Duvera - Diskuze a zkušenosti

Macek70 Jsem ve vztahu, kde důvěra není, nežije se nám zrovna nejhůř, ale není to ono. Nemá potřebu se mi svěřovat, všechno by chtěl vědět, někdy naléhá...
Já se přizpůsobila, nesvěřuji se, nedůvěřuji, je to zvláštní, ale tak nějak to funguje na té základní rovině...
Musim ale napsat, že znám pár lidí, kteří často používají lež, já nevím, nemají to zapotřebí - nebo mají ??
Nevím, moc tohle nechápu, lhaní, nedůvěru, to divadlo kolem...
Neřeším to a ani nechci, lidi jsou dospělí a někdy snad i svéprávní. Berte to jako příspěvek k tématu.

Najdise.cz » player Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
No jasný. Někdy si ale říkám, jestli se vůbec něco dá nazvat chybou, když se na to podíváme holisticky. Já to tak vnímat můžu, protože jsem udělala něco, co mi nepřineslo očekávané, nebo protože jsem tím něco "zkazila", nedej bože někomu tím ublížila. Jsem pak naštvaná, říkám si, že jsem udělala chybu, proč jsem tohle a tamto neudělala jinak, ale v konečný fázi vím, že se z toho musím poučit, akceptovat to. Byla to však opravdu chyba, pokud mě to posune dál, než jsem byla doposud, pokud díky tomu pochopím další dílek skládačky?

Asi taky hodně záleží na stavu, v jakém ta osoba byla, když do té chyby "šla". Možná na míře (sebe)uvědomění. Já si nebudu sedat za volant opilá, protože nechci ublížit sobě ani ostatním. Na druhou stranu ale dělám jiný boty v životě, který si zpočátku až tak neuvědomuju, protože mi v nich sebereflexe třeba schází, jde o novou situaci atd., a tu "chybu" si uvědomím až poté. Pro příště pak vím, že tudy cesta nevede.

Něco jiného je opakování stejných nebo podobných chyb, to už je pak na hlavu, ale zase - pokud je každá situace výjimečná a neopakovatelná, pak se ani stejná chyba nemůže opakovat.

Jenže to už se opravdu dostáváme do filozofie a já bych tu začala relativizovat, takže radši

player » Pietra di Luna
Když uděláš blbost, tak je to důkaz toho, že jsi člověk,


...a pak je ještě otázka , co je vlastně blbost. Ale třeba - sednout si vožralej za volant je velmi pošetilé...ale asi i to prostě mělo či má nastat aby...


To už je hluboká filosofie. Příčina a důsledek jevu.

player Částečně je to vrozená vlastnost , pak se formuje v dětství. Jde o to , že dospělí "nezklamou" , protože jsou velcí.

Ale jinak - při stavu lidství je důvěra dost luxusní požadavek. Člověk je tvor chybující , selhávající , promiskuitní a dynamický. Dnes můžeš bejt jednotka důvěry , zejtra poslední vyvrhel.

Háňa* » včielkaMajka

Najdise.cz » Háňa* Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele včielkaMajka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Veľmi sa mi páčia tvoje myšlienky ohľadom dôvery. Mala som v minulosti zlú skúsenosť, keď mi niekto prestal dôverovať a následne výčitky svedomia a pocit viny, aj keď som neurobila nič, čo by z môjho pohľadu niekoho malo raniť. No časom som prišla na to, že sa trápim zbytočne, keďže vlastne nešlo o mňa ale o toho, kto mi nedôveroval asi od začiatku. Inak tento problém s ľudmi nemávam.
Vďaka, že tu táto téma padla a aj iné odpovede ma zaujali...lebo ja osobne dôverujem vždy aj keď občas padnem na hubu, no nikdy to neberiem ako niečo, čo je zlé či vadné na dotyčnom, ale ako vlastnú skúsenosť, z ktorej sa treba poučiť ( to však neznamená prestať ľudom dôverovať). Ani byť ostražitejší, či dávať si viac pozor...skôr sa učím chápať ľudské správanie a konanie, lebo všetko má niekde svoju príčinu, no v základe má každý v sebe to, čo je hodné milovať.
Takže ak niekto sklame môju dôverčivosť väčšinou sa hnevám len sama na seba, ale keď hnev prejde, odpustím sebe aj druhému a snažím sa hľadať príčinu. A spomeniem si aj na staré porekadlá a príslovia, čo tu už tiež padli...aký išiel, takú našiel...rovný rovného si hľadá...a na záver si poviem s úsmevom sama sebe: kto chce kam, nechajme ho tam...nehovor hop, kým nepreskočíš...

