Ako vieme, čo sa máme naučiť v rámci karmickej úlohy? - Diskuze a zkušenosti

Aika. Saly..... každý máme svou hodnotu. Každý jsme nějaký. Jací jsme pochopíme, když budeme prožívat různé situace a zjišťovat, jestli nám to vnitřně vyhovuje. tzn. - zda jsem v té dané situaci spokojený nebo ne. POkud jsem spokojený a šťastný - posunuju se dál.. pokud ne - prožívám další situace, abych spokojenost našla. Vnitřní navigace je to, co ti ukazuje, zda stav, ve kterém jsi je pro tebe vyhovující nebo ne. JIné měřítko totiž neexistuje. POuze vnitřní navigace - vnitřní stav. Je důležité se naučit na něj naladit a z toho vycházet. Nikdo nikdy ti nemůže nic říct - ty to vnitřně ale vždycky poznáš. Však v tomhle světě jsou dva póly - a my si můžeme vybrat, který z těch pólů je pro nás přijemnější... důležitější... ideální je dojít do středu - ani tak - ani tak... něco mezi.... ale... pro začátek je třeba si ujasnit spojení sám se sebou :)

Saly » Aika. Ahoj,
tá vnútorná navigácia je najdôležitejšia,tomu verím ... len problém je, že nie každému funguje, je s ňou v kontakte a dokáže nájsť spojenie so sebou samým. Potom prejde celý život a ten mu pretečie akoby pomedzi prsty.
Ale asi aj to tiež súčasť karmy, aby život takto prešiel u niekoho a uvedomil si to dôležité úplne na koniec alebo až v tej druhej úrovni bytia, pokiaľ mu to skôr nešlo a nedokázal to.
Ďakujem za názor

Najdise.cz » Aika. Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele BARUŠKA.BÁRA, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
V případě dotazu a příkladu uvedeným výš uděluju absolutní souhlas,ale karma,dle mýho teda,nemusí vždycky bejt o vnitřním stavu,kdy si určíme,zda nám to "vyhovuje",jak píšeš.Jsou totiž situace,který ovlivnit nedokážeme a dostáváme se třeba na takový to pomyslný dno propasti,ze které se musíme sami vyhrabat a jak to jde,kruciš,těžko.I to je karma,ovšem dojde nám,až vylezem nahoru jakoby.Já taky dlouho nevěděla,jakou karmu mám já (až nedávno mi to došlo) a řeknu ti,musím se podvolit přijít na to,že já si ji nemůžu vytvořit a ani si navodit spokojenost,protože se objevila v jiné podobě,než za jakou jsem ji chtěla mít,ale musím spíš přijít na to,jak se s ní naučit žít,posunout se a jak ji přijmout právě takovou.Achjo.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Garsia, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Saly, jak už bylo řečeno, každý má svoje zkoušky a lekce, které ho mají někam posunout, skrze ně si má něco o sobě uvědomit, něco pochopit, zejména to,jaký opravdu je, jaké má přednosti i slabiny a nedostatky..
Jsou lidé, kteří mají od narození sklon k submisivitě (mimochodem bývají mezi nimi často právě "vodní znamení" - tedy Ryby, Rak, Štír je spíše dominantnějším znamením,i když citlivosti (vody) má v sobě až příliš. Ale submisivní mohou být i jiná znamení, pokud k tomu mají sklony (což lze zjistit i astrologickým rozborem).
Tito lidé mají podle mě za úkol přijmout v sobě zvýšenou citlivost a naučit se mít své city a emoce pod kontrolou, tak aby se na jedné straně nenechali využívat a zneužívat druhými, manipulovat se sebou tak jak okolí chce, na straně druhé se mají naučit okolní svět přirozeně citově obohacovat, projevovat svoji empatii, pomáhat druhým a být pro ně oporou. Tyto lidičky naplňuje, když tu mohou být pro druhé,žijí pro druhé – zejména pro své nejbližší, ačkoliv mnohdy opomíjejí své vlastní potřeby a přání. Ovšem i u tohoto platí, že čeho je moc, toho je příliš, takže i přílišná submisivita (příliš zdůrazněný ženský princip) přitahuje přílišnou dominanci a nadřazenost – a to proto, aby se člověk opět navrátil do rovnováhy, aby posílil a rozvinul v sobě také mužský princip, aby si uvědomil svoji hodnotu, získal sebeúctu a naučil se zdravě prosazovat.
Takže ty zkoušky, kterými procházíme, ať už jsou či nejsou příjemné, nás navracejí k sobě, ke svému středu – rovnováze jin a jang. Když jsme příliš jinoví, přitáhneme si lidi více jangové, přitáhneme si takové situace, kde bude třeba projevit mužské energie, tak aby bylo vše vyvážené.

