úspěch


11.03.2018 - 19:36
(Beran) Veneta
úspěch
když si jdete za svým, prostě máte cíl - berete v potaz prohru, neúspěch,..?
jak s tím pracujete?


je to asi osobní

Příspěvky v diskuzi

Řazení:
12.03.2018 - 17:55 | Filtr
(Štír) tronco
Ano. Snazim se s tim pracovat stejne, at jiz nasledek je radost, ci zklamani.
12.03.2018 - 03:05 | Filtr
(Beran) Háňa*
Prohra je pro mě, když se nechám do něčeho vtáhnout natolik, že se uspěchám.
Nepotřebuji být "úspěšná" - uspěchaná. Běh věcí tím nijak neurychlím, spíš hrozí, že v tom zmatku ztratím bdělost, zabloudím a dojdu úplně jinam nebo budu rotovat v kruhu - ztratím sebe.
Ke svým cílům kráčím v klidu, střízlivě a bděle, a protože vnímám kudy jdu, význam a smysl toho, co na cestě potkávám, nemám strach, že bych se ztratila a k cíli nedošla.
Osobně považuji za výhru, když se člověk nenechá vtáhnout do hry, kde úspěšný je ten, kdo přijme pravidla a názvosloví systému a začne mu otročit. A dokonce má při tom iluzi, že si jde opravdu za svým.
... Dokud se nezeptá sám sebe, jestli to, za čím se hrne, je opravdu jeho.
Většinou potom zjistí, že ne - že jde podle vyfasovaných map na nějakou cizí misi, která s ním osobně nemá nic společného.
11.03.2018 - 22:57 | Filtr
(Ryby) pozemstan
Existuje taková primitivní zábava - nohou se překopávají prkna, desky, aby se nemusely zbytečně řezat pilou a aby se vešly do krbu.

Je určitá hranice, kdy je to na vážkách, jestli se to povede překopnout nebo ne. Když se to povede, tak se nic neděje. Ale když ta deska odolá a člověk do toho jde plnou silou, tak to dost bolí a hrozí i zranění.

Pak jsou tu další faktory - když si člověk na to věří, tak zvládne malinko víc než obvykle. Oproti tomu když na poslední chvíli zaváhá, zapochybuje, tak zvládne méně, ale zase do toho pak nejde plnou silou a nezraní se, když to nevyjde.

A když to úplně zabalí, tak se to musí řezat pilou - trvá to dlouho, je to otravné a vysilující, ale je to na jistotu.

No a na to si napasuj jakoukoliv jinou životní situaci - je to pěkný modelový případ.
11.03.2018 - 22:44 | Filtr
(Býk) player
Ovšem. Aby člověk mohl vyhrávat , musí taky někdy prohrát.

Ale je fakt , že pokud člověk od mládí sportuje , bere porážky s nadhledem. Ne tak ten , kdo sporty nepěstoval.

Nejpitomnější na tom je , že závist je všudypřítomná a že sem tam klacek pod nohy přiletí a jazyky klevetné si na člověku rády smlsnou.

Ale tak co? To je lidské.
11.03.2018 - 20:53 | Filtr
(Býk) Khalia Zvlčelá
Pěkné zamyšlení. Na jeho základě jsem zjistila, že moje cesta k cíli vždycky vede takovým způsobem, kde prohra vlastně není možná. Asi proto, že mé cíle jsou dost specifické a taky ani s nikým nesoutěžím. Už ani se sebou. :1:
11.03.2018 - 20:35 | Filtr
(Panna) Epoxit
nikdy si nejdem za "svojim".. "moje" ide prirodzene vo mne so mnou..
11.03.2018 - 20:08 | Filtr
(Rak) dan162
Samozřejmě, asi jako ve sportu, můžeš do toho dát všechno a přesto prohraješ. Někdo prohrává častěji, protože třeba způsob plnění cíle si volí opakovaně blbě, než se poučí. Nebo protože cíle jsou falešné - díky nevyřešeným emocím chci něco nedosažitelného (příklad: potřebuju lepší vztah k sobě a hledám někoho kdo mne zvenku ocení), chci něco a cíl mám plně jiný (příklad: chci lásku a jdu po penězích)...

Cíl je možné naplňovat aktivně po beranovsku (vlastní hurá aktivitou), ale i třeba tak, že používám přání, hledám jak do svého života něco přitáhnu, vytvářím pro to v sobě a svém okolí vhodné podmínky.


Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2018
Lunární kalendář
Luna ve Štír Štíru
ukázat kalendář »