Řeč emocí


30.09.2017 - 15:05
(Kozoroh) ZdáníKlame
Řeč emocí
https://www.databazeknih.cz/knihy/… ... nejen o emocích.

S touhle knížkou pracuju už asi rok, a jelikož mě to ještě neomrzelo, říkám si, že možná se tu najdou další emoušci, co ocení. Nejsem ale ve formě, abych psala nějakou hezkou recenzi, tak jen přiložím obsah. Některé podnadpisy se u samotných emocí sice opakují, ale kapitoly nepůsobí nijak strojeně nebo monotónně, jak by se možná mohlo zdát. Naopak, vždy jsem tam našla něco, co mě překvapilo.

Tak příjemné počteníčko :97: :84:

Příspěvky v diskuzi

Stránkování od konce: / 10 

Řazení:
09.10.2017 - 23:26 | Filtr
(Střelec) bubobubo
Někdy si říkám,jestli těch návodů k rovnováze už není přehršel.Čím větší bordel všude kam oko pohlédne,tím víc návodů.
Mě osobně to přijde nepřirozené,podle návodu s emocemi pracovat.Je tolik situací,prožitků,pocitů,lidí kteří ty pocity navodí,že být v té které situaci bez návodu,je pro mne kouzlo prožitku,kouzlo života.
Ale to je můj subjektivní pocit,tím neříkám,že je to špatné, pro někoho je to dobré asi. :3:
09.10.2017 - 16:58 | Filtr
(Rak) Dan162 » Buddha/2
Možná byla, sledoval jsem víc sebe. Silné emoce nastávají možná v okamžiku nějaké bariéry v sobě, kdy emoce narazí jak voda na kámen a rozstříknou se kolem, to ber jen jako teď vzniklou hypotézu. Ona byla nejspíš pozorovatelem, žádná bariéra, přijímá co cítí, vnímá, sleduje, nezasahuje.

Nevím, učím se, každým dnem objevím něco nového, myšlení jen se snaží to horko těžko zvědomit.
09.10.2017 - 16:25 | Filtr
(Váhy) Buddha/2 » Dan162
Moc nevěřím že v ní nebyla :20:

Nevím, možná někteří jo. Spíš si myslím, že pro ně jsou emoce na úrovni čehokoli jiného a to čemu (asi) říkáš bezemoční stav je stav pozorovatele - technicky to znamená, že ničemu z toho co pozoruješ nepřikládáš žádný zvláštní význam (tak trochu jiný přístup na rozdíl od našeho hnípání se ve všem :4: ... ale ono je těžké to přeskočit :3:).
09.10.2017 - 16:13 | Filtr
(Rak) Dan162 » Buddha/2
Ne, určitě ne. Když v ní emoce nebyla...

Nemají náhodou buddhisti jako jednu etapu své myšlenkové cesty k sobě bezemoční stav, suchaři ?
09.10.2017 - 16:03 | Filtr
(Váhy) Buddha/2 » Dan162
Možná se ta báječná paní chtěla zbavit černého Petra přenesením své emoce na Tebe, jenže z Tebe se tu stává stoik/suchar ... smůla, no :4:
09.10.2017 - 15:40 | Filtr
(Rak) Dan162 » vibe
Možná jsem kus pochopil z toho, co mi chceš říct. Dostal jsem před hodinkou otázku od jedné báječné paní: Jaký pocit cítím, když její syn dnes dostal za letošek šestou poznámku (stihnul je zhruba za měsíc). Jsem emotivní člověk ? Říkávám, že mým cílem je nechat emoce plynout, číst v nich ? Dobře, tak jakou emoci z toho mám ? Na povrchu ovšem žádná emoce není. Koukám do sebe, hledám emoci hlouběji. V holce, která se ptala, taky žádná velká emoce není, spíš jen informace, svědectví nějakého děje, který přijímá. V té chvíli to tak nestíhám pojmenovat, ale uvědomuju si, ani emoce z ní v sobě žádné nemám (=soucit). A ani žádný emoční vzorec z něčeho mého nevyřešeného to ve mne neoslovuje, tahle oblast je ve mne od bloků vyčištěná. Žádné emoce nejsou k nalezení.
09.10.2017 - 15:33 | Filtr
(Rak) Dan162 » koczka.zlobywa
Ala zažil jsem, že se na plesu popraly i dámy, si nemysli že tě nikdo nemůže zmlátit :-)) Jednu chytíš kabelkou, ani nevíš od koho... :61:
09.10.2017 - 13:08 | Filtr
(Váhy) koczka.zlobywa » vibe
To jsou zážitky :4: Si asi ňák blbě koukal ne? :4: Mě teda na diskotéce nikdy nikdo nezmlátil. :5:

