
Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Skúsenosť - Diskuze a zkušenosti
- Narozeniny
jména, svátky - Slavné osobnosti
a filmy, databáze - Astrologie
onlineOsobní horoskop (radix)
Partnerský horoskop
Tranzitní horoskop
Psychologická astrologie
Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2018
kalendáře a jinéZnamení zvěrokruhu
Partnerský horoskop
Ascendent a Descendent
Horoskopy na rok 2018
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ...Kalendáře na rok 2018
Čínský horoskop 2018
- Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum - Seznamka
astrologická
Skúsenosť
08.01.2018 - 17:37
Sledovat |

Skúsenosť
Už dlho si kladiem otázku. Sú naše skúsenosti naozaj naším najlepším sprievodcom životom. Nezdá sa Vám niekedy, že Vaše skúsenosti limitujú percepciu Novej Reality, prežívanie niečoho úplne Nového? Vôbec pripustenie možnosti, že by mohlo existovať niečo vo svete a spätne vo Vašom živote, čo nielenže odporuje Vašej skúsenosti, minulosti, niečoho čo ste zažili a čo sa nedá vymazať ale aj Vášmu obrazu, rámcu, ktorým tú svoju "realitu" žijete a v tomto zmysle vlastne aj ohraničujete. Že či niekedy náhodou my ľudia svojím lpením na niečom minulom, možno skepsou nepodceňujeme tvorivé schopnosti univerza.


Příspěvky: Všechny | Epoxit
Stránka:
1 2
08.01.2018 - 18:03
| Filtr



08.01.2018 - 18:20
| Filtr

=====
Nemyslim ze by to byla skepse. Spis jsou to veci mimo akcni radius jedince - nezna je, ani pocitem, ani predstavou, jak je muze zakomponovat do svoji skutecnosti? Pak prijde neco, co tyhle nove, nezname veci do nasi reality vnese a my tomu rikame "psychospiritualni krize" nebo "otres".
Libi se mi tvoje zminka o gravitaci


08.01.2018 - 18:39
| Filtr

pre toho kto si túto otázku nikdy nekládol alebo ju vôbec nevníma, tak sú debata a argumenty bezpredmetné.. ale pre toho kto áno, vyviera tá otázka nielen z introspekcie, premietaním nad vlastným životom a minulosťou, vzťahmi ale čo ja viem vypuklo aj pri pozorovaní politckej situácie a "hybnosti" či zotrvačnosti spoločenského diania..


09.01.2018 - 06:37
| Filtr

ak nieco nie je pokazene, neopravuj to !


09.01.2018 - 10:08
| Filtr



09.01.2018 - 10:57
| Filtr




09.01.2018 - 11:53
| Filtr

Člověk bez emocí by byl prázdný. Je nutné procítit, prožít, pochopit a jít dál. Souvislost s ulpíváním nevidím, pokud je člověk v harmonii sám se sebou. Přirozeně vycítí, kdy se blíží čas změny. Jsme lidské bytosti, které jsou emocemi naplněny právě z důvodu, abychom se nestali kopiemi - obrazy bez obsahu. Abychom netvořili jen formu.
Člověk s poruchou osobnosti (psychopat, deprivant, jak chcete) je emočně plochý. Nezajímá ho bolest druhých, jde mu jen o naplnění vlastních potřeb.
My, lidé umíme sdílet emoce, spoluprožívat, zrcadlit - když se někdo směje, máme tendenci se také úsmát. Je nutné však poznat sám sebe, pochopit se coby individua patřící do společenství. Jsme minulé i přítomné a tvoříme budoucí.


09.01.2018 - 13:49
| Filtr

mne to skôr evokoje s racionalitou, našimi spätnými, bilančnými myšlienkami alebo s tým čo si myslíme, že je racionálne.. ako si ľudia zo svojich skúseností vystavia akýsi rigídny monolit, ktorý im často vydrží až do hrobu.. pre niekoho sa potom môžu nové skúsenosti stať iba neustálym potvrdzovaním tých starých..
ale možno je v tom všetkom iba istá inflácia princípov, nešťastného používania principiálneho vnímania.. ktoré sa týka ako také, každého človeka a ktoré určite legitimu a svoj nárok na existenciu v ľudskom živote určite má..

09.01.2018 - 14:04
| Filtr

- a ten je podle mne právě spojen s těmi emocemi, které ho formovaly a udržují - bez nich by nebyl tak pevný
jinými slovy - nedokážu si představit, že se půjdu s někým bít jen čistě za myšlenku - spíše je to za emoce, které ve mně ta myšlenka (a cizí odpor k ní) vyvolává

09.01.2018 - 17:02
| Filtr

jako iracionální pak intuice a vnímání
emocemi a myšlením si budujeme pravá vězení z myšlenkových a citových vzorců
emoce vzniklá při kontaktu s druhým člověkem nejde tak snadno vytěsnit a má tendenci se neustále opakovat, ta stejná emoce při kontaktu znova a znova..když vidíme tu tvář.. což vede k přímé racionalizaci našeho chování

09.01.2018 - 17:08
| Filtr

takže keď už tu hovoriť aj o emóciach, o obmedzujúcich emočnej percepcii, emočných prejavoch, tak jedine v súvislosti s javom zvaným zvyk.. nie sú podstatou problému tie emócie ale iba jeho konkrétnym sprievodným symptómom.. problémom je ten zvyk, návyk, železná košeľa a klietka.. rovnakým manifestačným prostriedkom ako emócie môže byť predstavivosť či inteligencia a všetko sa to práve odzrkadľuje vo vnímaní a interpretácii reality nielen okolo nás ale i v nás..

