co s rukou...? - Diskuze a zkušenosti

Freja » Anonym1 Uff no, copak já, mě je prd, ale tobě ať se vede líp

Anonym1 Já se přidám jen se svým.

Dřív jsem si pravidelně (1x do roka) vyvrknula kotníky apod. Vždy musela být v klidu nějakou dobu. Nikam jsem s tím nešla. No ani jsem nemohla nebo s berlemi přes celé město. :-D Prostě logicky stalo se, spraví se. Ale za týden to bylo docela ok, že jsem mohla chodit, po měsíci, dvou běhat.

Pak jsem si zranila koleno a šla k ortopedovi, napoprvé fajn. Brno - Vojenská nemocnice. Nedělala jsem s tím nic. "Nucený klid". Pak jsem dostala injekci od ortopeda a vše se zhoršilo.
Po čase se to spravilo. Ale pak mne po půlroce prasklo v koleni v horách, dostala jsem injekci a týden poté prasklo i v druhém koleni. Po injekci.
Fakt je, že koleno bylo asi horší, ale nenechat si do sebe nic píchnout, byla bych na tom líp. Minimálně bych neměla poraněná obě.

Tím Vás nechci strašit a v žádném případě zasahovat do Vašeho rozhodnutí.
Ale já mám z těchhle věcí poměrně fobii.
Každopádně s nějakými věcmi to pomoci může, když už ne nijak, tak informativně. A léčba může být i alternativní.


Včera jsem byla na fyzioterapii, rovnali mi čéšky, ale tak brutálně, dnes horší než předtím, tak doufám, že to bude ok.
S dalšími detaily se raději rozepisovat nebudu.

Ale po všem věcech jsem ztratila nějak důvěru v medicínu.
Ne, že bych věřila, tak naivní nejsem. Ale co se týče fyziologických záležitostí, zranění myslela jsem si, že je to jiné.

Ale třeba, jistě existuje i spoustu schopných bytostí.
Každopádně my sami, každá jedinečná bytost, si je nejlépe sama vědoma.

Přeji ať je to dobré!