26 | Filtr
(Kozoroh) Bosch » Deam
Tak ja muzu porovnat rozdil mezi litomerickem a sev moravou. Stejna nadm v. A rozdil nebe&dudy. U litomeric das krasnou velkou bazalku. Tady? Sotva libecek.
20.10.2019 - 16:06 | Filtr
(Býk) Deam » Bosch
Bohužel takové srovnání nemám, mohu srovnávat jen průběžnou proměnu půdy u dlouholetých záhonů se záhony novými a ten rozdíl je obrovský. :)

Tak jasně, průměrná roční teplota se dá obejít hodně těžko, s výjimkou skleníků, skalek, akumulačních kamenů, suchých zídek a podobných vymožeností. :)Stejně jako rozložení pozemku - severní nebo jižní svah. Ale s půdou se dá kouzlit fakt hodně.:)

A nepochybuju, že když budeš s péčí řádného hospodáře zahradničit v podhorských oblastech, můžeš mít u běžné zeleniny za pár let lepší výsledky, než při prasení na Litoměřicku. :)
20.10.2019 - 16:24 | Filtr
(Kozoroh) Bosch » Deam
No jiste konkurovat nemuzes. Na jizni moeave maji zeleninu o mesic dva drive. Zivit se tim tady neda. Je lepsi volit jiny obor k obzive. Jako konicek ale ok.
21.10.2019 - 18:40 | Filtr
(Býk) Deam » Bosch
Na druhou stranu se nemusíš tolik bát sucha. ;)
21.10.2019 - 19:32 | Filtr
(Kozoroh) Bosch » Deam
To je pravda v nejhorším můžeš vyhrabat z roští nějaké ty šneky..
10.11.2019 - 18:52 | Filtr
(Kozoroh) Bosch
Tak letos česnek 8.listopadu šel do země, 21 palic. Pořádné velké kláky z polska, jen neznám odrůdu ale příště se jich zeptám co to bylo.
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
10.11.2019 - 18:52 | Filtr
(Kozoroh) Bosch » Bosch
čosnek už leze
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
10.11.2019 - 18:55 | Filtr
(Býk) Deam » Bosch
Než jsem viděl foto, říkal jsem si, že už leze ze země a že jsi sázel někdy v září nebo v létě. :)
10.11.2019 - 21:39 | Filtr
(Kozoroh) Bosch » Deam
ne, jen šeptá. šššššššš...
05.12.2019 - 18:05 | Filtr
(Býk) Deam
Pro kolegy česnekáře:

Pan Kozák nasadil výprodejovou slevu, dají se sice sehnat jen tři odrůdy, ale minimálně u bjetinu to stojí za úvahu. Sám jsem neodolal a pořídil na poslední chvíli ještě 20 kg. :) A zdravotní stav zatím dobrý - aktuálně vyloupáno necelých 7 kg a odpad 0 kg.

https://www.cesnek.cz/objednavka/…
06.12.2019 - 23:48 | Filtr
(Býk) Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vernal, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Najdôležitejšie z celého hospodárenia je podľa mojich skúseností, veľmi dobre spoznať pôdu, na ktorej hospodárime. Tá sa môže líšiť doslova každých pár metrov.
"Prísun živín" je možné veľmi efektívne riešiť aj inak. Maštaľný hnoj nie je zdroj živín - je zdroj života - úžasne pestrej mikroflóry. Zdrojom živín je zelené hnojenie a kvalitný kompost.
Pokiaľ sa pôda nenechá oddychovať jedenkrát za 3 roky, je na obnovu pôdnej mikrobioty - pôda v starej sile - možné veľmi úspešne využiť agrohomeopatiu. Väčšinou sa jedná o využitie tzv. polychrestov napr. taká je silicea (pot. D) a môžem povedať, že ak sa aplikuje správne, dokáže zázraky.

