Duchovní unikání


05.02.2020 - 03:24
(Štír) Džejn123
Duchovní unikání
Nedávno se mi dostala do ruky zajímavá knížka, má název DUCHOVNÍ UNIKÁNÍ a napsal ji jistý integrální psychoterapeut Robert Augustus Masters. Vybrala jsem pár myšlenek které mně přišly podstatný pro představu, o čem je. Tady začínám citovat : Termín duchovní unikání znamená využívání duchovních praktik a postojů tak, abychom se vyhnuli konfrontaci s vnitřní bolestí, nezhojenými ranami a zanedbanými vývojovými potřebami, Je neodbytným stínem spirituality, a mezi jeho příznaky patří především přehnané odsosobnění, umrtvování a potlačování emocí, přílišný důraz na všechno pozitivní, strach ze vzteku, slepý či vše tolerující soucit, slabé nebo příliš propustné hranice, nevyrovnaný vývoj ( kognitivní inteligence často mívá velký skok před inteligencí emoční či morální), sebemrskačský postoj k vlastní negativitě a stinné stránce osobnosti, shazování důležitosti osobní roviny v porovnání s duchovnem a mylné představy,že jsme dosáhli vyššího stupně bytí. Píše také že je přirozené, že každý člověk, který se snaží žít opravdově a hledá pravdu, k nějaké formě duch unikání časem sklouzne. Dále cituju: Opravdová spiritualita se nepodobá opilosti, drogovému opojení či změněnému stavu vědomí , naše doba volá po něčem skutečnějším, uzemněnějším a zodpovědnějším. Autentická spiritualita není jen záblesk uvědomění, psychedelický průlet nebo přiopilé potloukání se na jakési povznesené úrovni vědomí. Je to na míru šitá zkouška ohněm i útočiště vydávající žár i světlo nezbytné pro léčení a probuzení, které potřebujeme. A přijmout žár ohně neznamená jenom se posadit a meditovat o problému. Je nutné do něj i vstoupit, vydat se k jeho jádru, postavit se čelem k čemukoliv, na co tam narazíme a vytvořit si k tomu důvěrný vztah, jakkoli děsivé, traumatizující, smutné a syrové to může být. Chceme-li získat prohlubující se pocit jednoty, vitality a prostého duševního zdraví, musíme se do hloubky a integrativně zabývat svými fyzickými, emočními, psychologickými, duchovními a sociálními stránkami.
Tak třeba to někomu něco přinese,
Jana

Příspěvky: Všechny | Džejn123

Řazení:
13.02.2020 - 12:09 | Filtr
(Blíženci) Lupi » Džejn123
Promiňte, holky, že se vám montuju do hovoru - ale tohle přesně, Džejn,tohle nasměruje spoustu lidí do - řekněme že duchovnějších vod. Včetně mně, třeba. A takových znám hromadu. Nebo do vod, kdy si to člověčice začne uvědomovat a pracovat na tom cíleně. A myslím, že nějaký to ezo se pak stává přirozenou součástí života - a přestane to být ezo.
Přesně tohle - já to neměla v tak drastické formě, ale taky doktoři nevěděli, co se mnou, (což vlastně bylo dobře, jak se ukázalo) tak jsem zklrátka začla hledat jinde. a pak už to jede samo, jak říkáš.
13.02.2020 - 04:14 | Filtr
(Štír) Džejn123 » bubobubo
Jo, to je sice moc hezký, ale když tě drtí šílený deprese (to byl můj první kopanec od života, kterej mi řikal, hele holka, řítíš se někam úplně blbě, něco se sebou udělej) nebo za pár let po jejich zvládnutí příšerná neurodegenerativní nemoc (druhej kopanec) je ti zpočátku nějaká "duchovnost" úplně ukradená. Chceš jenom prostě žít, nedhce se ti zbytek života protrpět někde jako ležák v nemocnici nebo na LDN, kde jsem osobně zažila pobyt (na Karláku) s několika zuboženejma chudinkama se stejnou oficiální diagnozou, který ani neudržely moč a stolici, doma už je nechtěli a zdrav. sestry je za to zpravidla nenáviděli a dávali jim to znát. Tak takhle bych velmi pravděpodpodobně dopadla, kdybych nad ničím nepřemýšlela a nesnažila se.............Je tohle povrchní a zbytečné.???