Jen jednou tam byla celkem hlučná banda Čechů a jeden takovej hrozně velikej se zlatým řetězem na krku mě vytáhl doprostřed na téměř prázdný parket a se slovy že má ten den narozeniny mi dal takového francouzáka, že mi málem vylezly oči z důlků :4:

Asociace z tohoto možná též mám. Občas když jím vařené houby, tak dostanu chuť na cikánskou pečeni :4:
09.10.2017 - 12:44 | Filtr
(Rak) Dan162 » vibe
já na srazy nechodil takže to fakt bylo po těch letech.
09.10.2017 - 12:40 | Filtr
(Kozoroh) vibe » Dan162
to vis, divoka devadesata leta (s propadem zivotni urovne) na malem meste
to setkani jsem myslel, ze toho cloveka nesmis tu celou dobu ani jednou potkat - az napr. po tech 15-20 letech
pokud se s nim uvidis pozdeji, kazdym dalsim setkanim (puvodni) asociaci uz prepisujes
program a asociace je neco jineho (nejsem IT-ak, abych mohl definovat, co presne za program pokladano je a co ne, jen vim, ze asociace to zcela urcite neni)
09.10.2017 - 12:27 | Filtr
(Rak) Dan162 » vibe
No to jsi teda měl pěkné zážitky, potěš.

Co se týká setkání po x letech - tak tam je to stejné jako stará láska nerezaví. Bylo setkání 30 let od gymplu a zakrátko vše se usadilo stejně jako tenkrát. Říkám si, že aspekty se zase poskládaly stejně, horoskop máme celoživotní, nesouvisí to až tak s emocemi. Vedle někoho mi je fajn a vedle druhého ne. Bude to tak vždycky jsem si říkal. Setkání po 40 letech základky ale bylo jiné - to mne překvapilo. Z lidí jsem měl jiné pocity, nešlo mi navázat. S kamarády, nekamarády, je tam nějaký zlom, jsem jiný než tehdy.

Že jsi se cítil v bezpečí v nebezpečném prostředí ti říká jestli tomu dobře rozumím, že emoce nejsou objektivní. Samozřejmě, jsou subjektivní, často zcestné, když hodnotí okolí. Ale neocenitelné jako vnitřní komunikace, signál o tobě, pocházející z tebe.

Naučené programy proč jsou zcestným aměrem mi z toho ale nevyplývá. Jde o myšlenky, rozhodnutí, omezení přirozenosti asi jako kdybys řekl "už nikdy na diskotéku".
09.10.2017 - 11:55 | Filtr
(Kozoroh) vibe » Dan162
"Dlouhodobě podávám jak střed mého zájmu o emoce strach, a to strach naučený. Nějaké špatné zpřeházení hodnot, které se projeví až nějakou příhodou, kdy najednou vznikne silná emoce."

jej, tak tedy jeste jeden priklad, aby bylo jasne, v cem je rozdil - proc terminy jako naucene programy /naucene vzorce /naucene emoce, apod.
jsou zcestne a zcela zavadejici

