Co s tím??????,

Hlavní strana > Diskuzní fórum > Láska a vztahy > Detail diskuze

25.01.2011 - 11:06

MarkiN

Co s tím??????,

Jsem skoro šest let vdaná, mám dvě krásný holčičky ( 4 roky a 8 měsíců )a manžela, který mě podle všeho stále miluje. Jenže pro mě se stává nepřitaživý, ustavičně je cítit cigaretami a kyne. Nyní má slabě přes metrák. Řekla sem mu narovinu, co se mi nelíbí, ale nic s tím nedělá a na sex má chuť hlavně když přijde domů s pár pivky v žaludku...což na něj můžu mít chuť??? Dalším kamenem úrazu sem se stala já sama...Mám letitého kamaráda, velmi atraktivního, vždy to byl jen kamarád a najednou - poslední dva roky, ač se tomu bráním zuby nehty, cítím, že ho mám ráda víc než jako kamaráda. Zdají se mi o něj erotické sny. Jen připustit si tuto možnost, že ho miluju mě stála kýbl nervů. Užírám se tím, že nevím, jestli ještě miluju svého manžela a tím že jsem schopná milovat ještě někoho jiného. Já sama to vnímám jako zradu nejen manžela ale i sebe sama a svých dítětí. Co s tím mám dělat? Byl byste někdo ochotný mi poradit, nebo mi alespoň říct, jestli manžela miluju nebo si to jen namlouvám. S tím kamarádem nechci nic mít. jsem z toho zoufalá a bere mi to sílu a chuť do života. :9:

Řazení:

25.01.2011 - 11:26 | Filtr

player

Tipnul bych si,že 60-70 % vdaných žen má tvůj příběh zažitý na vlastní kůži.

Jednak - lidské srdce není tak malé,aby se do něj vešel jen jeden tvor + děti a rodiče,je větší.Druhak - to,že z voňavých milenců se stávají smradlaví manželé je skoro zákon.

Teď jde o to,zda chceš ,abys byla ty šťastná nebo aby bylo šťastné tvé okolí.

Pokud chceš být ty šťastná,dopřej si krátký,ale intenzivní románek s paralelní láskou.Trošku to pak opláčeš,ale může tě to na několik let uspokojit.Ale musíš od začátku trvat na to,že to bude románek,jinak jsi v tu chvíli už z půlky rozvedená.

Záleží na tobě,zdali máš dost pevnou vůli.

Život totiž bude mít další zákruty a další krize,které zase můžou nabídnout různá řešení.

Ale nedávno mi jedna kolegyně řekla zajímavou myšlenku.

"Půl života jsem jela pro ostatní a na sebe nemyslela.Přesto,měla jsem z toho rozvod,traumata,stres.Pak jsem jednoho dne bouchla do stolu a řekla:na prvním místě jsen já,pak dlouho nic,pak zase já a pak teprve ti ostatní.A od té doby funguju já i mé okolí v harmonii,protože já jsem v pohodě".

Zajímavé,že?

25.01.2011 - 11:30 | Filtr

movvin » player

To vůbec není zajímavé, ale pravdivé.

Miluj bližního svého.... no a kdo je nejbližší?... no přeci já!

A taky... nemůžu milovat jiné, když nemiluju sebe :3:

25.01.2011 - 11:41 | Filtr

player » movvin

Jo - a navíc vdala se coby lehce odrostlé dítě, a období erotického vrcholu se nezadržitelně blíží,takže... :43:

25.01.2011 - 11:42 | Filtr

movvin » player

My se známe? :61:

25.01.2011 - 11:46 | Filtr

MarkiN » player

Vdala sem se sice poměrně mladá ( necelých 22 ), ale věř, že málokdo ví, co mi život na začátku přinesl a já věděla přesně, co chci. a co se týče sexu..nemám zábrany.

25.01.2011 - 12:08 | Filtr

player » LauraBetrix

Jenomže jí už ublíženno je,když jí docházejí životní entuziasmus.Ona už hledá lék (nebo rozhřešení).Samozřejmě,je to okolo sedmého roku manželství,čiliže druhá krize,která třeba pomine.

Každá to máte jinak-proto jsem psal,že musí mít pevnou vůli.Ale problémy duše řeší především láska.Lépe,než psychofarmaka.

Je to děsně individuální.

25.01.2011 - 12:18 | Filtr

LauraBetrix » player

Ublíženi (nešťastni) se cítíme pouze, když má (musí) nastat někde nějaká změna, může nastat v postoji k manželovi ale stejně tak k životu..

Myslím že změna je vždy spojena s určitým nepříjemným pocitem..

Individuální je pouze problém nebo stav..

Jinak souhlasím s tím že psychofarmaka nejsou vhodné..

25.01.2011 - 12:22 | Filtr

player » LauraBetrix

Jasně a z každého hovoří jeho konkrétní zkušenosti.Já mám asi 5 kamarádek,kterým takový exces zrestaroval život až tak,že pak ještě z manželama rozmnožily rodinu o další potomstvo.Střeží si to ve své mysli dodnes,jako zlatý diamant.Na druhou stranu ale taky plno těch,které manžela změnily a ne vždy ku prospěchu.

Tady je to takhle:ať uděláš tak či onak,vždycky jsi jednou nohou v maléru,ale jenom jednou.

25.01.2011 - 12:36 | Filtr

LauraBetrix » player

Je mi jasné že každá zkušenost je jiná, ale nemůžete tady někomu radit, aby si ten vztah zpříjemnil mimomanželskou aférkou..to se potom také z diamantu může stát kus černého uhlí, které ruce pouze začerní..

25.01.2011 - 13:08 | Filtr

Renata9871 » player

Pozor pozor, jsi chlap, že ? Radíš jí románek s kamarádem... to ale může být strašně nebezpečný, po tom se jí může její muž ještě více zošklivit a nebude cesty zpět. U ženských je to trochu jinak, než u chlapů... city, zamilovanost- u nás je to o průser.

Jinak souhlas maxisouhlas s tím, že člověk musí mít rád sám sebe. 100%se obětovat rodině a být nešťastná- to fakt nemá smysl. Protože traumatizovaná matka, stejně není dobrá matka- děti to vycítí ...

Co ale dělat - nemůžu radit, protože to je strašně těžký, pokaždé individuální, je tady tisíce podobných příběhů ale každý jsme jiný a stejně si každý tu svojí cestičku musí najít sám.

Ale i tady- držím palce ať vše dopadne nejlíp, jak je to v dané situaci možné :1:

25.01.2011 - 14:06 | Filtr

cifršpionka » player

Ten tvůj poslední odstavec funguje v mnoha rodinách,já zase říkám: 25let jsem dělala služku rodině a posledních 9let jsem se hoooodně zaměřila na sebe a jsou spokojení všichni,si myslím-jedem si každý po své lajně života :75: