Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Má ten život vůbec smysl? - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Má ten život vůbec smysl?
17.04.2010 - 05:44
anděl kiki
Má ten život vůbec smysl?
Je mi 40 let, narodily se mi 4 děti.Prvního syna mi přejelo auto, když mu byly dva roky.Potom mi odešel manžel s jinou ženou a zůstaly mi dvě malé dcerky.Druhý manžel byl těžce nemocný a zemřel.Třetího jsem opravdu moc milovala a žili jsme spolu 13 let, máme spolu 12ti letého syna, ale celá léta jsme žili v dřevěné chatě, abychom si mohli postavit dům.Nepovedlo se, už je skoro hotový a já už tam žít nemůžu.Jsem vyčerpaná za ty roky odříkání a vidina, že bychom to dostavili a žili konečně jako lidi žádná.V červnu to budou dva roky, co mi umřela moje milovaná dcera Nikolka,bylo jí 19 let říkali jsme jí Kiki,nechtěla žít v tomhle světě plném lží a lhostejnosti a pro mne přestalo mít všechno smysl.Poznala jsem muže, který mi pomohl postavit se zpátky do života a najít v něm alespoň nějaký smysl, hodně pro mně udělal, jako nikdo před tím a já ho velmi miluji, také mně dřív miloval, ale moje starosti ho unavili a už půl roku mi ani neřekl, že mne má rád.Voláme si, píšeme, ale jako přátelé.Je to jedinný člověk, který mně drží nad vodou ale ani nevím, jestli je to láska.Teprve teď se snažím žít bez prášků.Rozvádím se a syna si bere mnažel, prý aby nebyl tak sám.Bydlela jsem u přítele v Mostě, ale protože syn mne potřebuje, našla jsem si práci a ubytování ve Strakonicích, abych mu byla na blízku.Tento týden mi zjistili nevyléčitelnou nemoc, na kterou se neumírá, ale má dost bolestivý průběh.Prý se s tím musím naučit žít.Takže jsem zůstala úplně sama.Přátele nemám, ani je nevyhledávám, bojím se zrady.Tak jaký to má vlastně všechno smysl? To je poprvé, co jsem svoje trápení dokázala napsat a si jen proto, že vás neznám.
17.04.2010 - 18:48
| Filtr
jezinka001
Lidská mysl nikdy nedokáže dát uspokojivou odpověď na otázku, proč se děje zlo? Proč Bůh, který stvořil tak krásný svět, připouští, aby byl zjizven tak strašnými ranami? Proč Bůh, který je světlo, dovoluje takovou temnotu? Co dělat, když život ztrácí smysl.
(Benedikt Groeschel Kniha Povstň z temnot.
Kniha není odpovědí, ale průvodcem pro ty, kdo jsou v temnotě.
(Benedikt Groeschel Kniha Povstň z temnot.
Kniha není odpovědí, ale průvodcem pro ty, kdo jsou v temnotě.
17.04.2010 - 17:50
| Filtr
Twiggina
» jezinka001
Právě pro to povzbuzení jsem vypsala svůj příběh, ne proto, aby ho někdo soudil.
Nelituji ničeho ze svého života, všechno bylo a je tak, jak má být.
Rů
Nelituji ničeho ze svého života, všechno bylo a je tak, jak má být.
Rů
17.04.2010 - 17:48
| Filtr
miere
ahoj,
nevzdávej to !!! Skus si najít svůj smysl života, žij pro syna, potřebuje tě. Vím, že to není jednoduché, ale na tomto světě se každý máme něčemu naučit, něco pochopit... Nevím co je to u tebe, třeba na to sama přijdeš. Hlavně se neuzavírej před světem,před lidmi, odpustˇjim! Všem co ti ublížili, možná i nevědomky. Odpusť sobě! Začni se mit ráda !
Držím palce, myslím na tebe
nevzdávej to !!! Skus si najít svůj smysl života, žij pro syna, potřebuje tě. Vím, že to není jednoduché, ale na tomto světě se každý máme něčemu naučit, něco pochopit... Nevím co je to u tebe, třeba na to sama přijdeš. Hlavně se neuzavírej před světem,před lidmi, odpustˇjim! Všem co ti ublížili, možná i nevědomky. Odpusť sobě! Začni se mit ráda !
Držím palce, myslím na tebe
17.04.2010 - 17:24
| Filtr
Hustokrutě obscénní Morti
Vidíš? Nejsi v tom sama...každej má svoje trápení a ne nadarmo se řiká, že neštěstí nechodí po horách ale po lidech...nesmíš ztratit víru, život, svět, vzduch, voda...všechno má smysl...
17.04.2010 - 16:42
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele HANINA64, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tento příspěvek mne donutil přemýšlet o mém životě.Měla jsem babičku ročník 1900.Moje babička se vdávala v 16 letech ,děda měl 32 roku.Říkávalo se starý muž aby byl na děti vůz.V případě mé babičky pravda měla jich 6.Dalo by se říct štěstí v rodině.Když bylo jednomu z dětí 19 roku a přišla válka našel balíček který po rozvázaní mu utrhal obě ruce roztrhal plíce a syn jí umřel v náručí.Další dcerka jí umřela ve čtyřech letech na zápal mozkových blan.Další dcera ,moje maminka ve 28 letech se zabila na motorce.Další dcera zemřela na rakovinu ve 48 letech.Další syn jí zemřel bylo mu 42 roku na rakovinu.To již byla několik let vdovou s dcerkou kterou porodila ve 43 letech.K tomu vychovávala ještě mne.Dřela na poli a pak nám ještě vše sebrali.Bylo to těžké ale nikdy neřekla že ten život nemá cenu.Žila do 77 .Vychovala mne i její nejmladší dceru.Radovala se když měla vnoučata a pravnoučata.když jí zemřel syn který nás vlastně všechny táhl byla zoufalá ale život nezavrhovala.Někdy si také říkám že co do života ale vždy si zase řeknu,ne jsou na tom lidé ještě hůř.TŘEBA CO NA TEN SVĚT NEVIDÍ.ANO MÁ ŽIVOT SMYSL A MUSÍ SE BRÁT TAK JAK JDE.Můj život také dostává rány mám nádor v hlavě a co alespon mi nikdo nemůže říct ,že v té hlavě nic nemám.Radovat se ze života to je smysl žít.
=====
Tento příspěvek mne donutil přemýšlet o mém životě.Měla jsem babičku ročník 1900.Moje babička se vdávala v 16 letech ,děda měl 32 roku.Říkávalo se starý muž aby byl na děti vůz.V případě mé babičky pravda měla jich 6.Dalo by se říct štěstí v rodině.Když bylo jednomu z dětí 19 roku a přišla válka našel balíček který po rozvázaní mu utrhal obě ruce roztrhal plíce a syn jí umřel v náručí.Další dcerka jí umřela ve čtyřech letech na zápal mozkových blan.Další dcera ,moje maminka ve 28 letech se zabila na motorce.Další dcera zemřela na rakovinu ve 48 letech.Další syn jí zemřel bylo mu 42 roku na rakovinu.To již byla několik let vdovou s dcerkou kterou porodila ve 43 letech.K tomu vychovávala ještě mne.Dřela na poli a pak nám ještě vše sebrali.Bylo to těžké ale nikdy neřekla že ten život nemá cenu.Žila do 77 .Vychovala mne i její nejmladší dceru.Radovala se když měla vnoučata a pravnoučata.když jí zemřel syn který nás vlastně všechny táhl byla zoufalá ale život nezavrhovala.Někdy si také říkám že co do života ale vždy si zase řeknu,ne jsou na tom lidé ještě hůř.TŘEBA CO NA TEN SVĚT NEVIDÍ.ANO MÁ ŽIVOT SMYSL A MUSÍ SE BRÁT TAK JAK JDE.Můj život také dostává rány mám nádor v hlavě a co alespon mi nikdo nemůže říct ,že v té hlavě nic nemám.Radovat se ze života to je smysl žít.
17.04.2010 - 16:10
| Filtr
už zase ocelová žena
» Twiggina
Růženko ,
děkuju ti za tvůj příběh, neznala jsem ho, že jsi silná žena, to vím i tak, ale tolik odhodlání se v člověku hned tak nevidí !
Přeju ti hoooodně štěstí ve tvém společném životě s tak úžasným mužem. Tebe si moc vážím !
TAKŽE ŽIVOT SMYSL MÁ, JAK VIDÍTE!
děkuju ti za tvůj příběh, neznala jsem ho, že jsi silná žena, to vím i tak, ale tolik odhodlání se v člověku hned tak nevidí !
Přeju ti hoooodně štěstí ve tvém společném životě s tak úžasným mužem. Tebe si moc vážím !
TAKŽE ŽIVOT SMYSL MÁ, JAK VIDÍTE!