Jinak si myslím, že základem pro rozpoznání karmické úlohy je analýza a zpracování si svých problémů a témat, které se táhnou již od dětství, přes dospívání až po dospělost. Přičemž to zpracování zahrnuje i rozpoznání svých vzorců myšlení a chování včetně vzorců, které si neseme z původní rodiny a které jsou v člověku hluboce zakotvené a ovlivňují jeho myšlení a jednání. Čím více si uvědomíme, čím vším jsme ovlivňováni (zvenku i uvnitř nás), tím nás to povede ke většímu odstupu od sebe a budeme pak i lépe vnímat náš vnitřní hlas.

Aika. » Garsia Garsio, moc krásně jsi to rozvedla :)


Jinak... já si osobně myslím ,že nejdůležitější ze všeho je se řídit sám sebou... jasné, že jsou lidičky, kteří na to vůbec nepřijdou.. .ale nějak mám dojem, že život(životy) jsou kruhem, který po završení uzavíráme - čili vracíme se zpátky na začátek.. :) mám takový zvláštní pocit (tohle fakt nevím - pouze cítím, tudíž pokud k tomu někdo má nějakou znalost, námitku, ať klidně dopíše ) - mám zvláštní pocit, že si každá duše si projde vším.. :) každou oblastí toho všeho "dobrého" nebo "zlého".. :)

takže netrápit se s "výškou"..ale pochopit své vnitro :)
ty úkoly beztak věřím, že pokud začneš sledovat poctivě svůj život (a věř mi, že i já sama sobě jsem hodně lhala - v tom jsme přeborníci, ), tak přijdeš na to, co si máš pořešit a bude ti to jasné a nebudeš se moct bát.. :)

Najdise.cz » Aika. Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Garsia, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Áno Ali, souhlasím s Tebou, že je moc důležité, aby se člověk řídil sám sebou - ale i k tomu je třeba dozrát…

Hezky jsi vyjádřila, že „naše životy jsou kruhem, který po završení uzavíráme – čili vracíme se zpátky na začátek“.
A mám ten samý pocit, že duše si má v rámci svého vývoje projít vším – tedy tím příjemným i nepříjemným, je to pro získání vlastních zkušeností a určitého poznání, čímž se člověk posouvá dál a dál…

Být k sobě opravdu upřímný vyžaduje velkou dávku vnitřní síly a odvahy podívat se sám sobě do očí a přiznat si, kým vším jsme…Ale když už se k tomu člověk přiměje a přijme sebe takového, jaký je, zjistí, jak očistný a osvobozující vliv to na něj má, jako by z něho spadla tíha celého světa… Jsme pak více sami sebou a nemáme potřebu se jakkoli přetvařovat a hrát si na něco, co vlastně nejsme… Pak i své problémy vidíme mnohem jasněji a zřetelněji a mnohdy nám samovolně přichází i jejich řešení.. Jen být otevřený a upřímný sám k sobě…

Aika. » Garsia určitě :) krásné :) díky za báječnou spolupráci :)

Najdise.cz » Aika. Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Garsia, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
já děkuji...

Julija » Garsia S paní Alenou mluvíte moc pěkně

Některý rybky mají přesně opačný ukol...naučit se emoce projevovat a ne všechno dusit v sobě...

Mě by celkem zajímalo,jestli je mým ukolem skutečně být doktorkou,léčit...Dokud jsem se nerozhodla,že půjdu studovat medicínu,tak jsem svůj léčitelský dárek nechtěla...nenáviděla jsem svoje ruce...po tom rozhodnutí jsem začala lépe přijímat všechny počity s léčitelstvím spojené-prostě to tak je,musí to tak být...vím,že byhc byla dobrou doktorkou,ale ve škole to tomu moc nenasvědčuje...To potom o svém celoživotním ukolu silně pochybuje:D

A když si člověk uvědomí a příjme to jaký je,ale vůůůbec se mu neuleví spíš naopak...pochopil se správně? nebo jenom příjmul "názor" lidí,kteří tě znají od plenek?

Julija » Aika. Vy máte vždy spoustu pěkných slov
S tím kolotočem duše s vámi souhlasím.Aby se duše dostala někam dál a nemusela se pořád točit životem a učit se,tak musí mít přeci spoustu různých zkušenosti-těch dobrých i zlých...