To co nazýváš "duchovností" se na to nabalilo tak nějak samo, nejprv vidíš že doktoři to viděj skrz svůj omezenej pohled a neví která bije a jakou příšernou diagnostickou škatulku tomu dát a jaký příšerný léky nasadit, tak dokud máš dost sil a pohyblivosti snažíš se najít někoho z alternativního nebo celostního pohledu,kdo by tě zachránil a pak ti konečně dojde,že zuachránit se můžeš jedině sama, že se budeš muset znovu ponořit do sebe...A v tý době jsem zažila nějaké (jak to nazvat) ipulsy seshora , které mi daly vědět o tom že skutečně existují, a drží mi palce a do života mi přišli lidé, kteří mi pomohli si uvědomit co dál...No to je celé..Nazvi si to třeba povrchní, mě je to celkem jedno..
12.02.2020 - 23:53 | Filtr
(Býk) Najdise.cz » Džejn123
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Snažit se o něco mi právě přijde z hlediska uvědomování si toho, budu duchovní, nebo jsem dost duchovní, nebo tohle je neduchovní, takové povrchní, zbytečné...
Mě přijde,že lidé, kteří o tom nepřemýšlejí, mě osobně imponují nejvíc a taky mě nejvíc učí...
12.02.2020 - 13:21 | Filtr
(Panna) Wiké
Mě se to líbí a se vším bych souhlasila,
protože mi jakákoliv kritika čehokoliv není cizí,
a ani tato.
Tyhle jevy se dají pozorovat - jak paničkovský pozitivní esoterismus
tak buddhisti, co plísní za jakékoliv emoce,
ale i je to útěk i v mém případě, protože realita je prostě moc drsná..
10.02.2020 - 09:19 | Filtr
(Blíženci) Lupi » Džejn123
No tak to samosebou netuším, co kdo bude mít na konci života - však co si udělal, to bude mít. Nevím ani, jak to budu mít já sama - vím, jak bych to chtěla, ale jestli se mi to povede......Whitton tvrdí, že pokud jsi se svým životem spokojená, případně čím dál spokojenější, jdeš podle plánu duše - což je příjemné.
Jenže jít podle plánu duše - to potřebuje jisté podmínky; ty my teď a tady sice máme, ale kolik je pořád na světě lidí, co nemůžou jít podle plánu duše, kdyby se rozkrájeli....
10.02.2020 - 09:02 | Filtr
(Štír) Džejn123 » Lupi
Jo, máš pravdu, sebeúcta je přesnější slovo, protože sebeláska lze vykládat i jako adorace sebe sama, narcismus, a tak jsem to pochopitelně nemyslela.
Jistě, i člověk typu živočich se může cítit štastný a naplněný, ale jak dlouho? Co když přijde nějaká krize? Co na konci života, uvědomí si že celej jeho život byl zbytečnej?
Každej má právo volby jak chce žít, ale i právo volby koho si pustíš do svýho života
10.02.2020 - 08:34 | Filtr
(Blíženci) Lupi » Džejn123
Sebeláska je fajn, ale víc se mi líbí sebeúcta, tý je jak šafránu. Aspoň pro začátek.
Ale naplněný život.......proč by nemohl mít takový živočich naplněný život?? Jednak. Druhak nikdy nevíme, jak velký je něčí "alkoholický kopec", třeba se jednou k něčemu pronadává.
Anebo ne a i tak je to v pořádku. Budu se jak vidím držet svého, že nelze být neduchovní.
Abych ještě citovala velkého filosofa: oni měli také vášnivý a hluboký vztah k životu, jen se místo "Kam kráčíme? Odkud jdeme?" ptali spíš "Bude pršet? Jen aby se urodilo!"
10.02.2020 - 01:43 | Filtr
(Štír) Džejn123 » Lupi
Podle mě vyjádřím-li to velmi stručně, což mi většinou moc nejde, ale ....

