Řeč emocí + Líza


30.09.2017 - 15:05
(Střelec) Nazgûl
Řeč emocí + Líza
https://www.databazeknih.cz/knihy/… ... nejen o emocích.

S touhle knížkou pracuju už asi rok, a jelikož mě to ještě neomrzelo, říkám si, že možná se tu najdou další emoušci, co ocení. Nejsem ale ve formě, abych psala nějakou hezkou recenzi, tak jen přiložím obsah. Některé podnadpisy se u samotných emocí sice opakují, ale kapitoly nepůsobí nijak strojeně nebo monotónně, jak by se možná mohlo zdát. Naopak, vždy jsem tam našla něco, co mě překvapilo.

Tak příjemné počteníčko :97: :84:


PS: Líza (Uzdrav svá vnitřní zranění) začíná od 9. stránky

Příspěvky: Všechny | Nazgûl

Stránka: 3 2 1
Řazení:
23.04.2018 - 21:19 | Filtr
(Váhy) Buddha/2 » Nazgûl
Jasnočka :3:, potom vsjo v parjadke :5:
23.04.2018 - 18:03 | Filtr
(Střelec) Nazgûl » Buddha/2
Tak já v tom vidím spíš inspiraci než roubování.
23.04.2018 - 18:02 | Filtr
(Střelec) Nazgûl » thééé
Ten konec mě pobavil :) K tomu "vyléčení" nebo "vyřešení" bych se určitě ještě chtěla vrátit, až na to budu mít rozpoložení. A navázat ještě na Danův příspěvek.
20.04.2018 - 21:42 | Filtr
(Váhy) Buddha/2 » Nazgûl
Víš co, není mi úplně jasné, proč se snažíš naroubovat na sebe cizí systém.
Jsem dokonce přesvědčený, že kdyby sis sedla a dala si tu práci, napíšeš něco hodnotnějšího než Lisa (a to si fakt /mimořádně :20::4: /nedělám srandu)
20.04.2018 - 21:01 | Filtr
(Ryby) thééé » Nazgûl
Mě tahle knížka taky celkem zklamala, určitě jsem od ní očekávala víc, už proto, že je u ní napsané, že na původní knížku (Uzdrav svá..) navazuje jen velmi lehce.
Ale Tvůj výtah dobrý :15: :1:
K tématu "vyléčení" či změny v traumatu se mi líbí od Ivety Havlové - autopilot
JAK ZMĚNIT AUTOPILOTA

Většina lidí, kteří chodí na mé kurzy
se těší na nové vhledy a silné prožitky
Málokdo už se tolik těší či si vůbec uvědomuje,
že nová, byť v těle prožitá, uvědomění
jsou možná desetinou vší práce,
kterou je potřeba vložit do proměny
už nevyhovujícího programu přežití
...
Jeden můj kamarád to popsal slovy:
Je to jako podívat se skrz okno,
a vlastně ani to ne
...
Někdo mi nedávno řekl, že když trenér
doporučí Ester Ledecké či Evě Samkové
(které mají obrovskou disciplínu a vytrvalost)
změnu nevhodného pohybového návyku,
trvá jim nácvik změny 4 – 6 měsíců
„Normálnímu“ člověku prý rok
Stejně se to má i se změnou návyku
na určité myšlenky, emoce a chování
...
V našem mozku a nervové soustavě
existuje síť informačních dálnic, silnic a pěšin
Několik desetiletí fungující síť nervových spojení,
na kterých „frčí“ naše automatické reakce
Naše dětské strategie přežití založené na strachu
sviští po dálnicích a umíte si představit, co je to za práci
zpomalit nebo odklonit na dálnici vozidlo,
které nespolupracuje
...
Nezpracované (tj. do hloubky nepochopené,
dospěle nenahlédnuté) staré situace
stále sedí v buňkách naší tělesné paměti
a automaticky zažíhají přehnané emoční reakce
a navazující chování
Pokud je jádrem naší dětské obrany
identita oběti, které ostatní ubližují, pak si dokonce
ty staré sentimentální a dramatické detaily
občas i vědomě přehráváme a dále je kodifikujeme
Naše buňky přitom mají schopnost se obnovovat,
měnit, vytvářet nová nervová spojení
Chce to ale vytrvalou pečlivou pozornost a práci
...
Vhledem to opravdu začíná
Představte si třeba muže, který po rozvodu
nechce platit alimenty a možná dokonce
nechce vidět ani své dítě
Může zdravý dospělý nemít rád své dítě
a přát si, aby mělo nedostatek?
Těžko
Tento muž byl nepochybně v dětství velmi zraněn
Dostal málo nebo nic, a tak se cítí ukřivděný,
nekonečně ukřivděný
Je mu tak mizerně, až to bolí
Jeho autopilot ho drží na prastaré dálnici
v rychlosti 200 kilometrů za hodinu
Nemůže zpomalit, vydechnout, vystoupit
Ve své ex-manželce vidí svou matku
a dítě nevidí vůbec, sám je přece ještě dítě
Tolik mu ukřivdili, sám má málo, vlastně nic
(byť může vydělávat statisíce),
tak nedá ani dítěti
...
Tento muž potřebuje nutně nahlédnout pod povrch
svých vybičovaných emocí a uvidět pravdu
Ale to je jen začátek cesty
Když se pak bude snažit chovat jinak,
jeho pocity budou stále skoro stejné
Bude mít pocit, že ho zneužívají, že ho nemají rádi
a zpočátku bude možná bez své strategie přežití
ještě víc trpět
...
Nová informace ještě neznamená,
že se kolem ní automaticky vytvoří nové, pěkné emoce
a nové chování
Po novém vhledu nebo prožitku, který ukáže,
že k vám rodiče, přece jen, měli silné city
(což je začátek prociťování vlastních zdrojů,
vlastní energie v těle),
je potřeba každý den doma „trénovat“,
makat na sobě, jako naše olympionistky
...
Hledat v sobě a prociťovat vlastní energii,
uvědomovat si, že jsem něco skutečně od rodičů dostal
a hledat to v těle, posilovat vizualizacemi
Nahlédnout mentální program, například
- Nezapomenu vám to
- Za moje špatné pocity můžou druzí
- Mám málo, musím využít každé příležitosti získat víc, hromadit ...
a postupně hledat lepší verzi, například
- Rozhoduji se žít, jako by nebyla minulost
- Moje negativní emoce jsou jen moje
- Všude je pro mně hojnost a vždy bude
...
Nestačí ale ploše afirmovat
Je potřeba zasazovat tyto věty do kontextu
Hledat konkrétní příklady, jak je můžu žít
a dělat experimenty do nového území
Na začátku budu převážně selhávat
- starý vzorec bude ještě příliš silný -
ale přesto budou moje chování a pocity
už od začátku v něčem jiné než dřív
Pokračujte a časem se starý a nový program
začnou mezi sebou mastit vcelku vyrovnaně
a nakonec, a možná to nemusí trvat celý rok,
získá nový, dospělý, návyk převahu
...
Každý den několikrát trénujte,
protože jestli znovu uslyším
„Na to jsem si už dělal konstelaci,
to mám vyřešené.“,
tak za sebe neručím :D
16.04.2018 - 20:45 | Filtr
(Býk) Najdise.cz » Nazgûl
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ZA 6 MINUT, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
ty jo, dobry :15:
dik :17:
takze jsem to dobre napozoroval, ze ponizeni se vaze ke vztahu introverze/ extroverze
zatimco ty 4 zraneni jsou derivaty T/F N/S


jo slovo ego, je trapny
a jeste trapnejsi je hra - ego chytte ego (/zlodej krici chytte zlodeje)
na jednu stranu se bez nej neobejdeme, vsude kde je potreba priprava, nacvicovani
vsude, kde je potreba cas
na druhou stranu, zivot s nim... :5:

fakt je ale ten, ze pokud se clovek chce nejak dostat k sile v nas tak s tim nazvoslovim musi - chte nechte -nejak vychazet
(minimalne si to nejak pojmenovat /nadefinovat)

- Ego nedovede naslouchat
- Ego baží po lichotkách
:6:to jsou pekne priklady

"Také říká, že ego žije pouze minulostí, takže podporuje všechna naše traumata"

jo, krome casu taky miluje cisteni - to je obranny majstrstyk ega, o kterym se celkem vzato malo mluvi - je to roztomily feťoušek, milujici Savo (si ho tak teda pojmenuju)
16.04.2018 - 18:56 | Filtr
(Střelec) Nazgûl
Ad Lisa Bourbeau.

Ze zvědavosti jsem se pustila i do druhého dílu – LÉČBA PĚTI BOLESTÍ DUŠE. Přestože první díl mě dost oslovil, tahle druhá knížka mne tolik nenadchla. Důležité info z ní by mi stačilo shrnout do pár vět. Lisa by možná řekla, že moje ego jen nechce slyšet krutou pravdu a proto jsem se místo poctivé sebereflexe (až na pár výjimek) u četby jen hrozně nudila.. :D Kdoví :) Obsah vám zkusím přiblížit.