Saly No došla som k názoru, že je to vlastne úplne jedno akú máme karmickú úlohu a že je to možno aj lepšie, že to nevieme. My vlastne nič nevieme a to je na tom živote vzrušujúce, že nie je žiadna istota ničoho, len toho že telo raz doslúži a zomrie. Teraz sme tu, máme telo aj s dušou pokope na jednom mieste a môžeme robiť to čo sa inde robiť nedá. Tak si to užime a robme čo môžeme, čo vieme, čo nás teší, čo sa nám chce, čo potrebujeme robiť a myslime aj na druhých pritom občas a všetko ostatné sa dozvieme keď to bude aktuálne

Aika. » Julija Julie.. já mám stejně pořád a pořád tentýž pocit... lidi tě můžou znát jak chtějí, ale: když kdokoliv cokoliv dělá - musí myslet a myslí vždy nejdřív na svůj záměr, na své blaho..... To, že nás lidi znají od plenek je moc fajn... ale možná neznají spoustu důležitých detailů - protože my jsme si je třeba nedovolili připustit ani sami před sebou - natož před nimi..... Jsem si jista, že člověk bude naplněný a spokojený až tam, kde si věci poskládá sám - od srdíčka.. :) to je můj pocit, který jsem si sama prožila :)

Julija » Aika. Já si myslím,že dnes(a vlastně i v jiných obdobích) se musí myslet nejdřív na sebe a pak na ostaní-docela důležitý předpoklad pro "přežití"...
Nebo ty důležitý detaily ani vidět nechtěli...po původů některého konání ani nepátrají-udělají si svůj vlastní(dost často mylný) názor...ale to jsme od původního tématu hodně daleko...
Jenže ono je jedna věc,co chce srdíčko-kde vidí své naplnění a své poslaní a zcela něco jiného jsou okolnosti...a pokud ty okolnosti hází klacky pod nohy je to,co chce srdíčko,kde cítí svou rovnováhu a naplnění,to správné pro duši?Pro její ukol?

Aika. » Julija Nemyslím, že nám okolnosti hážou klacky pod nohy.. zase je to o nastavení.. my něco chceme.. to ano.. fajn.. ale : občas se upneme na myšlenku, že to něco musí být takové a makové... sranda je, že pokud se neupínáme.. tak to funguje a to tak, že to jeden hlavou nevymyslí, jaké úžasné věci přijdou...
na druhou stranu, pokud něco nejde.. také je to znamením - že tudy cesta nevede :o

Julija » Aika. A to je to...něco ukazuje,že tudy cesta vede a něco mluví o opaku...a čemu dát přednost vlastnímu přesvědčení a hlasu srdíčka nebo dát na to,že ty "klacky" pod nohama nám říkají,že volíme špatně...nebo co když je tady ta myšlenka,že čím víc o něco bojujeme,tím víc si toho potom vážíme...
A když jeden hlavou nemyslí a nesnaží se,když mu teče do bot,tak by se ten hlavoun mohl i utopit...

Najdise.cz » Julija Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Garsia, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Děkuji za Tvá slova milá Julija S dovolením jsem nakoukla do Tvého profilu a letmo se i podívala na astrologii - v jakých znameních máš jednotlivé planety..Sice tam chybějí další potřebné údaje, aby mohl z toho člověk něco pořádného vyvodit, ale přesto mi to "dalo" aspoň pár údajů o Tobě. Máš velkou potřebu být užitečná a pomáhat druhým lidem, k medicíně a léčitelství máš dobré předpoklady, takže je v sobě i dále pěkně rozvíjej , aby ses tomu mohla pak více věnovat..I z těch pár astrologických indicií je patrné, že Tě budou přitahovat spíše alternativní způsoby léčení (léčení vlastní bioenergií či homeopatie, bylinky apod. než klasická medicína. Když se Ti podaří medicínu dostudovat, můžeš být pro druhé lidi velký přínosem, protože bys mohla vnést do klasické medicíny svůj pohled, svůj přístup, své znalosti i léčitelské schopnosti, a propojit tak tradiční medicínu s léčitelstvím (a takových lidí je stále poskrovnu).