Duchovní cesta je podle mě snaha hledat a nalézat svoji opravdovost, tedy především zbavovat se toho ve své povaze, co ti vadí nebo o čem víš, že tím ubližuješ jiným, nacházet v sobě hluboký klid a sebelásku, mít harmonické vztahy s lidmi okolo sebe, protože často pak dojde i k nějakému zvláštnímu zážitku, kterej ti dá vnitřní důkaz existence vyšší síly, lásky, Boha , což ti v důsledku přinese pochopení pravdy a naplněnej život kterej stojí za to. Tak to vnímám já. S nějakými zvláště psychedelickými úniky mimo realitu to nemá nic společného.

Anebo můžeš žít nalajnovanej život, zůstat pořád stejnej, a nadávat na osud, žít jako živočich:), moc se nenamáhat, pokud ti to stačí ke štěstí, proč ne?
09.02.2020 - 18:29 | Filtr
(Blíženci) Lupi
Já jsem třeba dodnes nepochopila, co to má být, ta duchovní cesta. Zajímá mě cesta k uzdravení, která může být prach různá, myslím si, že neviditelný (energetický, psychospirituální, jak chceš) svět je normální součástí světa všeobecně, jen je obtížné se s ním propojovat.
Je tohle duchovní, nebo ne?
Souhlasila bych s tím rozkošným bonmotem, že "nelze být neduchovní." Ale že se před sebou dá unikat různými způsoby, to je jasný - a proč ne hrou na duchovno? Mimochodem, sklony ke spiritualitě jsou zřejmě přirozenou součástí života - i zvířata se opíjejí, když můžou (možná si fakt rozšiřují vědomí, možná je to jen sranda a možná obojí) a viděla jsem dokument o psovi, kde byl příklon k posvátnu jasný, jak facka.
09.02.2020 - 03:03 | Filtr
(Štír) Džejn123 » bubobubo
A proč se nepitvat v tomhle? Myslím že se lidé mnohdy pitvají, co je daleko osobnější, a často nenechají na člověku nit suchou..
A pokud někdo jde svou duchovní cestou aniž by o tom věděl, je to asi nejopravdovější, .... V tom případě ho nejspíš nakopává vlastní přirozená touha být vnitřně krásnější, ....
07.02.2020 - 08:27 | Filtr
(Štír) Džejn123 » bubobubo
No jasně, nikdo nemá patent na PRAVDU že?
Myslím si, že důležitý je , že se člověk vůbec o něco snaží, alespoň v tom smyslu, aby měl sám ze sebe dobrej pocit (čistý svědomí), zdravou míru sebeuvědomění a sebevědomí a aby neubližoval, tedy rozpoznal, co dělá blbě a na tom pracoval, ale na všechno si musí přijít sám.....Takže je to o cestě uvědomování skrze pokusy a omyly, ..
Samozřejmě nemluvě o těch jedincích, co jsou příliš omezení at už rozumově či okolnostmi jejich života na to, aby se vůbec zamýšleli nad sebou a okolním světem.....
Důležitý je vždy výběr pro co se rozhodnout a na co se vybodnout,......
No a když se člověk narodí ve štíru ve slunci i ascendentu a to do velmi chaotického prostředí a do toho mu do života přijdou těžké karmické zkoušky, má co dělat, aby se dostal do rovnováhy a začal konečně žít tak jak by chtěl..........Pak těžko od něj můžeš očekávat, že se nebude ve všem pitvat:)A tahle knížka mě podnítila k mnoha důležitým zamyšlením a zčásti i přehodnocením poznaného...
07.02.2020 - 05:31 | Filtr
(Blíženci) Pomeranc1 » Džejn123
Ne prirozene ani bezpecne to neni. Jenze to stejne delame uz cela tisicileti. Ostatne i vetsina textu o duchovni ceste vzdy varuje pred nebezpecim a zkazou. A z tohoto duvodu se lisi od soucasne literatury na toto tema metaforickym jazykem. Jinak je mi znam psychologicky termin toxicky pozitivni osoba. Jednu znam je to dost tezke ji cokoliv osobniho sverit. Je napustena buddhismem s prednasek ovsem chybi ji to zakladni buddhosticke totiz soucit.
