??? - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz » Sem.miš Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sutech, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
A jelikož neumíme brát věci tak jak jdou, tak se trápíme a hledáme na notoricky známé věci notoricky známé odpovědi. Když už nic jiného, aspoň písmenka člověku nějakým způsobem pomohou vyznat se či vyrovnat se se situací, kterou mu přinese život. Budeme se stále dokola ptát proč, i když odpovědi jsou v každém z nás, stále budeme hledat pomyslný ráj, i když ho máme v sobě. Ono ho najít, to se povede málokomu. Pouze o něm dokážeme snít. A když snění není růžové, pláčeme. Je to tak, a ani jiné nebude. Proto vznikají tyto stránky, abychom si o tom popísmenkovali. Někdy se srdcem na dlani, někdy nabroušeně a i ironicky. Stále je to místo, kde si jakýmkoliv způsobem ulevíme. Někdo pro ochotu pomoci,někdo protože má bolavé srdíčko, někdo pro potřebu seberealizace, někdo pro svůj pocit nadřazenosti a pro někoho je to směšná konverzace.

Najdise.cz » sutech Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Máš pravdu, život je velmi jednoduchý pro toho, kdo bere věci takové, jaké jsou, kdo si cokoliv od začátku nepřikrášluje a pak není zklamaný, pro toho umí vci nazývat pravými jmény a tudíž nedochází k tomu, že by si jeho slova vysvětlil někdo jinak a pro toho, komu je cizí přetvářka, takže jedná s každým na rovinu. Takových lidí v dnešní době moc není, že? Byznys je samá přetvářka, reklamy jsou jedno velké růžové lakování, vztahy nefungují tak jak by měly ani mezi rodiči a dětmi, tak jak potom může vyrůst člověk, který věří sám sobě, věří ostatním, nebojí se říct svůj názor a neskrývá svoje pocity? Od mala nás učí hrát na druhé divadlo, abychom vytvářeli dojem "úrovně" ... ale tím se naučíme žít s nějakou maskou a pak ji i před člověkem, kterého milujeme, máme potíže sundat

Najdise.cz » Memphisto Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sutech, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Asi ano. Víš, jsem od přírody pozorovatel lidí. Nemyslím si o lidech, že je pro ně nepohodlné či nežádoucí hledat kompromisy. Prostě to neumí, nebyli k tomu vychovaní.Z mnoha lidí cítím strach, že se poníží, kdyby přiznali své pocity, je jim od mládí vštěpováno, že nesmí být slabý, že je každý využije. Proti podvědomí se těžko hledá obrana, musí přijít někdo, kdo Ti pomůže nahlédnout do svého nitra a podívat se sám na sebe jiným okem. A když příjde někdo co tohle dokáže co se stane? Začne brnkat na strunu strachu, neuvědomuješ si to, protože s Tebou nikdo nikdy před tím takhle nemluvil a máš dvě možnosti. Buď začít hledat v tom druhém chybu, a nebo ve své lásce vytrvat a poslouchat a říci si, zkusím to a najednou se Ti začne otevírat před očima úplně jiný svět. Ale opět se stane to samé , uvidíš co jsi ve svém životě pokazil a než příjdeš na to, že se vše dá naptavit, je tu to samé dilema. Budu hledat chybu v tom druhém nebo budu pokračovat? Co myslíte, kolik lidí je tak silných, aby tohle vydrželo a neřeklo si, přes tohle už nechci jít, už to nechci zažívat znova a znova. Ono to totiž bolí. A co si budeme namlouvat, duševní bolest je horší než fyzická. V mnoha případech se sáhne po té nejjednodušší berličce, může za to ten druhý. Tímto nechci nikomu říkat, že má vydržet něco přes co už nejde. Jen si potom trošku objektivně přiznat jestli to opravdu bylo tak zlé, no a když ano bylo, tak by nejlepší všem zúčastněným stranám odpustit a pokuset se časem jít dál. A byla jsem v obou rolích, v té co si myslela že ji každý ubližuje a teď v té co pokouší ukazovat svět jinýma očima. Z přítele cítím, jak moje informace , i když se mu nelíbí, nasává do sebe jako houba a začíná je zpracovávat. Jen je tu jenže. Je tu okolí, se kterým byl o tolik déle než se mnou a oni přinášejí to co zná a já něco nového. Něco co bolí, ale při tom přináší velkou úlevu. Protože, někteří bubáci přestali strašit. Nemá to hoch jednoduché. Bude mít navrh ochota komunikace, spolupráce, tolerance a láska nebo převezmou otěže naučené myšlenky a něco zoufale známého, prostě známá minulost? Kde je potom hranice pro mě i pro něho si říci dost nebo to mám zkoušet dál? V mnoha podobách se tohle odehrává ve všech vztazích. Jen v mládí o tom člověk tolik nepřemýšlí. A také proč? Jsou jiné starosti , jak jsem výše popsala. Třeba se to někomu může zdát být velmi zjednodušené. A proč vlastně ne, v čem je život vlastně tak složitý? Pouze naším přístupem k němu. Je velmi jednoduchý. A hlavně je moc krátký.