Co se týká energií - máš v sobě různé protichůdné tendence (máš v opozici protichůdné znamení Ryb a Panny), což znamená jakýsi vnitřní boj a rozpor mezi niternými přáními, tím co Ti přináší naplnění a co bys chtěla a jakousi nemožností či překážkami toto zrealizovat v současném světě. V životě se ale máš naučit spojit tyto protikladné energie Panny a Ryb, vzít si z nich to nejlepší a někdy i ubrat ze svých přílišných nároků či přehodnotit své představy, které nemusejí zrovna odpovídat realitě.Je třeba dojít ke vzájemnému souladu, propojit bystrou a analytickou mysl s intuicí a citlivým vnímáním, jež je vlastní Rybičkám. Určitě naslouchej bedlivě svému vnitřnímu hlasu, který nás správně vede. Bude Ti sice do toho zasahovat rozum (ona Panenka ), ale to proto, aby ses nenechala příliš unést svými ideály a možná i někdy růžovými představami a byla stále tady a teď v této pozemské realitě, nikoliv ve svém vysněném světě..Je hezké, že máme každý svá přání a své sny, které bychom si chtěli splnit, ale druhá věc je ta, zda jsou ona přání v reálu uskutečnitelná. Není to o tom, abys rezignovala na svá přání a poddala se osudu, je to o tom, abys našla rovnováhu, abys svá přání a představy citlivě uchopila (třeba do své dlaně ) a povnímala, co je či není možné a reálné, něco přehodnotila, něco málo poupravila či pozměnila a pak se vydala na cestu jejich realizace. Přičemž překážky, kterými procházíš, Tě jen prověřují, do jaké míry jsi vnitřně silná, jak jsi vytrvalá a odhodlaná, ale někdy i jak jsi ochotna přizpůsobovat se okolnostem(nelpět za každou cenu na svých zásadách či představách), jak dokážeš proplouvat mezi kameny a přitom si s sebou nést své poselství i své sny . Hledat cesty a možnosti, jak si splnit své sny, i když by to třeba znamenalo se postavit jiným na odpor(i třeba svým blízkým). Je to o Tobě, o Tvé cestě, jak Ti už Alenka radila - jít tam kam Tě vede Tvé srdíčko a nenechat se příliš ovlivňovat tím, co chce či nechce Tvé okolí..

Určitě dávej jasně a srozumitelně najevo, to co bys chtěla, projevuj své emoce i myšlenky - nedus to v sobě. Emoce by člověk neměl v sobě potlačovat, protože pak na nás působí destruktivně. Jde jen o to je umět správně ventilovat, ve správnou chvíli projevovat. A jak jsem už psala - je dobré se naučit mít je pod kontrolou, naučit se je ovládat. To neznamená je v sobě dusit, ale naučit se s nimi pracovat, sledovat je, kontrolovat (umět je ustát) a pak samozřejmě přiměřeně projevovat, ventilovat je (ať už nějakou tvůrčí činností, sportem či jinou aktivitou, fyzickou prací apod.)
Co můžu říci z vlastní zkušeností, čím více člověk pracuje s energiemi, tím více se projevují i jeho negativní emoce a stinné stránky. Takže i z tohoto důvodu je dobré se naučit mít své emoce pod kontrolou..

Julija » Garsia Nejdřív bych vám chtěla poděkovat,že jste si semnou dala tu práci a nakoukla do mého profilu a do drobného kousku mé osobnosti.
Moc toho o sobě neprozrazuju a fotky raději neukazuju-někdo z tý fotky nedokáže přečíst vůbec nic a někdo dělá silné závěry typu \"To je šamanka\" nebo se lekne a odmítne dále pracovat-a to si myslím,že vypadám jako uplně normální 19letá holka:D.

S tou užitečností máte pravdu :\"Když můžu,tak ráda pomůžu.\"-Když člověk něco umí,tak proč by si to měl syslit...V dnešní době je pomoc,to nejmenší,co člověk může poskytnout.

K medicíně mě vlastně dotlačilo léčitelství(pocházím z Ukrajiny a z léčitelské rodiny k tomu,ale děda a táta se léčitelství aktivně nevěnovali,takže s drobnými nevysvětlitelnými bolístkami mě babička brala za jednou užasnou stařenkou...),mým největším rozvojovým problém je ten,že energie,které mám k dispozuici jsou pro mě \"slabé\" a cítím,že potřebuju svoje rodové energie,které mi děda nepředal(zemřel když jsem byla malá) a také potřebuju vedení(jen nevím jaké),cítím,že nemám k dispozici to,co potřebuju abych mohla fungovat na 100%...

Propojit klasickou medícinu a léčitelství je to,co chci,protože léčitelství je dar,kterýho chci užívat ne pro zisk,ale pro pomoc ostatním-užívání vlastních darů pro zisk vnímám jako využívání toho,co nám bylo dáno do vínku,čeho by jsme si měli vážit a nezneužívat toho...A nejste první,kdo si myslí,že spíše budu léčitelka než doktorka-asi se s tím pomalu začnu smiřovat

Už konečně vím,kde se ve mně vzala ta neuvěřitelná kritičnost...člověk se ode mě málokdy dočká pochvaly a uznání,že je to povedené...ale jsem kritická i sama k sobě-nepřestanu s něčím dokud si nejsem jistá,že to lepší nebude...Ale to spojování protikladných energii mi snad půjde dobře-naštěstí mám ráda protiklady a snažím se je zharmonizovat-funguje to na mě jako magnet a čím větší protiklady tím víc mě baví se v tom rýpat a spojovat.Ubrat z představ je pro mě hodně velký problém,ale aspon si uvědomuju,že to,co chci není příliš reálné...snažím se nemít žádná očekávání,protože jsou příliš vysoká a nesplnitelná...
Vím přesně,co tím hledáním cest a možností myslíte...jen to někdy přináší otázky \"Vážně jsem tak špatná a nepochopitelná?\"...