Najdise.cz » r.radik Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jaký měl? Nemusíš a nemáš nic. Jak říkala moje babička, člověk musí akorát umřít.

Když uděláš blbost, tak je to důkaz toho, že jsi člověk, nic víc, nic míň. Neurčuje to tvoji hodnotu. Lidi chyby dělají, je to lidský. Jde o to, co si z toho odneseš, jestli to pojmeš jako důvod k sebemrskačství, nebo jako poučení, že to jde udělat i jinak a třeba i líp.

Najdise.cz » Sosna zvlčelý Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====


"a hlavně věřit chci." A o tom to je...

koukám, že ten naivní přístup a důvěřivost máme v genech

Najdise.cz » Sosna zvlčelý Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
to se stát asi nemůže, já se na zpychnutí špatně koncentruju

Najdise.cz » Buddha/2 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Buddha/2 a Sosna: vy umíte člověka potěšit děkuji, ještě se budu červenat....

Sosna zvlčelý » Buddha/2 Nejen sloh, ale pšššt! Ještě by nám zpychla!

Buddha/2 » Sosna zvlčelý Nejen recht, i krásný sloh .
Tak a od dneška ženskejm nevěřím ani nos mezi očima

Sosna zvlčelý » Buddha/2 A pak jí máme důvěřovat, že?

Ale má recht, ségra.

Buddha/2 » Pietra di Luna No ty brďo, pak že špatná koncentrace .

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tak hrají tam jistě roli výchova a zkušenosti,ale jinak sklony k důvěřování jsou dané myslím.

Háňa* » Sosna zvlčelý S tím naprosto souhlasím

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jak být důvěryhodný? Já si myslím, že když se to budeš snažit nějak naučit (a jakože na to určitě nějaký programy jsou ) tak to bude působit uměle, nebo ti možná lidi důvěřovat budou, ale k čemu ti to bude, pokud to nebudeš až tak úplně ty? Otázkou pak také je, proč vlastně chceš, aby ti lidé důvěřovali?

Schopnost důvěřovat:
Když to vezmu čistě z vlastní zkušenosti - mám tendenci lidem spíš důvěřovat, respektive si naivně (a subjektivně) myslet, že jejich úmysly jsou dobré, nebo přinejmenším lepší, než horší. Pokud nedůvěřuji, pak je to většinou proto, že ten člověk udělal něco, co nedokážu momentálně akceptovat (aneb tzv. zrazená důvěra - což je mimochodem výborný výchozí bod pro práci na sobě) nebo proto, že mi na něm něco nesedí (intuice, ale někdy taky momentální "zrcadlo", odraz nějaké části mě samotný v něm).

A pokud chceš zjistit, nakolik schopnost důvěřovat druhým pramení z tvého charakteru, nebo jestli je to důsledek tvých zkušeností, pak si myslím, že to vyžaduje vysokou míru sebereflexe, naučit se rozpoznat, kdy jsi ovládán strachem a předsudky, kdy může jít o ublíženecké chování, kdy trneš jednou nohou v minulosti, která se současnou situací nemusí mít nic společného..atp...
Když si uvědomíš důvody, kvůli kterým některým lidem nemůžeš důvěřovat anebo když tvoji důvěru zradí, pak ti to může ledacos povědět. Protože otázkou pak zůstává, jestli je to ve skutečnosti možné, zradit důvěru? Buď důvěřuji v druhého jako v člověka a jeho dobro(tu), nebo v ní nedůvěřuji. A není pak zrazená důvěra pouze jen zklamání z toho, že věc nedopadla podle tvého očekávání? A jsme zase u JÁ