Chcem dodať, že mikrobiota pôdy a ľudského tráviaceho ústrojenstva je zarážajúco podobná približne v okruhu 300 km od miesta narodenia človeka, preto treba dávať pozor, čo, a najmä odkiaľ, sa do pôdy dodáva.
Rovnako aj obracanie pôdy je pre jej obnovu dôležité, hoci zástancovia najmä alternatívnych spôsobov hospodárenia to takmer odmietajú.
17.01.2020 - 18:58 | Filtr
(Býk) Deam
K zelenání Sahary už jsem před časem cosi vkládal, další zajímavý článek na toto téma:

https://www.thegwpf.org/images/…
02.02.2020 - 17:45 | Filtr
(Býk) Deam
Pomalu nejvyšší čas začít předpěstovávat první rostlinky, papriky a celer. :)

Zjistil jsem, že se mi podařilo skladovat právě semínka paprik hned vedle wifi routeru, to jsem zvědav, jestli to bude mít vliv na klíčivost. :)

Jinak při vzcházení rostlinek jsem žádné negativní jevy zatím nepozoroval, i když vzdálenost od routeru bývala většinou metr a více. :)
04.02.2020 - 15:46 | Filtr
(Býk) Deam
Perfektní přednáška na téma co se děje s půdou:

https://www.youtube.com/watch/…

Dojde i na smrkové lesy, kůrovec je tom nevinně. ;)

Trochu kratší verze téhož:

https://www.youtube.com/watch/…
YouTube
25.02.2020 - 15:45 | Filtr
(Býk) Deam » Deam
Částečné vyhodnocení pokusu. :)

Odrůda gourmet:

4 semínka vysetá 2.2. 2020 - klíčení 1x 15.2.;1x 18.2.;1x 19.2

4 semínka vysetá 3.2.2020 v době dorůstajícího měsíce - klíčení 1x 16.2; 1x 20.2.; 2x 21.2

Podle místního lunárního kalendáře tedy v době odlišných ideálních činností, viz:

http://lunarni-kalendar.najdise.cz/

Takže celkem z 8 vysetých zatím vyklíčilo 7, ta jedna už to asi nedá a z těch 7 kousků jedna možná exne, protože nezvládne shodit semínko z lístků.

Pokud to tak bude, vyjde 6 životaschopných z 8 vysetých, každý den zastoupený po 3.

V každém případě poškození klíčivosti vlivem umístení semínek vedle wi-fi routeru se zrovna nepotvrdilo. :)

Abych nezamlčoval důležitá fakta, je pravda, že wi-fi vypínám na noc. Do jaké míry to hraje roli, to nedovedu posoudit.

Uvidíme, jestli to dotáhnou ony papriky až ke sklizni. Plánuju vyset všechna semínka, co mám, ale tak nějak postupně. Zatím jich je 12 a ty pozdější zatím neklíčí.
26.02.2020 - 20:36 | Filtr
(Štír) Freja
Tak celý dopoledne jsem tuhle diskusi hledala :61:
Dík, že jste jí vytáhli, snad se tu dozvím něco o kompostovacích toaletách :3:
26.02.2020 - 23:01 | Filtr
(Kozoroh) Bosch » Freja
To jsem videl kdesi na netu, normalne jama a jedes.
Trochu pilin a pokracujes..
26.02.2020 - 23:05 | Filtr
(Kozoroh) Bosch » Deam
No uz je dobre vyset salat do skleniku.
Polnicek, spenat.
Mne stve ze mam spoustu seminek ale prochazeji expire date.
Kazdy rok kupovat nove.
Letos pojedu hokaida cukety okurky a kerickova.
Papriky potrebuji teplo to nedava smysl.
Zbytek jahody hrasek cibule a knoblauch. Ten uz mam asi 20 centinetrovy. :4:
28.02.2020 - 21:36 | Filtr
(Býk) Deam » Bosch
Mně už klíčí i celer, tak snad se ho tentokrát podaří na rozdíl od loňska vypěstovat. :)

Petržel přezimoval ze zimy a chystám se o víkendu na další dávku paprik a první rajčata.

Minulý rok jsem papriky zkoušel prvně, zcela anonymní ze supermarketu a i při venkovním pěstování stihly dorůst konzumní velikosti, takže bych to neviděl tak černě. Pravda, nebylo to množstevně žádné terno, ale dost jsem je zprasil během aklimatizace, takže jsem mohl být rád, že vůbec něco přečkalo. :)

Letos jsem využil semínek od Marka Kvapila, mělo by jít o odrůdy s kratší vegetací, které stačí vyset začátkem března, kromě gourmetu testuji letos tuto:

https://permaseminka.cz/papriky-a-c…
Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2024
Lunární kalendář
Luna ve Lev Lvu
ukázat kalendář »