Odpuštění - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Tomash, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Sobe odpustit a nabidnout vychodisko a rozmluvu blizkemu cloveku a vyrikat si vse. Vzdy je lepsi hledat rovnovahu v tom, ze akce vyvolava reakci a ze chyba byva na obou ci vice stranach. Ale to je snadna teorie ale slozitejsi praxe. Ale odpusteni je i cesta k uzdraveni. Je vzdy na vyber zda pokracovat ve zlosti nebo tvorit mir v sobe. A z toho vychazet ven.
Nikdo nemusi byt spatny clovek. Zijeme jen svuj osud. Nic vic. Soudit kdo je spatny nebo dobry clovek nevim zda nekomu nalezi. To je jak kdybych rekl, ze nekdo je spatny ale pak z teto pozice se povazuji za dobreho? Neni dobry ani spatny. Jen nic nevime.

kapka růžové ...pro mě je nejtěžší, a vždycky bylo, odpustit sobě...podle mě, kdo je v pohodě se sebou, mávne i u druhých rukou - prostě si to nebere osobně a jde dál...život je krátkej na to, abychom se trápili věcmi, které už stejně nemůžeme ovlivnit...

Najdise.cz » Sosna zvlčelý Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Deane, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
"Mohu tě ujistit, že odpustit sám sobě může být mnohdy daleko větší oříšek, než druhým. Mohu tě ujistit, že odpustit sám sobě může být mnohdy daleko větší oříšek, než druhým.
A jak jsem zde někdy psal: Kdyby tak člověk místo slov mohl druhému předat své pocity, i vědomí tíhy, kterou si třeba nesl v okamžiku, kdy to učinil, nebo když mu došlo, jak se provinil, odpouštělo by se mnohem snáz."

V tom s Tebou naprosto souhlasím.
Vědomí, že "co se stalo, nedá se odestát" mou vinou, je mučivé.

terere Nemám s tím problém,odpustím a vždycky se i za ty lidi pomodlím...

Znovuzrozená Ano.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Stalo se mi mnohokrát,že jsem se ocitla v situaci,kterou jsem nakonec byla nucena nějak řešit,ačkoliv jsem k ní přišla,jak slepej k houslím.Měla jsem spíš potřebu to s dotyčným prodiskutovat a k něčemu se společně dobrat.To mi přijde takové konstruktivnější pro obě strany.

Háňa* Odpustit určitě ano, každý dělá boty. Ale zařídila bych se tak, abych už nikdy nebyla v situaci, kdy mě mohou jeho "boty" jakkoli poškodit.

Georgius Jednoznacne ano (pokud by to nebyl umyslny podraz - potom by to bylo spis o potrebe obnovit duveru). Jinak odpoustet je potreba (ty pripadne jedy v sobe z hnevu neni dobre v sobe mit).

tiferett Odpustiť možno čokoľvek - ak si v stave hlbokej múdrosti a hlbokého pochopenia konania, cítenia a myslenia iného človeka. Ak chápeš, že každý z nás v každej chvíli koná najlepšie, ako v tej chvíli dokáže....Každý človek je v danej chvíli v najvyššom stave múdrosti, akého je práve schopný. A preto nemá zmysel hnevať sa, zúriť, mstiť sa...neodpúšťať...
To ale neznamená, že máme nízke správanie a konanie tolerovať a naďalej s takým človekom spolunažívať. Chápať , odpúšťať a tolerovať sú odlišné veci.
Každý z nás v každej chvíli koná najlepšie, ako práve v tej chvíli je schopný. Ak niekto koná nízkosti, tak v danej chvíli nie je schopný konať inak. Ešte k ničomu inému nedospel. Nemá zmysel hnevať sa na škôlkára, že ešte nevie písať....On sa to raz naučí. .Tak ako sa každý „nízky“ človek raz naučí cnostiam a čistému konaniu.

Sosna zvlčelý Mohu tě ujistit, že odpustit sám sobě může být mnohdy daleko větší oříšek, než druhým.
A jak jsem zde někdy psal: Kdyby tak člověk místo slov mohl druhému předat své pocity, i vědomí tíhy, kterou si třeba nesl v okamžiku, kdy to učinil, nebo když mu došlo, jak se provinil, odpouštělo by se mnohem snáz.
Ale my máme jen ta slova a činy. Pak je asi nutno uvěřit, pokud odpustit chceme, že jeho úmysl nebyl špatný. Někoho se dotknout je až příliš snadné... A my bychom si měli být vědomi toho, že se to může stát i nám. Že i my občas ublížíme, aniž bychom to měli v úmyslu. A pak budeme doufat v odpuštění...