Fóbie z pevných vztahů


09.03.2018 - 12:52
(Střelec) Nazgûl
Fóbie z pevných vztahů
Pro vztahové antitalenty tu mám jeden – ani ne tak nový jako spíš široký - pohled na strach ze vztahů. Bude to trošku elaborát, ale jestli tohle téma někdo aktuálně řešíte, možná si tu nějakou svou ztracenou puzzli najdete. Dostala se mi do rukou tahle výživná knížka:

BLÍZKO A PŘECE TAK DALEKO – Steven Carter a Julia Sokolová

https://www.databazeknih.cz/knihy/…

U nás vyšla teprve před třemi lety, ale v originále už v roce 93, čímž je lehce poznamenaná, protože v té době se svatba ještě považovala za přirozený vývoj vztahu. Přesto na mě příběhy lidí, kterých je především v první části plno, nepůsobí nijak zastarale a neaktuálně, spíše naopak. Každý má pro pojem pevného svazku definici svou a nemusí to být vždy přímo manželství. Autoři pevný vztah definují jako „příslib být partnerem s dobrými úmysly v monogamním, časově neomezeném, zodpovědném a reálném vztahu“.

Na začátek chci ještě říct, že autoři nám nechtějí předepisovat, zda se máme nebo nemáme vázat, nebo jestli pevný vztah pro nás bude dobrý nebo špatný. Spíše chtějí pomoci, abychom si uvědomili naše vzorce chování ve vztazích a na základě toho se mohli sami rozhodnout, kterou cestou se vydat. Uvědomit si, jaké typy lidí si vybíráme za partnery a proč. Naučit se zacházet se svými problémy tak, aniž bychom druhé museli nezbytně zraňovat. Před čím vlastně utíkáme a kam?

Vzhledem k tomu, kolik vztahů se rozpadá, je určitá míra strachu přirozená, ale u některých lidí se intenzita vystupňuje skutečně až k fóbii. Spouštěče paniky mohou být u každého různé, záleží kde máme hraniční bod, jehož překročením nabudeme dojmu, že vztah začal být „vážný“. U někoho to je už na začátku vztahu, po prvním sexu, po tom, co s partnerem začnete společně bydlet, ve chvíli, kdy si řeknete své svatební „ano“, nebo třeba až ráno po svatební noci, při početí/narození prvního dítěte ... nebo naopak toho posledního, u koupě společné nemovitosti, atd. atd. Jsou tací, kteří zpanikaří ve chvíli, kdy jim jejich drahá polovička v bytě (kde ještě nebydlí společně) uklidí nebo uvaří. Někdy zase stačí dostat dárek k narozeninám nebo Vánocům. Pozvat partnera na návštěvu k rodičům.. A jiné.

Steven a Julia dělí partnery na dva typy – aktivní a pasivní. Ačkoliv většinou tíhneme k jedné straně, můžeme se chovat oběma způsoby a to klidně i v rámci jednoho vztahu, kde se role občas vymění. Aktivní partneři, nebo-li „utíkači“ jsou ti, kteří si svůj strach z pevného vztahu často uvědomují – přinejmenším ve chvíli, kdy začnou panikařit. Fóbie se u nich projevuje „natvrdo“ i se všemi příznaky, které k fóbii patří. V určitém bodě se začnou ve vztahu (nebo v potenciálním vztahu) cítit stísněně, jakoby v pasti, a začnou hledat odstup, pokud ovšem rovnou nezdrhnou. Samozřejmě si své chování umí rozumně odůvodnit a vždy si to sami před sebou nějak chytře okecají, aby za své chování nemuseli nést moc velkou zodpovědnost. Kdežto pasivní partneři si svůj strach většinou tolik neuvědomují a jsou přesvědčeni, že po pevném vztahu touží, JEN si z nějakých prapodivných důvodů vždycky vyberou špatného partnera, který se k nim buď nehodí nebo je jakýmkoliv způsobem nedostupný, ať už citově nebo fyzicky. Prostě vždy tam jsou nějaké komplikace.

Jednotlivé typy vám ráda přiblížím, nicméně bude to asi takové ořezané v bodech, na které si zrovna vzpomenu. V knize je to určitě komplexnější.

