Historie cellibatu-Elizabeth Abbotova - Diskuze a zkušenosti

Marie Egyptska,byla panna znovuzrozena a jedna z nemilovanejsich hrdinek mravoucne literatury,prostitutka spasena krestanstvim a povyšena do nejvyssího stupne svatosti.V říme,kde zeny mely malo politickych prav,se prostitutky rekrutovaly z rad otrokyn nebo byvalych otrokyn bez jakehokoli společenskeho postaveni,ktere jen zridkakdy pochazely z Rima.Pracovaly v bordelech nebo si je porizovali majitele hostincu,pekaren,aby bavily zakazniky.Další skupiny,ktere ziskaly svobodu,se toulaly ulicemi a hledaly zajemce o sve sluzby.Nektere shanely penize na hrbitovech,kde si privydelavaly jako placky.A ty nejnizsi z nejnizšich,kterym se rikalo diabolariae,se nabizely ve verejnych laznich,na rozich ulic a dalsich spinavych mistech.Jakmile se zena jednou stala prostitutkou,uz nikdy nemohla ziskat postaveni pripisovane slušnym zenam.Zakon zakazoval Rimanovi ozenit se i s kajicnou prostitutkou,ktera jiz neprovozovala sve remeslo,protoze byla povazovana za vecne zneuctenou.Kazda prostitutka,aby se odlisila od svych cudnych sester,musela nosit na ulici togu,obleceni rezervovane vyhradne pro muze,nikoli beznou stolu.Kriklavost Mariiiny profese a jeji nezvratitelne stigma se nejspis podilely na velke popularite jeji legendy.Ta se udrzela po staleti,byla prelozena do nekolika jazyku a objevila se v prozaickych dilech i poezii.Mariin pribeh se zacina ,kdyz ji bylo dvanact let.Divka odesla od rodicu a vypravila se do Alexandrie,kde,jak vypravela asketickemu mnichu Zosimovi,sedmnact let prodavala sve telo.Za tu dobu nenahromadila majetek,ale vdla prepychovy zivot.Propadla piti,ponocovani a nezrizenemu zivotu plnemu smichu,vasne a pratel.V kosmopolitni Alexandrii devka Marie jezdila ulicemi a jasne obarvene vlasy nezakryte zavojem vlaly za ni.Marie nosila spoustu naramku,nahrdelniku,prstenu,retizku na noze,vlasenek,brozi a spon.Vsechny tyto predmety byly vykladany drahokamy.Jeji nausnice byly perlove.Nosivala zlate retezy prekrizene pres prsa a boky.Nepochybne se casto koupala a jako jine Egyptanky se holila a vytrhavala chloupky na tele.Pouzivala parfemy a licila se.Po desetileti bezuzdneho zivota Marii nahle zasahlo procesi krestanskych poutniku z Libye,kteri se chystali vyplout do Jeruzalema.Zeptala se jich,zda se k nim muze pridat.Mohla,ale musela si sama zaplatit cestu lodi.Penize nemela,vse utratila,tak nabidla sve telo smilnemu kapitanovi.Marie s ostatnimi poutniky kracela v procesi krize ke kostelu.Nejaka zahadna sila ji vsak zabranila vstoupit dovnitr.At se snazila sebevic,nemohla se do svatyne dostat.Tak ji dostihly jeji do nebe volajici hrichy.Marie klesla na zem a prolevala slzy.Nahle se neco pohnulo a ona pohledla vzhuru.Jeji jmenovky Panna Marie na ni hledela.Hrisna Marie litovala hrichu,prosila,Nahle zjistila,ze muze projit dvermi do kostela.Nahle v kostele slysela hlas-Jestlize prekrocis Jordan,naleznes klid.Marie se vydala na cestu.Zbozny muz ji dal tri mince a ona za ne koupila tri bochniky chleba.Pote skrapejic pudu kajicnymi slzami presla Jordan a zamirila sama do pouste.Po ctyriceti letech ji tam nalezl laskavy mnich Zosimos.Uvidel postavu v dalce,nahou a opalenou docerna,zakrytou pouze morem vlasu.Mnich zacal stihat tuto zvlastni osobu,ktera se mu rychle vzdalovala.Kdyz ji konecne dostihl,bytost ho uvedla v uzas svymi slovy-Otce Zosime,proc me pronasledujes?Odpust mi,ze se k tobe neobratim,protoze jsem naha.Podej mi svuj plast,abych mohla tak ucinit a prijmout tve motlitby.Zosimus ji rekl-vidim matko,ze jsi naplnena Duchem svatym,znas me jmeno i knezstvi,ackoli jsi mne nikdy nevidela,tva velikost je overena tvym dilem.Prijmu od tebe pozehnani a pripojim se k tobe skrze Boha.A tak Marie,drivejsi devka a nynejsi asketicka poustevnice byla ocenena jako svatejsi nez tichy stary mnich.Po roce se Zosimos podle jejiho prikazu vratil a donesl sebou svatost oltarni.Marie cekala na druhem brehu Jordanu.Jakmile ho uvidela,presla k nemu pres vodu.Mnich uzasl nad timto novym zazrakem a pak vykonal svatost oltařni.Dalsiho roku nalezl Marii mrtvou.Jeden z mnoha pribehu v teto knize,velmi zajimave a poutave cteni.