Ačkoliv knihy nebyly zamýšleny jako první a druhý díl, budu jim tak říkat. Dvojka byla napsána 14 let po vydání jedničky a autorka říká, že dnes vidí některé věci jinak. Nepřišlo mi, že by něco viděla zásadně jinak, spíše některé informace doplnila. Občas si trochu protiřečí, ale to už si protiřečila i v knize Uzdrav svá vnitřní zranění. Na hlavním poselství to podle mě ale nic nemění.

Časem dospěla k názoru, že každý z nás má všechna čtyři zranění. Odmítnutí a křivdu, opuštění a zradu. Bolest křivdy nám pomáhá, abychom necítili bolest odmítnutí a bolest zrady, abychom necítili bolest opuštění. Páté zranění – ponížení – má jen někdo. Je ojedinělé v tom, že oproti ostatním zraněním, která se vždy pojí k druhým lidem, se ponížení vztahuje k tobě samému a k nějaké „vyšší síle“, k Bohu a podobně.

V první polovině, po tom co zopakuje základní info k jednotlivým zraněním, řeší hlavně svoji definici ega. To mě moc (spíš vůbec) nebavilo a v četbě jsem pokračovala, protože jsem pořád doufala, že přijde něco lepšího. Mám ale podezření, že mě jen irituje to slovo „ego“. Myslím, že by se to dalo napsat i bez jeho použití, ale je mi jasné, že kvůli mně knížku přepisovat nebude :D K ego-úseku vám sem přihodím podnadpisy, protože ty vám asi přiblíží nejlépe vo co gou:

- Zrod ega
- Co je to ego
- Ego, celek tvých přesvědčení
- Problém získat zpátky svou sílu
- Ego používá kritiku
- Ego hovoří v extrémech
- Ego používá podmiňovací způsob nebo spojení „je třeba“
- Ego se ztotožňuje s tím, co má a dělá
- Ego baží po lichotkách
- Ego nedovede naslouchat
- Ego se ospravedlňuje a brání
- Ego neumí žít přítomností
- Ego žije z pojmu dobra a zla
- Ego se srovnává
- Ego si myslí, že dokáže způsobit, aby lidé byli šťastní
- Pýcha

Dost věcí vnímám jinak než Lisa, ale vlastně to nemohu říct stoprocentně, protože ona používá pojmy, ke kterým má své vlastní specifické definice – ty ale rozebírá ve svých předchozích knihách. Těch je kolem 24! Zde sice některé definice ve zkratce opakuje, ale jsou takové „nedomrdlé“ a u nejedné mě napadlo, jestli není špatně přeložená. Tím chci říct, že jsem z některých částí knihy byla docela zmatená.

Projevy ega poukazují na aktivní zranění a proto, dle Lisy je k uzdravení ego potřeba zmenšit. Také říká, že ego žije pouze minulostí, takže podporuje všechna naše traumata ... čím důležitější jsou, tím více dochází ego k přesvědčení, že žije. Zároveň nás před bolestí prý chrání. Ústřední technikou ke zmenšení ega je si své ego pojmenovat (Lisa to své pojmenovala Muška) a rozmlouvat s ním. Poděkovat mu za ochranu, ale dále si to udělat po svém. K tomu bych jen dodala protipohled – setkala jsem se i s názorem, že ego je instance, se kterou je nejlepší vůbec nediskutovat. Každému asi bude fungovat něco jiného.

Po přelouskání ego-části jsem si ale v knize pár střípků našla a za ty jsem ráda. Co mi přišlo důležité a v první knize to nebylo – podle své reakce poznáme, které zranění se právě otevřelo.
Dám příklad, který tu je uveden: Někdo vůči našemu způsobu oblékání utrousí nezdvořilou poznámku.

REAKCE:

*Masochista (ponížení): nezlobí se na druhého, ale na sebe, spíše se začervená, sám sebe zesměšní a s narážkou souhlasí

*Přísný/nepoddajný typ (nespravedlnost): hájí se nebo si myslí, že to není spravedlivé a že by něco takového jinému člověku nikdy neřekl

*Kontrolor (zrada): „A myslíš, že jsi sám dokonalý?“ ... takto by zdůraznil jeho nedostatky

*Závislý (opuštění): slzy a nářek

*Utíkající (odmítnutí): předstírá, že se ho urážka nedotkla, jako by nic neslyšel, nebo by rovnou odešel pryč


Nejde o to zranění odstranit, ale „přijmout“. Vyléčení bolesti neznamená, že zranění už nikdy nepocítíme, ale že už nebude ovládat náš život. Abychom mohli zranění „přijmout“, musíme převzít „zodpovědnost“. To souvisí s tím, že si uvědomíme, že bolest nezpůsobují situace ani lidé, nýbrž vnímání a reakce našeho „ega“. Druzí lidé tu nejsou od toho, aby odpovídali našim potřebám (a očekáváním). Autorka klade velký důraz i na (sebe)odpuštění, jehož důsledkem prý budeme dříve zraňující situace prožívat bez bolesti (trochu protimluv). Jedním ze znaků sebeodpuštění je prý i zlepšení vztahu s osobou, které se zranění týkalo. (S tím nesouhlasím, ale to je fuk.)