Najdise.cz » alegna Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Memphisto, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
No jasně. To, o čem tady dalekosáhle vedem tu diskuzi je, jak strašně nepohodlný a nežádoucí pro spoustu lidí je hledat kompromisy a žít v nich.

Najdise.cz » Memphisto Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele alegna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Omlouvám se, že sem lezu..a taky neochota jednoho partnera ustoupit...a ten druhý může jít jen do určitého bodu..a pak je jen propast

Najdise.cz » Sem.miš Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Memphisto, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ahoj. Taky jedna z možností. Blok v komunikaci mezi lidma. Neochota se domluvit. Strach a předsudky sdělovat si některý věci (člověk se za to stydí nebo mu to připadá hloupý nebo nevhodný tomu druhýmu některý věci sdělovat-různý přání, představy, potřeby, názory, společenský postavení, otázka majetku a peněz obecně), protože má strach, prachobyčejnej strach, že bude nepochopenej, odmítnutej nebo odsouzenej, zatracenej. Z toho vznikaj ty obrovský nedorozumění a další předsudky a podezíravost a nedůvěra a mylný předstvy v nevědomosti jedněch o druhejch. To jsou hlavní faktory, který ničí vztahy mezi lidma na kterýkoliv úrovni (láska, práce, přátelé atd.). A i přestože to tak většina lidí podvědomě cítí, že je to tak, s tím většina neumí nic udělat, protože nemá zájem a bude si mlet furt jen to svý na tom svým malým, zaprděným písečku. A tímhle jsem měl na mysli celou tu mlhu idealismu.

Najdise.cz » sutech Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ahojky. Víš, možná je to právě škoda, že chceme víc,než naši rodiče a prarodiče. Ono totiž myslím stále platí, že v jednoduchosti je síla. A co je jednodušší než upřímná láska. Lidi totiž zapomněli poslouchat svoje srdce. Naučili se poslouchat všeobecně viditelná měřítka společenského postavení a tudíž kvality života. Dneska je standard mít byt, auto, a v bytě Tv, DVD, PC, pračku, myčku, ... kdo to nemá, není partie. Ale že ten člověk, který tohle nemá má Tebe fakt upřímně rád a že byste toho mohli dosáhnout spolu, sice ne hned, ale časem... to už třeba holku nenapadne. A to je taky problém - všechno mít hned ! Dřív uměli lidi čekat, šetřit a počkat a pak z toho mít radost a vážit si toho. Dneska si to vezmou na leasing, protože to má každý a je to normální. A přesně tohle aplikujou lidi na vztahy - neumí čekat, chtějí mít někoho, kdo je na úrovni a pokud možno hned, protože neumí čekat. A pak ty vztahy podle toho vypadají.