Projevovat a prosazovat své myšlenky mi nedělá problém-spousta tvrdohlavých lidí mi \"skládá poklonu\",že s tvrdohlavostí na mě nemají:D:D S těmi emocemi je to horší...jako malý děcko jsem se tomu \"musela\" naučit...a protože moje výbušnost nikdy ničmeu nepomohla,tak v tom pokračuju i jako \"dospělá\"...mým ventilkem je kreslení a tvoření poezie(někomu běží mráz po zádech zmých výtvorů a někomu-mamce nahání trochu strach...)
Ale tak nějak jsem se naučila ty emoce ovládat.Především kvůli tomu,že jsem jakýsi mladý empatik a o to je pro mě důležitější mít své emoce pod kontrolou a umět rozpoznat co je moje a co jiných...
Zatím jsem se svými stinnými stránkami při práci s energiemi nesetkla-přináší mi to jistý klid a po čase mi moje dárečky začínají chybět,pokud se nijak neprojevují...
MOc vám děkuji za vaše slova...stejně jako paní Alena umíte užasně podat upřímnost...

Aika. » Julija Jéééé.. Juli... dar od Boha a od přírody a rodově k tomu :) cesta, jak získat rodově od dědy takové to požehnání, existuje :) budeš-li mít zájem, ozvi se :)

Julija » Aika. Heurééééka...Alenko,vy jste snad můj další anděl dohlížitel...akorád na toho Boha moc nevěřím(jako jediná černá ovce rodiny:D:D)....

Aika. » Julija vsadím boty i s tkaničkami, že nejsi černá ovce... nikdo z nás není... ale znáš určitě ten biblický příběh o jedné stovce ovcí, kde se ta jedna jedinká zatoulá...... a její nebeský otec ji nemá o nic méně rád- ačkoliv a nebo právě proto, že ona šla a zkoušela.. :)
Takže.. určitě určitě se neboj.. Boha znáš líp než si myslíš... a nevěříš na něj jen kvůli své černotě.. jakmile zjistíš, že jsi toulavá ovečka, co poznávala a zkoušela, ale černá nejsi - i bůh se v tobě rázem probudí :) a to teprve bude radosti :)

Julija » Aika. :DZatoulaná ovečka hledá a zkouší,ale já nechci hledat...já věřím sama v sebe a milujícího otce už mám-ten nademnou bdí ve dne v noci.Na tohle téma semnuo nemá smysl debatovat-tvrdohlavost mládí je hrozná věc...babička moje už to vzdala:D.

Najdise.cz » Julija Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Garsia, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Julija, i Tobě děkuji za Tvou otevřenost a upřímnost a klidně mi můžeš tykat, jestli budeš chtít
Myslíš si, že energie, které v sobě máš, jsou „slabé“ a že k tomu, abys mohla 100 % fungovat – předpokládám jako léčitelka, potřebuješ rodové energie od svého dědečka, které Ti nepředal. Může tomu tak být, ale i nemusí. Můžeš mít své léčitelské schopnosti po dědečkovi, ale jedna věc je dostat tento dar a druhá věc je tento dar v sobě rozvíjet a pěstovat a umět ho také správně a efektivně využít, což předpokládá velkou práci na sobě samé. Tu práci za Tebe nikdo nevykoná, to je pouze na Tobě, do jaké míry budeš schopna rozvinout svůj „dar“. A sama jistě dobře víš, že práce na sobě zahrnuje především sebepoznání - abys věděla, jaká opravdu jsi, jaké máš přednosti, ale i slabiny a nedostatky (své stinné stránky včetně svých strachů, úzkostí a bloků), které je třeba v sobě přijmout a vnitřně si zpracovat. Uvědomit si, co všechno a v jaké míře nás ovlivňuje z našeho nitra (myšlenky, emoce, nálady, pudy..), tak i zvenku (mínění okolí, přátelé, rodina – nezpracovaná rodinná témata, chybné vzorce myšlení a jednání, které do nás vložili „v dobré víře“ naši rodiče a prarodiče atd.). Protože dokud si toto vše neuvědomíme a nezpracujeme, tak nás to bude stále ovlivňovat a brzdit v našem rozvoji a my budeme žít více nevědomě, aniž bychom znali skutečné příčiny našich problémů, našeho trápení a nespokojenosti...Budem se jen ptát, proč nejsem štastná a naplněná? Proč se mi nedaří tak, jak bych chtěla? Odpovědi jsou v nás...