kdyz mi bylo 16, zacal jsem chodit na diskoteky
hned na prvni diskotece(byl jsem tam pouze s jednim kamaradem), jsem dostal pesti do obliceje
bylo to od byvaleho spoluzaka z vedlejsi tridy - sel proti me, rekl jsem mu "ahoj" a on mi natahl pesti(bylo to za blikani stroboskopoveho svetla, takze jsem ani nevedel, ze mi ji dal on, to rikal az ten kamarad, co sel za mnou)
v te dobe jsem delal sport, ktery delal i jeden soused z domu
jednoho dne na me zazvonil, ze jeho mladsi sestra by s nama chtela jit na diskoteku
moc nadseny jsem z toho nebyl, ve meste, kde jsem zil, byly tri diskoteky, na jedne se pravidelne strilelo a ve zbylych dvou byli vyhazovaci jen pro paradu
sli jsme jeste za tim mym kamaradem, ten ale uz na zadnou diskoteku jit nechtel
vypravili jsme se tam tedy jen ve trech
ja se sousedem jsme si sedli, jeho sestra si sla zatancit
po nejake chvili si nas vsiml byvaly spoluzak meho souseda(byvaly spoluzak z vedlejsi tridy, co mi na prvni diskotece dal pesti)
se sousedem se normalne bavil, vyptaval se ho, jak se mu dari, co dela
a poslouchal
a asi po deseti minutach mi zacal davat hlavicky
soused delal, jako by se nic nedelo a bavil se s nim dal
pak prisla jeho sestra
a rikala, ze by jsme meli jit pryc(tusim, ze tam mezitim probehla nejaka rvacka, kterou videla)
tamten hlavickar mezitim zmizel
mel jsem divne tuseni, proto jsem jim rekl, ze je potreba, aby jsme odesli pomerne rychle
coz oni ignorovali
pred diskotekou (coz bylo zaplatpanbuh pred hlavni silnici, kde i v sobotu v noci preci jen obcas neco projelo) nas zastavili typci (sam nevim, kolik part techhle typku tam operovalo a zda tihle patrili k hlavickari, nejspis jo, jen on tam s nima nebyl, protoze byl souseduv spoluzak a asi i pres ten fet, by mu to pripadalo hloupy)
no proste jeho tam zacali mlatit a kdyz jsem se ho zastal, sli na me
bezeli za mnou dva a jeden se me snazil za behu kopnout do hlavy
tim, ze byl ale skrcek, pro me nebyl az takovy problem mu utect
problem byl v tom, ze jsem tam nechal toho souseda(jeho segre samozrejme nic nedelali)
soused to vzal sportovne, roztrzeny ret mu zasila sestra
a me rekl, ze by udelal totez(ze by utekl) pokud by tam nemel segru
mel jsem z toho vycitky dlouho
a vysledek toho celeho - duvod proc to tu pisu - bylo to, ze jsem se nekolik mesicu bal chodit v noci po meste
za necele dva mesice, za mnou prisel kamarad z toho sportu, co jsem delal jestli bych s nim sel opet na tuhle diskoteku
rekl jsem mu, ze po zkusenosti z minula ne
on, ze s nim se bat nemusim
krome bojovych umeni, byl fandou i do vojenstvi a kulturistiky
tak jsem rekl, ze jo, ze mu zaplatim vstup a on mi bude delat bodyguarda
coz tak i bylo
jen mi bylo divne, ze kdyz si asi 2m metry od nas, jeden z vudcu mistnich typku stoupl na stul a ze stolu, s pulitrem piva v ruce, z metrove vysky, zacal kopat do obliceje nejakeho kluka s holkou, co udelal podobnou chybu jako my, ze tam sel pouze s pritelkyni - tak mi bylo divne, ze on jako zastance obcanske spravedlnosti nijak nezasahl
asi vedel, co by naslehovalo(ze by se sebehla smecka, co cihala za prasetem s pulitrem piva v ruce a jeho svaly a bojove umeni by mu byly k prdu), coz nastesti v tu chvili ale zas nedochazelo me, protoze ten vecer jsem se fakt cejtil dobre, naprosto v bezpeci

cili, funguje to tak, ze emoce se nalipne na cloveka jako hov.o a az toto hov.o zacne intelekt distribuovat (prirazovat konkretnim hram forem)


a nebo daleko prostsi priklad

setkas se dejme tomu s nekym po 15-20 letech a zazivas s nim - s tim clovekem, ty same emoce jako pred 15-20 lety, i kdyz je kazdy z vas za tu dobu (emocne i intektualne) uplne nekde jinde


proste neni to tak sofistikovane, ze by to fungovalo skutecne jako program

NE, je to obyc. asociace

programy z toho delaji jen terapeuti, co za ucelem vydelku musi hrat hru na (fundovaneho) vedce, ktery potrebuje cas k tomu, aby spatne napsane programy mohl opravit a prepsat
(aneb hra na parazita a debilka -jeho obet)
08.10.2017 - 22:00 | Filtr
(Rak) Dan162 » vibe
Dlouhodobě podávám jak střed mého zájmu o emoce strach, a to strach naučený. Nějaké špatné zpřeházení hodnot, které se projeví až nějakou příhodou, kdy najednou vznikne silná emoce.

