Smíření se s tím, že člověk může zůstat sám - Diskuze a zkušenosti

dan162 » kaca77 Smysl všech překážek a zkoušek nevím, jaký je. Myslím si, že ustávají, až když jsme plně průchodní a energii šíříme než spotřebováváme. Někdo má pohodovou cestu, při které nedojde nikam, někdo sakra obtížnou, která ho nutí nějak zareagovat, nesmířit se s nějakým stavem a furt něco v sobě menit.

To o aktivitě byla poznámka, kam se pozorností u tebe obrátit v první chvíli, když vše selhalo, člověk je zase dole, sevřený okolnostmi a neví kudy kam. Až pak, když s ezase rozjede, zkoumat co se to zase přihodilo a proč.

kaca77 » dan162 Nemyslím že bych byla nějak pasívní.Vlastně pořád musím řešit situace které třeba ostatní nikdy nezažijí.Ale to si nechci stěžovat.Jen přestávám chápat smysl těch překážek a zkoušek.Vlastně jsem měla půl roku pocit že je všechno ok a zase Připadám si jako pitomec ať dělám co dělám.

dan162 » kaca77 To že něco je obtížné jen znamená, že nelze usnout na vavřínech. Celoživotní snaha nedovolit, aby zátěž vyhrála. Aby člověk se choulil do sebe až do nicoty. Když jsi zkoušela důraz na aktivitu, jedno jakou, jaké to bylo ?

kaca77 » dan162 A slunce a Saturn ve 12 domě asi taky nebude žádná hitparáda ne? Někdy je to až divný.Takovej soukromej autismus v hlavě.

dan162 » kaca77 Sám mezi lidmi ? Zcela běžné. Třeba takovej Měsíc ve Štíru do nějaké míry velmi snadno nebo často.

dan162 » vernal taky to byla úvaha pro legraci, jak se dal pojmout poslední odstavec Crumba - třeba to tak i myslel

dan162 » cimi Jak může hned pustit rádio ? U introverta jde o potlačení naslouchání hlukem rádia. A u extroverta jde o nabíjení baterek fiktivní společností hlasatele, zpěváka.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vernal, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ahoj!
lenže to, čo som napísala, nebolo o nejakej úvahe - v niektorých prípadoch je to jednoducho stav, základy ktorého si možno človek na tento svet prinesie a ak sa rozvinú, tak to je už o iných kvalitách, kde vôbec nemá cenu uvažovať, že by sa tento stav mohol dramaticky zmeniť tak, ako si napísal. V takýchto prípadoch sa človek skôr musí nútiť k životu v spoločnosti - berie samotu ako svoju súčasť, prirodzený spôsob svojej existencie Jednoducho ľudia sú rôzni a pustovníci od narodenia nie sú medzi nami výnimkou.

dan162 » vernal člověk je sám, nikdo nepřibyde, ale i tak v hlavě zmizí samota, protože člověk se tak necítí, vnímá sebe, vnímá kdeco kolem sebe - jen ta nedůležitá fyzická samota zůstává. Ta fyzická odejde až s rozhodnutím, píšete to oba skoro stejně.

Scestná úvaha: samota, jako pocit bohatého spojení se sebou i s okolím, bez lidí, je něco, co člověka doprovází, ok. A když doprovází, co když by se tahle samota najednou rozhodla, že odkráčí k Neumětelům ? Jednoho rána se probudíš a tvá bohatá milá samota je fuč ! Mírnyx týrnyx, svéhlavice jedna! V takovém zatím literaturou nepopsaném případě by pocity asi byly dost blbé.

Hustokrutě obscénní Morti » dan162 Se mnou je to tezky...potrebuju hodne volnosti a svyho prostoru...vztah kdy sme chodili spolecne vybirat televizi i kupovat rohliky me nicil
Vlastne by se mi asi mejvic libilo mit s partnerem dvojdomek

Ale celkem sem odbocila od tematu.
Smireni se samotou...vlastne nevim co si pod tim mam predstavit?
Ze me uz nikdy zadnej chlap neobejme? Nepolibi? Nevezme za ruku?
Asi mam optimistickou predstavu ze to nehrozi protoze lidi sou proste miliardy

dan162 » Hustokrutě obscénní Morti Mne nadšení trvá, bájo být sám, včetně třeba letošních Vánoc, což jsem taky vlastně nikdy neměl, a přesto jsem se před pár dny rozhodl někoho k sobě najít. Platí asi oboje, jsi ráda sama i ráda s někým.

dan162 » Lilith Surya Jo. A ještě to není ok, prožívám rozptýlení, někdy apatii, dělám práci, která mi už nedává nadšení, někdy emoce druhých vůbec nevnímám, na sebe čas nenajdu tak snadno jako na druhé...Řekněme že jedu na dvojku :-)

Lilith Surya » dan162 Tahle tvá odpověď u mně zarezonovala, protože jsem si dlouhá léta myslela, že vnější obsahy, které plním jsou jakoby ze mne..možná nějaký ten rok i byly. Ale nedávno naplnily svůj účel a vesmír dal jednoznačně najevo, že dál už takto ne. Všechno ruplo.. teď je samota, stav nula až prázdno..nevím, jak dál.. Mám čekat, co se vyloupne? Nebo jak se tys sám po 20 letech rozjel - sice později, ale přece na svůj vlastní obsah?

Drahomiluše » dan162 To je potom ten stav prostého bytí, jen být a nic víc. Takový pravý jogín si myslím, že to dokáže i v davu lidí, já například jen vedle jedné osoby a to se mi stává, aniž bych o to usilovala. Jinak na to potřebuji opravdu samotu.

dan162 » Drahomiluše Mne se líbí, kdyz se ponořim do těla, ještě tu samotu zesilit. Klid, vnímat své casti.A pak o toto posilen se obrátit do světa.

dan162 » Arezet Všechny vnější obsahy se mi ukázaly jako docasne a nepevne. Jediný pevný je ze sebe si myslím. A az kdyz mam pevný ten svůj, muzu plnit dobře vnější role. Ne obráceně. Pro mne to byla slepá ulička na 20 let. A stejne se pak vratis do okamžiku, kdy jsi přijala náhradní vnější obsah jako svůj hlavni program a volíš znovu co s tím samým problémem, jen o neco holt později.

Drahomiluše » dan162 Když dva spolu žijí, ale ve skutečnosti spolu jen bydlí a žijí ne spolu, ale vedle sebe, tomu by se dalo říkat osamocení. A když ten člověk, co je vedle mne, někam odejde, vůbec samota nemusí nastat. Ale to si jenom myslím, skutečnost by pak třeba byla jiná, ještě jsou tu další faktory, jeden z nich je např, zvyk, po půl století se jistě nějaký vytvořil.
Asi záleží, jak člověk svůj stav vnímá, bud si připadá osamocen i v kolektivu nebo v davu, nebo je prostě momentálně sám, takže zažívá samotu. Ale oboje se může týkát i partnerství.

player » dan162 Jednou dávali pozoruhodný film , kterej se týkal právě , jak říkáš , té kompenzace prací.

Červený kříž nabral mladé lidi , aby jeli do indických hospiců pečovat o umírající. Šli tam mladí lidé , kteří v daném momentě hledali jakoukoli životní perspektivu. Bylo to na ro s opcí. Potom o tom ti jednotliví lidé mluvili , jako o nejkrásnějším roku svého živta. Vznikala tam absolutní přátelství , vznikly tam i páry , které se vzaly.

player » dan162 Přesně jsi vystihl jeden detail. Energie versus obsah. Člověk je sám sebou v podstatě jen ve své bublině nebo pokud třeba žije kvůli nájmu s někým...kýmkoli.
A samozřejmě - je to celé o smyslu života.

Arezet » dan162 Myslím,že když člově kzůstane sám,bez rodiny bez těch blízkých,že rázdno prostě cítí to je fakt a záleží,jestl ise přes to přenese a začne tvořit něco co ho bude držet.....ať práce, novou rodinu, něco co mu dává smysl,znám pocity,kdy jsem cítila,že nemá nic smysl a hrozně se s tím žilo i těžce se z toho zvedalo.

dan162 » Arezet Nahradit vnitřní prázdno prací jsem zkusil, je to konina, souhlas. Práce jako odvození sebehodnoty od výsledku práce, od postavení, od úspěchu je blbě, zatímco tvoření souladně se sebou už je paráda (i když to je taky práce). To, že je člověk pracovitý, je jen lákadlo ke scestí si tím zaplnit život.

Smysl se mimo sebe podle mne najít nedá. Mohu se zavrtat do nějaké teze typu "děti", ale ony odrostou a jsem zas k ničemu. Stejné jsou programy "výborný manžel", "taková a maková matka" , kdy zase odvozuji sebehodnotu od druhých místo od sebe.

Zkusil jsem být s druhými co nejvíc, energie dobrá, obsah kulhal, navíc jsem to nebyl já, a když zrovna nikdo poblíž nebyl, bylo to stejně blbé jako předtím, tedy tahle cesta je taky blbost. Energeticky to nabije, ale obsahově prázdno zůstává. Vnější orientace byl u mne únik od nějakého řešení, u introvertů to asi platí obecně. Nezbývalo mi než poslechnout intuici a vrátit se k problémům vlastním a řešit ty.

dan162 » Freja nechce se mi zkoumat mezi nimi rozdíl, ty ho vidíš, tak ok. Samota - osamělost. Jo aha, osamocení patří k osamění, jde o pocit vzniklý redukcí z většího počtu lidí.

Freja » dan162 Samota - osamělost.Sorry za korekci,ale výraz osamocení se mi zdá divnej

dan162 » Sosna zvlčelý Máme dva pojmy - samotu a osamocení. Myslel jsem si, že člověk se svým rozvojem vnímá samotu místo osamocení, ale ono se to zdá se prolíná. Asi jak něco je nevyřešené, tak vzniká při podnětech do nevyřešené části emocí nutkání, trýznivá potřeba nebýt sám, tedy osamocení, a současně (při podnětech oslovující vyřešenou část emocí) vzniká vítaná samota, bohatá, vnímavá. Ten koktejl se ve svém poměru mění s dalším seberozvojem, nenahrazuje se jeden druhým - takhle si to nyní myslím.

dan162 » nebešťanka motivy si myslím ty, že jiný živel byl zpočátku jen cizí, později nerozvíjený, nepoznávaný a oproti tomu hlavnímu neatraktivní. Koukneš ze sucha na vodu, brr mokrá. Studená. Ale když máknem, budem na kopci dřív než auto. Holka nezdržuj, kluci už odjeli, jsi mokrá, usuš se, ať jsi trochu normální a jedem, vezmem to zkratkou.