A na závěr Lisina definice uzdravení bolesti:

„Víš, že na cestě k uzdravení se nacházíš, jestliže si uvědomuješ, že se bolest probudila, jestliže ji dokážeš pozorovat a dovolíš si být lidský. Domněnku, že jsi tyto etapy zvládl, si ověříš podle toho, jestli si již nepotřebuješ nasazovat masku, a tudíž nijak nereaguješ. Přijetí povede k úlevnému vydechnutí, postupně zmírní bolest a vrátí tě do přítomnosti. Celkovou situaci tedy uvidíš jako životní lekci.“
13.04.2018 - 08:29 | Filtr
(Střelec) Nazgûl » ZA 6 MINUT
Na mě to bylo moc dlouhé. Vše co mě zaujalo by mi stačilo shrnout tak do čtvrthodinky. No ale nebudu si stěžovat :D
12.04.2018 - 06:32 | Filtr
(Býk) Najdise.cz » Nazgûl
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ZA 6 MINUT, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
to video jsem predtim videl uz 2x, poprve, kdyz ho tu dala mili111, podruhy kdyz jsem cetl tu knizku a doladoval
a ted po treti
krome toho, ze i na potreti(s casovym odstupem) to bylo uplne jiny(coz uz davno vim, pac intelekt je sejdir, co spis filtruje, nez propousti)
tak mi tam neco uplne vypadlo - naprosty okno
posledni otazka a posledni jeho odpoved - pekelnej stroj :21:

a) dite - citlivost a vnimavost
jenom to dite, tak se to neda, neni to k zivotu
citlivy, vnimavy, vsechno ho ohrozuje
b) rodic - prizpusobeni
uplne presne vi, jak maj veci bejt

vs.
trinitarska dualita :32:

PS: jo a navic tady neodpovedel na (uplne) posledni otazku
jak to bylo s sadrou(chudak lasicka :24:)
ale ty frky jeho tady, to jsem sel fakt do kolen
:61:
08.04.2018 - 18:38 | Filtr
(Střelec) Nazgûl
Mimoděk jsem dnes narazila na Pjérovo video, kde mluví o Lise Bourbeau:
(Zrada -) Výzva k dospělosti
https://www.youtube.com/watch/…

Plus nějaké myšlenky o dospělosti, která tu v diskuzi též padla, tak třeba to bude někoho zajímat. Pjér vidí dospělého člověka jako někoho, kdo ví, že "naložený batoh" (kde jsou i ta naše zranění) je jeho volba a tímpádem si hru může i užít, může ho bavit.

Léčba dle něho probíhá následujícím způsobem:

1) přestávám se přizpůsobovat a objevuji své strategie (masky)
2) jsem hrozně nasranej
3) nepřizpůsobuji se, nebojuji, ale zjišťuji že druzí mají fakt problém (s tím, že jsem sám sebou)
4) zpátky v situaci, kde se zranění poprvé otevřelo - rozhoduji se, že masku už nikdy (tak nějak)
YouTube
02.03.2018 - 18:48 | Filtr
(Vodnář) Tarot11
Running on Empty
02.03.2018 - 11:32 | Filtr
(Rak) dan162 » Nazgûl
Metod, které umožňují léčbu traumat neinvazivním způsobem je teď čím dál víc. Mne se osvědčuje kranio. Jedna paní používá homeopatii, která ji vyrovnává do středu, nevím nakolik to je trvalé, slyšel jsem o tom prvně, stejně jako o kineziologickém principu použitém pro takové opravy (záleží jaké jsou otázky, témata, kranio i kineziologie může být invazivní). Bratr se dal na hypnózu, když nebude invazivní na psychiku člověka, mohlo by to být dobré, nezkusil jsem. Je toho ted´ víc - společné mají to, že respektují tělo, které si samo říká, co potřebuje aby dobře fungovalo, není to o tlaku od terapeuta. Nemá to cíl jiný, než vyhovět tělu, žádné osvícení jako meta, jde to přes živel Země. I ty metody, kdy "znalý moudrý" terapeut něco ti implantuje ze sebe, už jsou over. Introverti to asi mají snazší.