Jestli to spolknu nebo vypustím džinacovšechnozničí je jedno - to podstatné je, že příhoda obsahuje směrovku k místu ve mne, které mám blbě.

Bez ohledu na to, kdo je ve vlaku v právu je podstatné co mi tu emoci vytváří. Bezmoc ? Ohrožení ? Ztráta (skříně nebo peněz za příplatek) ? Křivda ? Která emoce je ve mne tak silná a nevyřešená, že jsem na stejnou vystartoval ? Jestli připlatím nebo si budu stěžovat nebo nechám se vyhodit a budu žalovat dráhy je zcela okrajové. Asi bych zaplatil, protože informace o tom, co ve mne je blbě nedostávám každý den.

Souhlasím, že myšlenky nevedou dostatečně daleko, dojde jim dech.

S tím světem forem a bytí, to je moc pěkně řečené, díky. Když jsem si dělal ne tak dávno výklad na sebe, tak mi vyšlo, že když se budu zaobírat vnějškem, svým posláním, aktivitou, dojde to ke Králi mincí. Když se budu zaobírat svým vnitřkem, například emocemi, vnímáním, otevíráním se, tak to dojde ke Královně mincí. Víceméně stejný výsledek u tak rozličných cest, jako kdyby svět forem a bytí se prolínal :-))
08.10.2017 - 18:22 | Filtr
(Kozoroh) vibe
tady jeste neco malo od Pjera :30:
https://www.youtube.com/watch/…

41min01sec
YouTube
08.10.2017 - 15:14 | Filtr
(Ryby) thééé » siili
:17:
tahle formulace se mi líbi:
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
08.10.2017 - 15:08 | Filtr
(Kozoroh) vibe » Dan162
dekuji za odpoved
OK
08.10.2017 - 15:02 | Filtr
(Kozoroh) vibe » Dan162
naucene strachy
vzorce

ja se takhle (timhle smerem) vubec ani nesnazim uvazovat

spise se strach snazim videt jako vrozeny obranny mechanismus(spolecny vsem zivocichum), ktery tim, ze byl "zapadni" spolecnosti znesvecen, dehonestovan, ponizen a zavrzen - ziskal sve predni misto nejen v citankach, ale (bohuzel) i v zivotech velke casti lidi

tot vse dusledek "zapadniho" vyprasu na detech (tzv. "vychovou")


jak z toho ven?

v MYSLENKOVYCH regresich zadne vychodisko nevidim, protoze mysleni, proto, aby mohlo fungovat potrebuje palivo, na kterem frci
tim palivem je cas
a cas je zase vodou na mlyn vsem terapeutum, kteri si za onen cas nechavaji platit

a pokud se pohybujes ve sfere mysleni, do sfery byti, se nikdy nedostanes - dokonce tam ani nenakouknes

muzes si to predstavit jako kruznici - pomyslnym stredem one kruznice je stav byti
nekde pobliz stredu jsou emoce
a na periferii(na obvodu kruznice) jsou myslenky - je jich hodne a ve vztahu ke stredu kruznice jsou bezvyznamne

naprosto opacna situace pak panuje, pokud se chces zabyvat "svetem forem", tam jsou vyznamne zase jen myslenky, emoce temer bezvyznamne a stav byti zcela irelevantni

coz je porad jeste (i v 21. stol.) takova anomalie, ze obecne (statisticky), jsou muzi ve "svete forem" uspesnejsi, zatimco zeny zase v oblasti osviceni(zdroje zivota)



tedy, jak z toho ven?