17.04.2010 - 16:00
| Filtr
Ra*
Nádherné příspěvky
je prima, že jsi sem napsala, že jsi udělala ten první krok, super ....... tolik podpory! Zjistíš, že nejsi sama. Je tady spousta krásných lidí se srdcem na dlani. Na těchto stránkách jsem se dočetla, že smyslem překážek je posílit a prověřit vůli. Jsi silná žena a navrácená naděje tě posílí. Neodhazuj ji...
je prima, že jsi sem napsala, že jsi udělala ten první krok, super ....... tolik podpory! Zjistíš, že nejsi sama. Je tady spousta krásných lidí se srdcem na dlani. Na těchto stránkách jsem se dočetla, že smyslem překážek je posílit a prověřit vůli. Jsi silná žena a navrácená naděje tě posílí. Neodhazuj ji...
17.04.2010 - 15:37
| Filtr
Twiggina
Život má smysl!
Je mi 58 let, nenarodilo se mi žádné dítě i když jsem byla 7x těhotná. Pokaždé jsem to vnímala jako svou vlastní malou smrt. V 38 letech jsem konečně přijala ten fakt, že děti v tomto životě mít nejspíš nebudu.
Poměrně slušně jsem se učila a toužila jsem být archeoložkou, bez šance, půlka příbuzenstva v emigraci. Nakonec jsem se vyučila kuchařkou, abych vůbec něčím byla. Skoro 10 let jsem vařila ve školní kuchyni pro 560 dětí, bez vyhlídek na něco lepšího. První manželství bylo z lásky, která velmi rychle vyprchala, druhé trvalo 17 let a nebylo špatné, jen ty děti chyběly. Vlastně jsem toto manželství nejspíš zazdila já tím, že jsem se po revoluci rozhodla pro podnikání.
Mojí firmě se dařilo, ale za cenu 12 hodin práce denně včetně víkendů. Byla jsem sama sobě šéfem, manažérem, účetní a hlavně dělníkem. Reklamní činnost je o velké konkurenci a věčném boji. Pracovala jsem převážně ve venkovním prostoru ať lilo, pálilo slunce, nebo mrzlo. Zákazníka tyto drobnosti nezajímali. Práce se pro mě stala hlavní náplní, byla jsem hrdá na to, že to vše zvládám vlastními silami a hluchá a slepá k tomu, že domácnost a hlavně partner jdou mimo mne. Žila jsem v přesvědčení, že dávám do našeho společného života dost už tím, že ho finančně utáhnu a můj muž nemusí pracovat, může se věnovat svým koníčkům a studiu vysoké školy. Chtěl dům a já mu ho koupila. Vzala jsem si úvěr na svou firmu.
Dostudoval a rozhodl se odejít. Teprve po jeho odchodu jsem prozřela.
Ano, měla jsem své prosperující podnikání, ale také 700 tisíc dluh z koupi domu. Majetek manželů se po rozvodu dělí na půl, dluh mé firmy ne.
Ze dne na den jsem se rozhodla prodat firmu. Pak jsem vyplatila exmanželovi přes 500tisíc a uhradila dluh v bance.
Ve 45 letech jsem se ocitla bez práce, zůstal mi starý, velký dům, který vyžadoval kompletní rekonstrukci cca za milion a jako jediný partner kocour Mates.
Dala jsem se do opravy domu a tři roky na něm opravdu dřela, abych snížila nutné investice. Tahala pytle s cementem, které vážili skoro stejně jako já, odnosila tisíce cihel, sekala šlice na novou elektriku, škrabala staré omítky, natírala okna a dveře, brousila staré dřevěné podlahy a lakovala je a do toho všeho psala svou první knihu s kocourem na klíně. Mockrát jsem se vyplakala do jeho kožichu a on trpělivě držel.
Hledat si muže v tomto období, mě ani nenapadlo.
A přesto přišel do mého života když už mi bylo skoro 48 let. Prodal vlastní byt a peníze investoval do dostavby mého domu i když jsme v té době ještě nebyli manželé a on neměl žádnou jistotu, že jeho rozhodnutí je to pravé.
Otevřel mi dveře do další, nové etapy. S ním přišly do mého života i tak dlouho očekávané děti. Jeho dvě vlastní a jedno které vychoval. Moc si přál abychom měli aspoň jedno, které by bylo společné. V našem věku už by to šlo těžko a tak mi nabídl „Pojď adoptujeme si jedno vlastní, vždyť je to jedno kdo ho zplodil, prostě bude naše“. A tak máme už devět let dceru Pavithru v Indii a časem přibyla i čtyři vnoučata.
Žiji tento krásný sen již jedenáctý rok a vím bezpečně, že život smysl má.
Prosím nevzdávej to, já našla své štěstí ve 48 a tobě je teprve 40!
Rů
Je mi 58 let, nenarodilo se mi žádné dítě i když jsem byla 7x těhotná. Pokaždé jsem to vnímala jako svou vlastní malou smrt. V 38 letech jsem konečně přijala ten fakt, že děti v tomto životě mít nejspíš nebudu.