Vnímám ten proces na sobě, k tomu čtu zprávy od těch, kterým se povedlo zahodit své programy. Jsem v polovině, kdy už vidím svůj jízdní řád, kam co povede, aspoň si to myslím, ale energie mi stále někdy zcela chybí, spojení se sebou ještě není hotové. I ta Řeč emocí mi pomáhá porozumět a pojmenovat, racionalitou uchopit, žonglovat, osvětlit, u mne je Merkur spojený s Plutem, tedy myšlení vidí dost hluboko a pro běžné situace, pochopení co se děje, mi to strašně pomáhá. Pozoruju se a dávám to na povrch. Edit mi včera ukázala, jak probíhající trauma nechat proběhnout v kombinaci s milou vzpomínkou. Důležitá je otevřenost, nebo ochota k ní, nejen pravdivost, také to je proces. Méně budu nyní řešit ženské obtíže, obnovím muže v sobě. Sílí mi vnímání těla, tuhle jsem takové překvapení psal v tématu, tak jednou, dvakrát týdně zažívám něco, z čeho jsem :-O , ale vlastně běží vše jak to chci a těším se z toho. Krok za krokem, bájo.
02.03.2018 - 08:47 | Filtr
(Střelec) Nazgûl » dan162
Ahoj Dane,

když budeš mít chuť, klidně tu jedničku více rozveď ... proč si to myslíš a tak..
01.03.2018 - 21:27 | Filtr
(Rak) dan162 » Nazgûl
1) Myslím si, že absence zranění/komplexů/traumat je možná.
2) uvědomění jako dávání pozornosti, vyslechnutí traumatu, podle mne léčivé je samo o sobě
3) Zranění z opuštění mám, nebo ne zranění ale strach, a není motorem touhy po svobodě duše. Ta chce být svobodná od nutkání "záchranných" postupů z minulých traumat, u mne například takovou "záchranou" byla snaha o kontrolu okolí. Tento program už nemám, nebo snad nemám, ale je tu k řešení kupa dalších programů.
27.02.2018 - 11:49 | Filtr
(Blíženci) tajga » Nazgûl
touha po svobodě/nezávislosti může být zase projevem zranění z opuštění


ano.... :11:
27.02.2018 - 10:35 | Filtr
(Střelec) Nazgûl » tajga
---"Přesto já chci víc :-D. Mám představu, že tohle jediné člověku přinese svobodu, opravdovou vnitřní svobodu...A to pro mě není kontrola nad zraněními, ale jejich absence, stav, kdy je už nepotřebujeme."---

Na toto by mě zajímalo, kdo má jaký názor. Já to prozatím vidím tak, že absence zranění/komplexů/traumat je nemožná. Asi by se dalo mluvit o absenci utrpení, které ta zranění způsobují, respektive které si způsobujeme tím, že se s těmi komplexy ztotožňujeme.

Když už tu trousím střípky z knížky, tak pokud by to někoho zajímalo, touha po svobodě/nezávislosti může být zase projevem zranění z opuštění.
27.02.2018 - 09:31 | Filtr
(Blíženci) tajga » Nazgûl
To mě taky napadlo, že to bude překladem.

Jsem dost velký skeptik na to, abych si myslela, že četba knížky může zásadním způsobem pomoct. Takže mě to vlastně taky primárně nemotivuje. Ale stejně by mě zajímala nějaká stopa, po které jít, jestli tam není něco třeba nového, o čem nevím.

U mě to je dlouhodobé uvědomování. I když i to považuju za velký pokrok a určitě se to od té doby, co jsem získala náhled, zlepšilo.

Opakem dospělosti beru pro sebe dětinskost, nebo možná nezralost. Dětskost beru v mnoha projevech za žádoucí....Jj. chápu, jak to myslíš. Asi ano uvědomění je první projev dospělosti. Znám lidi v seniorském věku, kteří tam asi nedošli, takže i tohle není málo...Přesto já chci víc :-D. Mám představu, že tohle jediné člověku přinese svobodu, opravdovou vnitřní svobodu...A to pro mě není kontrola nad zraněními, ale jejich absence, stav, kdy je už nepotřebujeme.
27.02.2018 - 08:48 | Filtr
(Střelec) Nazgûl » tajga
Máš pravdu, že název knížky je vlastně matoucí. Pro mě název nebyl podstatný, ale doplním tedy, že o uzdravování tam toho moc není, pokud jako uzdravování nebereš ono uvědomování. Poslední kapitola se jmenuje „Léčení zranění a transformace masek“ a též tam skoro nic o léčení není. Nejsem si jistá, jestli vůbec něco – přiznám se, že vyléčit zranění nebyl můj motiv k četbě, tak jsem se na to ani nezaměřovala. Třeba bude něco v té další knížce. Nicméně zavádějící není ani tak název knihy jako spíše jeho překlad – v originále je to něco jako „Pět zranění, která nám brání být sami sebou“.