Najdise.cz » Sem.miš Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sutech, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Bohužel holka i s Tebou musím souhlasit. Jenom já mám bohužel zkušenosti pouze s nemluvnými muži. Né, nechci to zlehčovat, a nechci nikde hledat chyb. Ono by jsme mohli třeba začít u rodičů a přes výuku a přístup v mateřské škole až do důchodu. Co si budeme nalhávat, chceme více než naši rodiče. Přemýšlíme a uvažujeme trošku jinak, naše doba nás žene v před, nemáme už tu trpělivost dát vztahu šanci. Každá nesnáz nám podlamuje nohy, místo , aby nás posilovala. Televize, tisk, rozhalas, na tohle všechno má vliv svým podprahovom vnímáním. Jsme jenom lidé a naše možnosti nejsou nevyčerpatelné. Dokážeme hodně, až se tomu kolikráte divíme, ale ne všichni. Každý jsme nějaký. A jak jsi už dříve psala, jeden chce toho a druhý onoho. Bohužel , naše doba nás naučila dost přetvářkám, abychom prorazili a tisíckráte si říkáme, že to není pravda, že takový nejsme, naučili jsme se svoje city schovávat pod maskou suverenity. I to psaní, stále dokola má svůj význam. Nikdo není dokonalý a tak potřebujeme se o životě bavit stále dokola dokolečka (jak tvrdí můj vnuk ) než nám kolečka v mozku zacvaknou do těch správných drážek a my najednou víme to co jsme pořád dokola dokolečka popisovali jako naprosto srozumitelnou věc. Ano, popisuji svoje vlastní postřehy, pocity, zkušenosti a jelikož si o sobě nemyslím, že bych byla v něčem vyjímečná, tyto mé stavy prožívají statisíce lidí, jen tomu dá každý jiné jméno .

Najdise.cz » Memphisto Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ahoj, trošku se k vám přidám. Já si myslím, že jako lidi sice vytváříme úplně zbytečně většinu peripetií ve vztazích - to jo - ale nejen kvůli mlze idealismu. Domnívám se, že se lidé prostě neznají a odmítají se poznat. Je dáno od počátku až do dnešních dnů, že muž a žena mají jiné myšlení. TO JE FAKT, který se prostě nezmění a který velké procento lidí na světě odmítá přijmout. Proto si ženy myslí, že až ten jejich s ní bude bydlet, že si zvykne dělat některé věci jinak, podle ní. A proto muž doufá, že ta jeho pochopí, že období námluv zkončilo a tak omezí projevy lásky na minimum, což je jeho přirozenost. Ale oba v tu chvíli myslí špatně, nikdy si nepřečetli nic o tom, jak přemýšlí naše polovička a co bychom měli brát s rezervou a co je pro ně prostě normální, ačkoli nám to připadá nenormální, někdy až nepochopitelné.

Najdise.cz » Memphisto Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sutech, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tak v tom s Tebou souhlasím na 100 %.

Najdise.cz » sutech Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Memphisto, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tak jsem to asi špatně podal. Tak jsem to nechtěl. Je jasný, že každýho občas dloubne život pořádně pod žebra a člověk se s tím musí nějak vyrovnat a kolikrát mu pomůže už jen to, že se někde svěří, vypovídá. To bylo ode mě jen konstatování, že většinu peripetií ve vztazích si jako lidi vytváříme úplně zbytečně, jakoby uměle, protože člověk je v podstatě tvor neustále s něčím nespokojenej a pořád hledá ikdyž to má třeba celej život přímo před očima. Jenže přes tu mlhu idealismu to není schopnej vidět. Ale je to myšleno obecně. Na nikoho konkrétního jsem to nemyslel. Taky přeju hodně štěstí a hezkej den.

Najdise.cz » Memphisto Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sutech, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Mirku, neláteříme , že je život na h.... aspoň ten dojem z této diskuze nemám. Prostě povzdechnutí nad tím, že není život takový jakýho jsme si představovali a hledáme zakopaného psa. Dost často tlačíme na pilu a nedovolíme věcem dát volný průběh. člověk je tvor společenský a jako takovému mu bývá smutno samotnému. Ale třeba jsem opět mimo mísu a ráda se nechám poučit.
J.

Najdise.cz » Memphisto Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sutech, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Promiň Memphisto, pravděpodobně jsem to napsala špatně,protože tak jak jsi to pochopil jsem to nemyslela. Nepadlo jediné písmenko o tom, že by člověk měl brát to co se mu nabízí. Proto jsem nám všem přála hodně štěstí.

