Řeč emocí + Líza


30.09.2017 - 15:05
(Střelec) Nazgûl
Řeč emocí + Líza
https://www.databazeknih.cz/knihy/… ... nejen o emocích.

S touhle knížkou pracuju už asi rok, a jelikož mě to ještě neomrzelo, říkám si, že možná se tu najdou další emoušci, co ocení. Nejsem ale ve formě, abych psala nějakou hezkou recenzi, tak jen přiložím obsah. Některé podnadpisy se u samotných emocí sice opakují, ale kapitoly nepůsobí nijak strojeně nebo monotónně, jak by se možná mohlo zdát. Naopak, vždy jsem tam našla něco, co mě překvapilo.

Tak příjemné počteníčko :97: :84:


PS: Líza (Uzdrav svá vnitřní zranění) začíná od 9. stránky

Příspěvky: Všechny | Nazgûl

Stránka: 3 2 1
Řazení:
05.02.2018 - 09:11 | Filtr
(Rak) dan162
Krátká hutná kapitolka "Příslib věčné lásky", str.135-6. Dost budu citovat.

Autorka konstatuje, že láska není emoce, neubývá ani nepřirůstá v reakci na své prostředí jako to emoce dělají. Emoce přichází jen v případě potřeby, a když problém pomine, tak se vzdálí. Láska není touha, přitažlivost, stesk, žádostivost, smyslnost, cykly závislosi, vášně, které jsou v pohybu - zatímco láska je stálá.

I při lásce pociťujeme všechny emoce ve všech stavech nálad.

Láska není prtikladem žádné emoce, například strachu.

Častá záměna: projekce dobrého stínu do partnera. Nalezení partnera, který nejlépe ztělesní neprožívanou svou stránku (dobrou i zlou) a spojení se s touto stránkou. Není to partner jaký je, ale jací my nejsme.

Skutečná láska je zasvěcení se duši milovaného či duši světa.

Mohu se zlobit na lidi, jež miluji, mohu se jich bát a mohou mne hluboce zklamat, láska však nikdy nezakolísá. Pokud jsou mí milovaní natolik narušení nebo rozdílní, ža náš vztah nemůže fungovat, nezůstávám s nimi, nepřestávám je však milovat.
13.01.2018 - 00:03 | Filtr
(Rak) dan162
Strana 75-134, souhrnně. Trvalo mi dlouho si to v hlavě poskládat, ale díky tomu se pokusím tyhle stránky převyprávět:

Kam s ním ? Nerudův problém rozšířím na emoce: Kam s ní, co s ní, když emoce vznikne a vůbec s mi nelíbí? Už nějaké emoce umíme pojmenovat, víme k čemu jsou, ale jsme nějaké emoce plní a poučky v té chvíli ať veme čert.

Situaci, kterou právě silně prožíváme, nazveme poněkud nešikovně traumatem, ale jsme z toho co zažíváme hyn, na dně, bezradní a emoce vzedmuté nevypadají, že by chtěly odejít, vše je čerstvé, bolavé.

Jakákoliv překážka emočnímu proudu je nám dobrá, která umožní to utnout, help! Dočasně odložíme problém, soustředíme se na něco jiného, co je naléhavější. Naštvání ustoupí potřebě přejít bezpečně ulici, připravit pohoštění pro sousedy. Teď musím fungovat. Emoci zaplašíme, vzdálíme se od ní, dáme tam jiné pocity. Ale nejspíš to od té doby tak bude pořád, vyhýbavé jednání, alias rozptýlení, úleva, náhrada, závislost. Pustím si televizi, hltám najdise, upnu se do práce, přenesu energii emoce do domácího úklidu, naleju si skleničku. A časem úplně zapomenu od čeho jsem to utekl. A vždy utíkám. A nevím že utíkám. Nezabíráme se tím důležitým, co nás bolí, ale tím náhradním. Graf nálady je zářez dolů a pak mrtvolná rovina, kterou nazýváme spokojeností, silou vůle drženou, postupně se sklánějící dolů. Neptáme se co cítíme těsně před rozptýlením, neřešíme problém, nevíme že nějaký máme. Jen nežijeme.