Překážky v našem rozvoji si vytváříme víceméně sami svým způsobem myšlení a jednání, které nemusí být vždy v souladu s tím, co chce naše duše (a přiznejme si, moc jí také nenasloucháme ) Ale je to naše cesta, děláme vše nejlépe, jak v danou chvíli umíme, i když občas „chybujeme“, ale my se tím učíme a získáváme potřebné zkušenosti a poznání. Každopádně čím dříve začneme na sobě pracovat – tím lépe pro nás i pro náš rozvoj...

I Ty sis v podstatě pojmenovala překážky, to co Ti brání ve Tvém rozvoji (i rozvoji Tvých léčitelských schopností). Přičemž to dle mého názoru nepřichází zvenčí, ale z Tvého nitra. Něco málo o tom hovoří i Tvá slova: „Už konečně vím,kde se ve mně vzala ta neuvěřitelná kritičnost...člověk se ode mě málokdy dočká pochvaly a uznání,že je to povedené...ale jsem kritická i sama k sobě-nepřestanu s něčím dokud si nejsem jistá,že to lepší nebude...“ Tvá přílišná kritičnost a nespokojenost, kdy to či ono není dle Tvých představ dost dobré (dokonalé) a ještě ve spojení s Tvojí tvrdohlavostí, Tě svazují a omezují a možná i brání ve správném vnímání a přijímání věcí i lidí, takové, jací jsou. Líbí se mi citát: „Dokonalost spočívá v přijetí nedokonalosti“ Tedy v přijetí všeho takové, jaké to je i s chybami a nedostatky. A vztahuje se to i na nás, abychom v lásce a míru přijali celou svou bytost. Tím snížíme i tlaky a přílišné nároky na sebe, a tudíž i na okolí, kam sebe promítáme, čímž bude méně napětí, rozporů a konfliktů...

Proto mějme se rádi, buďme k sobě milí a laskaví, citliví a ohleduplní, tak jak se snažíme chovat i ke druhým. Když budeme dávat sobě maximum lásky, mít úctu a pochopení pro své „chyby“ a slabiny, budeme sebe přirozeně naplňovat harmonií, klidem a mírem, budeme posilovat své sebevědomí, důvěru v sebe - ve své city a pocity, čímž navážeme hlubší spojení se svou duší, se svým vnitřním Já (naším vedením a učitelem).. Naše myšlenky pak budou vycházet z hloubi naší duše, budou méně kritické a hodnotící (sebe i druhé), více láskyplné, chápající a vnímající celek i podstatu všeho – budou propojením obsahu i formy, rozumu i citu, mužského i ženského principu...Náš pohled bude komplexní, celistvý stejně jako naše bytost.

A věřím, že v tomto stavu nám už nebudou přicházet na mysl otázky jako jsi třeba Ty uvedla: „Vážně jsem tak špatná a nepochopitelná?" Je to o způsobu našeho vnímání i o relativitě věcí aneb nic není špatné a vždy záleží, z jakého úhlu se na to díváme. Chce to jen naučit se mít určitý odstup od sebe i od věcí, abychom dokázali správně odlišit zrno od plev. Na druhou stranu abychom i při pohledu na strom vnímali celý les a to že je jeho plnou součástí...

Jak si psala, že maluješ i skládáš poezii a že některým z toho běhá mráz po zádech, že mohou mít z Tvých dílek i strach, tak to jen dokazuje, že i Ty máš v sobě stinné stránky, temnotu a strach, které je třeba vynést na povrch a ventilovat. Cítíš to správně a děláš tím hodně pro sebe – očišťuješ sama sebe, uvolňuješ v sobě bloky a energie, které by mohly na Tebe působit destruktivně. Současně máš možnost poznat další stránky své bytosti. Přijmout svoji vnitřní sílu, přijmout svůj strach a svoji temnotu. Podívat se jim do očí a s láskou je přijmout – i to jsi Ty i ony jsou Tvou součástí.. Aneb vše na tomto světě má svůj smysl a význam – „dobro“ i „zlo“, světlo i temnota – proto je třeba přijmout vše – v sobě i kolem nás, neboť je to součástí našeho vývoje i života.

PS: Troufám si říci, že po tom, co se maximálně otevřeš Lásce a láskou se budeš naplňovat + po přijetí svých temných stránek se Ti tak rozproudí a znásobí energie, až ji budeš muset v sobě tlumit a ve velké míře druhým předávat..