Najdise.cz » sutech Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Memphisto, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já ale neměl na mysli, že má člověk brát jen to co je a držet hubu. Jak tady psala bea, určitě je lepší tolik nepospíchat s výběrem partnera až se objeví někdo, kdo mu padne do oka se vším všudy, ale člověk kolikrát furt jen hledá a hledá a vybírá až obvykle přebere a pak začne na tom druhým zas něco hledat (obvykle jen samý chyby). A je zase tam, kde byl. A takhle furt dokola. A pak si furt stěžuje a láteří jak je ten celej život na h....

Najdise.cz » Memphisto Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sutech, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Takže se snad dobéřeme k jádru pudla
Každý jsme nějaký, každý máme pravdu, každý vstupuje do vztahu s více či méně zidealizovanými představami , takže nám vlastně nezbývá nic jiného než hledat, kde se dvě pravdy, představy a povahy shodnou natolik, aby to bylo to pravé ořechové.
Takže přeji NÁM VŠEM moře štěstí.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Memphisto, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já myslim, že si lidi celej život a vztahy v něm příliš komplikujou už jen tim, že si všechno moc idealizujou a na spoustu věcí koukaj skrz růžový brejle a realita je pak jak náraz do zdi a lidi jsou z toho zklamaný a zdrcený a tak furt dokola hledaj něco, co maj vlastně přímo pod nosem anebo něco, co vůbec neni a nikdy nebude.

alassea Už som tu dávno nebola,tak niečo málo tiež prispejem .Keď som sa rozviedla /vtedy som si samozrejme myslela,že je to len manželova vina/,tak som takpovediac oslavovala-asi rok,dostala som sa z vezenia,dostala som sa z niečoho,čo ma deptalo a dostala som sa /napriek manželstvu/ z veľkej osamelosti.Povedala som si,že to s deťmi zvládnem aj bez neho,keď o mňa nestojí natoľko aby mi dal prednosť pred koníčkami,alebo keď ma nedokázal postaviť aspoň na rovnakú úroveň.Teraz-po dlhom čase ,si začínam uvedomovať aj svoje chyby a tým ako sa mením/alebo starnem :4:/,si uvedomujem,že chlapi sú predsa len iný ako ženy /myslím zmýšľaním :6:/,a že chlapa proste neprerobím na svoj obraz,že ho nemožem vlastniť celého bezozbytku,ale teraz - v druhom manželstve,je to pre mňa prijateľnejšie ako v minulosti.A ešte niečo,asi rok po rozvode,keď opadla eufória ,som si začala pripadať hrozne sama a bola by som schopná začať vzťah snáď s hocikým,kto by sa mi aspoň trochu páčil-preto radím,tým,čo sú nedobrovoľne sami-počkajte na toho pravého ,určite niekde zarohom čaká,len byť v správnom čase na správnom mieste.ahoj.

Najdise.cz » sutech Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já vím, každý má svou pravdu a obě jsou pravdivé.. (už jsem to tu psala - sedněte si naproti sobě a dejte mezi sebe hrnek uchem k Tobě - každý ho vidí jinak, ale obojí je pravda ) Jak se říká, že zvyk je železná košile, tak si po svých zkušenostech myslím, že pro chlapa je mnohem železitější. Žena je v tomhle flexibilnější a právě že tady narážíme. My si myslíme, že to přece nemůže být až takový problém, začít jednoho dne trochu jinak. Ale pro mužskýho to problém je. A pro děti zejména v pubertě taky. Nu, žádná sranda, co? Ale vydrž, zase bude dobře.

Najdise.cz » Sem.miš Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sutech, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nastěhovala jsem se já a určitě jsem něco měnit chtěla, asi to aby mě vzaly na vědomí. Nemyslela jsem to tak, že pro lásku se musí obětovat a že se dá měřit penězi. Ty určitě víš jak jsem to myslela, že i když máš někoho moc rád, tak se učíš s ním žít a některé ústupky i když udělané z lásky se dělají dost těžko. Zvyk je zvyk a to jsem měla na mysli, že dobrovolně ustoupíš ve jménu štěstí a lásky. Jedna přítelova známá mi řekla, že bych mu měla být vděčná, že nechodí tak často do restaurace, přiznám se, že jsem na ni zůstala čučet, než jsem si vyposlechla její historii a pochopila jsem, proč to vlastně řekla. Tohle sem nepatří, jen jsem chtěla nastínit, že každý máme na situaci jiný pohled a něco co pro mě je naprosto samozřejmé, protože jsem se také dobrovolně něčeho vzdala, pro druhého to může být oběť. Co člověk to názor a každý se řídí svými zkušenostmi, a proto je ten svět tak zajímavý a je mnoho témat k polemizování. Že?? J.