jedina moznost, jak se z toho dostat, je doprat si v tzv. dospelem veku to, co jsme si v detstvi doprat nemohli


treba ted, je to nekolik desitek minut zpatky, jsem jednoho stareho chlapa(souseda, ktery me zna od detstvi), hajzla vsech hajzlu, co kazdeho jen prudil - poslal za jeho arogantni chovani do hajzlu - sproste jsem mu vynadal

jsem, nemocny, jel jsem si na zahradu pro chemicky zachod a jemu vadilo, ze po verejne komunikaci jedu autem, kdyz prsi

zahradil mi cestu, poklepal na okynko, ja ho vyslechl, nechal vypovidat, rekl jsem mu, ze vezu zachod
a on ne - porad se tam do me sral
na tohle ja mam dost tezkou alergii, jakmile se do me nekdo sere, behem relativne kratke chvile to schyta
rikam mu, ze to nejlepsi, co by mel udelat, je jit uz pryc
on na to, at jdu teda do p.dele
a ja na to, jdi do ha.zlu .uraku za.ranej

a nebo pred casem ve vlaku vlakvedouci(pruvodci)
neopravnene ode me chtela penize za systemovou chybu CD
te jsem taktez rekl, ze by mela odejit pryc
tim ale vagonove orgie teprve zacaly
bylo to pred pulnoci, takze, pokud by, jak ona rikala, "kvuli me" (coz znamenalo, kvuli systemove chybe CD) nechala zastavit vlak, tak bych se mohl vypravit budto 100km pesky, nebo si vzit taxik, na ktery bych nemel, nebo se ubytovat v hotelu, na ktery bych nemel a ani jsem nemohl, protoze na rano jsem mel domluvene stehovani nabytku (kde zase pani, co ho prodavala, trvala na tom, ze to musi byt ten den rano)

a nebo pokud nechces delat verejne orgie, kde za nejvetsiho trapaka budes ty, muzes zkusit neco komornejsiho" https://www.youtube.com/watch/…
a nebo si nechat srat na hlavu

jine cesty neni
08.10.2017 - 13:32 | Filtr
(Kozoroh) Mirka » Dan162
:15: :15: :15:
08.10.2017 - 10:46 | Filtr
(Střelec) siili » amores perros
Ty taky :22: :15: :62: :74:

(díky..)
08.10.2017 - 10:17 | Filtr
(Rak) Dan162
Řekl bych, že úvod mám za sebou, strana 45. Některé zkušenosti autorky, čím jako malá prošla, jsou pěkně drsné. Řešeno disociací, vědomou. Nejstrašnější místo pro mne bylo asi, když šla podstoupit situaci znovu, aby se to nedělo dalším, věk nula nula nic. Brrr. Brrrrr.

Spojitost bezděčných svalových pohybů a silných emocí - zvířata vracející se z disociace, traumatu. U lidí o tom slyším, povídám si, je to podobné i u zamčené silné emoce.

Vymezuje se též proti bezemočnímu stavu (str.31), nepovedl se jí, snažila se, spousta jejích potlačených emocí jí tam nepustila. Považuje schopnost se odpoutat od svého těla za jinou formu pro tělo škodlivé emoční disociace.

Zaujal mne vliv socializace na emoce. Socializaci obecně považuju za metodu, jak soužití ve smečce udělat snesitelné. Keep smiling je pak už jen drobný přídavek. V době věku Ryb asi byla socializace fakt nezbytná, osekat přirozenost člověka o to, co brání táhnutí za jeden provaz. Naučit, aby každý sám sebe osekával i nadále, chtěl nevyčuhovat, aby se do hejna ryb vešel. Jsme v jiné době, rybí hejno mizí a naše chuť do něj patřit taky. Už si dovolíme být sebou, učíme se to, nikoliv od rodičů, takže spíš objevujeme. Ona se socializaci z větší části vyhla, taková Pipi Dlouhá Punčocha :-)

Emoce nechce škatulkovat (str.38), říká, že nejsou dobré a špatné, odmítá hodnocení emocí jako společenský rozměr (osekávání sebe v zájmu společnosti, dělení lidí na pokročilé a méněcenné), ale proti člověku. Pro ní je emoce zpráva, komunikace. Házením emocí ven, do druhých znamená, že zpráva nebyla přečtena. Když se to tak děje pořád, vznikne zvyk místo řešení, například když by mé výlevy trvaly další dva roky. Vracení emocí dovnitř je totéž, jen jiná forma stejného odmítnutí, ignorování, ztráta signálu, prohlubování problému, na který emoce se snažily upozornit.