07.02.2020 - 00:34 | Filtr
(Býk) Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Mě teda přijde dost zavádějící, se v tom takhle pitvat. To už je zas jen lajnování... "Když to děláš tak, tak to děláš blbě!"
Stejně si každý tu svou spirituální cestu jede sám a ani o tom neví, že je vlastně spirituální.
07.02.2020 - 00:26 | Filtr
(Blíženci) les osika
Nějak mi to připomnělo školní výlet do Terezína. Ukazovali nám tam ten nápis, Arbeit macht frei, a já měl tenkrát podezření, že to není moc dobrá rada. A když se tak po těch letech nad tím zamyslím, vidím, že jsem měl recht. A to tenkrát to byly ještě časy. Teď už jsme my lidé takoví specialisté-arbeiteři, že levá ruka nepotkává pravou. A z toho je to unikání. Aspoň mě se to tak jeví.
Mohli tam taky tenkrát napsat třeba Wahrheit macht frei, s ohledem :37: celých generací budocích návštěvníků památníku, vězni by jim kvůli tomu snad neutekli..
Ale děkuju
Milan
06.02.2020 - 19:05 | Filtr
(Štír) Džejn123 » Pomeranc1
Pokud je mi známo, tak se dřív používalo LSD pro vyvolání žádoucího změněného stavu vědomí při holotropním dýchání, tak si pokládám otázku, patří i toto do duch unikání?
Dost možná všechny metody, terapie atd. pracující se změněným stavem vědomí (hypnoza, regres. terapie ad.), nejsou tak úplně přirozené a bezpečné, myslím že se téměř ke všemu hluboce uloženému v podvědomí dá dojít i přímo, skrz vědomí, ovšem je to vždy běh na dlouhou trat ale zato většinou s trvalejším efektem. Mám s tím osobní zkušenost.
06.02.2020 - 07:21 | Filtr
(Blíženci) Pomeranc1
Mam doma zajimavou knihu o hakucinogennich rostlinach. V jejim uvodu jisty amtericky antropolog tvrdi, ze pro druh Homo Sapiens je typicka tzv. behavioralni konstanta tykajici se touhy po zmenenem stavu vedomi. Tato zasada chovami je udajne absolutne nezavisla na vzdelani, socialni situaci,ci historickych podminkach a udajne si ji jako jediny druh umime predavat z generace na generaci. Z toho,co jsi uvedla mi prijde, ze to je presne tato situace. Duchovni unikani je totez jako narkomanie, alkoholismus atd. Nicmene to neni negativni s ohledem na to co jsem zde napsal.
05.02.2020 - 14:30 | Filtr
(Štír) Džejn123 » seven
Jo, myslím že si v tom skoro každý, kdo kdy hledal Pravdu a snažil se pohnout sám se sebou, najde své.....
U mě to určitě byla tendence brát všechno jen pozitivně, potlačovat tzv negativní emoce, to s opravdovostí příliš společného nemá. Také jistá (duchovní?)pýcha, že moje někdejší několikaleté deprese se postupně rozplynuly bez zásahu psychiatrů a antidepresiv.
Dost možná i proto musela přijít další životní zkouška...............
Tady ještě odkaz na tuto knihu
https://www.booktook.cz/p/…
05.02.2020 - 12:29 | Filtr
(Rak) seven
Mně tohle příjde jako klíčové a důležité téma. Spojení s následnou duchovní pýchou je totiž velmi častá kombinace, kterou ale opravdu málokdo přizná. Takže to je téma ve kterém se nikdo vlastně vidět nechce.Přitom si tipnu že významná část lidí která se dostala k duchovnu je ta ,která k němu "unikla" před bolestmi hmotného světa a v tomto nastavení pak bohužel zůstala ...


Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2024
Lunární kalendář
Luna ve Štír Štíru
ukázat kalendář »