Ke druhému odstavci nevím moc, co říct, sama se na tu typologii 5 zranění nefixuju ... takových typologií už je hafo, ad poruchy osobnosti, jak píšeš. Röhr, který hodně píše právě o PO, má zase jakousi typologii „tajných programů“, negativních přesvědčení, ale sám píše, že to je spíše takové vodítko, než pevně ohraničený systém a já to tak beru víceméně u všech typologií. Jsou to různé pohledy na podobné věci.

Můžu se zeptat – píšeš, že jsi sama sobě důkazem, že uvědomění vždycky nestačí – myslíš jednorázové uvědomění nebo dlouhodobé uvědomování si?

Je taky otázkou, co bereme jako tu „dospělost“. Opak dětskosti? Myslím si, že to není tak jednoznačné. Už jsem to tady někde psala, ale naše kultura je prý kulturou dětí, a jestliže námi hýbají takové „mocnosti“ jako je mateřský komplex a já nevím co ještě, tak by bylo naivní (dětské?) myslet si, že s něčím takovým vůbec můžeme bojovat nebo to jakkoliv „léčit“ ... to by klidně mohla být jistá smrt ... což fanoušci Zubatý asi hrotit moc nebudou, ale stejně. Takže stát se dospělým by mohlo vypadat i tak, že uznáme existenci těchto sil, které se skrze nás projevují a možná nakonec dospějeme do stádia, kdy pod vlivem svého dětského vzteku nepůjdeme vystřílet půlku vesnice, ale rozbijeme doma jen pár skleniček. A nebo taky nic. Velká neznámá. Ale tak nemůžeme mít všechno pod kontrolou, že. (Mimochodem, dle Líziny typologie souvisí potřeba mít věci pod kontrolou se zraněním ze zrady, takže i touha mít svá zranění pod kontrolou je svým způsobem vtipná :) Občas můj případ.)
26.02.2018 - 21:17 | Filtr
(Blíženci) tajga » Nazgûl
Mám konkrétní představu, dokonce v různých situacích vím jasně, že jsou dvě cesty, buď se budu chovat jako dospělý člověk a nebo bude skrze mě jednat zraněné dítě. Takže já jsem sama sobě důkazem, že uvědomění si vždycky nestačí.

Mně přijde, že vlastně ta zranění odpovídají různým poruchám osobnosti, ale těch je mnohem víc, takže je to takové velmi zredukované. Vlastně možná že je 5 zranění, ze kterých vyplývá mnoho různých poruch. Ale terapie na poruchy osobnosti neexistuje, jen podpůrná, jak s poruchou žít. Což je zase psychologický pohled, který vůbec nemusí 100%-ně platit.
26.02.2018 - 19:46 | Filtr
(Střelec) Nazgûl » tajga
Ahoj. Ty obrázky jsou víceméně k ničemu. Zobrazují jen jednu z x možností toho, jak může tělo symbolizující určité zranění vypadat. Pro autorku je tělo rozhodující, ona to na něm asi vážně pozná. Pro mě je to sice zajímavá myšlenka, ale zaujaly mě tam spíše jiné věci. Máš nějakou konkrétní představu toho, jak to vypadá, když už jsi "z toho venku"?
26.02.2018 - 08:44 | Filtr
(Střelec) Nazgûl » ZA 6 MINUT
Jak je tam málo hanebností a sprostých slov, nemůžu se na to soustředit :4:
26.02.2018 - 06:55 | Filtr
(Býk) Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ZA 6 MINUT, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
uff, malem jsem dopadl jak ten profesor tady:
1hod28min23sec
https://www.youtube.com/watch/…

knizka "Uzdrav svá vnitřní zranění" je fascinujici v tom, ze jako jedna z mala i dynamicky zobrazuje(podchycuje) proces tvorby lidskeho EGA(intelektu) - potazmo, je i jakymsi pokusem, pripadne nedokoncenym "manualem na osviceni" (pro pripadne zajemce)

na zacatku vychazi z toho, ze tu bylo dite s bezpodminecnou laskou
potom, ze se neco udalo s tou bezpodminecnou laskou
a ta jakoby zmizla nekam - jakoby se nekam vytratila

na druhou stranu tim ale vzniklo neco zcela noveho - neco, co muzeme nazyvat - lidske EGO(intelekt)
nebo maska - tak si to v te knizce nazyva autorka

tedy vlastne jakasi dve antonyma, dejme tomu: bezpodminecna laska / vers. / EGO

no a potom se ocitame uz na urovni "masek"

k tomu, aby nejaka maska mohla existovat, potrebuje opet antonymum - neco, nejakou silu, co stoji naproti(na principu pretahovani svihadla)

kazdej z tech typu tam ma neco svyho:

/ únikový typ / - panika /strach z ODMÍTNUTÍ
/ závislostní typ / - samota /strach z OPUŠTĚNÍ
/ ovládající typ / - odloučení-oddělení-zřeknutí se /strach ze ZRADY
/ nepoddajný typ / - chladnost /strach z KŘIVDY/NESPRAVEDLNOSTI

tak a ted k dokonceni manualu

jak vidno, dualita se nikam nevytraci, jen si do svych prihradek bere nove a nove postavicky /figurky

takze zatimco predtim tam proti sobe stala figurka c.1: "laska bez hranic" vers. figurka c.2: "materie s hranicemi"

tak ted proti sobe stoji uz jine figurky
jakoby podfigurky figurky c.2

porad v dualite

a navic uz i s prvky dvou zakladnich dualnich archetypu: SUBJEKTIVITA vers. OBJEKTIVITA

pokusim se vysvetlit, na prikladu:

automobilka vyrabi auta
to, ze nekde na planete Zemi existuje vyrobek jmenem auto, je zalezitosti - objektu
v lidskem tele se (pry) na objekty zameruje leva hemisfera (je orientovana objektivne/ objektove)
ve spolupraci s hemisferou pravou (ta je orientovana subjektivne/ vztahove) si promysli, co to vlastne auto je a k cemu by se vsemu dalo pouzit - mohlo slouzit
-intelekt- jako celek nakonec "auto" vyhodnoti jako dobrou vec, kterou by bylo prospesne mit, vlastnit, uzivat

nacez nabehne vylucne subjektivni uchopovani - (pry) prava hemisfera a takzvane uchvati ten vztah - "ja" vers. "auto"
tedy prava hemisfera si zacne rikat - to auto ja -chci-
leva hemisfera vyhodnoti-vidi, ze to auto nemam
a prava hemisfera k tomu kontruje: protoze ho nemam a protoze ho chci a nemam - tak je to spatne
(k vyhodnosceni ze je to spatne, prispiva samozrejme opet hemisfera leva - ta neustale vidi, ze to auto nemam)

prava hemisfera, narozdil od leve, tedy dokaze jakoby generovat i pocity

bohuzel opet slendrianske vyjadreni, ale zkusim znovu slendriansky vysvetlit

pokud by prava hemisfera fungovala(mohla fungovat) bez leve - viz. napr. zivotni zkusenost teto pani: https://www.ted.com/talks/…
tak bude generovat jen a jen "bezpodminecnou lasku"
ale(!) tim, ze ji tam do toho neustale pricmrdava i hemisfera leva a frka ji tam do toho objektove, objektivni videni - tim ji -lasku- rozstepuje na pocity - doslova lame na mnoho ruznorodych pocitu/ emoci(dualnich paru), tak jako opticky hranol

a na tech dvou slozkach(archetypech): OBJEKTIVITA vers. SUBJEKTIVITA stoji samozrejme i ty "masky"
(na tomtez stoji i napr. Junguv koncept Animy/ Anima)

tohle pokud clovek nepochopi - nikdy nepochopi ani svet tzv. rozliseny a to podstatne, cim se tak moc lisi od sveta tzv. nerozlisenosti

u tech jednotlivych typu, je pak pribuznost podle "O" vers. "S" nasledujici:

horizontalni pribuznost:
/ únikový typ / - / závislostní typ /
/ ovládající typ / - / nepoddajný typ /
vertikalni pribuznost:
/ nepoddajný typ / - / únikový typ /
/ ovládající typ / - / závislostní typ /

protilehle:
/ nepoddajný typ / - vers. - / závislostní typ /
/ ovládající typ / - vers. - / únikový typ /



PS: PONÍŽENÍ / masochistický typ / svoboda-neomezenost
bych videl spis na souvislost s prechodem mezi extrovert/ introvert
takzvane: obecne typy
http://jung.sneznik.cz/psychologie.…