Emoce odmítá nejen odmítat, ale i glorifikovat (str.41), jednak pro zjevnou neuniverzálnost (stejnou důležitost mají smysly, intuice, intelekt a správné podle ní je být uprostřed každé části sebe=celistvost), a také protože se jí nelíbí náhled na to, že emoce se nám dějí, ne že je máme, že jsme to my, ta naše emoce. Práce s emocemi není usměrnění emocí (kam s nimi), ale porozumění proč daná emoce vznikla, co říká, jaký problém v nás odhalila.

Tolik z toho, co si beru z úvodu nebo jak jsem tomu úvodu porozuměl.
07.10.2017 - 21:36 | Filtr
(Rak) Dan162 » amores perros
Strach jako běžná krátkodobá emoce je v pořádku. Strach, který neodplyne je špatně, asi je v hlavě to nějak blbě uspořádáno. Dlouhodobý strach se tvoří vlastně pořád znovu, z pořád trvající příčiny. Odvážná myšlenka: strach je možná upozornění těla, že mám v hlavě něco blbě, tak ať to změním. A druhé - emoce je komunikace. Neboli s emocí mohu mluvit, nejen ji ignorovat, potlačit, ale dát ji pozornost, vyslechnout, najít analogii.

Dám příklad. Předpokládám sice, že snad každá žena s emocemi pracuje, ale pro mne to je nové. Dnes jsem poslouchal "Slzy tvý mámy šedivý" v rádiu, notorická písnička, slyšel nebo zpíval jsem jí hafokrát. A až nyní mne dojala. Přijímám tu emoci, nechám ji běžet, teda do míry abych nenaboural na dálnici. Tak jo, copa mi chceš sdělit ? Jaká to je emoce ? Lítost, soucit. S kým ? S tou mámou. Stékají na polštář. Nejde jí přijmout, jakého má syna, dělala co uměla a nepovedlo se. A proč se to dotýká mne ? Hledám svou lítost... Včera mi došlo, jak moc jsem v reálu pořád zavřenej. Dnes mi toho je líto. Je mi bezmála 50 a furt práce přede mnou na sobě hafo. Mohl bych reagovat jako jindy, třeba bagatelizovat (ale to je drobnost), přerámovat (jsi na tom líp než desetiletí předtím), zakecat (zítřky jsou světlé, furt se to zlepšuje), vytěsnit z pozornosti, emoci zatlačit mimo vnímání, vše umím. Nechám to ale nyní proběhnout, i blbá emoce není nepřítel, ok uznávám, je to tak. Možná malé dítě potřebuje jen obejmout, vyslechnout. Tělo potřebovalo písničku, aby se dokázala moje emoce dostat k mé pozornosti. Emoce má v sobě vždy několik sdělení.

A vlastně jak to, že se ta emoce dokázala v reálném čase prodrat do vědomí přes všechny důmyslně a dlouho vytvářené kontroly a bariéry ? Dávám to do souvislosti s akupunkturou, nejen s tím, že emoce nyní řeším a dávám jim pozornost. Paní mi říkala názor, že třeba akupunktura, kranio (myslím že jmenovala i kineziologii) dokáží se nevracet emočně do okamžiku, kdy problém vznikl (a vytvořil nějakou strukturu v těle), ale že pracují rovnou s tou strukturou. Edit mi k tomu říkala, že nejdřív akupunkturu a poté kranio, které bude pracovat s tím, co udělala akupunktura. Nemám moc zkušeností, jako klient zatímní výsledky u obojího vidím, berte to jako syrový dojem, ne jako doporučení.

EDIT: knížka (zdravý, nenaučený) strach přisuzuje intuici.
07.10.2017 - 21:03 | Filtr
(Rak) Dan162 » siili
pardon a :14:
07.10.2017 - 21:01 | Filtr
(Rak) Dan162 » amores perros
Myslela jsi to správně, opravil jsem si názor, díky.
07.10.2017 - 16:38 | Filtr
(Štír) tronco » amores perros
Jen neco z penez, ktere sem rocne tecou, kdyz jsi zminovala nedostatky....
07.10.2017 - 16:28 | Filtr
(Vodnář) amores perros » tronco
Co je to za čísla?
Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2017
Lunární kalendář
Luna ve Vodnář Vodnáři
ukázat kalendář »