Co s tím ? Kupodivu prožít. Nepovolit žádné rozptýlení, kompenzaci. Pojmenovat co prožívám, proč to prožívám, dát tomu pozornost. Utrpení přestane být utrpením, jakmile ho zvědomíme. Už jen to sníží intenzitu na polovinu. Ale trpím, je to nepříjemné. Právě před tím jsem uhýbal rozptýlením, disociací, jakkoliv. A teď jsem v tom po pás, nejmíň. A čtu krásnou poučku - "Utrpení je nepohodlí násobené odporem". Přijímám nepohodlí - ale to pořád nestačí.

Tak co to vyházet ven ? Seřvat všechny kolem, záminka se najde. Jdu do sámošky pěkně se pohádat. Největší tragedie tohoto postupu samozřejmě je, když nikoho k seřvání nenajdeme :-) Na foru bych to uměl. Ty, ty a ty jste debilové. Vaše argumenty jsou jak chcanky staré kočky, to zas neumíte nic lepšího ? ... Krucinál to musím být sociální retard, aby mi bylo aspoň trochu fajn ? To je fakt jen volba ničit sebe nebo ničit druhé ?

Naladím se na hezko. Pěkná písnička, fotka synka, mávám rukou nad tím co se mnou mává. Ty mizero zlodějská, vůbec s ena tebe nezlobím, mám tě rád odpouštím ti. Afirmace. Zhluboka dýchat. Svět je krásný, ne ?

Nešikovnost definice emoční nepříjemně prožívané příhody jako trauma nyní lze opravit. Trauma je taková příhoda, po které jsme se nevrátili do původního stavu.

Vnímáme, že v tom pvodním stavu nejsme. držíme úsměv, a nesmí nikdo před námi říct jméno xxxxx Například. Jinak nic, vše je bájo.

Cesta ven vede přes Hněv. Hněv obnovuje hranice, které nám byly narušeny nebo které jsme si narušili. To si fakt už nikdy nedovoluj! Cítíme-li hněv, je třeba ho nechat, ať léčí. Možná i vztek. Zuřivost. Závist. Apatie. Stud. Žárlivost. Fakt celá tahle squadra. Dovolme si to. Jako léčení je to jednorázové, když se tedy léčit umíme. Když ne, tak se lehce tady zasekneme, protože po odeznění hněvu je nám toiž vcelku dobře a nic nás nenutí pokračovat. Trauma nezmizelo. Když s ezastavíme, tak nějaká podobná příhoda zarezonuje a znovu. Od začátku !! zase hněv... V léčení sebe je třeba pokračovat - strachem. Další z hnusáků, kterým se máme podle obecného přesvědčení vyhýbat. Ale ne, tady nás vrací do fáze prožitku traumatu, šoku, bezvýchodnosti. Umíme si ho vytvořit nasloucháním na hraně slyšitelnosti. Vplout do zlé příhody. To hlavní není, jak zle se cítíme, ale že plně fungují přirozené pudy, nic jim nebrání se projevit. Něřídíme. Nezaplašujeme. Nenahrazujeme. Jen v takové chvíli dle autorky nastupují léčivý smutek a žal. Každá z těchto následných emocí ale nese zprávu, kde byly porušeny hranice a co máme udělat pro jejich opravu. Následné emoce už z předchozích kapitol známe, víme že třeba smutek je neochota něco pustit. Poselství emoce když je přijato, náš vnitřní rozpor zmizí a emoce nemá proč dále zvonit svůj alarm - a odchází. Tak a můžeme trénovat. Pozorovat sebe, jak reagujeme, když nás něco zraní. Zatím jen lehká zranění, protože princip, který používáme je stejný. A příhodu po příhodě se učit správnou reakci. Jednotlivé emoce je tedy třeba umět poznat, pochopit a zacházet s nimi - nejdřív modelově, pak u sebe. To bude náplní druhé části knihy.