Julija » Garsia Vždycky se snažím být upřímná,zvlášt pokud se jedná o téma na které se bavíme...zapírání a předstráním se člověk nikdy moc daleko nedostal a nedověděl se nic o sobě ani o jiných...
Asi takto:V moji rodině léčitelské energie se předávaly z otce na nejmladšího syna-můj otec byl dědečkuv nejmladší syn a já jsem tátovo jediný dítě,ale bohužel oba zemřeli v týdenním rozmezí a ani jeden neměl možnost mi předat rodinné dědictví...Moje mamka si u mě tak před 2lety všimla,že mám naprosto stejný cit v rukou i schopnost si najít "bolístky" a masírováním odstranit stejně jako táta(ten neprošel žádnými masérskými kurzy ani já),pak jsme zjistili,že jsem schopna odstranit bolest jako "léčitel",ale ty bolístky tahám na sebe-mamka se rozhodla mě zasvětit do energii reiky...jenomže cítím,že tyto energie nejsou tím pravým pro mě,že jsou slabé...cítím,že mi něco chybí.Něco,co patří mne,je moji součástí,ale já mám k tomu dvířka zavřená...Jako když vás přivážou k židli a položí před vás jablko,které je od vás ale příliš daleko,natahujete se po nem,ale prostě nemužete dosáhnout...Po zasvěcení se mi rozšířily další dárečky,které jsme v slabé míře a krapek jinak vnímala i před zasvěcením...

Velice ráda byhc rozvíjela to,co mi bylo dáno(léčitelství i ty další dary),ale je to takový ten pocit jako s tím jablekm...něco mi chybí k tomu,abyhc mohla pokračovat...Možná je to pouze moje mládí a nezralost,nezpracované a neurovnané věci především z děctví nebo ještě nepřišel čas abych získala to,co je mé...

Jednou jeden pan učitel nám na hodině řekl,že ostatní lid pro nás fungují jako zrcadlo...já se nad tím zamyslela a při hodnocení ostatních i hodnocení ostatních mé osoby k tomu příhlížím...Pokud mi na někom něco vadí,zamyslím se,jestli to vlastně není i moje negativní vlastnost...Snažím se brát takovou jaká jsem,příjmout se a mít se ráda. Nedělat ostatním to,co jim vadí nebo to,co byhc nechtěla aby dělali oni mne...Protože si myslím,že pokud se člověk nepříjme a nemá se rád,tak ho ani nemůže mít rádo okolí a važit si ho takového jaký je...

Ty otázky si pokládám díky svoji matce...občas poslouchám nářky na to,co jsem to za člověka a proč musím mít tak složitou povahu...Kritika je přínosem a je třeba se nad ní zamýšlet...přemýšlet nad tím,co nám říká naše okolí...vyslechnout,ale závěry si dělat vlastní.

Ta temnota je dost často reakcí na okolí,ale pokud by to temno a to nehezké v mých textech nebylo moji součástí,tak bych o tom nepsala,nezaujala by mě ta tématika...jen občas nevím,co se mi to na tom tématu líbí,co láká...snad na to jednou příjdu...

V každém člověku je dobro i zlo.V různých mírách,různé vyvážené a každý s tím pracuje jinak...někdo si to uvědomuje někdo ne...nekomu je to jedno...

K tomu množství energie...nevím,jestli to je tím,že dost času i myšlenek věnuju člověku,který má problémy s vazy,takže samozřejmě v jeho přítomnosti mi pálí ruce a potím se...ale spíš to bude tím,že ve mne je opravdu velké množství energie a "neodvádím" ji pravidelně...takže se ve mne hromadi a já sama cítím,že prostě potřebuju nějakou osubku,kterou můžu dobít...

Najdise.cz » Julija Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Garsia, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Julija, souhlasím s Tebou, co píšeš, ať už o té kritice nebo spíše zpětné vazbě, která je samozřejmě přínosná, pokud je jejím cílem rozvoj člověka, pokud máme na mysli jeho dobro..Protože i kritikou můžeme hodně ubližovat jak sobě, tak i druhým. Vše je o míře i způsobu projevu...A jelikož máš v horoskopu více planet ve znamení Panny, tak můžeš mít větší sklony k té kritice. Jen na toto jsem chtěla upozornit, aby se ta kritika správně uchopila a nic se nepřehánělo.