Najdise.cz » sutech Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
To je pravda - mlčením se fakt nic neřeší.

Najdise.cz » Sem.miš Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sutech, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Míšo, ta slova si nechám pro sebe. On ode mne neodešel, odešla jsem od něho já, nechtěla jsem žít v trojúhelníku. Partnerské soužití si představuji trochu jinak, než , že kvůli tomu, že budu mít na stole o kousek masa víc, zůstanu v něčem co mě pomalu zabíjí. Nechtěl nic řešit, ale ručku na srdce, který muž rád něco řeší. Není jim to dáno, umí jiné věci. Ale tohle bylo na mě trochu moc, tak jsem odešla. Ukázat muži, že nejsi samostatná? Určitě máš pravdu a v tomto směru siříkám, že jsem asi neskutečně náročná. když si najdu partnera o kterém si myslím, že je dospělý a svéprávný. Dnešní doba je trochu o něčem jiném než o rytířích na bílém koni (ne, že bychom je nechtěly) a tak jak ženy tak muži by se mohli naučit spolu více komunikovat. Mlčením se ještě nic nevyřešilo.

Najdise.cz » sutech Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Su, řekni, jaká byla ta slova: ...stále mi v uších zní slova, která prý byla důvodem k najítí si jiné ženy...
Víš, myslela jsem si kdysi, že když si našel lásku, odejde, že miluje. Neodešel, vyhovovalo mu to v trojúhelníku. Když jsem pak podala žádost o rozvod já, děkoval mi a víš, co řekl můj manžel nakonec mě ( se dvěma dětmi )? "Ty si ve všem poradíš sama, ale ona mě potřebuje." Tak jsem nevěděla, jestli mám být pyšná nebo jestli mám brečet nad tou ironií. Nejsem žádná emancipovaná žena, klidně bych byla doma s dětma a starala se o barák a domácí havěť, kdyby mě muž uživil. Možná není dobré ukázat muži, že si poradíš, že jsi samostatná jednotka a potřebuješ jen lásku, abys byla šťastná... A možná jak kterému, že? ( chlap č. 1 a 2 ).

Najdise.cz » sutech Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ahojky spolubojovnice na poli lásky ... Moc krásně jsi to tady rozebrala. Je to pravda, teprve když člověk začne přemýšlet proč se mu děje to, co se mu děje, je schopen to nějak korigovat. Nejde to vždycky a jednoduché to není nikdy. Ale s jedním s Tebou asi trochu budu nesouhlasit... Píšeš, že nic není zadarmo a láska je vlastně nejdražší... Já bych řekla, že láska je nejkrásnější - a člověk musí dospět sám v sobě do stadia, kdy si to uvědomí a chová se tak, že je mu pak naprosto přirozené vše, co s ní souvísí, včetně nepsaných pravidel chování. Přijde mi ( alespoň teď v současné době a nynějším rozpoložení ), že co udělám pro toho, koho miluju, není oběť nebo kompromis, ale naprosto logické vyústění střetu našich dvou lásek, protože - co si budeme povídat - jen když milujeme, tak jsme ochotné toto přijmout, schopné realizovat a sžít se. Bez lásky máš úplně jiné pocity a na soužití to není.
Ovšem, jak říkáš, s dětmi je to jiné. Ony tu lásku necítí jako Ty, takže k Tvému partnerovi cítí něco úplně jiného. Pokud už ho přijmou jako kámoše, je to fajn, ale většinou se nehodlají podřídit jeho režimu dne a jeho chápání rodinného života. Zvláště když nějakou dobu žili jen s mámou a domácnost jim klapala naprosto bezchybně. Prostě nový element - nové situace. Ale přizpůsobit by se měl asi především partner, který se do rodiny stěhuje. Leze do zažitého a nemůže to chtít od základů změnit. Naopak - dle mého názoru, když už tam leze, měl by tam lézti proto, že se mu ten režim líbí a pokud možno na něm mnoho neměnit - jen v ložnici :-)