Poznámka pod čarou: kdo prožívá trvale nějakou emoci, trápí ho, tak stará traumata mohla vytvořit hluboké změny v mozku, kdy učební proces naučí si vyvolat deprese, úzkosti. Autorka navrhuje k práci na sobě přibrat antidepresiva po poradě s lékařem.
05.12.2017 - 09:22 | Filtr
(Rak) dan162 » Nazgûl
Ještě že mne to minulo. :23: Voda díky nevyřešeným emocím je snadno závislák, a původní problém pak není už vůbec vidět.
05.12.2017 - 09:19 | Filtr
(Rak) dan162 » Nazgûl
Proč si to někdy dovolit ? jasně, nemůžu tomu často zabránit, ale vědomě to volit ? Asi nemít z toho "hon na čarodejnice", no mám sklon ode zdi ke zdi, no.

Tohle považuju za krásně napsané: "Neučíme se, jak své proudy řídit, místo toho nacházíme způsoby jak žít vedle svých snů, mimo své emoce, navzdory myšlenkám, daleko od vizí a mimo tělo" Cítím pocitem v sobě, že přesně v tom je celé jádro.
05.12.2017 - 05:24 | Filtr
(Střelec) Nazgûl » vibe
Proto je Země tak oblíbená ... spousta fetu. Můžeš se tady sjíždět kdečím :46:
05.12.2017 - 03:54 | Filtr
(Střelec) Nazgûl » dan162
Ještě mě k tomu napadá dodat, že ona rozptýlení nevnímá jako něco vyloženě špatného, ale občas i potřebného ... co bychom si měli někdy i dovolit :97:
01.12.2017 - 19:34 | Filtr
(Střelec) Nazgûl » vibe
Sakra. Můj seznam knížek, které bych si chtěla přečíst (ale asi se k nim nikdy nedostanu) rapidně narůstá..
01.12.2017 - 16:15 | Filtr
(Býk) Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vibe, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
PRO VSECHNY BOLAVE A Z-RANENE
to je od Pjera - k vanocum :54: :56:
Trojsky konicek :30:

https://anitram.files.wordpress.com/…
06.11.2017 - 17:11 | Filtr
(Střelec) Nazgûl » siili
Podle mě určitě. Respektive já to tak měla (mám?). Dříve jsem slovo "stydět" moc nepoužívala, spíše pocit viny, provinilost ... ale Karla to bere tak, že stud je emoce, která následuje koncept viny. Takže "cítím se provinile za to že žiju, že jsem se narodila" vyměním za "stydím se.. ". Jen hra se slovy, ale je mi to tak bližší, identifikovat tu emoci jako stud, než vinu. Jestli se k tomu dostanu, mrknu ještě do kapitolky o studu a něco sem hodím.
28.10.2017 - 10:34 | Filtr
(Rak) dan162
V knížce autorka nepřijímá odsouzení myšlení. Souhlasí, že je třeba se vyvarovat tomu, abychom soudili, nálepkovali, ale že to ještě neznamená zbavit se úsudku, celé své vzdušné části. Také říká, že rozumí, že prožívání, být přítomen, pozorností v přítomném okamžiku, vnímat bytí není možné, když člověk visí ve svých schématech a kategoriích. Dále se jí nelíbí schopnost myšlení omezovat emoce (to je můj problém), stejně jako emoce bez úsudku (kdy návalem emocí vyletíme z kůže). Úsudek v jejím pojetí je rozhodovací proces co nám vyhovuje, pružný nástroj, nikoliv dominantní pevná struktura, bránící se změně.
15.10.2017 - 22:20 | Filtr
(Štír) tronco
omlouvam se dopredu,nemohu reagovat.mam dost svych hypotetickych praci na sobe a jeste o tom rozvadet dalsi teorie... jdu udelat neco skutecneho pro sebe samotneho. Nechat si o tom zdat :61: :29: :7:
13.10.2017 - 20:19 | Filtr
(Štír) tronco
:30: :15:
Prekonal jsem nechut z predstavy, ze tech 400 stran neprelouskam, ale :69:
Hodobozove.
Ja se tu jako dominanta vodniho zivlu stale snazim vysvetlit terapeutickemu tymu, ze jejich postupy jsou protiucelove. Pasivni lecba preinformovanosti o tematu v kolektivu truchlicich lidi s podobnym problemem ve stylu: "drz hubu a krok" je jen zavrhovanim svych emocib a delanim si bubaka ve skrini a on se beztak jednou prokope ven a bud vypusti hnev proti tryzniteli, ktery mu brani v proudeni a dychani a budu beztak jen zas potrestan a nebo jednoduse nedojdu v vyhodnoceni iniciace a vratim se k prvnimu a druhemu stupni tzn. relaps a v jejich ocich je opakovany relaps prinosem. Prinosem pro koho? Pro jejich pokladnu, ne pro me zdravi. Dekuji Karlo Mc´Laren... at nase city proudi jak formule :75: Uz jsem si myslel, ze jsem blazen totalni, kdyz uz druha psycholozka mi priznala, ze na me nema kapacitu. ... predseda komunity mi sam rikal, ze mam zazadat o zmenu skupiny. Misto deseti pacientu a jednoho psychologa je treba deset psychologu na me samotneho. :32: :49: :27: A to nevi, jakou inspirativni literaturou ted disponuji.
11.10.2017 - 18:41 | Filtr
(Štír) tronco
Tak mi to nedalo a pujcil jsem si ji v knihovne. Jezkovo voko. To je stranek. Chtel jsem si pujcit Stryckuv sen Dostojevskijeho, ale ten tam nemeli. Tak emo. Ale jen vyberove...
10.10.2017 - 23:34 | Filtr
(Rak) dan162
Strana 49. Úžasné !
Každá emoce je vlastně soubor přednastavených programů, asi jako některé auto se uvnitř nastaví podle klíčku majitele - je to tenaten klíč/řidič, tedy takto nastavit volant, takto sklopit sedačku a takto vysoko a pustit rádio stanici S.

Tři cvičení, kterými si navodíme tři emoce. Smutek, radost a strach. Smutek se mi navodit nepovedlo, uvidím časem proč, třeba nechci něco pustit. Můj ty smutku ! :1: Radost ok, známe. Strach je bedlivé spojení s venkem, připravenost k akci, plná pozornost. Cítil jsem ho v přesném místě, jinde od míst, kde mívám často napětí. Kdykoliv ho lze si vyvolat, třeba když chceme druhému naslouchat. Použít to jako dovednost, omračující !

Sama emoce tedy není kontrolka, je to postoj těla. Strach říká - je třeba naostřit smysly, zapojit intuici, umožnit případné rychlé vyhodnocení a připravit se k akci. I když intenzita je malá, je to pořád ta stejná emoce, nestraší nebolí. Ta velká ve formě nálady jen na sebe víc upozorňuje. Běžná emoce je jemná.

Strana 55 - čtyři živly. Respektovat svůj živel, třeba Rak by měl mít v pořádku své emoce, neb tichá voda i břehy mele :-)) Emoce jak voda potřebují plynout, v přiměřených březích, odtékat pryč. Nebránit toku ani neurychlovat. Jsem vodař, tak to ej jasné.

