Zachraňte amazonské pralesy - Diskuze a zkušenosti

Aristoni » NitramkaR Děkuji.Doufám,že jsem správně své děti vedla k přírodě a jak se k ní mají chovat,žijeme na samotě u lesa.

Mayaki První bych začala zachraňováním naší přírody, čištění lesů od odpadků a černých skládek, zachraňování našich včelstev apod..

NitramkaR » Aristoni ? v místě bydliště osobním příkladem a tím co naučíte děti - to už asi děláte. Ve větších problémech působením na volené zastupitele/poslance -mají úřední hodiny, nebo prostřednictvím sdružení existujících nebo zakládaných za konkrétním účelem.
Pokud jde o pralesy - existuje již nějaká petice? Pokud ano stačí zjistit jak připojit svůj hlas, pokud ne co brání spojit se s pár lidmi které výzva indiánů oslovila a k originálu vypracovat petici na podporu a umožnit dalším lidem připojit se? Možná lepší než kyslík v lahvi ne?

Aristoni Jak mám tady něco zachraňovat,když světu vládnou peníze? Asi si za ně budeme nucení koupit masku s kyslíkem,aby jsme mohli dýchat Jinak to nevidím,ale já už tu nebudu,jen mi je líto těch,co se mají narodit.

player Považuju to za jeden z největších úkolů civilizace.

NitramkaR Báječná, smysluplná akce, hluboké pravdivé poselství , žádný čin pro dobrou věc není malý.
Já se vrátím se zamyšlením do naší zeměpisné šířky.
O propojení všeho je zde zbytečné psát, každá činnost má své důsledky. Bohužel naše kultura připomíná všežravé pustošící mravence. I v evropském prostředí máme velký dluh a je co dělat. Nemáme tu ony plíce, jen moudrostí předků a zkušenostmi, o udržitelnosti, předávanými po generace budovanou kulturní krajinu – nebo její zbytky. Lidská nevědomost/lhostejnost v mnohém podpořená vědecky vycizelovanou reklamou ve stylu “ nevaž se odvaž se/ nepřemýšlej a užívej“, uměle živená spotřebitelská kultura, zvyšující se životní úroveň(?) i na úkor rostoucího zadlužení.
Co mám na mysli? Třeba znečišťování, v tom ony mizící zelené plíce (a i ty naše) zkoušíme co ještě snesou. Všudypřítomné krámy na jedno použití – potencionální odpad již v okamžiku prodeje . I když se už třídí odpad a všichni se podílí z legislativního pohledu na organizované odborné likvidaci (v lepším případě recyklaci) je teď vidět kolem cest v polích na okrajích lesů, řek i zástavby mnohé zkrášlení nepotřebným odpadem – komu to vadí? Milosrdná zeleň to překryje nebo ne?
Ještě lepší je šetřílek zlepšovatel – dokáže „zrecyklovat“ v krbových kamnech nebo kotli ledacos. Vždyť to lamino, aglomerované desky nebo nátěry a lepidly napuštěné dřevo, tetrapaky, plastové obaly, PET lahve, polystyrenové odřezky, lino, molitanové polstrování, koberec, hadry (dnes většinou synt. mat.)navíc napuštěné vyjetým olejem … tak nádherně hoří. A proč by to nedělal na stavbách se tak mnohde likviduje pokud ty zbytky obalů a pilin z PS desek nerozfouká vítr do krajiny.I některé obce mají svá černá spaliště no a co toho shoří při požárech!
Bohužel nikdo už nevnímá, že tímto nedokonalým procesem spalování vzniká celá řada vedlejších produktů klasifikovatelných v rozsahu: jedovaté, toxické, kancerogenní , mutagenní - úžasný koktejl pro zdraví obsažený v popelu sazích i kouři. Vzhledem k uzavřenému systému nemizí někde v neznámu, ukládají se prostřednictvím filtrace vzduchu v živých organismech, rostlinách, deštěm se dostávají do půdy, rozkladem organismů zpět do půdy, z půdy do rostlin a potravním řetězcem opět do organismů… . Ani ekologické hospodaření není izolované od těchto vlivů.
A jak si vážíme našich plic a stromů ? Stromy se kácí často bez náhradní výsadby pod pláštíkem různých systémových opatření – nedávno aleje kolem silnic, nebo stále platná ochranná pásma vysokého napětí (energet. zák.) – stromy rostoucí pod vedením které tam byly už před výstavbou a svým vzrůstem nemohou ohrozit dráty vysoko nad nimy přesto jsou vlastníci nuceni k likvidaci porostu. Sady ve svazích navíc mnohde svými kořeny zpevňovaly terén a zabraňovaly eroznímu strhávání půdy při deštích a tání – obdobné důsledky lze vidět na polích ve svazích scelených v lány pro intenzivní hospodaření na moravě zde úbytek životodárné vrstvy půdy vede k nutnosti vyššího zásobování umělými hnojivy. Nehledě na dobu kdy dojde k úplnému odplavení a odhalení hlubší kamenité vrstvy již zcela nezpůsobilé k obdělávání. Možná další místo pro úžasné sluneční elektrárny ve volné krajině?
A co lesy napadané zážitkovými crossovými motorkáři? Erozní rýhy od drapáků narušující ekosystém a zadržování vody důležité i pro obnovu zásob zdojů spodní vody.
Je toho hodně, sám jsem tomu pár let věnoval v systému jako inspektor životního prostředí a vím jak moc chybí osvěta a uvážlivý zodpovědný přístup každého z nás, pomyslný ráj nekončí za hranicí naší zahrádky, balkonu..
V současnosti ovlivňované modlou výkonu se hodně lidí orientuje okamžitými ekonomickými ukazateli, ale měli by se víc zamýšlet nad následky /náklady na obnovu krátkozrakých mnohdy nevratných rozhodnutí mohou přesáhnout možnosti. Nejsou jen má práva, má svoboda, mé podnikání , můj zisk, mé radosti, můj svět, je to především zodpovědnost za svět jaký tvoříme a jaký předáme dětem.
Je to stále pole neorané a viděl bych tu prostor pro školy i pro diskuze a pořady s odborníky i z těchto oblastí pro širší veřejnost. Je báječné, že různé neziskovky a sdružení se snaží o dobré věci. Každý kdo má v těchto věcech co říct by měl být slyšen, aby si i ti co sami nehledají mohli utvořit vlastní skládanku – třeba o něco lepší než znají.

Pro mě má smysl podpořit správné věci bez podmiňování vzdáleností a místem, není nutné hned odcestovat se zbraní nebo se účastnit drahých seminářů - určitě se dá najít vhodná forma - třeba podpisová akce směřovaná vládě Equadoru, nebo Unesco - má na starosti záchranu jedinečných světových hodnot a to určitě prales i indiánská kultura je.
Planeta je nedělitelný organizmus

Nuna Místo dlouhých elaborátů dovolím si jeden odkaz - z mého pohledu za vše hovořící
https://www.facebook.com/permalink.…