Najdise.cz » Sem.miš Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sutech, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Teda Míšo, klobouk dolů. Máš pravdu, sama jsi rozvedená a určitě v hledání partnera máš své zkušenosti, že? Já sama jsem rozvedená 2,5 roku a i když jsem po čase pochopila proč se stalo co se stalo, stále mi v uších zní slova, která prý byla důvodem k najítí si jiné ženy. A to se pěkně se mnou táhne. Jak jsi psala, pocit sevření do náruče byl opravdu z počátku velmi silný a opravdu na tom ztroskotal skoro každý vztah. Ani jeden jsem neměli dost trpělivosti vysvětlovat jeden druhému něco a tak jsme se rozešli. Jenže potřeba někoho mít rád a mít se ským mazlit a povídat je kolikráte silnější než všechny bolesti. Potkala jsem mužského se kterým se známe od 14ti let a vztah začal naprosto samozřejmě. Jak jistě čekáš i toto má své ale...... Je toho hodně, ale nevím jestli to je pouze u mě, protože ve vztahu mluvím já a přítel poslouchá a já musím zapojit svoji rádoby telepatii , intuiici, a pokaždé nevím jestli je, to co si vymyslím, pravda. Ať je to jak chce, já chci s přítelem být a on chce být se mnou, není to vůbec jednoduché, protože .....a to bych se dostala už na velmi tenký led. Děti. Já mám děti samostatné, se svým vlastním životem, díky tomu, že jsme se rozvedli až když už byly dospělé, tak rozvod vcelku v klidu rozdýchali, jeho děti byly malé a nesou si to hezky životem. Byl sám deset let než si poprvé našel přítelkyni, nechci soudit proč vztah skončil, ale vidím to tak, že ani jeden nechtěl do toho dát víc, nechtěl se trochu tomu druhému nenásilnou formou podřítit a trochu zapracovali i děti. A potom jsem přišla já, já, která chtěla jeho čas pro sebe, a přiznám se , nechci ho málo, a on mi jej začal dávat, stejně jako já jemu. Nastěhovala jsem se k němu a začali za čas problémy. Nebudu se o nich rozepisovat. Když člověk začne vztah ve dvaceti, je z domova naučen přizpůsobovat se, poslouchat rodiče, nemít vlastně nic pro sebe a tak svým způsobem vztah je volným pokračováním tzv. omezování (v tom dobrém slova smyslu). Po rozvodu, kdy jsou lidé už svým způsobem svázáni určitým majetkem, i když hulákají, že jim je to fuk, není a ani jaksi nemůže být. Naučené na určitý způsob chování a na své děti, které jsou přece tím nejlepším co se nám v životě mohlo povést a teď přijde ten druhý a najednou nechce skákat podle nich, protože je také osobností, která je naučená atd. a začnou dost velké třenice. Potom opravdu záleží, jak moc jeden druhého máme rádi a jak moc si přejeme s tím druhým být. Co si budeme děvčata namlouvat, muži sice umí krásně mluvit, ale většinou někde jinde než doma. Doma se mluvením cítí dost ohroženi, proč by vlastně měli odkrývat své já, když by to mohlo být také použito proti nim? Je to dáno geneticky a s tím něco udělat, to chce moc velkou odvahu (i když mnoho lidí to bere za slabost, ale ten kdo už našel odvahu, ví o čem píši)a ženy jsou na tom úplně stejně a teď co s tím, když není ochota se sžít? Líbí se mi rozpravy Oshy - proč zemřím, když se mohu pohybovat. Tak je opravdu nejlepší se rozejít, ale kámen úrazu, zase jsme neuspěli a další černý puntík. To jich v tom životě bylo málo? Nebylo, jenom mi si je hezky zaznamenali do notýsku, místo toho, abychom si z toho vzali pro sebe to dobré a proměnili černé puntíky ve zlaté.
Je pravda, být sám neznamená, být osamělý, kolikráte je to docela dobrý způsobe relaxace než se půjde dál. Lásku chce každý, ale každý je ochoten či schopen pro ni něco udělat. Nic není zadarmo a láska je vlastně nejdražší. Ani já nevím jak dlouho náš vztah bude trvata pokud skončí ,vím, že budu velmi smutná, že nebudu mít chuť do dalšího vztahu, ale člověk má dar se zregenerovat a může začít znovu. Pokud bude chtít. Pokud člověk chce, jde VŠECHNO. Jenom musí CHTÍT. J.