Str.56 ohrožení jiným řidičem: strach (pozor, nebezpečí!) a hněv (došlo k narušení hranic, obnovit!). Vybití emoce: honička, vyškolování, křik, agresivita, odplata = zvyšování rizik. Ignorování emoce: jeď dál, nic se nestalo = otupění pozornosti, připuštění že to mohou jiní řidiči dělat, vracení se k situaci i s emocí. Prožití, přijetí emoce: proč jsem se lekl ? proč mne to překvapilo ? byl jsem pozorností mimo ? Měl jsem přání co udělá druhý, které bylo chybné ? Co příště změnit ? jsem přitom stále naštvaný a leknutí pořád vnímám, odeznívá. Hm a kde je prostor pro fakáče ? :61:

Takhle to zní děsně školometsky, ale neumím takhle to nechat plynout. Buď to spolknu nebo nadávám, k porozumění co se děje to ani nenechám dojít a poučím se tím pádem málokdy. Ok, tedy nechat běžet, nezkracovat, neutíkat od emoce pryč. Snadno se řekne, uvidíme :-)

No bájo knížka, tedy pro mne, mám radost :1:.
09.10.2017 - 23:26 | Filtr
(Střelec) bubobubo
Někdy si říkám,jestli těch návodů k rovnováze už není přehršel.Čím větší bordel všude kam oko pohlédne,tím víc návodů.
Mě osobně to přijde nepřirozené,podle návodu s emocemi pracovat.Je tolik situací,prožitků,pocitů,lidí kteří ty pocity navodí,že být v té které situaci bez návodu,je pro mne kouzlo prožitku,kouzlo života.
Ale to je můj subjektivní pocit,tím neříkám,že je to špatné, pro někoho je to dobré asi. :3:
08.10.2017 - 18:22 | Filtr
(Býk) Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vibe, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
tady jeste neco malo od Pjera :30:
https://www.youtube.com/watch/…

41min01sec
YouTube
08.10.2017 - 10:17 | Filtr
(Rak) dan162
Řekl bych, že úvod mám za sebou, strana 45. Některé zkušenosti autorky, čím jako malá prošla, jsou pěkně drsné. Řešeno disociací, vědomou. Nejstrašnější místo pro mne bylo asi, když šla podstoupit situaci znovu, aby se to nedělo dalším, věk nula nula nic. Brrr. Brrrrr.

Spojitost bezděčných svalových pohybů a silných emocí - zvířata vracející se z disociace, traumatu. U lidí o tom slyším, povídám si, je to podobné i u zamčené silné emoce.

Vymezuje se též proti bezemočnímu stavu (str.31), nepovedl se jí, snažila se, spousta jejích potlačených emocí jí tam nepustila. Považuje schopnost se odpoutat od svého těla za jinou formu pro tělo škodlivé emoční disociace.

Zaujal mne vliv socializace na emoce. Socializaci obecně považuju za metodu, jak soužití ve smečce udělat snesitelné. Keep smiling je pak už jen drobný přídavek. V době věku Ryb asi byla socializace fakt nezbytná, osekat přirozenost člověka o to, co brání táhnutí za jeden provaz. Naučit, aby každý sám sebe osekával i nadále, chtěl nevyčuhovat, aby se do hejna ryb vešel. Jsme v jiné době, rybí hejno mizí a naše chuť do něj patřit taky. Už si dovolíme být sebou, učíme se to, nikoliv od rodičů, takže spíš objevujeme. Ona se socializaci z větší části vyhla, taková Pipi Dlouhá Punčocha :-)

Emoce nechce škatulkovat (str.38), říká, že nejsou dobré a špatné, odmítá hodnocení emocí jako společenský rozměr (osekávání sebe v zájmu společnosti, dělení lidí na pokročilé a méněcenné), ale proti člověku. Pro ní je emoce zpráva, komunikace. Házením emocí ven, do druhých znamená, že zpráva nebyla přečtena. Když se to tak děje pořád, vznikne zvyk místo řešení, například když by mé výlevy trvaly další dva roky. Vracení emocí dovnitř je totéž, jen jiná forma stejného odmítnutí, ignorování, ztráta signálu, prohlubování problému, na který emoce se snažily upozornit.

Emoce odmítá nejen odmítat, ale i glorifikovat (str.41), jednak pro zjevnou neuniverzálnost (stejnou důležitost mají smysly, intuice, intelekt a správné podle ní je být uprostřed každé části sebe=celistvost), a také protože se jí nelíbí náhled na to, že emoce se nám dějí, ne že je máme, že jsme to my, ta naše emoce. Práce s emocemi není usměrnění emocí (kam s nimi), ale porozumění proč daná emoce vznikla, co říká, jaký problém v nás odhalila.