nikoliv: funkcni typy
http://jung.sneznik.cz/typy.htm
25.02.2018 - 23:36 | Filtr
(Býk) Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Znouzecnost, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Je fajn, že to tu neusnulo :) Přidávám se k chvále na knížku od Lise Bourbeau. Řeč emocí taky nebyla špatná, ale na mě už má možná asi až moc stránek. Trochu bych se bála toho, že minu to podstatné a zůstanu viset na půl cesty v analyzování jendotlivých emocí. Za přečtení ale stojí určitě taky. Děkuju za inspiraci.
21.02.2018 - 20:54 | Filtr
(Býk) Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Dagmárek1, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tu knihu si určitě koupím, protože vím, že se mi bude v mé situaci i v situaci lidí v mé blízkosti hodit. Zatím jsem musela po nechutném rozchodu, který byl najednou, jak kopanec do hlavy od koně, vše sama zpracovávat a vyrovnávat se s tím. Snad v ní najdu odpovědi, jak pro sebe, tak i pro své blízké, kteří mají také nějaké problémy.Děkuji. :1:
21.02.2018 - 18:24 | Filtr
(Střelec) Nazgûl » vibe
S dovolením sem přihodím malou recenzi. Ačkoliv u knížek tohoto typu, ať už je to Řeč emocí nebo Uzdrav svá vnitřní zranění od Líziny, co jsi sem hodil odkaz ... mívám ze začátku pocit, že takových knížek už jsem četla mraky, takže tam určitě nic nového pod sluncem být nemůže :5:, stejně si tam vždycky něco výživného najdu :15:

UZDRAV SVÁ VNITŘNÍ ZRANĚNÍ - Lise Bourbeau

Fajn knížka. Myslím si, že je dobré být se svými zraněními v kontaktu.
Líza se zabývá pěti typy našich niterných zranění - odmítnutím, opuštěním, ponížením, zradou a křivdou/nespravedlností. Na základě těchto zranění, která jsme si zvolili jako součást svojí cesty ještě před narozením, a která se otevřou během dětství, si následně vytvoříme určitý typ masky (můžeme jich mít i víc). Masku potom využíváme, aby nás před oním zraněním chránila a dokonce se projevuje ve fyzickém vzhledu našich těl. Fyzickou podobu bere Líza jako zásadní a vychází z ní - tělo prý nikdy nelže. Možná si myslíme, že máme to či ono zranění, ale tělo může ukazovat, že naším dominantním zraněním je něco jiného. První polovina knížky, přestože mě bavila a byla přínosná, na mě působila dost chaoticky, zdálo se mi, že vaří trošku z vody a uměle škatulkuje různá zranění a vzorce chování atd., jakoby vytvoří škatulky a pak je všechny zase zruší a pak vytvoří.. ,ale dále kniha začala odpovídat i na další mé otázky, pochybnosti a nesrovnalosti a jakýsi smysl jsem v tom nakonec vidět začala. V každém dalším popisu zranění se vrací k předchozím kapitolám a zraněním a vše dává do souvislostí, takže některé souvislosti jsem pochopila takřka až na konci knihy a asi si ji kvůli tomu přečtu ještě jednou. Například ve čtvrté kapitole se sice dozvíme, že člověk trpící zraněním z ponížení bývá tlustý, ale v dalších kapitolách se ukáže, že přibírat na váze můžeme i s jinými zraněními, ale jinak a z jiných důvodů. Atd. Líza zmiňuje i plastickou chirurgii, díky níž se často snažíme projevy svých zranění na našich tělech odstranit, aby nebyla tak viditelná. Svá zranění můžeme též vidět, když si uvědomíme, která zranění se mermomocí snažíme nezpůsobovat druhým. Paradoxem je, že jakmile si dovolíme druhé odmítat, opouštět, ponižovat, zrazovat nebo jim křivdit, tak přestaneme mít tendenci to dělat. Protože člověk, který trpí určitým zraněním a není si toho moc vědom, to stejné zranění, kterého se bojí, způsobuje nevědomky druhým.

U každého zranění je popsáno, se kterým rodičem se otevřelo a v jakém období, jakou masku vytvořilo, jak vypadá tělo a oči, jaký slovník daný člověk používá, jak se stravuje, možné choroby, celkový charakter a největší strach. Nicméně nedá se moc spoléhat na shrnutí, která jsou u každé kapitoly, protože spousta dle mě důležitých informací je rozházeno v navazujících kapitolách. Já bych klidně ocenila pořádnou tabulku, ale holt si jí budu muset asi udělat sama, pokud se mi bude chtít :D

Nastíním největší strachy u různých typů:

ODMÍTNUTÍ / únikový typ / panika
OPUŠTĚNÍ / závislostní typ / samota
PONÍŽENÍ / masochistický typ / svoboda-neomezenost
ZRADA / ovládající typ / odloučení-oddělení-zřeknutí se
KŘIVDA/NESPRAVEDLNOST / nepoddajný typ / chladnost
Příspěvky: 75-51 50-26 25-1
« předchozí  další » »|
Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2018
Lunární kalendář
Luna ve Vodnář Vodnáři
ukázat kalendář »