AKTIVNÍ PARTNER
Nejprve se druhému usilovně dvoří, potom ho opouští.
Ve vztahu se snaží dominovat, určovat pravidla a hranice.
Moc nad svým partnerem získává třeba i prostřednictvím milostných dopisů, dárky, telefonickým voláním, sexem nebo sladkými komplimenty.
Často potřebuje „dostatek prostoru a času“.
Je přesvědčen, že jeho problémy a pochybnosti ohledně pevného vztahu zmizí, až potká "tu pravou/toho pravého".
Je připraven na svém (byť harmonickém) vztahu stále něco měnit a na svém partnerovi stále hledat nějaké chyby – kritizování druhého má jasný cíl: vytvořit si odstup ve vztahu.
Kvůli svým klaustrofobním pocitům chce mít otevřené možnosti a otevřená zadní vrátka – protože např. definitivní ne u něj vyvolá stejné pocity jako definitivní ano - je to konečné rozhodnutí, než "zabouchnete dveře". Proto bývá nespolehlivý a nerozhodný, i když tyto vlastnosti se mohou projevit až po fázi usilovných námluv.
Potřebuje pocit, že se ze vztahu může kdykoliv „vyvléknout“ ... vždy je jednou nohou pryč a to i za předpokladu, že už je několik let v manželství – nikdy tam není „naplno“, protože by se cítil jako v pasti.
Mnohdy nedokáže převzít odpovědnost a ukončit vztah sám, takže čeká, až vztah pomalu vyšumí nebo druhého jakoby přiměje, aby ho ukončil on ... udělá nebo řekne něco neodpustitelného, třeba je nevěrný – mimochodem, aktivní partneři často tahají do vztahu další lidi - ve chvíli, kdy začínají vnímat, že se vztah stává vážnějším (dle své vlastní definice) a zpanikaří, se často zamilují do někoho jiného a tohoto člověka potom víceméně využijí jako jízdenku pryč ze vztahu, který sami jinak ukončit nedokáží ... a to stále dokola.

PASIVNÍ PARTNER
Pokud by měl vážně všechno v hlavě tak srovnané, jak si myslí, a byl zralý na reálný pevný vztah, tak by se do vztahu s aktivním člověkem patrně ani nedostal – ale to přesně dělá.
Zaplétá se s partnery, kteří nejsou k mání: neopětovaná láska, věkové-kulturní-a jiné rozdíly, mezi oběma je velká vzdálenost někdy i napříč kontinenty, druhý je zadaný, promiskuitní (udělat z polygamisty monogamistu je přeci krásná výzva!), drogově nebo jinak závislý, workoholik atd.
Reaguje na neakceptovatelné chování partnera láskyplností, porozuměním a vstřícností (to aktivního partnera často vyděsí ještě více) ... snaží se psychologicky pochopit partnerovo jednání/cítění/myšlení ... prostě ho chce uzdravit/zachránit svojí láskou a pochopením ve stylu „spolu to dokážeme“.
Myslí si, že jeho schopnost důvěřovat druhému dříve, než by si důvěru vůbec zasloužil, je důkazem jeho schopnosti milovat.
Oproti aktivnímu „utíkači“, který hledá chyby, aby měl záminku k potopení vztahu, pasivní partner chyby druhého naopak kolikrát přehlíží nebo snižuje nebo naivně věří, že se druhý může změnit a této změně věnuje hodně energie.
Ve vztahu hrává roli toho zralejšího, moudřejšího a zodpovědnějšího, který ví, co od vztahu chce a také chce na vztahu „pracovat“, nicméně tuhle pozici si může užívat jen díky tomu, že je s aktivním partnerem - pro někoho, kdo má vztahovou fobii je celkem snadné užívat si hezké pocity, iluze a plány do budoucna s člověkem, ze kterého podvědomě cítíme, že s ním skutečný pevný vztah nehrozí. Zaplést se se špatným partnerem je nejúčinnější metodou, jak nemít pevný vztah. (Aneb láska nepřináší strach, dokud není opětována - teprve potom hrozí uzavření v kleci.)