Co jsem Ti chtěla především sdělit - bylo to, že pokud nám něco chybí, pokud máme nějaké problémy či se nám nedaří tak, jak bychom chtěli, tak máme jít do sebe a tam hledat odpovědi. Nemáme čekat, že nám to přijde z venku. Stejně tak, pokud cítíš, že máš k něčemu zavřená vrátka - tak jedině ty sama je můžeš otevřít. Otázkou je, kdy. Možná jsi netrpělivá a chtěla bys, aby to bylo co nejdřív. Ale všechno má svůj čas a možná i k tomuto kroku máš vnitřně dozrát, přijde to, až budeš na to připravená. Jsi ještě mladá, i když svým myšlením jsi na svůj hodně dopředu oproti jiným.

Máš určité představy o tom, co a jak bys chtěla dělat, a to je dobře. Už teď léčíš, máš v sobě tyto schopnosti a postupně se Ti budou zesilovat, ale bude to záležet samozřejmě i na tom, jak budeš se sebou pracovat.

Chápu, že máte v rodině určitou tradici, která se předávala z generace na generaci.Jak stále zdůrazňuješ, že dědeček i tatínek "odešli" aniž by Ti to předali, tak mi připadá jakobys to někomu vyčítala (ať už jim či "tomu tam nahoře"), že Ti to nestihli předat. Připadá mi, že se na to moc upínáš a moc to řešíš. Třeba tomu tak právě mělo být a Ty se máš naučit být sama sebou a jednat podle sebe. Vždyť léčitelské schopnosti - onen základ už máš v sobě, ty dary Ti Tví předkové už předali, tak co více můžeš chtít?

Jinak souhlasím s názorem, že bys možná měla velké množství své energie, kterou v sobě máš, pravidelně odvádět - třeba právě nějakým sportem, cvičením...Co můžu říci za sebe, pokud cítím, že mám v sobě opravdu hodně energie, tak jí předávám Matce Zemi či posílám všem, kteří to zrovna potřebují.. Opravdu pak cítím úlevu, že už nejsem jako sopka před erupcí, ale ten nadbytek energie se ze mne odvede tam, kde je třeba a nemusím hledat nějakou konkrétní fyzickou osobu, které bych mohla předat svoji energii.

Julija » Garsia Snažím se s tou kritikou pracovat a říkat ji opatrně,aby nikomu neublížila...vím,že je málo lidí,kteří dokáží unést kritiku a chtějí slyše upřímně,co si myslíme. A taky-čeho je moc,toho je příliš...obča se je teřba pochválit-trošku nabalzamovat dušičku

S tou netrpělivostí máte pravdu,musím mít všechno nejlépe hned a nějaký čas mi trvá,než se uklidním a počkám si.Vždycky si říkám "Dočkej se času,jako husa klasu.To co máš získat,získáš...časem.Všechnno hnedka nejde." Ale říkejte si to,když něco prostě chcete nebo potřebujete ted hned.
Příliš se semnou nemazlilo a jsme za to vděčná...a taky od svých 10let se starám často o sestru...vzala mi dětctví a dospívání,ale díky ní jsme musela trošku dřív dozrát a to je podle mě plus

Všechno potřebuje trenink.A lidi jsou různý a je zajímavé jak každý vnímá tu energii jinak...je kouzelné,když se ti lidi pak usmívají.

Omlouvám se,neměla jsem v umyslu to pořád přetřásat a zdůraznovat,jen jsem chtěla vysvětlit,jak to je. Nikomu nic nevyčítám.Dědeček odešel ve svůj čas a já nemám právo mu vyčítat zrovinka todle.A tátovi už vůbec ne,tomu děda nic nepředal též....Tradice se příliš nedržím a snažím se na to neupínat. Jen cítíte,že vám ten kousek chybí,ale třeba časem zjistím,že mi chybělo zcela něco jiného. Základ mi dali,to ano,ale dítě nejdřív vedete za ruku a pak ho pustíte když se učí chodit. Ještě můžu chtít odkaz,radu,vedení...
Ač jsem se sama nechala "zasvětit",ale příliš se mi tento systém nelíbí,protože je to jak továrna. Něco někomu dáte,řeknete cosi základem a pak necháte-dělej si co chceš sám. Samozřejmě nikdo nikoho za ruku vodit nemůže,každý se všemu musí naučit z velké části sám,ale i tak si myslím,že ppokud ccete vychovat kvalitního léčitele musíte ho vést,vychovávat atd. ...sice máte kontakt na svého mistra a můžete se mu ozvat,ale dřív se přeci "učnům" věnovalo,postupně vše ukazovalo,prostě a jednoduše pomáhalo...Květinu také musíte hnojit a zalévat,aby vám vykvetla.Nestačí ji jen zasadit a nechat at si dělá,co chce...

Eja,já jsem ale sobec...s tou Matkou zemí mě to nenapadlo...ta uzdravení vskutku potřebuje...pak může uzdravovat i všechno a všechny kolem...