Tolik z toho, co si beru z úvodu nebo jak jsem tomu úvodu porozuměl.
07.10.2017 - 06:15 | Filtr
(Štír) tronco
Bych Ti nepral pani primarku Skopkovou z Dobran, ktera poda prednasku o emocich takovym stylem, ze emoce jsou neco tak spatneho a nedustojnoho ani jeskyniho muze. Emoce jako hnev, ci laska jsou destruktivni a anomalni. Clovek se ma vice spolehat na rozum a takovy podobny sracky. S vyjebanym Nesporem si muzou podat ruce.
06.10.2017 - 21:59 | Filtr
(Rak) dan162 » Nazgûl
Na 129 jsem se mrknul, jo je to tam pěkně. Ale půjdu postupně, nechci přeskakovat kapitoly, nejdřív si umět poradit s tím jednodušším.
06.10.2017 - 20:21 | Filtr
(Štír) tronco » Nazgûl
Regrese obrany ega znamena projevy chovani cloveka neumerne k jeho veku. Zacne se treba vztekat, kopat kolem sebe, mlatit pestickama... bylo to smerovano k tomu .... odpusteni zkrze pocity hluboke nenavisti.... jako muze to byt cesta. Jen cesta, ale skutecne odpusteni najdes az v okamziku, kdy znovu zacnes mit rada cloveka, ktery Ti ublizil. Je to paradox. Znam to sam u sebe. Neboj, ze mluvim z prirucky. Litost, sebelitost. To jsou hnusne veci. O neco prijdes. Nejdrive prijde ta agrese (nenavist) smutek, plac (sebevrazda) a z litosti Ti to zacne uz jen mrzet a vracis se na zacatek a najdes tam i vlastni chyby a musis se srovnat i se svymi projevy ublizenosti, ktere jsou i horsi, nez ublizeni samotne, aby jsi mohla nakonec odpustit. Tak, ale zralejsi jedinec toto dokaze preskocit a bude mit rad toho, ktery mu ublizil i presto, ze mu ublizil. Chapes ? Proto.
A jestlize povstavate k motlitbe, odpoustejte, co proti druhym mate, aby i vas Otec, ktery je v nebesich, vam odpustil vase prestoupeni. Jestlize vy vsak neodpustite, ani vas Otec, ktery je v nebesich, vam neodpusti vase prestoupeni. Marek 11;25-26
06.10.2017 - 15:15 | Filtr
(Střelec) Nazgûl » tronco
Nejsem si jistá, kam tou otázkou směřuješ :25:
06.10.2017 - 14:14 | Filtr
(Štír) tronco » Nazgûl
Jeste neco vice, nez jen regresivni obranny mechanismus ega ?
06.10.2017 - 11:43 | Filtr
(Střelec) Nazgûl » dan162
O odpuštění tam jsou dvě skvělé kapitoly - str. 129 a 243. Aneb: "Směřování k opravdovému odpuštění často vyžaduje ne pouhý hněv, ale zuřivost a běsnění, ne pouhý strach, ale zděšení a panickou úzkost, ne pouhý smutek, ale zoufalství a nutkání k sebevraždě." ...
05.10.2017 - 17:50 | Filtr
(Býk) Najdise.cz » Nazgûl
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele onka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Přesně to, co jsi tak srozumitelně popsala, mne nyní zajímá. Kdy jde o uvědomění a kdy o sebekontrolu
05.10.2017 - 17:28 | Filtr
(Rak) dan162 » Nazgûl
Bingoooo !! Přesně tohle chci. Nemám totiž zatím problém po uvědomění ty reálné situace pro zažití případně i vytvořit, tak třeba to tak bude i nadále.
Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2018
Lunární kalendář
Luna v BeranBeranu
ukázat kalendář »