Teď zpátky ke knížce jako celku. V první polovině je tedy spousta příběhů lidí, na nichž jsou ukázány základní obavy z pevného vztahu a některé obranné mechanismy. Druhá polovina se zabývá tím, jak z „toho“ ven a blíže se zaměřuje na jednotlivé strachy. Obě dvě části jsou značně deprimující :D Chvílemi jsem tu knížku chtěla roztrhat! Na konci jsou sice jasné a možná i použitelné rady, ale i tak ve mně zůstal pocit jakési paralýzy, neboť mnoho obranných vzorců bylo odhaleno a teď jakoby „není kam jít“. Naštěstí asi není potřeba to nějak zvlášť hrotit, život jde dál a vše je jak má být :46:

Ještě jsem sepsala seznam nejčastějších strachů, které souvisí se vztahy. Strach: z toho, že já nejsem dokonalý nebo partner není dokonalý, ze ztráty svobody, ze ztráty sexuální volnosti, strach, že se unudíme k smrti, z fyzických nebo emocionálních omezení, ze ztráty individuality, ze ztráty kontroly, strach vzdát se svých snů, strach z dosažení dospělosti, ze smrti, ze stáří, z přílišné lásky, ze závislosti, z odhalení, strach naložit si ještě více problémů, strach ze vzdání se příjemného životního stylu, z opakování chyb, z finančních následků, strach, že v našem životě už nebude dost místa pro další lidi, ze skutečné zátěže manželstvím a rodinou, z promeškání možností, ze ztráty volby, ze špatného rozhodnutí (z chyby), z nemožnosti odejít, z kompromisů a povinností, strach, že partner není ten pravý a co budeme dělat, když se „ten pravý“ později objeví, ...


No, tak to byl další pohled na vztahy, sic jeden z mnoha.. Můžeme souhlasit nebo nesouhlasit, každopádně je to příležitost srovnat si, jak to kdo vlastně máme.
A teď si jdu udělat čaj :84:


P.S.: Malá kritika na závěr – ač je to jen technický detail a obsahu se to moc nedotklo – v knížce je hrozně moc překlepů. Jsem byla úplně vytočená :D

Příspěvky: Všechny | Buddha/2

Řazení:
11.03.2018 - 18:02 | Filtr
(Štír) tronco » Buddha/2
To je jedna varianta. Presne mireny text do slabiny, kterou povazuji za chrabrost... jeje.. dalsi paradox.
Pak jsou knihy, ktere proste musim cist nekolikrat dokola a pokazde tam nachazim nove "pravdy", informace, ale tady to zavani zas romantikou a ta neni tez uplne znamkou zdrave psychiky...
Jeje... to je furt neco! :85: :49: :27:
11.03.2018 - 17:53 | Filtr
(Střelec) Nazgûl » Buddha/2
Nejen.

Co si vlastně představuješ pod tím pavoukem, dáš nějaký příklad?
11.03.2018 - 14:14 | Filtr
(Váhy) Buddha/2 » tronco
Ponaučení: čtěte knihy, které na konci budete chtít roztrhat :21:


(aneb v něčem se trefily :4:) :20:
10.03.2018 - 16:31 | Filtr
(Váhy) Buddha/2 » Nazgûl
Myslíš zradu tak jak se to pojmenovává u opouštějícího "šmejda" partnera?
Oba jmenované podle mě vychází z pocitu méněcennosti, nedostatečnosti a navazujícího strachu ze samoty.

Ale když to budeme takhle pitvat, dostaneme se časem i ke strachu z malinové limonády :117: :4:
10.03.2018 - 07:08 | Filtr
(Střelec) Nazgûl » Buddha/2
Jinak u těch strachů tam vynechali takové docela zásadní, si myslím, a toť strach ze zrady a opuštění.
09.03.2018 - 14:13 | Filtr
(Střelec) Nazgûl » Buddha/2
A nebo taky - milovníci tabulek všech zemí, polibte mi pr:71: :D
09.03.2018 - 14:01 | Filtr
(Váhy) Buddha/2 » ZA 6 MINUT
Milovníci tabulek všech zemí, spojte se! :85: :4:
09.03.2018 - 13:06 | Filtr
(Váhy) Buddha/2
Nečetl jsem, ale podle Tvého výcucu DOST DOBRÁ knížka.
Sice nevím co s tím, předpokládám-li v populaci rozložení aktivní/pasivní 50/50 :4:, ale tak zamýšlet se můžeme, že :4:?

Ještě k těm strachům: graficky bych to znázornil pavučinou, kde jeden navazuje na druhý, na druhý navazuje třetí atd. Ty vazby mají svou logiku, proto se dá odhadnout pravděpodobné další chování.
Např. strach dospět souvisí se strachem z odpovědnosti, ten zase se strachem z "pevného" vztahu a maskovat se to může třeba sexuální volností, pubertálními zábavami apod. - možností a kombinací je skoro nekonečně. Důležité je vědět kde je pavouk :44::4:


Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2018
Lunární kalendář
Luna ve Vodnář Vodnáři
ukázat kalendář »