Sosna zvlčelý Pohledy na důvěru se různí, ale já zastávám s dobrým pocitem svůj naivní přístup k lidem a jsem velmi důvěřivý. Snad právě proto, že nechci nikoho podrazit, obelhat, získat nějakým úskokem nad ním výhodu. A hlavně věřit chci.
Je mnoho lidí, co se mi za to pošklebují. Já tu netvrdím, že lidi jsou jenom poctiví a hodní, ale naděje a vědomí toho, že ti občas někdo pomůže a podrží tě v těžkých chvílích, to za občasné zklamání stojí! Není hanba být obelhán, hanba je schovávat svoji zbabělost za nedůvěru a za řeči o tom, jaké jsou lidi svině, že věřit se nedá vůbec nikomu!

Důvěra není projevem hlupáků, ale naopak symbolem silných!

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Laki, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
u vyzraleho cloveka by schopnost budovani duvery nemela byt ovlivnena zkusenostmi

kazdy, kdo dokaze aspon trochu logicky fungovat i v pocitech a ve vztazich dokaze prijit na to, ze kazdy clovek je zcela jiny, nejen co se otisku prstu tyce, ale i vztahove inteligence

cili pokud zacnu novy vztah, jsem emocne nepopsany list a mel bych byt otevreny procesu budovani duvery

proc pouzivam slovo budovani? protoze duvera je overovana jedine casem a duverovat prilis brzy je naivni

prave proto, ze do lidi nevidime a kazdy neni ochotny jit do vztahu s otevrenym srdcem

cili proces vzajemneho otvirani se by mel byt postupny a tempo obou dvou srovnatelne, aby to fungovalo

jsou lidi, kteri se to nenauci nikdy a tam je lepsi prestat zkouset a jit dal

ty, jelikoz uz toto tema vznasis, tak zrejme duvere otevreny jsi a chces se ji ucit, cili bych uz tim padem preskocila otazku, zda s ni mas problem, nemas, pac o ni vis a snazis se ji teoreticky "ohmatat"

duvera ale neexistuje jako abstraktni pojem nekde kolem tebe, zacina existovat, az kdyz je kolem tebe take nejaky vztah :) ten ti da spoustu moznosti, si ji ohmatat i realne :)

Najdise.cz » Samanthaa Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Hastrman, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Pokud Tě klamou stále tak nemá šanci se důvěra probudit k životu a časem ji už nepoužíváš

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Hastrman, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Důvěra v týhle bezcharakterní společnosti bez morálky je docela nedostatkový zboží

Háňa* » r.radik Měl bys být hodný. Hm, a to psali kde ?
Měl bys být takový, jaký jsi, proto takový jsi.

OK, jsi nevěrné zviře. Prima, potkáš nevěrné zvíře a můžete si notovat - chápete se, máte to stejně, takže si nemusíte nic vyčítat, špehovat se, můžete si prostě žít v klidu a nic nehrotit.
Hlavně nechtěj po druhém, aby ti vytvářel obraz toho, jaký bys chtěl být ty.
Na to se ti každý vyprdne

r.radik » Háňa* no jo...jsem Panna a mel bych byt hodny a verny, jenze to ja nejsem. Jako na jednu stranu sam sebe miluju, ale pak kdyz udelam blbosti tak se nesnasim.
No co hodnost :-) hezky slovo.

Háňa* » r.radik Hodnost ... ty mě zabiješ

Buď sám sebou, hlavně. Až se naučíš žít v míru sám se sebou, se svojí podstatou, potom budeš v míru i s ostatními, podobými.
A až dokážeš mít rád sebe se všemi svými vlastnostmi, přestanou ti vadit na druhých a budeš je mít taky rád i s nimi - prostě takové, jací jsou.

r.radik » Háňa* ok odhalila jsi me. :-)
ale rad bych takovy byl. Jenze jak to v sobe vzbudit, myslim si, ze to kazdy v sobe ma? Hodnost a vernost??
Kdyz se pustim tak jsem zvire. Ale to preci zas tak spatny taky neni