Žít? - Diskuze a zkušenosti

mala_jana Vynikajúci článok, choroba a ľudská psychika sú neskutočne prepojené. Na tej web-stránke je ešte mnooooooooho zaujímavých článkov.

masér Jan kohout » Svá štírka Ano.

Svá štírka » masér Jan kohout tak to je škoda, to asi budu muset vymyslet nějakou masáž???Třeba lokte...bolí mně docela dost z jednostranného pohybu v pokladně.
V létě jsem dostala do loktu obstřik, pomohl na chvíli a je to zase to stejné.....Existuje na to vůbec něco jiného než ta injekce?

masér Jan kohout » miluška medvídková

masér Jan kohout » Svá štírka Těší mě to, ale srazů se neúčastním.

miluška medvídková mě zas zaujal ten článek vedle http://www.celostnimedicina.cz/maly…

Svá štírka » masér Jan kohout Díky za láhev a vzkaz jsem si přečetla, ale nevím, jestli dobře....
Budu teď asi hodně odvážná, ale zašla bych na pivo a povykládat. Ráda bych poznala tebe, Vlastíka i ostatní z Brna. Ale jak z udělání, žádný sraz se neplánuje...???
Do posledních dvou, které jsem před časem objevila, mi přišly pracovní povinnosti.

masér Jan kohout » Svá štírka http://www.youtube.com/watch/…

Svá štírka » Freja Někdy je těžké se zastavit a uvědomit si, zda-li čekáš na plíce nebo jde o h...o. Někdy ten odhad, co mohu nebo nemohu ovlivnit, je natolik nepředvídatelný, že jsem kolikrát pěkně zmatená.
Snažím se řídit tím, že když nevím, co dělat, nedělám nic.A někdy udělám dobře a jindy ne, univerzální návod asi žádný stejně nenajdu

Freja » Svá štírka No přesně tak...ale tolik z nás to tak dělá

Svá štírka » Freja Nevím, co jsi tím konkrétně myslela, ale tam, kde je nějaká možnost si pomoct sám, by člověk asi neměl jen tak sedět a představovat si....
Ale srdce a plíce na zemi nenajde, tak může jen čekat a někdy se dočká a někdy taky ne.

masér Jan kohout ANO.

Freja jsem si v tom pěkně početla...
Tohle mě zaujalo : "Obezita vzniká, když člověk tráví každý den představami, jak zítra začne pořádně cvičit."...co mi to jen připomíná...

Svá štírka Je to velice zajímavý a poučný článek.
Nechce se mi rozebírat, nač všechno teď myslím, ale před 9 lety mi zemřel přítel na vrozenou srdeční vadu.Jeho jedinou nadějí byla tenkrát transplantace srdce i plic.
Nejprve jsem byla nešťastná a snažila se tomu všemi dostupnými prostředky zabránit....až později, po jeho smrti, mi došlo,jak strašně musel celé roky trpět a jak moc si přál konečně umřít a to mu nebylo ještě ani 40 let....
Jeho vlastní rodině byl na obtíž, jeho sestra o něm mluvila jako o sobci, s kterým byly jen problémy