Poměrně slušně jsem se učila a toužila jsem být archeoložkou, bez šance, půlka příbuzenstva v emigraci. Nakonec jsem se vyučila kuchařkou, abych vůbec něčím byla. Skoro 10 let jsem vařila ve školní kuchyni pro 560 dětí, bez vyhlídek na něco lepšího. První manželství bylo z lásky, která velmi rychle vyprchala, druhé trvalo 17 let a nebylo špatné, jen ty děti chyběly. Vlastně jsem toto manželství nejspíš zazdila já tím, že jsem se po revoluci rozhodla pro podnikání.
Mojí firmě se dařilo, ale za cenu 12 hodin práce denně včetně víkendů. Byla jsem sama sobě šéfem, manažérem, účetní a hlavně dělníkem. Reklamní činnost je o velké konkurenci a věčném boji. Pracovala jsem převážně ve venkovním prostoru ať lilo, pálilo slunce, nebo mrzlo. Zákazníka tyto drobnosti nezajímali. Práce se pro mě stala hlavní náplní, byla jsem hrdá na to, že to vše zvládám vlastními silami a hluchá a slepá k tomu, že domácnost a hlavně partner jdou mimo mne. Žila jsem v přesvědčení, že dávám do našeho společného života dost už tím, že ho finančně utáhnu a můj muž nemusí pracovat, může se věnovat svým koníčkům a studiu vysoké školy. Chtěl dům a já mu ho koupila. Vzala jsem si úvěr na svou firmu.
Dostudoval a rozhodl se odejít. Teprve po jeho odchodu jsem prozřela.
Ano, měla jsem své prosperující podnikání, ale také 700 tisíc dluh z koupi domu. Majetek manželů se po rozvodu dělí na půl, dluh mé firmy ne.
Ze dne na den jsem se rozhodla prodat firmu. Pak jsem vyplatila exmanželovi přes 500tisíc a uhradila dluh v bance.
Ve 45 letech jsem se ocitla bez práce, zůstal mi starý, velký dům, který vyžadoval kompletní rekonstrukci cca za milion a jako jediný partner kocour Mates.
Dala jsem se do opravy domu a tři roky na něm opravdu dřela, abych snížila nutné investice. Tahala pytle s cementem, které vážili skoro stejně jako já, odnosila tisíce cihel, sekala šlice na novou elektriku, škrabala staré omítky, natírala okna a dveře, brousila staré dřevěné podlahy a lakovala je a do toho všeho psala svou první knihu s kocourem na klíně. Mockrát jsem se vyplakala do jeho kožichu a on trpělivě držel.
Hledat si muže v tomto období, mě ani nenapadlo.
A přesto přišel do mého života když už mi bylo skoro 48 let. Prodal vlastní byt a peníze investoval do dostavby mého domu i když jsme v té době ještě nebyli manželé a on neměl žádnou jistotu, že jeho rozhodnutí je to pravé.
Otevřel mi dveře do další, nové etapy. S ním přišly do mého života i tak dlouho očekávané děti. Jeho dvě vlastní a jedno které vychoval. Moc si přál abychom měli aspoň jedno, které by bylo společné. V našem věku už by to šlo těžko a tak mi nabídl „Pojď adoptujeme si jedno vlastní, vždyť je to jedno kdo ho zplodil, prostě bude naše“. A tak máme už devět let dceru Pavithru v Indii a časem přibyla i čtyři vnoučata.
Žiji tento krásný sen již jedenáctý rok a vím bezpečně, že život smysl má.
Prosím nevzdávej to, já našla své štěstí ve 48 a tobě je teprve 40!
Rů
17.04.2010 - 14:29
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Hastrman, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
smysl má pokud žiješ , v případě že dojdeš k závěru ,že už nežiješ tak se ocitáš ve stavu umírajícího . Neznamená to ovšem , že odejdeš z života kdykoli, k tomu Ti život dán nebyl. Zeptej se těch kdo Ti život dali jedině oni mají právo o tom rozhodnout . Držím Ti palce , aby se tvůj život začal ubírat jiným směrem než doposud.
=====
smysl má pokud žiješ , v případě že dojdeš k závěru ,že už nežiješ tak se ocitáš ve stavu umírajícího . Neznamená to ovšem , že odejdeš z života kdykoli, k tomu Ti život dán nebyl. Zeptej se těch kdo Ti život dali jedině oni mají právo o tom rozhodnout . Držím Ti palce , aby se tvůj život začal ubírat jiným směrem než doposud.
17.04.2010 - 12:37
| Filtr
© 2007-2024 Najdise.cz