09.01.2018 - 20:22
| Filtr

to, co jsem psal, by mělo totiž platit pro všechny "stupně stálosti" emocí - a pro ty trvalé obzvláště - a je to podle mne dokonce JEDINÉ MOŽNÉ vysvětlení problému - a je to pak vlastně úplně jednoduché
zkus mi napsat nějaký protipříklad, který podle tebe neobsahuje emoce (ani v nějaké trvalé formě) a přesto vede ke špatnému zpracování a využívání zkušeností a k uzavřenosti před novými zkušenostmi (v tom protipříkladu musí být splněny všechny 3 tyto předpoklady - špatné zpracování, špatné využívání, uzavřenost)

10.01.2018 - 17:54
| Filtr




11.01.2018 - 09:26
| Filtr

To až teprve emoce (+ někdy i pocit ohrožení) z toho udělají "zabedněnou víru, nepřipouštějící jiné možnosti" (byť na začátku byla racionální úvaha nebo cokoliv jiného - neškodného).
nemůžeš pak z té zabedněnosti vinit tu úvahu jako takovou, ale až způsob jejího přijetí a realizace - pod vlivem emocí
to je jakobys při autonehodě nevinil řidiče za alkohol v krvi, ale místo toho bys obvinil zatáčku za to, že je moc prudká...

11.01.2018 - 16:35
| Filtr

som ochotný pripustiť istú úlohu emócii, v istých prípadoch.. v istých sa mi naozaj zdajú iba vonkajším, sprievodným prejavom, ktorý nič nevysveľuje..
môžme napríklad povedať, že veľkou brzdou v tomto prípade. je emócia - strach.. ale čo ďalej? tým sa predsa nič nevyjasní! odkiaľ tento strach plynie? a prečo? akej je povahy? odpoveďami získame oveľa viac než keď nejakú reakciu onálepkujeme emočnou nálepkou; celú záležitosť tak uzavrieme a povieme - za všetko môžu ľudské emćie.. to nikam oza nevedie.. a to sme sa ešte ani nedotkli dosť podstatného vekutoru a tým je vôľa.. alebo aj tá je podmienená emćiami?

11.01.2018 - 16:56
| Filtr

- třeba nějaký vědec si říká, že je už moc starý na to, aby překopal celý svůj zavedený systém - bojí se toho anebo když se mu prostě jenom nechce, tak se vlastně bojí nepohodlí, které vůle ke změně přináší
- někdo se třeba zase bojí, že když se mu něco rozsype, nedokáže žít bez funkční náhrady
- někdo se zase nechá zaslepit averzí k protiřečníkovi, atd.
- ale vždycky tam něco nacházím, co ten strach způsobí
a když to tak je, tak potom chybí i ta vůle ke změně - která vždycky přináší nějaké nepohodlí - tzn. chybějící vůle = strach z "nepohodlí změny"


11.01.2018 - 22:01
| Filtr

=====
Je rozdíl vidět svůj život a vidět z vnějšku život někoho jiného. Použiji primitivní příměr : člověk, který doposud chodil pro vodu ke studni a místo WC v domě měl venkovní kadibudku, bude šťastný, když si vybuduje ( nebo nechá zřídit ) splachovací WC a karmu na teplou vodu, aby jako dosud nemusel vodu na praní ohřívat v hrnci na kamnech. Vnější pozorovatel může třeba ohrnout nos a poznamenat, proč si nepořídí pračku. Jenže u toho člověka jde o místo ( stav), které podle sebe a svých dosavadních zkušeností považuje za komfort. Takže nebrání se zlepšení, není zde žádný strach ze změny, jen vidí změnu a zlepšení v něčem úplně jiném než člověk, který takovými zkušenostmi neprošel.
Toto se dá ( podle mne) aplikovat na cokoliv v životě.

12.01.2018 - 10:16
| Filtr

ide o známy Russselov paradox:
"Holič ze Sevilly holí právě ty ze sevillských mužů, kteří se neholí sami. Pokusíme-li se odpovědět na otázku, zda holič holí sám sebe, dostaneme se do bludného kruhu. Pokud se sám neholí, tak se musí holit, protože holí ty, co se sami neholí. A naopak holí-li se sám, tak se holit nemůže, protože holí jen ty, kteří se sami neholí."
logika, naša racionálna časť nám jednoznačne a preukazateľne ako v tomto príklade povie, že niečo nemôže byť.. ale naša skúsonosť vyvráti logicky správny záver ako nereálny.. a to isté si myslím, platí aj vice-versa, v rámci tejto témy..

© 2007-2018 Najdise.cz