Mozková mrtvice - Diskuze a zkušenosti

UreaNayal Ahoj Morti

...osobní zkušenost mám jen z puli cesty/chvála bohu/-což znamená,že jsem měla tzv náběh ,ale neruplo nic-takže mohu sice hojně povyprávět o stavech,které se odehrávají před "velkým třeskem"-ale to by Ti bylo k ničemu,ale přeci jen jedna rada-kup si tonometr -..já jsem celý život bojovala s extrémně nízkým tlakem a pak mě položil tlak 250/160-/a stačil k tomu rok stresů a totálního vyčerpání/- ...a samozřejmě nevyletěl takto za den-ovšem příznaky byly dost podobné jako u nízkého tlaku-takže občasně měřit je myslím celkem rozumná prevence...

...jinak-zkušeností z okolí mám několik,ale nejzásadnější je u kamarádky,která měla velmi těžkou mozkovou mrtvici-erzeta přijela okamžitě-stalo se jí to doma,kde byl i manžel-ale při převozu prodělala další a vzhledem k závažnosti stavu jí ještě tu noc převáželi vrtulníkem do Střešovic a prodělala ještě další-ošetřující Mudr manželovi řekl,že šance na přežití je cca 10-20% a s ohledem na závažnost stavu by možná bylo lepší,kdyby....2měsíce byla v umělém spánku-když jí probouzeli-nikdo moc nevěřil,že by se mohla nějak dustojněji vrátit jednou zpět do života-ale bojovala,pamatuji si,když mi poprvé od ní zazvonil telefon a to jediné,co ze sebe dostala bylo"overal" -a "do "-...pak mi vyprávěla,že v hlavě to pracovalo v normě-chtěla mluvit,měla slova srovnaná a pokud z ní vůbec něco vylezlo-byly to nesmysly-hlava to srovnala ,ale rty vypustily blábol-ale postupně se to lepšilo-trvalo to dlouho,ale podařilo se,všechno šlo strašně pomalu-nejnáročnější byla řeč a jemná motorika-propustili ji cca po 2 měsících a to už byla-sice občas s pomocí-ale celkově soběstačná a následně zhruba rok trvalo umorné cvičení a procvičování a opakování-střídalo se nás tam dost,aby byla co nejvíc aktivní...dnes-je to cca 10let-je sice v ID,ale jezdí autem a je naprosto soběstačná-zustal jí jen problém s krátkodobou pamětí-vyřešila to bločkem,který má u sebe a pokud je jakákoliv info zásadnější,tak si ji odatuje a zapíše -dělá to už tak automaticky,že kdo ji nezná-nepostřehne.... zrovna minulý týden jsme spolu byly na houbách a vyprávěla,jak ten mizernej ustní koutek občas"vypadne"=znecitliví a až,když na ní okolí kouká -tak si uvědomí,že jí odkapávají sliny/ber to s nadsázkou-dnes už jsme schopné obě se takovým drobnostem zasmát/-..chci tím říct,že byla v opravdu víc než vážném stavu a i když to nebyla sranda a trvalo to-dnes žije a žije spokojeně-nejdůležitější bylo,aby měla okolo sebe stále podněty-aby ji to nutilo myslet,mluvit a zapojovat jemnou motoriku-...už v nemocnici začínala s mobilem-vymačkávat čísla,číst si jména-přiřazovat k nim obličeje a vzpomínky,...Pokud Tě něco napadne-tak mi klidně napiš/popř Ti na ní mohu dát kontakt a můžeš o tom dát řeč i s ní/-a jinak-pokud Tvá kamarádka měla mrtvičku ve středu-tak je to ještě strašně brzy-mluvení jde pomalu,podstatné je myslím si i to,že se zvteká-což je známka,že to v hlavě pracuje a jen tělu to bude trvat,než se sladí ...Držím pěsti-at je sladěno co nejdřív