Najdise.cz » hejhula87 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jenže ať chceš nebo nechceš, tak jakýkoli psycholog či psychiatr Ti řekne, že přibližně 2 roky je doba, kdy se člověk z minulého vztahu vzpamatuje, oprostí od všeho, co ho zatěžuje na duši, protože ve vztahu jde hlavně o duši. Uvnitř se musí člověk srovnat s tím, že je to dobře, že jsme se rozešli, protože to nemělo buď žádnou budoucnost a nebo hroznou budoucnost. V sobě sám každý by si měl během plynoucího času ujasnit, co v tomto vztahu pro něj bylo dobré a co by už nechtěl opakovat v žádném dalším. Protože někdy my sami opakujeme stejné chyby a proto se na nás "lepí" partneři, kteří nám nakonec ubližujou, aniž by to původně měli v plánu.. Prostě to vyplyne z chování nás obou, nikdy není vina jen na jedné straně. Fakt, to nejsou plané kecy nějaké ženské, to je desetiletími prověřená psychologie člověka, kterou ale běžný člověk nebere na vědomí, protože si myslí, že všechno ví líp a hlavně jemu že se tohle stát nemůže....

Příklad: Chlap č.1 - ochranitelský typ, co k sobě chce ženu, která není průbojná a je poddajná, protože je rád sám pánem situace a na druhou stranu opravdu tu svou opatruje a chrání, dělá jí pomyšlení. Chlap č.2 - zdravě sebevědomý muž, co potřebuje stejně zdravě sebevědomou ženu, aby si byli rovnocennými partnery, aby to nebyla žádná puťka, ale ani vamp, aby věděla, že v něm má oporu, ale uměla to samé pro něj udělat taky, a hlavně - aby se uměla sama za sebe rozhodovat a nenechávala všechno na něm. A teď Ty - jsi ta, co by chtěl ten chlap č.2, ale jsi už téměř rok sama po rozchodu s chlapem, který neunesl, že jsi samostatná jednotka a opustil Tě kvůli jiné, co ho víc potřebuje. Milovala jsi ho a proto Tě to bolí, i po těch měsících ses nesrovnala s tím, jak to dopadlo, stýská se Ti po láskyplné náruči a chceš milovat a být milována. Potkáš chlapa č.2 a navzájem se sobě líbíte, přitahujete se, ale Ty díky svému stále nevyrovnanému já na něj působíš jako ta, co by jí musel neustále opečovávat a ujišťovat o tom, že jí neopustí jako tamten atd. a to on prostě v povaze nemá, tak to nevyjde. Pak potkáš chlapa č.1 a ten se Tě ujme jako své Bohyně a jede to na novo. Protože Ty budeš chtít po čase prosadit svoje názory a svoje zájmy a jeho věčný opatrování Ti poleze krkem... přetože to oba myslíte dobře, nejde to spolu dohromady a jak to zkončí?
Proto by po rozchodu z vážného déletrvajícího vztahu měla být zase déletrvající pauza na zhojení vlastního já, aby nepřitahovalo někoho jiného, než opravdu potřebujeme ke štěstí.
Já vím, že to vyznívá blbě - nechci poučovat. Ale zkusit se nad tím tématem zamyslet není nikdy na škodu, protože to děláme pro své vlastní štěstí ve svém vlastním životě. Vím taky, že zamilování a lásku prostě neovlivníš. Ale taky vím, že je lepší počkat, než ihned začít další vztah s prvním mužským, který se mi líbí a který mi řekne to, co už dlouho chci slyšet.

Při pohledu do slunce v slzách někdy vidíš duhu, která tam ale ve skutečnosti není...